Expertní odpovědi - strana 498

Jak posuzovat pronájem nebytových prostor pro provoz VHP (výherní a hrací automaty)? Lze tento pronájem posuzovat jako služby dle § 56 zákona o DPH, tudíž 0 % DPH, nebo je to služba související s provozem loterií a jiných podobných her, kterou provozuje jiná osoba, než provozovatel - tj. dle § 60 zákona o DPH - potom pravděpodobně 19 % DPH?

Jak má PO (spol. s r. o.) vyfakturovat provizi za prodané zboží FO - nemá IČ a DIČ, žijící na Slovensku? Jedná se o 2 000 EUR. Mám vyfakturovat tuto částku + DPH 19 %, nebo přepočítat kurzem a vyfakturovat v Kč. A nebo vyfakturovat celou částku i přepočtenou na Kč bez DPH.

Jaký je správný postup při vývozu zboží dle § 66 ZDPH? Dle ustanovení § 66 odst. 5 je plátce oprávněn přiznat vývoz zboží nejdříve dnem výstupu zboží z EU do 3. země. Protože daňovým dokladem při vývozu bývá nejčastěji JSD, je to ten den, který potvrdí výstupní celnice státu EU, kde zboží opouští území EU. Stává se nám ovšem, že JSD je nám z různých důvodů doručeno třeba i měsíc po tomto datu. Máme podávat dodatečné DAP a zboží uvést v řádku 430 v období, které je shodné s datem výstupu na JSD nebo je možné vývoz přiznat v období, kdy nám bylo JSD fakticky doručeno?

OSVČ-FO, která se zabývá poskytováním ošetřovatelské péče, t.j. stará se ve svém vlastním zařízení o seniory, kteří se sami o sebe již nedokáží postarat, jednak dlouhodobou, ale i respitní. Tuto péči vykonávají zaměstnanci jednak ošetřovatelky, ale i zdravotní sestry. Poplatky za tyto služby si hradí sami klienti. /nejedná se o zdravotní služby/. Podnikatelka vede DE. Nyní přesáhl obrat za posledních 12 měsíců l mil. Je nebo není tato služba osvobozena od DPH? Pokud ne, platí pro ni sazba 5%?

Jsem plátce DPH a zajistil jsem dopravu z Polska do ČR pro polskou firmu, plátce DPH v Polsku. Dopravu provedla a vyfakturovala mně česká firma - plátce DPH. Já nyní potřebuji tuto dopravu přefakturovat do Polska-polskému plátci DPH. Jak mám postupovat, podléhá tato přefakturace DPH, kde je místo plnění? Jak by to bylo v případě dopravy z ČR do Polska?

Jsem tuzemský plátce DPH a zajišťuji výstavní prostory na veletrhu u nás v ČR pro mého obchodního partnera z EU - plátce DPH v příslušné zemi EU. Nyní potřebuji přefakturovat tomuto partnerovi veškeré náklady spojené se zajištěním a pronájmem výstavní plochy, včetně montáže stánku, dopravy vzorků na výstavu apod. Jak budu fakturovat do EU - s DPH nebo bez? Veškeré služby jsem v tuzemsku nakoupil od plátců DPH.

Pro naše klienty zajišťujeme PR servis. Nakoupené služby jim spolu s agenturním honorářem fakturujeme (odděleně honorář a externí náklady). Služby fakturujeme ve stejné sazbě daně, ve které jsme je nakoupili. V případě nákupu osvobozených plnění (poštovné, dálniční známky apod.) fakturujeme také bez DPH, a to ve výši nákupu. (u zakázky je tento nákup bez DPH doložen odkazem na fakturu nebo pokladní doklad). Fakturaci poštovného uvádíme v přiznání v ř. 440, ostatní služby bez DPH v přiznání neuvádíme. V případě nákupu od neplátce nebo u služeb, kde jsme nenárokovali DPH na vstupu přefakturujeme tyto v sazbě 19 %. Je náš postup správný?

Prosím o radu při zahraniční dopravě. Podnikatel-fyzická osoba provádí autodopravu a jezdí často do zahraničí,kde musí nakupovat PHM. Je možné nějakým způsobem nárokovat DPH při nákupu nafty v zemích EU?

Jsme podnik s několika osobními automobily kategorie N1. Jakým způsobem krátit DPH při pořízení automobilu, když sice víme, že zaměstnanec ho bude užívat k soukromým účelům, ale nedokážeme určit, v jakém rozsahu ho bude užívat, nebo zda ho bude chtít užívat? Pracovník, který auto užívá pro soukromé účely ukončí pracovní poměr. Auto je přiděleno jinému pracovníkovi, který ho ale nebude chtít užívat k soukromým účelům. Co tedy s neuplatněnou DPH na vstupu, jestliže bychom ho nějakým poměrem vypočítali a neuplatnili? Přípočet k příjmu pracovníka ve výši 1 % ceny automobilu běžně praktikujeme.

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci si vytvořila rezervu na opravu pracovního stroje v roce 2003 - 200 tis., v r. 2004 - 200 tis., s tím že v roce 2005 bude oprava provedena. V roce 2005 byla skutečně oprava provedena - faktura zněla na částku 402 931,1O Kč + DPH 76 556,90 Kč = 479 488 Kč. Finanční situace fyzické osoby nebyla dobrá, a proto v roce 2005 byla z této celkové částky uhrazena pouze částka 79 488 Kč. Dotaz zní pro daňové přiznání za rok 2005 - v příloze č. 1 v tabulce E bude připočtena částka 400 000 Kč - zrušení celkové tvorby rezervy, ale nevím jakou částku uvést pro čerpání rezervy tj. odečíst v tabulce E, když byla jen částečně uhrazena faktura.

Často zasíláme našim potencionálním zákazníků vzorky našich výrobků k testování. Kolegyně vystavuje fakturu pouze pro celní účely s nulovou částkou k úhradě. Následně obdržíme vývozní JSD. Velmi často se stává, že na JSD není uvedena statistická hodnota (celní deklarantka mi to zdůvodnila tak, že pokud je dodávka za méně než 1 tis. EUR nebo méně než 1 tis. kg, statistická hodnota se na JSD neuvádí). Jakou částku mám tedy uvést do ř. 430 DAP k DPH? Hodnotu valut přepočtenou celním kurzem uvedeným na JSD? Hodnotu z faktury vyjádřenou kurzem ČNB?

Prodej osobního automobilu, zařazený v drobném hmotném majetku využívaný pro ekonomickou činnost podniku. Jedná se o osvobozené zdanitelné plnění - fakturace bez DPH, jak postupovat při sestavení daňového přiznání, na kterém řádku se tato hodnota vykazuje a započítává se do výpočtu koeficientu pro krácení odpočtu daně nebo platí pro tento případ § 76 odst. 3?

Naše akciová společnost založila s. r. o., ve které vlastní 100 % základního kapitálu. Před zápisem s. r. o. do Obchodního rejstříku jsme vynaložili určité výdaje (za právní služby, notáře, správní poplatky, kolky atd.), které akciová společnost zaplatila a neuplatnila odpočet DPH (výdaje nedosáhly 60 tisíc Kč). Kdy správně v jaké výši a případně s jakou DPH vyúčtovat tyto výdaje nové s. r. o. (i s. r. o. je plátcem DPH). Bude to v s. r. o. náklad?

Naše firma, pláce DPH poskytla firmě v členském státě EU plátci DPH reklamu v ČR. Postupujeme správně podle § 10 odst. 6 písm. b) reklamní služby, s tím, že místo plnění je na území členského státu, pro který reklamu provádíme? Jak s DPH? Přenášíme odvod DPH na našeho partnera? Kam uvedeme toto plnění v přiznání DPH?

Jsme počítačová firma a kromě přímého prodeje zboží, zasíláme zboží také na dobírku (jak firmám, tak nepodnikatelům). Firmám zasíláme zboží s dokladem \"Faktura - daňový doklad\", ale nepodnikatelům zasíláme doklad \"Dobírka - dodací list\". Až když obdržíme peníze, teprve pak vystavíme \"Faktura - daňový doklad\". Protože nám tito nepodnikatelé přibývají, zajímalo by nás, zda je možné vystavovat pouze \"Faktura - daňový doklad\" a zda bychom tak neporušili zákon a při případné kontrole Z FÚ bychom pak neměli potíže.

Podnikatel - fyzická osoba, vede daňovou evidenci, čtvrtletní plátce DPH, dodal dodavatelské faktury se zdanitelným plněním 19. 12. 2005 až v dubnu 2006 a taktéž v dubnu 2006 byly uhrazeny. 1) Musí se podat dodatečné daňové přiznání na DPH za 4. Q 2005 nebo lze zohlednit v DPH za 2. Q 2006? 2) Musí zároveň v důsledku podání dodatečného přiznání DPH za 4. Q 2005 opravit v daňovém přiznání pro fyzické osoby 2005 i stav závazků k 31. 12. 2005?

Zaměstnanec (řidič) způsobil škodu na přepravovaném zboží. Zboží nebylo pojištěné, ani zaměstnanec neměl pojistku. Majitel zboží chce nyní náhradu. Musí nám vyfa náhradu škody (cena zboží + ostatní náklady s tím spojené) nebo zboží a nebo záleží na domluvě? Pokud bude fa za náhradu škody, bude fa bez DPH. Pokud za zboží, můžu si DPH uplatnit? Mohu dát fakturu do daňově uznatelných nákladů?

Od 1. 7. 2006 jsme se stali plátci DPH. Podnikáme v oblasti: Hostinská činnost bez ubytovacích zařízení. Vedeme daňovou evidenci. Jaká je sazba DPH na prodej \"přes ulici\", např. zmrzlina do kornoutku, cukrovinky, limonáda celé balení, atd.? Pokud prodáváme nealkoholické nápoje v našem zařízení je sazba DPH 19 %? Provozujeme herní šipkový automat, vztahuje se na něho DPH?

Naše společnost poskytla běžnou půjčku jiné společnosti. Jsou úroky z takto poskytnuté půjčky zdanitelným plněním osvobozeným od DPH bez nároku na odpočet dle § 54 odst. 1 c) ZDPH? V jakém časovém okamžiku máme částku uvádět v DAP v ř. 530, datem předpisu nebo úhrady úroků? Pokud předpisem, pak za jaké časové období, měsíc, kvartál rok? Jak postupovat v případě, kdy k zaplacení úroků dojde až po 1 kalendářním roce?

Jak měl účtovat plátce DPH při pronájmu nebytových prostor podléhajících DPH, pokud nájemní smlouva byla uzavřena na období zahrnující část roku 2005 a část r. 2006? Jde o čtvrtletního plátce. Lze účtovat před koncem r. 2005 částku připadající na rok 2006 na účet časového rozlišení (384) a v r. 2006 část připadající na 1.Q r. 2006 odúčtovat z účtu 384 do tržeb v 1. čtvrtletí r. 2006 a část připadající na 2. čtvrtletí až ve 2. čtvrtletí r. 2006 - nebo je nutno začátkem roku 2006 odúčtovat do tržeb celou částku za 1. a 2. Q najednou? Lze tolerovat postup, kdy tato účetní jednotka o časovém rozlišení neúčtuje a účtuje o tržbách za nájem v příslušném čtvrtletí r. 2006 až v tomto příslušném čtvrtletí?