Expertní odpovědi - strana 1

Vesnická hospoda uplatňuje výdaje paušálem 80 %. Od FÚ mají požadavek evidovat zvlášť tržby za hostinskou činnost, kde si mohou uplatnit 80 % paušální výdaje. Ovšem u prodeje alkoholu si mají tržby za prodej alkoholu evidovat zvlášť neboť zde nejde prý uplatnit paušální výdaje 80 %, ale je 60 %. Je to v pořádku?. Pokud ano, podle čeho takto postupují?

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

OSVČ vedla do roku 2022 daňovou evidenci. Měla příjmy z řemeslné živnosti a z pronájmu nemovitostí a věcí movitých, které byly (a jsou) zařazeny do jejího obchodního majetku. Vše tedy zdaňovala v daňovém základu dle § 7 ZDP. Pokud by v r. 2023 přešla OSVČ na uplatňování výdajů ve výši paušálních výdajů (samozřejmě s podáním dodatečného DP na dodanění zásob a pohledávek r. 2022), zdanila by v r. 2023 příjmy z řemeslné živnosti v daňovém základu z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu nemovitých a movitých věcí v § 9 ZDP (i když v nájemní smlouvě je podnikatel, pronajímatel uvedený vč. svého IČ? Nezahrnou se příjmy z nájmu také do ZD dle § 7 ZDP (paušální výdaj 30 %), když předchozí roky to byl příjem dle § 7 ZDP? A pokud bude nájemné při použití paušálních výdajů součástí § 9 ZDP, jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti při této změně, na co je třeba pamatovat?

OSVČ, plátce DPH, má uzavřenou smlouvu o nájmu vozidla od 8. 1. 2024 do 31. 12. 2024. Může si OSVČ jako nájemce vozidla uplatnit v roce 2024 uplatnit paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč měsíčně? Vozidlo je využíváno pouze pro ekonomickou činnost, PHM nebudou uplatňovány jako výdaj.

OSVČ má živnostenský list - oprava motorových vozidel. Během roku však občas zákazníkovi poskytne službu: příprava na STK a provedení STK. Nevede účetnictví, ale pouze uplatňuje výdaje paušálem, což v jeho případě činí 80 % z příjmů. Jaké procento se však vztahuje na příjmy ve věci té přípravy a provedení STK u vozidel? Existuje na toto nějaký speciální živnostenský list, nebo se tyto příjmy zahrnují k příjmům za opravy vozidel? 

Automobil je využíván k ekonomické činnosti, společnost chce uplatnit paušální výdaj na dopravu 5 000  Kč. V některých měsících však vozidlo nejezdilo, tzv. stálo. Je tedy správné uplatnit paušální výdaj pouze za měsíce, kdy byl automobil využíván?

OSVČ má tři automobily. U jednoho by uplatňovala paušální výdaje 5 000 Kč měsíčně a u zbylých dvou bude uplatňovat skutečné výdaje. Je to možné? Může uplatnit paušální výdaje jen u jednoho auta. Nemusí postupovat u všech třech aut stejným způsobem (tedy u všech třech paušální výdaje)?

OSVČ podniká, vede účetnictví, zároveň pronajímá svůj byt, který nemá v obchodním majetku. Tento příjem zadám do DPFO do řádku 39 příjmy z nájmu dle § 9 ZDP zákona. Mohu uplatnit na tento příjem paušální výdaj 30 %? 

Klient OSVČ v roce 2023 uplatňuje náklady výdajovým paušálem a pro rok 2024 se přihlásil k paušální dani. K 31. 12. 2023 měl pohledávky ve výši 250 000 Kč, které byly uhrazeny v lednu 2024. Při tvorbě daňového přiznání se tak postupuje podle § 23 odst. 8 ZDP a o tyto pohledávky bude zvýšen hospodářský výsledek, a tedy základ daně bez možnosti proti těmto příjmům uplatnit náklady. Je to tak? A zvyšují tyto pohledávky základ daně i pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění?

Společnost s r. o. uplatňovala v roce 2023 paušál na dopravu u automobilů pořízených na úvěr. V technickém průkazu je společnost vedena jako provozovatel, nikoliv vlastník. Předpokládám, že paušál by byl uplatněn nesprávně. V případě automobilu na úvěr toto řešení využít nelze. Paušál na 3 auta je ve výši 150.000 Kč, nedaňové náklady v roce 2023 na PHM 164.000 Kč vč. DPH. DPH nebyla uplatňována. Lze zpětně použít PHM jako daňový náklad – zaúčtovat daňově s tím, že se do nákladů dá celá částka včetně DPH – DPH by se tedy po celý rok u PHM neuplatňovala? Lze použít celou částku do nákladů vč. DPH? 

OSVČ vedoucí účetnictví uplatní v DPFO za r. 2023 výdaje procentem z příjmů. V účetnictví eviduje k 31. 12. zůstatek na účtu 321, 381 a 311. V r. 2024 začne vést daňovou evidenci, předpokládá, že i v DPFO za r. 2024 bude uplatňovat výdaje procentem. 1) máme za to, že v DE poníží zisk o zůstatky, které evidovala k 31.12. na účtu 311 a 381 a naopak zvýší zisk o zůstatky na účtu 321. K upravenému zisku pak vypočítá výdaje procentem. Je náš předpoklad správný? 2) máme za to, že z důvodu přechodu bude muset podat dodatečné přiznání za r. 2023 s tím, že pouze zvýší zisk o částku zůstatku na účtu 311 a protože bude uplatňovat výdaje procentem, o zůstatky na účtu 321 a 381 nic upravovat nebude. Je náš předpoklad správný? 3) vzhledem k tomu, že OSVČ v době výpočtu DPFO za r. 2023 již vede DE za r. 2024, je možné, aby provedla úpravy již v DPFO za r. 2023 a vyhnula se tím dodatečnému přiznání? 3) lze obdobně již v přehledech na na SP a ZP za r. 2023 zohlednit přechod na DE - tedy upravit zisk o zůstatky k 32.12.2023?

Několik let pronajímám byt a proti příjmu z § 9 ZDP uplatňuji jako jediný výdaj odpisy. V roce 2022 jsem přiznala jen příjem a základ daně snížila o ztráty minulých let. V roce 2023 bych chtěla použít jako výdaj 30% paušál a ze základu daně opět použít předcházející ztrátu. Mohu střídat každý rok jiný způsob výdaje, kterým by byl buď 30% paušál z příjmu, nebo skutečný výdaj, kterým by byl pravděpodobně opět jen odpis? Rokem, kdy uplatním paušální výdaje, se odpis bytu oddaluje o 1 rok, nebo se započítává místo paušálu? Pro DPFO za rok 2023 bych mohla využít ztráty roku 2019 nebo až roku 2020? 

OSVČ vede pro svůj přehled účetnictví (vlastní rozhodnutí a ze zákona nemusí) a pro DPFO využívá paušální výdaje OSVČ - 60 % vývoj software. Každý rok přikládám k DPFO rozvahu, výsledovku a přílohu, ale snad zcela zbytečně. Je to v případě paušálních výdajů nutné? Mohu v jeho případě použít jednotný kurz, protože jeho příjmy jsou výhradně mimo ČR?

Fyzická osoba OSVČ, plátce DPH, si zakoupil osobní automobil pro podnikání. Faktura od dodavatele osobního automobilu je adresována výše zmíněné FO. Tato FO zaplatila zálohu na pořízení OA z dokladu o přijaté platbě si odečetla DPH. Dosud OK. Na doplatek OA si vzala úvěr od Unicredit Leasing CZ.. a byla sepsána smlouva o financování, vystaven splátkový kalendář - platební kalendář - na splátku jistiny, úroku a pojistného na 48 splátek s tím, že splátky jsou od cca 5 tisíc do 8 tisíc během trvání úvěru a jedna splátka , konkrétně 4. cca 200 tisíc. Ve smlouvě jsou strany nazvány jako - poskytovatel úvěru a příjemce úvěru. Ve velkém technickém průkazu je jako majitel zapsána společnost poskytující úvěr a provozovatel je podnikající FO. Jak postupovat v případě odpisů tohoto majetku - část zaplatila FO a část úvěr. společnost ? Jak se v tomto případě postupuje s paušálním výdajem na phm a parkování ? Splátky rozpočítat na 60 měsíců ? Děkuji za odpověď.

OSVČ montuje pro jiné společnosti FVE panely - konkrétně připevnění nosných prvků do konstrukce střechy, položení panelů. Zapojení technologie (elektrikářské práce) nedělá. Má dle ŽR řemeslnou živnost (klempířství, pokrývačství, zednictví, izolatérství) a volnou živnost na přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti. Do jaké živnosti spadá jeho činnost pro správné stanovení výdajového paušálu pro zpracování daňového přiznání z příjmu FO? Bude to řemeslná (80 %) nebo volná (60 %)? 

Fyziská osoba vlastní osobní automobil nezařazený do obchodního majetku, ale jako živnostník ho používá pro potřeby podnikání a i pro osobní potřebu. Vede daňovou evidenci a uplatňuje výdaje paušálem. Může si uplatnit v daňovém přiznání paušální výdaj 4 000 Kč měsíčně, nebo je toto zahrnuto paušálních výdajích? Upřesnění dotazu: FO uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. FO uplatňuje paušální výdaje ve výši 60%. A pokud by právnická osoba zapůjčila auto na tři měsíce od svého jednatele - jedná se o soukromé vozidlo, nezahrnuté u nikoho do jakéhokoli majetku, může si za tyto dva měsíce uplatnit paušální výdaj 3x5000 Kč? Může být tato zápůjčka bezúplatná, nebo ji musí jednatel ocenit obvyklou cenou a zahrnout do příjmu z pronájmu?  

Fyzická osoba, která uplatňuje paušální výdaje, bude zahrnovat do příjmů fakturu vystavenou v prosinci, ale zaplacenou v lednu 2024, nebo má tento příjem zahrnout do příjmů v roce 2024?

Dcera začala podnikat v září 2023. Dočetla jsem se, že nárok na daňový bonus je možné si uplatňovat při splnění výdělku šestinásobku minimální mzdy, což za rok 2023 činí za rok 103 800 Kč. Dcera podniká teprve od září roku 2023 a za tyto čtyři měsíce fakturovala dohromady 86 600 Kč. Bude uplatňovat výdaje paušálem 60 %, což znamená, že čistý zisk bude mít 34 640 Kč, tj. v průměru 8 660 Kč/měsíčně. Dcera má dále příjem z pronájmu a to 138 000 Kč za rok (výdaje uplatňuje paušálem 30 % čili zisk 96 600 Kč). Nárok je dle příjmů, nebo čistého zisku? V případě, že se jedná o čistý zisk 103 800 Kč za rok, musí splňovat celých 103 800 Kč, nebo pouze 34 640 Kč za 4 měsíce, za které podniká? Předpokládám, že zisk z pronájmu se do tohoto nezapočítává. Dle výše vypsaného - má dcera nárok na daňový bonus na děti za rok 2023? 

Jak je to s nárokem na paušál u 3 automobilů? Během roku se veškeré PHM u těchto aut účtovalo na analytický účet 501031-nedaňový náklad. V roce 2023 bude účetní zisk nízký a v případě uplatnění celého paušálu, tedy 3x60.000=180.000 by se firma dostala do daňové ztráty, což není úplně žádoucí. Má otázka tedy je, zda je obecně vůbec správně účtování na nedaňový náklad a neuplatňování nároku na odpočet DPH, a pak druhá věc, když se neuvede (teda pokud to vůbec lze neuvádět, když je to takto ve firmě stanoveno) v daň.přiznání paušál, těch 180.000, jestli musím doklady na tom nedaňovém účtu 501031 nějak přeúčtovat na daňové nebo to na tom účtu nechám a "pouze" o to uplatnění paušálu přijdu. Případně si uplatním třeba jen na dvě auta. D

Chtěla bych se zeptat, jak je to, když OSVČ uplatňuje výdaje procentem a na podnikatelském účtu má v plusových položkách kromě úhrad faktur také různé vratky peněz. Konkrétně mi jde 1) o vratku pojistného Kooperativa (z důvodu pozdní platby vrátili pojistné za pojištění podnikatelských rizik a bylo nahrazeno novou smlouvou a platilo se znovu) a 2) o vratku peněz za dobropis k dodavatelské faktuře. Počítá případ 1) nebo 2) do příjmů z podnikání nebo do jiných zdanitelných příjmů?