Expertní odpovědi - strana 2

Český plátce DPH nakupuje zboží od britského dodavatele, který má ale sklad a registraci k DPH v Holandsku. Zboží je tedy přepravováno z NL do CZ, český plátce DPH vyměřuje jako při pořízení zboží z jiného členského státu. Nyní se část jedné dodávky vrací dodavateli jako reklamace. Zboží ale fyzicky z ČR odešlo přímo do Británie, bylo dopravcem proclené. Dodavatel ale vystavil opravný daňový doklad s NL DIČ. Je tento postup správný? V jakých řádcích DPH český plátce uvede tuto vratku zboží?

Firma občas poskytne půjčku, z níž jí dle smlouvy plyne nárok na úroky vypočítané vždy k 31. 12. Jak se promítnou tyto nároky v krátícím koeficientu pro DPH dle § 76 zákona o DPH? Bude se jednat o osvobozená plnění a do jakého řádku DPH se uvádí?

Máme firemní automobil, který během letních prázdnin poskytujeme zaměstnanci bezúplatně pro soukromé účely. Zaměstnanci strháváme 1 % ze vstupní ceny automobilu vč.DPH ze mzdy tyto měsíce, ale jak je to s uplatňováním DPH při servisech, kontrolách, opravách vozů, které jsou prováděny během celého roku? V jaké výši si společnost neuplatní DPH na vstupu, když auto pro soukromé účely je jen na 2 měsíce v roce, a to v poměru 70 na 30 %?

Společnost s.r.o. vlastní nebytové prostory, které jsou zkolaudovány jako restaurace a dále je pronajímá. Tyto nebytové prostory jsou dle LV součástí stavby- bytového domu, který je tak zapsán v katastru nemovitostí. V současné době je pro potřeby restaurace nutná výměna vzduchotechniky. Fakturace stavebních prací je v přenesené daňové povinnosti. Přestože vzduchotechnika slouží výhradně pro potřeby nebytových prostor- restaurace, avšak v bytovém domě, pochopila jsem, že správně má být v tomto případě u stavebních prací odvedena, a zároveň i uplatněna snížená, tedy 12 %-ní sazba DPH (plátce pronajímá tyto prostory s DPH na výstupu, a tak má nárok na odpočet) ?

Máme fakturu přijatou za zboží od dodavatele, na hlavičce je uvedená adresa např. USA, Anglie. Níže je informace o VAT např. DE, FR. Zároveň zde někdy je také uvedená informace o intrakomunitárním plnění - fakturováno bez DPH. Někdy informace o intrakomunitárním plnění chybí, a přesto je faktura bez DPH. Je to takto v pořádku? Jedná se o pořízení zboží z EU a stačí udělat DPH - vstup a výstup? Z faktury nelze zjistit kudy zboží šlo.

Klient – „Konzultant“ (plátce DPH v ČR) uzavřel smlouvu s firmou XYZ (plátce DPH na Slovensku) o spolupráci. Ve smlouvě stojí následující: „Firma XYZ bude spolupracovat s Konzultantem na tom, aby Konzultant poznal projekty a marketing firmy XYZ a aby Konzultant uměl zprostředkovat získané informace o činnosti firmy XYZ ve své oblasti. Konzultant bude tzv. konzultantem pro firmy XYZ. Konzultant bude zejména: získávat nové členy do firmy XYZ (zprostředkovávání členských vkladů), komunikovat s členy firmy XYZ o projektech firmy XYZ, komunikovat s členy firmy XYZ o marketingu firmy XYZ.“ V podstatě se jedná o zprostředkování dovolených. Klient vykonává svou práci online v ČR. Klient tedy vyfakturoval odměny ze vyplývající ze spolupráce s firmou XYZ. Naúčtované bez DPH. Jedná se dodání služby do EU s tím, že faktura půjde i do souhrnného hlášení s kódem plnění 3?

Při prodeji nemovitých věcí se dle § 56 odst. 6 ZDPH může plátce DPH rozhodnout, že u nemovitých věcí splňujících podmínky osvobození, uplatní daň. V případě, že je kupující rovněž plátce, lze tak učinit pouze po jeho předchozím souhlasu a uplatní se režim přenesení daňové povinnost. Jak se bude postupovat, pokud kupujícím bude neplátce DPH? Lze tento převod nemovitých věcí dobrovolně zdanit? Jak se to bude u prodávajícího a kupujícího vykazovat?

Společnost v rámci výstavby si pronajala stavební výtah - cena montáže, včetně pronájmu tohoto stavebního výtahu je dodavatelem vystavena v režimu přenesené daňové povinnosti, dále si pronajala kvůli výstavbě mobilní toaletu, která je v režimu DPH bez přenosu. Část těchto nákladů bude přeúčtovávat na dodavatelé stavby - můžeme vystavit v rámci přeúčtování část nákladů v přenosu (tj. náklady na stavební výtah) a část bez přenosu (tj. náklady na pronájem mobilní toalety) na jednu fakturu (daňový doklad)? Pokud dodavatel v příštích měsících bude vystavovat už jen pronájem stavebního výtahu bez montáže - má tam být režim přenosu nebo ne? Na části nákladů se bude spolupodílet od dodavatelů bude nést stavba - tudíž se musí vystavit faktura týkající se přeúčtování 1. montáže a pronájmu stavebního výtahu a 2. pronájem mobilní toalety.

Jak dlouho firma, plátce DPHm povinnost archivovat doklady (roky, desetiletí)? 

Společnost vyplatí společníkovi podíl na zisku v nepeněžní formě, a to formou převodu rodinného domu, který společnost (plátce DPH) postavila (jako developer). Stanovy výplatu nepeněžní formou umožňují. Jaký bude správný postup? Zajímá mě především uplatnění režimu DPH a základ pro výpočet srážkové daně. a) Rozhodnutí valné hromady o výplatě podílů. b) Převod nemovitosti na společníka prostřednictvím kupní smlouvy (bude k dispozici znalecký posudek na cenu obvyklou)? Tato cena bude předpokládám včetně DPH? c) Srážková daň se odvede z ceny bez DPH? d) Bude na prodej nemovitosti společníkovi uplatněna DPH ve snížené sazbě 12% (jedná se o novostavbu splňující podmínku sociálního bydlení - podlahová plocha do 350m2)? e) Pokud bude převod nemovitosti na společníka, společnost nemusí vracet DPH uplatněné při výstavbě na vstupu, protože se nejedná o osvobozené plnění? 

Jaká je sazba DPH v roce 2024 pro ekonomickou činnost instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace? V případě fakturace těchto služeb neplátci DPH je to 12% sazba a v případě fakturace plátci DPH se jedná o sazbu 12 % v režimu přenesené daňové povinnosti?

Jsme společnost zabývající se kovovýrobou. Jako hlavní činnost provozujeme výrobu strojů, přístrojů, kde neuplatňujeme režim přenesení daň. povinnosti. Jako doplňující činnost máme ostatní kovovýrobu, která spočívá v nákupu mat, ohnutí, přivařování, ,povrchové úpravě,drobné smontování apd.- vyrábíme různorodé kovové díly/výrobky (většinou jde o díly, dále montované do dalších sestav, výrobků u odběratelů, v mnoha případech přesně nevíme, kde bude díl montován dále..). Co se týče zatřídění, tak bychom některé z této doplňkové výroby mohli zařadit zřejmě do skupiny XVI. stroje , mechanické zařízení, jejich části a součásti(jelikož se jedná o díly do strojů). Další bychom mohli použít zatřídění skupiny XV. Obecné kovy a výrobky z obecných kovů / kapitola 7326.90-Ostatní. Pokud zakázka přesáhne 100 000 Kč, u těchto blíže neurčitých výrobků aplikovat režim přenesené daňové povinnosti, nebo je správnější použít základní sazbu DPH? 

Tuzemská společnost s ručením omezeným dostala od živnostenského úřadu pokutu, že na vystavených fakturách není uvedena informace o zápisu do obchodního rejstříku. Na základě jakého ustanovení mohla být tato pokuta udělena ?

Používáme kvartální kurz, přijali jsme fakturu z Polska (reverse charge) za dopravu - byla vystavena 11. 4. 2024, zdanitelné plnění 29. 3. 2024. Jaký kurz použít pro DPH a pro daň z příjmů. 

Česká společnost, plátce DPH, dostala službu od společnosti z EU, která má VAT EU (Estonsko). Společnost z Estonska vystavila fakturu z DPH. Česká společnost chtěla bych vrátit DPH v rámci EU, protože estonská společnost odmítá upravit fakturu. Jakým způsobem česká společnost může vrátit DPH? Existuje nějaký postup při vrácení DPH v rámci EU? 

Přijímáme faktury za dopravu od dopravců. Datum vystavení je 3. 3. a DÚZP 29. 2. Na této faktuře je jak české plnění s českou daní (řádek 40-41 v DPH), tak i plnění s nárokem na odpočet (řádek 07-08 v DPH). U české daně je nárok na DPH až v momentě přijetí fakturu, čili nejdříve 3. 3., ale u druhého plněné, které se týká dovozu, je už 29. 2. Uvažuji správně? Samozřejmě, že je zde nárok s odpočtem, takže daň je na vstupu i výstupu. A můj dotaz, když mi přijde faktura, která má datumy na přelomu měsíce a faktura obsahuje tyto dvě plnění. Kdy mám dát fakturu do DPH? V únoru nebo v březnu? Máme 100% koeficient, nic nekrátíme.  Doplnění: Plnění je buď za přepravu anebo clo, celní poplatky. Například Schenker vystaví jednu fakturu, kde má částku za dopravu z Polska do ČR (kde je vyčíslené české DPH), tak to dávám do přiznání DPH na řádek 40 a pak je zde druhé plnění, také doprava, ale nyní z Velké Británie do ČR (kde DPH vyměření není) a tuto dopravu dávám do řádku přiznání DPH č. 7 a 43. A z jakého důvodu dopravce fakturuje na jedné faktuře obě plnění, netuším. Ale sem tam nám taková faktura přijde. Kdo realizuje dovoz: my objednáme přepravce a ten nám zboží doveze k nám do skladu.

Prodáváme výrobky se sníženou sazbou daně. S odběratelem je uzavřena smlouva, že při určité výši odběru za stanovené období mu bude poskytnuta „obratová odměna“. Jakou sazbou bude tato odměna zdaněna - 12 % stejně jako u výrobků, nebo 21 %? 

OSVČ, neplátce bude fakturovat zpracování grafického a webového designu Rumunskému kulturnímu centru. Tento institut nemá EU VAT registraci. Stane se tímto plněním fyzická osoba osobou identifikovanou k dani z přidané hodnoty nebo jí v tomto případě nevyplývají ohledně této daně žádné povinnosti?

Český dopravce, plátce DPH, přepravil zboží z ČR do Francie pro francouzskou, neziskovou organizaci (z Prahy do francouzského Denain). Nezisková organizace uvádí, že není plátce DPH (nemá VAT/TVA), poskytuje pouze tzv. francouzské SIRET číslo. Nezisková organizace z Francie tak nemá DIČ, avšak ani IČ (v rámci posouzení/názvosloví v ČR). Řešíme, jakým způsobem bude vhodné za přepravu zboží za českého dopravce vyfakturovat (v EUR), zejména v rámci DPH. Zamýšleli jsme fakturovat za přepravu zboží s českou DPH ve výši 21% (přeprava započata v ČR pro osobu nepovinnou k dani), ovšem předmětná fr. nezisková organizace nám sdělila, že dle jejího názoru jí máme fakturovat v režimu reverse charge, což nás zmátlo. Napadlo nás, že se jedná u fr. neziskové organizace o osvobozenou osobu, která má v jiném členském státě postavení stejné jako v České republice neplátce a v rámci reverse charge by teoreticky šlo plnění vyfakturovat, ovšem pouze formálně - měli jsme totiž doposud za to, že režim "reverse charge" slouží pouze pro plátce DPH. Žádáme o přesný postup, jak plnění vyfakturovat (ZD + česká DPH, provést RCH či jiné?)? Dále prosíme o sdělení, kam plnění uvést v rámci formulářů - tzn. do jakých řádků v přiznání DPH + odd. kontrolního hlášení (pokud do KH uvádět vůbec)? Případně, kam toto plnění uvést i v souhrnném hlášení (zde by ovšem nebylo co vyplňovat do "DIČ pořizovatele zboží", navíc celkově tento formulář dle našeho názoru k účelům shora uvedeným neslouží). Dle našeho názoru by se plnění mělo vyplnit pouze do přiznání k DPH (ř. 24, popř. 26 či ještě jiný?) a kontrolní + souhrnné hlášení by se již následně nemělo vyplňovat.

Klient, stavební firma, plátce DPH, koupil v roce 2022 dům, který technicky zhodnocoval až do prosince 2023, uplatňovali jsme si plný odpočet DPH z tech. zhodnocení, protože dům bude využíván k ekonomické činnosti s nárokem na odpočet DPH ze 100 %. V lednu 2024 jsme začali jeden byt pronajímat dlouhodobě a počítáme zálohový koeficient podle § 76. V domě je kancelář a 4 byty, kancelář je využívána pro provoz firmy a 3 byty jsou pronajímány krátkodobě (ubytovací služba) ale 4 byt je pronajímán dlouhodobě (nájem), zabírá 20% podlahové plochy, tudíž plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně § 56a. Chtěli by jsme v roce 2024 opravit střechu za 100 000 Kč, není nám jasné jak postupovat ohledně odpočtu DPH, máme nárok na odpočet z 80% ? Zálohový koeficient nám vychází 100 % a nejspíš to tak bude po celý rok.