Cestovní náhrady, výše a limity sociálního a zdravotního pojištění v roce 2013

Je až skoro k neuvěření, že cestovní náhrady, jedny z malého zrnka daňových oblastí, dokážou být tak těžce srozumitelné, tak "zákeřné" a s velmi složitým propočtem, který dnes pomalu bez kalkulačky či exce-lové formulky a platného znění zákona nedokáže nikdo lehce spočítat. I z tohoto důvodu je to jedna z oblastí, kde se činí nejvíce chyb a na kterou se zaměřují často správci daně při svých kontrolách. Jednu z největších změn, týkající se právě složitosti výpočtu cestovních náhrad, jsme zaznamenali v roce 2012. V roce 2013 došlo pouze k pokračování tohoto standardu.

V mém příspěvku jsem se zaměřila tj. z pohledu čtenáře na takové řešení, kdy se jedná o daňově uznatelný náklad zaměstnavatele a zároveň osvobozený příjem od daně z příjmů pro zaměstnance. V takovémto případě nepodléhají cestovní náhrady ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Zaměstnavatel samozřejmě může v podnikatelské sféře poskytovat úplně jinou výši stravného, nebo stanovit odlišný způsob krácení či nekrácení stravného v případě poskytnutého bezplatného jídla, nicméně tyto situace mají zcela jiné daňové konsekvence!

Sazby tuzemského stravného upravuje a mění každoročně na základě § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP"), Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) příslušnou vyhláškou, a to podle údajů Českého statistického úřadu o cenách vozidel, o cenách jídel a nealkoholických nápojů ve veřejném stravování a o cenách pohonných hmot. Pro kalendářní rok 2013 je to vyhláška č. 472/2012 Sb.

na opomíjené ustanovení kde platí, že pokud zaměstnavatel nesjedná nebo neurčí před vysláním zaměstnance vyšší stravné než je stanovené v § 163 odst. 3 a neurčí způsob krácení v případě poskytnutí bezplatného jídla, musí postupovat tak, že zaměstnanci bude náležet (dle § 163 ZP, viz tabulka č. 1) a toto stravné se bude snižovat o nejvyšší hodnotu krácení stravného uvedenou v § 163 odst. 3 ZP (viz tabulka č. 2).

 +----------------+------------------+ | Výše stravného |  Časové rozpětí  | +----------------+------------------+ |   66 - 79 Kč   |  5 - 12 hodin    | | 100 - 121 Kč   | 12 - 18 hodin    | | 157 - 188 Kč   | 18 a více hodin  | +----------------+------------------+

 +-------------------------+------------------+ | Výše krácení stravného  | Časové rozpětí   | +-------------------------+------------------+ | 70%                     |  5 - 12 hodin    | | 35%                     | 12 - 18 hodin    | | 25%                     | 18 a více hodin  | +-------------------------+------------------+

Níže je zpracována praktická tabulka, kde předpokládám, že společnost poskytuje svým zaměstnancům maximální možné stravné, které nebude mít vliv na odvody daně z příjmů a odvody sociálního a zdravotního pojištění.

 +---------------------+---------------+--------------+-------------------------------------+---------------------------------------+ | Rozpětí v hodinách  | Stravné v Kč  | Maximum v Kč |     Krácení v % při poskytnutí      |     Zkrácené stravné z maxima v Kč    | |                     |               |              +-------------+----------+------------+-----------+------------+--------------+ |                     |               |              | 1 jídla     | 2 jídel  | 3 jídel    | 1 jídlo   | 2 jídla    | 3 jídla      | +---------------------+---------------+--------------+-------------+----------+------------+-----------+------------+--------------+ | 5 - 12              |  66 - 79      |           79 | 70          |  -       |  -         | 24        |  –         |  –           | | 12 - 18             | 100 - 121     |          121 | 35          | 70       |  -         | 79        | 36         |  –           | | 18 a více           | 157 - 188     |          188 | 25          | 50       | 75         | 141       | 94         | 47           | +---------------------+---------------+--------------+-------------+----------+------------+-----------+------------+--------------+ 

Již pro zdaňovací období roku 2012 byla definována zcela nová časová pásma rozhodující pro poskytování zahraničního stravného. V roce 2013 zůstávají tato pásma zachována.

 +--------------------------------------------------+----------------------------------------+ |                 Časové rozpětí                   |      Sazba zahraničního stravného      | +--------------------------------------------------+----------------------------------------+ | Déle než 18 hodin                                | Základní sazba zahraničního stravného  | +--------------------------------------------------+----------------------------------------+ | Déle než 12 hodin a nejvýše 18 hodin             | 2/3 základní sazby                     | +--------------------------------------------------+----------------------------------------+ | Alespoň 1 hodina a nejvýše 12 hodin, nebo déle   | 1/3 základní sazby                     | | než 5 hodin, pokud vznikne zaměstnanci za cestu  |                                        | | po ČR právo na tuzemské stravné                  |                                        | +--------------------------------------------------+----------------------------------------+ | Méně než 1 hodina                                | Zahraniční stravné se neposkytuje      | +--------------------------------------------------+----------------------------------------+

I pro zahraniční pracovní cesty platí, že bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty za každé bezplatné jídlo.

 +-------------------------+----------------------------------------+ | Výše krácení stravného  |     Sazba zahraničního stravného       | +-------------------------+----------------------------------------+ | 70%                     | 1/3 základní sazby                     | | 35%                     | 2/3 základní sazby                     | | 25%                     | Základní sazba zahraničního stravného  | +-------------------------+----------------------------------------+

Opět upozorňuji, že nesjedná-li zaměstnavatel hodnotu snížení zahraničního stravného nebo ji neurčí před vysláním na zahraniční pracovní cestu, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné snížené o nejvyšší hodnotu krácení. Nicméně, pokud by krátil méně než je stanoveno, nevyhne se "nepříjemným" daňovým dopadům a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Platné sazby zahraničního stravného pro rok 2013 byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů č. 392/2012, částka 144 jako Příloha k vyhlášce č. 392/2012 Sb., o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného. Sazby jsou dostupné např. na internetové stránce Ministerstva financí ČR .

S poskytováním zahraničního stravného při zahraničních pracovních cestách souvisí i poskytování kapesného. Nadále je ponecháno poskytování kapesného na uvážení zaměstnavatele. Dle § 180 ZP zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci. V roce 2012 probíhaly bouřlivé diskuze, zda 40 % kapesného se váže ke krácené hodnotě zahraničního stravného v případě poskytnutí bezplatného jídla či nikoliv. Nakonec zvítězil selský rozum a dle posledních výkladů platných již i pro období 2012 se kapesné počítá ze skutečně vzniklého nároku na zahraniční stravné (viz tabulka č. 4), tj. z výše zahraničního stravného přiznávaného před případným krácením z důvodu poskytnutí bezplatného jídla.

Pro názornější pochopení a praktické použití jsem připravila následující tabulku. Pro správné použití je třeba nejdříve zadat správnou sazbou pro danou zemi. V daném příkladě je shodná základní sazba pro Rakousko, Německo, Francii a Itálii, a to ve výši 45 EUR za den.

 +------------+-----------------+----------------+------------------------------------+-------------------------------+ | Rozpětí v  | Poměr základní  | Stravné v EUR  |       Krácení v % při poskytnutí   |     Zkrácené stravné v EUR    | | hodinách   |      sazby      |                +----------+-----------+-------------+----------+----------+---------+ |            |                 |                | 1 jídla  | 2 jídel   | 3 jídel     | 1 jídlo  | 2 jídla  | 3 jídla | +------------+-----------------+----------------+----------+-----------+-------------+----------+----------+---------+ | 1 - 12     | 1/3             | 15             | 70       | -         | -           | 4,5      |  –       | –       | | 12 - 18    | 2/3             | 30             | 35       | 70        | -           | 19,5     |  9       | –       | | 18 a více  | 1               | 45             | 25       | 50        | 75          | 33,75    | 22,5     | 11,25   | +------------+-----------------+----------------+----------+-----------+-------------+----------+----------+---------+

 +-------------+------------------+----------------+--------------------------------------------------+ |   Rozpětí   |  Poměr základní  | Stravné v EUR  |      Zkrácené stravné + kapesné 40 %  v EUR      | | v hodinách  |     sazby        |                +----------+-------------+----------+--------------+ |             |                  |                | 1 jídlo  | 2 jídla     | 3 jídla  | Plný nárok   | +-------------+------------------+----------------+----------+-------------+----------+--------------+ | 1 - 12      | 1/3              | 15             | 10,5     | 6           | 6        | 21           | | 12 - 18     | 2/3              | 30             | 31,5     | 21          | 12       | 42           | | 18 a více   | 1                | 45             | 51,75    | 40,5        | 29,25    | 63           | +-------------+------------------+----------------+----------+-------------+----------+--------------+

Zaměstnavatelé i nadále v roce 2013 mohou kromě jiného určit svým zaměstnancům jako způsob dopravy při služební cestě osobní motorové vozidlo zaměstnance tzv. určený dopravní prostředek.

V takovémto případě náleží zaměstnanci sazba základní náhrady a náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu.

Sazba základní náhrady se každoročně mění v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem MPSV vydávaným podle § 189 ZP. Pro kalendářní rok 2013 je tato sazba stanovena vyhláškou MPSV č. 472/2012 Sb. následovně.

 +----------------------------------------------+------------------------------------+ |                Druh vozidla                  |      Sazba základní náhrady        | +----------------------------------------------+------------------------------------+ | Jednostopá vozidla a tříkolky                | 1,00 Kč                            | | Osobní silniční motorová vozidla             | 3,60 Kč (změna oproti roku 2012!)  | | Nákladní automobily, autobusy nebo traktory  | 7,20 Kč                            | +----------------------------------------------+------------------------------------+

zaměstnavatel zjistí z údaje technického průkazu vozidla o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství. Pokud technický průkaz vozidla nebude údaj podle norem ES obsahovat, vypočte zaměstnavatel průměrnou spotřebu aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu. V extrémních případech, kdy nejsou uvedeny žádné údaje o spotřebě motorového vozidla, lze využít prokázání jiným způsobem, tj. buď průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců, nebo doplněním údajů o spotřebě na základě certifikátu o průměrné spotřebě u Ústavu pro výzkum silničních motorových vozidel v Praze. Platby za tyto výdaje si však musí hradit zaměstnanec sám, nelze je považovat za nutné výdaje při pracovní čestně.

lze zjistit buď dokladem o nákupu PHM, tj. cenou prokázanou, nebo lze využít tzv. cenu stanovenou vyhláškou MPSV - "průměrnou cenu".

 +---------------------------------+--------------------+ |         Pohonná hmota           | Průměrné ceny PHM  | +---------------------------------+--------------------+ | Automobilový benzín, 95 oktanů  | 36,10 Kč           | | Automobilový benzín, 98 oktanů  | 38,60 Kč           | | Motorová nafta                  | 36,50 Kč           | +---------------------------------+--------------------+

Jak se tedy vlastně vypočítá náhrada za 1 km?

Stejně jako pro tuzemskou služební cestu, lze i pro zahraničí služební cestu určit jako sjednaný dopravní prostředek osobní motorové vozidlo zaměstnance. V takovémto případě existují některé odlišnosti, na které upozorňuji.

Za kilometry ujeté při pracovní cestě v zahraničí náleží zaměstnanci Při výpočtu výše náhrady bude zaměstnavatel vycházet z dokladů o nákupu PHM v zahraničí. Pokud však zaměstnanec takovýto doklad nedoloží, např. jej ztratí, povoluje ZP použít při výpočtu jízdních výdajů cenu, kterou uvede zaměstnanec v čestném prohlášení. Nebude-li zaměstnanec požadovat proplacení náhrady za PHM v cizí měně, může mu zaměstnavatel tuto náhradu poskytnout v české měně při použití průměrných cen stanovených vyhláškou MPSV (viz tabulka č. 9)

Kromě náhrady za spotřebované PHM náleží zaměstnanci (viz tabulka č. 8), tj. v případě osobního silničního motorového vozidla ve výši 3,60 Kč za 1 km. Tato sazba je vždy vyplácena v české měně.

Zaměstnavatel může při schvalování použití soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách zaměstnanců požadovat, aby vozidlo zaměstnance bylo havarijně pojištěné.

Pokud by vozidlo nebylo havarijně pojištěné a došlo v průběhu pracovní cesty ke škodě na vozidle, bude zaměstnavatel muset celou škodu uhradit. Toto ustanovení je obecně upraveno v § 265 odst. 1 a 2 ZP.

Diskutabilní povinností zaměstnavatele také zůstává absolvování tzv. referentských zkoušek (školení) zaměstnanců, kteří byť jednou za rok řídí soukromá nebo služební vozidla v souvislosti s plněním služebním povinností. Tato povinnost je obecně upravena v § 103 odst. 2 a 3, a dále § 106 odst. 4 ZP.

krátké rozlišení placení sociálního a zdravotního pojištění. odvádí do státního rozpočtu zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné. Odvody se provádí prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Tyto částky jsou přerozdělovány ze státního rozpočtu na výplaty dávek nemocenského pojištění, důchodů a na financování státní politiky zaměstnanosti.

je příjmem zdravotních pojišťoven. Plátcem zdravotního pojištění jsou individuální plátci, tj. zaměstnanci i osoby bez příjmů, pokud za ně nehradí pojistné stát, dále pak hromadný plátce, tj. stát a zaměstnavatel.

Pro odvod pojistného je nutno vždy správně stanovit tzv. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem:

Do vyměřovacího základu se tedy veškeré příjmy ať již z hlavního pracovního poměru, vedlejšího pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, které byly skutečně v kalendářním měsíci zúčtovány a vyplaceny ale i ostatní plnění, která jsou poskytnuta zaměstnanci v peněžní nebo nepeněžní podobě nebo formou nějaké výhody. Jedná se např. o poskytnutí vozidla zaměstnanci pro služební i soukromé účely nepeněžní dary, pokud přesáhnou částku 2 000 Kč za rok, cestovní náhrady - stravné poskytnuté zaměstnanci nad horní hranici limitu uvedeného v ZP atd.

Od roku 2012 se do vyměřovacího základu zahrnují i pokud odměna u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci přesáhne částku 10 000 Kč.

Do vyměřovacího základu např. veškeré náhrady škody v souladu se ZP, odstupné, odchodné a odbytné, jednorázové sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci v souvislosti s živelní pohromou, s ekologickou či průmyslovou havárií, s požárem či jinou mimořádně závažnou události, věrnostní přídavky horníků atd.

Povinnost platit pojistné vzniká zaměstnanci dnem jeho nástupu do zaměstnání, a tedy logicky zaniká dnem skončení zaměstnání. Aby tato povinnost zaměstnanci u vybraných skupin osob vůbec vznikla, musí být dosažen v kalendářním měsíci tzv. započita-telný příjem = rozhodná částka. Tato Těmito vybranými osobami se rozumí osoby pracující na základě dohod o pracovní činnosti, členové družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňování, a dobrovolní pracovníci pečovatelských služeb.

Výše pojistného kde zaměstnavatel hradí 2/3 a zaměstnanec 1/3. Vyměřovací základ za zaměstnance nesmí být nižší než je minimální mzda, tj. v současné době 8 000 Kč, jedná se o tzv.

Na rozdíl od minimálního vyměřovacího základu, jsme si zvykli v minulých letech na tzv. pro účely zdravotního pojištění. Pro období let maximálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Znamená to tedy, že zdravotní pojištění bude odváděno bez ohledu na výši dosažených příjmů. Pro úplnost uvádím, že v roce 2012 činil maximální vyměřovací základ částku 1 809 864 Kč.

  +----------------------+--------------------+----------------+------------------+ | Odvod zaměstnavatel  | Odvod zaměstnanec  | Odvody celkem  | Maximální limit  | +----------------------+--------------------+----------------+------------------+ | 9%                   | 4,50%              | 13,50%         | Není             | +----------------------+--------------------+----------------+------------------+

Závěrem lze tedy uvést, že kromě vybraných skupin s příjmy do 2 500 Kč měsíčně a příjmy na základě dohod o provedení práce do 10 000 Kč se pojistné na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2013 odvádí vždy dle výše uvedených limitů v tabulce č. 10.

Povinnost hradit za zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění, % z vyměřovacího základu. Z toho:

U se odlišuje výše odvodu dle toho, zda je zaměstnanec dobrovolně účasten na důchodovém spoření či nikoliv. Na rozdíl od zaměstnavatele, zaměstnanec sám nepřispívá na nemocenské pojištění ani na státní politiku zaměstnanosti. Jeho procentuelní odvody tedy jdou výhradně na důchodové pojištění.

V případě neúčasti zaměstnance na důchodovém spoření činí výše pojistného na důchodové pojištění .

V případě dobrovolné účasti zaměstnance na důcho dovém spoření činí výše pojistného na důchodové pojištění 3,5 % a zároveň důchodové spoření ve výši 5 %, celkem tedy .

Na rozdíl od zdravotního pojištění, pro sociální pojištění zůstal zachován tzv.

Maximální vyměřovací základ je stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy (25 884 Kč pro rok 2013), což je částka 1 Kč. Rozhodným obdobím je kalendářní rok. Při nebo při změně zaměstnavatele se vyměřovací základy zaměstnanci nezapočítávají. Pokud jejich úhrn za kalendářní rok přesáhne maximální vyměřovací základ, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem za Zaměstnanec si může po skončení kalendářního roku požádat o vrácení pojistného, kde součástí této žádosti jsou potvrzení od všech zaměstnavatelů o uhrazené výši pojistného. Přeplatek pojistného vrátí zaměstnanci příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. U zaměstnavatele přeplatek na pojistném z tohoto titulu však nevzniká.

 +----------------+-------------+--------------------+-------------------+---------------+---------------+ | Odvod          | Důchodové   | Důchodové spoření  | Státní politika   | Nemocenské    | Celkem        | |                | pojištění   |                    | zaměstnanosti     | pojištění     |               | +----------------+-------------+--------------------+-------------------+---------------+---------------+ | Zaměstnavatel  | 21,50%      | -                  | 1,20%             | 2,3 % (3,3 %) |   25 % (26 %) | | Zaměstnanec    |  6,50%      | nevstoupil         | -                 | -             | 6,50%         | | Zaměstnanec    |  3,50%      | 5%                 | -                 | -             | 8,50%         | +----------------+-------------+--------------------+-------------------+---------------+---------------+

Závěrem pouze upozorňuji na sjednocení lhůty pro odvody sociálního a zdravotního pojištění, kde již od roku 2010 platí, že plátce pojistného odvádí pojistné do 20. kalendářního dne následujícího po měsíci, za který se pojistné odvádí. Za den platby pojistného se považuje den, kdy je pojistné připsáno na dané účty. Pozdní odvody pojistného podléhají penalizace ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý kalendářní den, až do doby splacení dlužné částky.

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je zvláštním druhem náhrady ušlého příjmu zaměstnance a plní obdobnou funkci jako nemocenské z nemocenského pojištění.

Náhradu mzdy hradí zaměstnavatel v roce 2013 pokud zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Náhrada přísluší pouze za pracovní dny a svátky, za které přísluší náhrada dle předpisů o nemocenském pojištění.

Za dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn, však

Právo na výplatu náhrady mzdy je podmíněno trváním pracovního poměru a také tím, že dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně. Dle předpisů o nemocenském pojištění dokládá zaměstnanec zaměstnavateli uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény lékařem.

Výpočet výše náhrady je velice komplikovaný. Nejprve musí zaměstnavatel stanovit u zaměstnance průměrný výdělek, který se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.

Tento výdělek se upravuje pomocí tří redukčních hranic. Sdělením MPSV č. 336/2012 Sb. byla s účinností od 1. ledna 2013 provedena pro rok 2013 následovně:

u nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu po celou dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Postup pro redukci denního vyměřovacího základu (DVZ)

V roce 2013 může činit

a pro výpočet peněžité pomoci v mateřství (PPM) a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (VPTM) nejvýše 1 511 Kč.

Upravený průměrný výdělek se získá stejně jako denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění a poté zaokrouhlí na haléře nahoru. Tímto výpočtem vycházejí pro rok 2013 následující hranice pro úpravu průměrného výdělku:

Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti přísluší jen ve výši 60 % upraveného průměrného hodinového výdělku.

Pokud laskavý čtenář dočetl až do těchto řádků a pochopil jednotlivé propočty, budu velice ráda. Pokud budete využívat jednotlivé tabulky pro každodenní praxi a usnadní Vám to složité propočty, velmi mne to potěší.

V každém případě přeji všem hodně sil a i nadhledu v daňovém a účetním roce 2013, neboť není všem změnám konec a připravuje se na nás ve velmi brzké době další legislativní smršť, která ovlivní běžný daňový život zaměstnanců i zaměstnavatelů.