Srážková daň u zemědělských podnikatelů

V současném období je výše srážkové daně pro daňové rezidenty ČR stanovena ve výši 15%. Vymezením příjmů, které podléhají zvláštní sazbě daně vybírané srážkou, se zabývá ustanovení § 36 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Podle znění § 23 odst. 4 písm. a) ZDP se u poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, se příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nezahrnují do základu daně (poznamenáváme, že pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob je postup upraven rovněž v § 5 odst. 5 ZDP). Jedná se tedy o konečné zdanění a poplatník takto zdaněné příjmy nezahrnuje do daňového přiznání, ani nejsou zahrnuty v rámci ročního zúčtování daně zaměstnavatelem. Výdaje související s dosažením takto zdaněných příjmů se ovšem dle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nemohou zahrnout jako daňově uznatelné výdaje.

Dále si uvedeme u poplatníků daně z příjmů fyzických osob (daňových rezidentů)

Obchodními korporacemi rozumíme dle § 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále jen „ZOK“, jednak obchodní společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) a družstva. Zvláštní sazba daně z příjmů ve výši 15% se uplatní:

Zvláštní sazba daně se uplatní z příjmů plynoucích fyzickým osobám z výher a cen v loteriích a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování, tj. z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) ZDP, a dále z příjmů plynoucích fyzickým osobám z cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, tj. příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. ch) ZDP. Poznamenáváme, že v § 4 odst. 1 písm. f) ZDP jsou specifikovány podmínky pro osvobození těchto příjmů od daně z příjmů.

Zvláštní sazba daně se uplatní z příjmů plynoucích fyzickým osobám z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu, z úroků z vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání, např. sporožirové účty, devizové účty. Jedná se o příjmy z kapitálového majetku vymezené v § 8 odst. 1 písm. c) ZDP.

Zvláštní sazba daně se uplatní:

Zvláštní sazba daně se uplatní z příjmů uvedených v § 6 odst. 4 ZDP. Jedná se o příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně poplatníkovi daně z příjmů ze závislé činnosti při současném splnění podmínek:

Zvláštní sazba daně se uplatní z příjmů autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize podle znění § 7 odst. 6 ZDP.

Podle znění § 36 odst. 3 ZDP je základem daně pro zvláštní sazbu daně pouze příjem, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Základ daně se stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta. Základ daně se nesnižuje o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP). V tomto ustanovení nalezneme rovněž podmínky pro zaokrouhlování základu daně a sražené daně plátcem.

Vlastním provedením zdanění srážkovou daní se zabývá § 38d ZDP. V odst. 1 a 2 tohoto ustanovení se stanoví pro plátce termíny sražení této daně. Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést. Správce daně pak bude postupovat dle § 38s ZDP, z něhož vyplývá, že pokud povinnost srazit daň nebyla ve stanovené výši plátcem daně splněna, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet této částky sražené daně částka, z níž by po sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena.

Podle znění § 38d odst. 9 ZDP je podle zvláštní sazby. Lhůtu stanovenou pro podání tohoto vyúčtování nelze prodloužit. Lhůta pro podání vyúčtování je stanovena v § 137 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), a to do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku.

Daní vybírané srážkou se zabývá ustanovení § 233 až 236 DŘ. Plátce daně, který je povinen podle zákona vybrat nebo srazit daň, je povinen daň vybíranou srážkou odvést ve stanovené lhůtě a výši. Přitom, pokud plátce daně nesplní tuto svoji povinnost, je povinen daň vybíranou srážkou odvést bezodkladně poté, co zjistil své pochybení. Zjistí-li správce daně, že plátce daně nesplnil svoji povinnost a v důsledku toho není daň vybíraná srážkou uhrazena, stanoví ji plátci daně k přímé úhradě. Zjistí-li správce daně, že se částka, která byla plátcem daně vyúčtována, odchyluje od částky, která měla být plátcem daně sražena a odvedena, předepíše rozdíl mezi těmito částkami do evidence daní. Dojde-li u daně vybírané srážkou k doměření daně po zjištění správcem daně, vzniká k této částce povinnost uhradit penále podle ustanovení § 251 odst. 1 písm. a) DŘ.

Zanikne-li povinnost plátce daně vybírat daň srážkou před uplynutím kalendářního roku, je plátce daně povinen podat vyúčtování za jeho uplynulou část do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byl naposledy povinen odvést daň vybíranou srážkou, popř. podat hlášení.

Obecnými zásadami pro stanovení podílu na zisku v obchodních korporacích se zabývá § 34 a 35 ZOK. Výchozím Podíl na zisku lze rozdělit pouze mezi společníky, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Podíl na zisku v kapitálových společnostech (společnost s r. o. a akciová společnost) je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní o jeho rozdělení, pokud společenská smlouva nebo nejvyšší orgán neurčí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, pokud společenská smlouva neurčí jinak. Jak vyplývá ze znění § 35 ZOK s výjimkou situace, kdy osoba, které byl podíl na zisku vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení podílu na zisku společnosti byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem.

S účinností ZOK (tedy od 1.1.2014) lze vyplácet při splnění určitých podmínek zálohu na podíl na zisku. V § 40 odst. 2 ZOK se stanoví, že Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období a nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku, snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a o povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní oprávněna měnit. Ze znění § 35 odst. 3 ZOK vyplývá, že pokud při schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní společnosti (valnou hromadou) nebude přijato rozdělení zisku odpovídající minimálně vyplacené záloze na podíly na zisku, bude nutno přijatou zálohu na podíl na zisku vrátit.

V ustanovení § 40 odst. 1 ZOK se uvádí, že podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Je tedy nutno provádět tzv. test insolvence. Test insolvence je nutno provádět nejen před výplatou záloh na podíl na zisku, ale i v případě výplaty podílů na zisku.

Omezující podmínka výše částky k rozdělení podílů na zisku ve společnosti s r. o. vyplývá z § 161 odst. 4 ZOK, kde se uvádí, že částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období, zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou. Omezující podmínky pro rozdělení zisku vyplývají pro akciové společnosti z ustanovení § 350 ZOK.

Podíly na zisku z obchodní (tedy z akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti a rovněž podíl člena družstva na zisku) patří podle § 8 odst. 1 písm. a) ZDP mezi Tyto příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou dle § 8 odst. 3 ZDP samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou dle § 36 ZDP. Plynou-li však tyto příjmy ze zdrojů ze zahraničí, jsou dle § 8 odst. 4 ZDP nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně dle § 8 ZDP).

Připomínáme, že U společníka v. o. s., který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) v. o. s. součástí dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP]. Nejedná se tedy o uplatnění srážkové daně z tohoto podílu na zisku. Podobně u komplementáře k. s., který je fyzickou osobou, je podíl na zisku (ztrátě) komanditní společnosti součástí dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti [dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP].

Uplatněním srážkové daně u autorských honorářů se zabývá § 7 odst. 6 ZDP. Na základě zákona č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 267/2014 Sb.“), došlo s účinností od 1.1.2015 k úpravě znění § 7 odst. 6 ZDP v tom smyslu, že pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP.

Textová náplň tohoto ustanovení se navrací pro rok 2015 ke znění zákona účinného do 31.12.2013, kdy na rozdíl od roku 2014, se uplatnění srážkové daně u příjmů uvedených v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP použije znovu jen na příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR. Pro rok 2015 se ponechává zvýšená hranice pro použití srážkové daně na výši autorských honorářů za kalendářní měsíc 10 000 Kč, která platila pro rok 2014.

V ustanovení § 36 odst. 7 ZDP dochází s účinností od 1.1.2015 k jak tomu bylo poprvé a naposled za zdaňovací období roku 2014.

Účastník smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem se může v průběhu trvání této smlouvy rozhodnout z různých důvodů (nemoc, finanční důvody, existenční důvody, dlouhodobý pobyt v zahraničí apod.) k to znamená před termínem ukončení dle uzavřené smlouvy účastníka s penzijní společností. V tomto případě Stejně tak může postupovat i účastník doplňkového penzijního spoření a účastník penzijního pojištění.

V případě, že poplatníkovi zanikne jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně je mu vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, a příjmem dle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých deseti letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen. Toto sankční opatření bylo do ustanovení § 15 odst. 5 ZDP zakotveno zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, s tím, že podle přechodného ustanovení k tomuto zákonu se poprvé toto sankční opatření použilo pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006. Na základě zákona č. 267/2014 Sb. je lhůta k dodanění uplatněného odpočtu limitována dobou deseti let.

Vyplacené odbytné z penzijního připojištění se státním příspěvkem dle § 36 odst. 2 písm. s) ZDP, přičemž toto odbytné se pro zjištění základu daně podle znění § 8 odst. 6 ZDP nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance po 1.1.2000. Základem daně je tudíž vyplacené odbytné po snížení zaplacených příspěvků poplatníkem.

Vyplacené odbytné z doplňkového penzijního spoření podléhá rovněž zvláštní sazbě daně ve výši 15%, přičemž se pro zjištění základu daně odbytné rovněž nesnižuje o příspěvky zaplacené penzijní společnosti zaměstnavatelem za zaměstnance, s výjimkou příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplacených penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance před 1.1.2000 v případě, kdy došlo k převodu prostředků účastníka z penzijního připojištění se státním příspěvkem do doplňkového penzijního spoření účastníka, ze kterého je odbytné vypláceno.

Při předčasném zániku penzijního pojištění vyplacené plnění podléhá taktéž zvláštní sazbě daně ve výši 15% a pro zjištění základu daně se plnění nesnižuje o příspěvky zaplacené instituci penzijního pojištění zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance.

se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření z titulu platby příspěvků zaměstnavatelem dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, ani na skutečnost, že si zaměstnavatel uplatnil jako daňové náklady příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo na penzijní pojištění hrazené jeho zaměstnancům dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP.