Doručování v praxi správy daní

V následujícím schématu č. 1 jsou uvedeny základní formy doručování - tzv. přednostní, které vycházejí z jedné ze zásad správy daní zakotvené v ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), jež stanoví, že správce daně postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady - tj. jak správci daně samotnému, tak i osobám zúčastněným na správě daní.

Schéma č. 1 - Základní formy doručování (přednostní)

První ze základních forem doručování je doručení písemnosti při ústním jednání nebo při jiném úkonu. Je nepochybně pravdou, že v případě této formy doručování písemností se jedná o nejrychlejší a nejefektivnější způsob doručení respektující mimo jiné též zásadu spolupráce zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 daňového řádu. Doručením při jiném úkonu se rozumí například doručení při prováděném místním šetření, zahajované daňové kontrole apod.

Není-li aktuálně správcem daně vedeno ústní jednání nebo prováděn jiný úkon, potom osobám, které mají zpřístupněnu datovou schránku, se doručuje vždy elektronicky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Datovou schránkou se, ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o elektronických úkonech, rozumí elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob.

Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen „Ministerstvo vnitra“), které současně vede veřejný seznam osob, které mají datovou schránku zpřístupněnu. Tento seznam je k nalezení na internetových stránkách http://seznam.gov.cz/ovm/welcome. do. Přehled o tom, jaké typy datových schránek existují, poskytuje schéma č. 2.

Schéma č. 2 - Typy datových schránek

Podrobnější informace k jednotlivým typům datových schránek nalezneme v ustanoveních § 3 až § 7 zákona o elektronických úkonech. Blíže si však v souvislosti s datovými schránkami vysvětlíme doručování dokumentů orgánů veřejné moci a provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Ustanovení § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech stanoví, že umožňuje-li to povaha dokumentu (systém datových schránek podporuje použitý formát dokumentu a kapacita systému umožňuje jej odeslat), orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. V daňové praxi se bude jednat nejčastěji o komunikaci mezi jednotlivými orgány Finanční správy České republiky (dožádání, poskytování informací z daňových řízení apod.). Zákon o elektronických úkonech však předvídá výjimku v rámci doručování mezi orgány veřejné moci. Jedná se o takové případy, kdy je z bezpečnostních důvodů mezi těmito orgány zavedena jiná forma elektronické komunikace.

V případě fyzických osob, podnikajících fyzických osob nebo právnických osob, které mají zpřístupněnu datovou schránku, doručuje orgán veřejné moci dokument prostřednictvím datové schránky. Je tomu tak samozřejmě pouze v případech, kdy takové doručení umožňuje povaha dokumentu (systém datových schránek podporuje použitý formát dokumentu a kapacita systému umožňuje jej odeslat) a současně není doručováno na místě, veřejnou vyhláškou či hromadným předpisným seznamem. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je považován za doručený okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění k němu přístup. Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky, pro každou z osob uvedených ve schématu č. 2, stanoví § 8 zákona o elektronických úkonech. Pokud se osoba oprávněná k přístupu do datové schránky do této nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se takový dokument za doručený posledním dnem této lhůty ( doručení). Oba zmíněné způsoby doručení (řádné i fikcí) mají stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou. Zákon o elektronických úkonech umožňuje osobám, které mají zpřístupněnu datovou schránku, aby za podmínek stanovených jiným právním předpisem (např. § 48 daňového řádu) požádaly odesílatele (v tomto případě správce daně) o určení neúčinnosti doručení, které nastalo fikcí - tj. 10. dnem ode dne dodání dokumentu do datové schránky adresáta.

Na rozdíl od orgánů veřejné moci mají fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby pouze oprávnění a nikoliv povinnost doručovat prostřednictvím datové schránky. Rozhodnou-li se učinit úkon při správě daní prostřednictvím datové schránky, a to osobou uvedenou v ustanovení § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech nebo pověřenou osobou, má takový úkon stejné účinky jako by byl učiněn písemně a podepsaný. Výjimka je stanovena v případě, kdy učinění úkonu vůči orgánu veřejné moci vyžaduje, dle jiného právního předpisu či vnitřního předpisu, společný úkon více osob uvedených v již zmíněném ustanovení § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech. Dokument, který byl dodán do datové schránky správce daně, se současně tímto dnem považuje za doručený.

Doručování prostřednictvím zásilky je další formou doručování, kterou správce daně zvolí v případě, kdy není možné písemnost doručit jednou ze základních forem (přednostních). Obecná ustanovení daňového řádu o doručování zásilkou stanoví, že osobě, které je písemnost doručována, nebo jejímu zástupci pro správu daní, jakož i tomu, kdo písemnost za adresáta přijímá, lze písemnost doručit v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoli, kde bude zastižen. Adresát nebo ten, kdo písemnost za adresáta přijímá, je povinen na výzvu toho, kdo písemnost doručuje, prokázat svoji totožnost a poskytnout další nezbytné údaje pro doručení zásilky. V rámci doručování zásilkou daňový řád v praxi rozlišuje doručování písemností fyzickým a právnickým osobám. Na otázku prostřednictvím koho lze doručovat písemnosti zásilkou poskytuje základní odpověď níže uvedené schéma č. 3.

Schéma č. 3 - Doručování zásilkou

Definici pojmu provozovatel poštovních služeb nalezneme v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o poštovních službách“). Provozovatelem se ve smyslu uvedeného zákona rozumí osoba poskytující poštovní služby nebo zajišťující zahraniční poštovní služby, přičemž poštovní službou je činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách. Poštovní služba zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci.

Úřední osobou pověřenou doručováním je nejčastěji úřední osoba správce daně, který vede daňové řízení, příp. úřední osoba správce daně dožádaného. Jistě si lze položit otázku: Jaký je rozdíl mezi doručováním písemností při ústním jednání nebo jiném úkonu a doručováním písemností úřední osobou pověřenou doručováním? Písemnost je doručována prostřednictvím úřední osoby pověřené doručováním v případě, kdy správcem daně není vedeno ústní jednání, ani činěn jiný úkon při správě daní (ústní jednání, místní šetření, zahájení daňové kontroly, daňová apod.). Úřední osoba správce daně má v takovém případě tedy pouze za úkol doručit konkrétní písemnost.

Za jiný orgán, o němž to stanoví zákon, lze považovat například vězeňskou službu. V této souvislosti lze odkázat na ustanovení § 8 zákona č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále na ustanovení § 13 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů a případně na ustanovení § 17 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dalším z případů může být doručování fyzické osobě na adresu jejího bydliště v cizině (§ 44 odst. 1 daňového řádu).

Nyní si blíže popíšeme specifika doručování fyzickým a právnickým osobám prostřednictvím zásilky. Fyzické osobě se doručuje na adresu jejího místa pobytu, na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, nebo na adresu jejího bydliště v cizině. Pokud se jedná o písemnosti vztahující se k její podnikatelské činnosti, doručuje se na adresu místa podnikání nebo sídla. Fyzická osoba může správce daně požádat, aby jí veškeré písemnosti byly doručovány na jinou adresu v České republice - v takovém případě je písemnost doručována na tuto adresu. Písemnosti, které nejsou určeny k doručení do vlastních rukou adresáta a jejichž převzetí má být potvrzeno, se doručují přímo adresátovi. Mohou však být doručeny i jiné fyzické osobě, která se na adrese pro doručování nebo jejím blízkém okolí zdržuje, a to za podmínky, že tato osoba souhlasí s tím, že písemnost předá adresátovi. Není-li možno takto doručit písemnost, jež není určena do vlastních rukou adresáta, bude uložena a o této skutečnosti informován adresát s tím, aby si písemnost v desetidenní lhůtě vyzvedl. Písemnost, která se nedoručuje do vlastních rukou adresáta nebo jejíž převzetí nemá být potvrzeno adresátem, lze doručit vhozením do domovní schránky.

Právnické osobě se prostřednictvím zásilky doručuje vždy na adresu jejího sídla. Pokud se doručovaná písemnost týká činnosti organizační složky zahraniční právnické osoby, je doručováno na adresu sídla této organizační složky v České republice. Stejně jako osoba fyzická, i právnická osoba může požádat správce daně o doručování na jinou adresu v České republice. Podmínkou však je, aby byla žádající právnická osoba na této adrese skutečně umístěna. V případě doručování právnické osobě je oprávněna písemnost převzít osoba oprávněná jednat jejím jménem. Pakliže se nejedná o písemnost určenou do vlastních rukou adresáta, může tuto převzít kterýkoli zaměstnanec právnické osoby, nebo jiná fyzická osoba, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pokud projeví svůj souhlas s tím, že písemnost jejímu adresátovi předá. Bude-li se jednat o písemnost, která je určena do vlastních rukou adresáta nebo písemnost, jejíž převzetí má být potvrzeno a na adrese pro doručování nebude zastižena osoba, která je oprávněna zásilku převzít, písemnost se uloží a o této skutečnosti bude informován adresát s tím, aby si písemnost v 10.denní lhůtě vyzvedl. Pokud si osoba oprávněná převzít písemnost tuto v desetidenní lhůtě nevyzvedne, může být doručena na adresu místa pobytu fyzické osoby, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat, avšak pouze v případě, je-li tato adresa správci daně známa. Není-li mu známa, považuje se písemnost za doručenou 10. dnem jejího uložení ( doručení).

Ustanovení § 40 písm. a) až c) daňového řádu stanoví, kdy má správce daně povinnost doručovat do vlastních rukou adresáta. Jednotlivé případy zahrnuje schéma č. 4.

Pokud je den doručení konkrétní písemnosti rozhodný pro počátek běhu lhůty stanovené právním předpisem nebo rozhodnutím správce daně, je povinností správce daně, aby takovou písemnost doručil do vlastních rukou adresáta. V daném případě se bude jednat o rozhodnutí, jejichž doručení má vliv na běh lhůty pro uplatnění opravných a dozorčích prostředků. V praxi se jedná nejčastěji o platební a dodatečné platební výměry, jsou jimi však i mnohá další rozhodnutí. Daňový řád dále v některých případech výslovně stanovuje, že daná písemnost musí být doručena do vlastních rukou adresáta. Jedná se například o předvolání (§ 100 odst. 1 daňového řádu), zprávu o daňové kontrole, jejímuž projednání se daňový subjekt vyhýbá (§ 88 odst. 5 daňového řádu), vyrozumění poddlužníka o právní moci exekučního příkazu (§ 186 odst. 2 daňového řádu), dražební vyhlášku [§ 196 odst. 1 písm. a) až e) daňového řádu] a rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu (§ 223 odst. 5 daňového řádu). Správce daně je nadán též pravomocí sám určit, které konkrétní písemnosti budou doručeny do vlastních rukou adresáta. Při volení této varianty je nutné, aby správce daně posoudil závažnost, jakou by mělo případné zpochybnění běžného doručení pro daňové řízení, a to při respektování základních zásad správy daní. Dle stupně zmíněné závažnosti posoudí, zda zvolí formu doručení písemnosti do vlastních rukou adresáta.

Schéma č. 4 - Případy doručování písemností do vlastních rukou

I v případě datových schránek lze písemnosti doručovat do vlastních rukou adresáta. Na tuto situaci pamatuje ustanovení § 8 odst. 8 zákona o elektronických úkonech, dle něhož je pověřená osoba oprávněna k přístupu k dokumentům do vlastních rukou adresáta pouze v případě, kdy tak stanoví osoba uvedená v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech nebo administrátor. Přístup do datové schránky k písemnostem určeným do vlastních rukou adresáta je tedy omezen zvláštními přístupovými právy.

Doručování zástupci upravuje ustanovení § 41 daňového řádu. Pokud osoba zúčastněná na správě daní, které je doručována určitá písemnost, má zástupce, doručuje správce daně veškeré písemnosti tomuto zástupci, a to v rozsahu vztahujícím se k jeho oprávnění k zastupování. Na otázku, kdo může být zástupcem osoby zúčastněné na správě daní, poskytuje odpověď schéma č. 5.

Schéma č. 5 - Zástupce osoby zúčastněné na správě daní

Považuji za vhodné zmínit, že v praxi se velmi často vyskytují případy, kdy daňový subjekt udělí plnou moc zmocněnci s tím, že veškeré písemnosti mají být nadále doručovány do datové schránky daňového subjektu. Takovou plnou moc však správce daně nemůže zcela akceptovat z níže uvedených důvodů (viz příklad).

Daňový řád též pamatuje i na situaci, kdy osoba, jejíž poměry jsou doručovanou písemností dotčeny, má vykonat něco osobně. V takovém případě se doručuje písemnost této osobě i jejímu zástupci. Dnem doručení rozhodným pro počátek běhu lhůty je při současném doručování zmíněné osobě i jejímu zástupci ten den doručení písemnosti, který nastane později.

Nyní přejdeme k uvedení forem doručování písemností zástupci. Jejich přehled poskytuje schéma č. 6.

Schéma č. 6 - Doručování zástupci

Jak je ze schématu č. 6 patrné, i v případě doručování zástupci platí stejné postupy, které již byly podrobně popsány výše v tomto článku. Zástupci se přednostně doručuje při ústním jednání nebo při jiném úkonu, nebo elektronicky. Není-li možné doručit tímto způsobem, doručí správce daně písemnost formou zásilky, a to prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, úřední osoby pověřené doručováním, nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zákon. Naprosto stejně, jak bylo již popsáno, se v případě zástupce uplatňují pravidla doručování do vlastních rukou.

Tato část se zabývá popisem situace, kdy adresát zásilky (příp. osoba oprávněná písemnost převzít) není v místě doručení zastižen a současně je požadováno doručení do vlastních rukou, nebo potvrzení jejího převzetí. V takovém případě je doručovatel povinen postupovat ve smyslu ustanovení § 46 daňového řádu. Informace o tom, kde je doručovatel povinen písemnost uložit, jsou uvedeny ve schématu č. 7.

Schéma č. 7 - Uložení písemnosti

Zásilka se ukládá u správce daně, jehož písemnost se doručuje, nebo u správce daně, který byl o doručení požádán, pokud je doručovatelem úřední osoba správce daně pověřená doručováním. V případě, kdy je doručovatelem provozovatel poštovních služeb, je zásilka uložena v jeho provozovně.

Na skutečnost, že byla zásilka uložena k vyzvednutí, musí být adresát doručovatelem upozorněn. Toto upozornění je písemné a doručovatel jej vkládá do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky nebo na jiné vhodné místo. Za zanechání upozornění na jiném vhodném místě je v praxi možno považovat například jeho přilepení na domovní vrata, dveře, zanechání u zaměstnavatele adresáta, příp. osoby, která projeví souhlas s předáním upozornění adresátovi zásilky. Zmíněné upozornění musí obsahovat zákonné náležitosti, jejichž výčet je obsažen v dále uvedeném schématu č. 8.

Schéma č. 8 - Náležitosti upozornění na uložení písemnosti

Daňový řád v ustanovení § 46 odst. 3 pamatuje na možnost adresáta písemně požádat toho, kdo zásilku doručuje nebo jehož prostřednictvím se tato doručuje, o ukládání zásilky, a to bez předchozího pokusu o doručení.

V této části článku je vysvětlováno, kdy nastávají účinky doručení v případě doručování prostřednictvím zásilky. Na úvod si uvedeme, jak je tomu v případě zásilky, která se doručuje do vlastních rukou, nebo takové, jejíž převzetí má být potvrzeno adresátem. Zásilka tohoto typu je považována za doručenou okamžikem jejího převzetí adresátem nebo jinou osobou, která je oprávněna k jejímu převzetí ze zákona. Nastane-li situace, že adresát či osoba oprávněná zásilku převzít nebyli v místě doručení zastiženi, zásilka se uloží, jak bylo popsáno v předchozí části. Pokud si adresát nevyzvedne takto uloženou zásilku do 10 dnů ode dne jejího uložení, považuje se za doručenou posledním dnem 10denní lhůty, a to i v případě, že se adresát o uložení zásilky nedozvěděl. Je-li doručovaná zásilka uložena u provozovatele poštovních služeb, má tento povinnost uvědomit správce daně (odesílatele) o marném uplynutí výše uvedené úložní doby. Uplyne-li marně úložní doba a zásilka není adresátem vyzvednuta, vhodí doručovatel tuto zásilku do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, pokud tento postup správce daně předem nevyloučí. Pakliže neexistuje adresátova domovní nebo jiná jím užívaná schránka, příp. pokud správce daně předem vyloučení vhození zásilku do schránky, písemnost se vrátí zpět správci daně. Právo vyloučit, aby doručované zásilky byly po marném uplynutí úložní doby vhozeny do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, má též adresát samotný. Děje se tak na základě žádosti budoucího adresáta, která je podána u správce daně, jakožto budoucího odesílatele. Správce daně je povinen takovou žádost akceptovat (§ 47 odst. 6 daňového řádu).

V praxi může nastat též situace, kdy adresát odepře jemu doručovanou zásilku přijmout. V takovém případě je tato považována za doručenou dnem, kdy bylo její přijetí odepřeno. Adresát je doručovatelem poučen o důsledcích svého jednání a zásilka se následně vrátí správci daně. Není-li možné adresátovi odepírajícímu zásilku přijmout předat písemné poučení o následcích jeho jednání, je mu zanecháno v domovní nebo jiné jím užívané schránce, příp. na jiném vhodném místě. Co se rozumí jiným vhodným místem, bylo vysvětleno v předchozí části tohoto článku.

Každému adresátovi se může přihodit, že si ze závažného a předem nepředvídatelného důvodu nemohl ve stanovené lhůtě vyzvednout uloženou zásilku. Tuto životní situaci daňový řád předvídá a dává tak ustanovením § 48 adresátovi právo na podání žádosti o vyslovení neúčinnosti doručení. Žádost se podává u správce daně, který předmětnou zásilku doručil. Tuto žádost je nutné podat do 15 dnů ode dne, kdy se adresát s doručovanou písemností skutečně seznámil, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy došlo k doručení. Správce daně podanou žádost posoudí a shledá-li ji důvodnou, vysloví neúčinnost doručení. Zásilka se v takovém případě považuje za doručenou tím dnem, kdy bylo adresátovi oznámeno rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení. Ustanovení § 48 daňového řádu se použije i při doručování prostřednictvím datové schránky - viz výše. Pro doplnění je důležité zmínit, že rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti doručení má v případě předvídaném ustanovením § 148 odst. 4 písm. d) daňového řádu vliv na běh lhůty pro stanovení daně.

Daňový řád kromě základních (přednostních) a ostatních forem doručování definuje tzv. zvláštní způsoby doručování, jejichž přehled je zobrazen ve schématu č. 9.

Schéma č. 9 - Zvláštní způsoby doručování

Doručování zásilky veřejnou vyhláškou je v daňové praxi jedním z často využívaných způsobů doručení, neboť ne vždy lze zásilku doručit jednou z již zmíněných forem. Pro použití tohoto způsobu doručení zásilky je nutné, aby byly splněny určité podmínky, které jsou uvedeny ve schématu č. 10.

Doručování veřejnou vyhláškou využívají v praxi správci daně zejména v případech, kdy není znám pobyt či sídlo adresáta. Při doručování zásilky prostřednictvím veřejné vyhlášky je postupováno následovně. Veřejná vyhláška je správcem daně vyvěšena po dobu nejméně 15 dnů na jeho úřední desce a současně též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Je-li doručováno osobě neznámého pobytu nebo sídla, které není ustanoven zástupce podle ustanovení § 26 odst. 1 písm. c) daňového řádu, případně osobě, která není známa nebo hromadným předpisným seznamem, zveřejní veřejnou vyhlášku na žádost správce daně též ten obecní úřad, který se nachází v místě adresátova posledního známého pobytu nebo sídla, popřípadě ten obecní úřad, v jehož územní působnosti se nachází předmět daně. Mezi její povinné náležitosti mimo jiné patří upozornění na místo uložení zásilky, včetně jejího bližšího označení a uvedení možnosti jejího vyzvednutí.

Schéma č. 10 - Podmínky pro použití veřejné vyhlášky jako zvláštního způsobu doručení

Vyzvedne-li si adresát zásilku ve lhůtě 15 dnů ode dne kdy je veřejná vyhláška vyvěšena, považuje se za doručenou právě dnem jejího vyzvednutí. Pokud si však adresát do 15 dnů ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky zásilku nevyzvedne, považuje se tato za doručenou posledním dnem patnáctidenní lhůty. Správce daně je povinen na veřejné vyhlášce vyznačit jak den jejího vyvěšení, tak i den jejího sejmutí.

V případech, kdy je správci daně uloženo zákonem, že daňovým subjektům stanoví daň hromadným předpisným seznamem, je správce daně povinen zpřístupnit tento k nahlédnutí, a to po dobu nejméně 30 dnů. Daňovému subjekt má při nahlížení možnost vidět pouze údaje týkající se jemu stanovené daně. Současně se zpřístupněním hromadného předpisného seznamu je správce daně povinen zveřejnit prostřednictvím veřejné vyhlášky označení daně a místo a dobu, kdy lze do hromadného předpisného seznamu nahlédnout. Veřejná vyhláška se vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů. Právě 30. den zpřístupnění hromadného předpisného seznamu se považuje za den jeho doručení.

Hromadného předpisného seznamu správce daně v praxi využívá ke stanovení daně z nemovitostí (§ 13b odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů).

Doručení zásilek, které se doručují do vlastních rukou adresáta nebo jejichž převzetí má být adresátem potvrzeno, potvrdí doručovatel řádně vyplněnou doručenkou, která je veřejnou listinou. Mezi náležitosti doručenky podle zvoleného způsobu doručování a podle okolností, které nastaly při doručování, patří:

Daňový řád pamatuje i na skutečnost, kdy dojde ke ztrátě, zničení nebo poškození doručenky. V takovém případě lze doručení prokázat jiným způsobem. Za jiný způsob lze považovat například to, že z dalších úkonů adresáta zásilky je zřejmé, že mu bylo doručeno. Jiným způsobem se prokazuje doručení i v případě, kdy doručenka není řádně vyplněna.

Je-li doručována písemnost prostřednictvím úřední osoby pověřené doručováním, která nedoručuje za použití zalepené obálky s doručenkou, prokazuje se doručení do vlastních rukou adresáta zaznamenáním následujících údajů na kopii písemnosti:

Pokud je doručováno při ústním jednání, nebo při jiném úkonu učiněném v rámci správy daní, prokazuje se doručení písemností do vlastních rukou podpisy úřední osoby a adresáta v protokolu. Důležité je zmínit, že účinky doručení nastanou, i když adresát podpis protokolu odepřel. Odepření podpisu a jeho důvody se zaznamenají v protokolu.

V daňové praxi je předvídána i situace, kdy adresát nemůže potvrdit přijetí doručované písemnosti pro tělesnou indispozici. V tomto případě se podepíše jiná dospělá osoba jako svědek (její podpis je považován za nahrazující podpis adresátův) a připíše důvod, pro který nemohlo dojít k potvrzení přijetí adresátem.