Expertní odpovědi - strana 5

Společnost s r. o., plátce DPH, v roce 2022 účtovala spotřebu PHM vozidla na nedaňový účet 501009 s tím, že na vozidlo uplatní paušál na dopravu v plné výši. Bohužel účetní přehlédla v úvěrové smlouvě smlouvu o zajištění závazku převodem práva (smlouvu o výpujčce), takže paušál na dopravu v roce 2022 nemůže společnost uplatnit. Může společnost s r. o. přeúčtovat spotřebu PHM na daňový účet 501... s tím, že nebude uplatněna DPH a celková částka PHM bude nákladem roku 2022?

Jak správně postupovat při stanovení správné výše výdajů stanovených procentem z příjmů (tzv. výdajového paušálu) v případě podnikatele, fyzické osoby, který podniká na základě volné živnosti podle přílohy č. 4 živnostenského zákona vedené pod číslem 56 Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály? V rámci této živnosti provádí podnikatel konkrétně tyto činnosti: Činnosti IT specialisty, programátor a grafik. Předmětem jeho činnosti je tvorba počítačových her, což to zahrnuje programování, grafické zpracování, počítačové animace a scénář hry. Výsledky své činnosti poskytuje další subjektům, distributorům, které hry nabízejí, popř. provozují na svých portálech. Podnikatel, autor počítačových her a scénářů, k nim pak pravidelně na základě informací o užívání jeho her koncovými uživateli získává od distributora (zprostředkovatele) odměnu. Domnívám se, že výsledky činnosti uvedeného podnikatele jsou pod ochranou autorského práva, přikládám i citaci z výstupu z Koordinačního výboru mezi GFŘ a KDP ČR č. 04/2014, citace je na konci dotazu. Je moje domněnka je správná? A co má přednost při stanovení správné výše „výdajového paušálu“ u daně z příjmů? Použití § 7 odst 1 písm. b) ZDP, tzn. příjmy ze živnosti a možnost uplatnění 60% „výdajového“ paušálu, nebo použití § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, tzn. příjmy z poskytnutí autorských práv apod. a možnost uplatnění max. 40% „výdajového“ paušálu? Citace z Koordinačního výboru GFŘ a KDP ČR 04/14 z dubna 2014: 5. Příjmy autorů software 5.1 Použité pojmy Software - počítačový program, databáze nebo jejich části4 jako duševní výtvor autora. Pod pojmem počítačový program jsou chápána i díla určená pro jiná zařízení obdobného druhu jako např. mobilní telefony, smartphony, tablety, netbooky, chrombooky, ale i e-booky, čtečky knih, inteligentní brýle nebo hodinky ad., pokud naplňuji znaky autorského díla. Autor software - fyzická osoba5, která je nositelem osobnostních i majetkových práv k software Distributor - právnická nebo fyzická osoba, která vykonává svým jménem a na svůj účet majetková práva k software, včetně poskytování práva na využití nebo užití třetím osobám (koncovým uživatelům), v textu příspěvku zahrnuje různé typy jako „výrobce“ software, softwarehouse, autorizovaný prodejce, dealer, reseller ad. Koncový uživatel - oprávněný uživatel rozmnoženiny počítačového programu, který k ní má vlastnické nebo jiné právo, případně právo k jejímu využití nebo užití s výjimkou jejího dalšího převodu6 5.2 Popis situace Počítačové programy požívají autorské ochrany podle § 2 odst. 2 zákona 121/2000 Sb. autorský zákon, stejně jako databáze, pod podmínkou, že se jedná o vlastní duševní výtvor autora. Týká se to jak dokončeného díla, tak i jednotlivých fází nebo částí. Z dikce ustanovení § 7 odst. 2 ZDP je zřejmé, že dále uváděné případy se netýkají situace, kdy autor tvoří software v pracovně právním vztahu, musí se tedy vždy jednat o samostatnou činnost. V praxi lze většinou odlišit dvoustupňový převod práv k software od autora (autorů) ke koncovým uživatelům: Autor na distributora za úplatu převádí majetková práva, ve smyslu software dále rozmnožovat, upravovat, spojovat s jinými díly a také poskytovat jeho kopie (rozmnoženiny) třetím osobám. Koncoví uživatelé si opatřují vlastnické či podobné právo na užití rozmnoženiny software v souladu s tzv. licenční smlouvou7 nebo licenčními podmínkami8, platí pro ně určitá omezení (např. limitované kopírování software pouze pro účely archivace ad.). Z hlediska úhrad a plateb se ve světle výše uvedeného jedná opět o dva rozdílné mechanismy a právní tituly: Příjmy distributora jsou úhradou za vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu (software) a nejsou tedy příjmem autora. Dílčí závěr č. 5: Pod pojem „příjem autora“ dle § 7 odst. 6 ZDP spadají v případě počítačových programů, databází a jejich částí toliko příjmy, které plynou autorům - nositelům osobnostních a majetkových práv k software jako úhrada za poskytnutí oprávnění k výkonu práv majetkových jiné osobě (distributorovi) a dále příjmy, které plynou autorovi za vytvoření software na objednávku. Výše uvedenou definici naopak nenaplňují úhrady ze strany oprávněných koncových uživatelů rozmnoženin počítačových programů, kteří úplatně nabývají vlastnické či jiné právo k rozmnoženině počítačového programu, a to za účelem jejího užívání, nikoli za účelem dalšího převodu. Stanovisko GFŘ: Souhlas Jedná se o to, jestli psaní scénářů považovat za autorskou činnost a jaký výdajový paušál pro ni použít. Pan Fiala je uveden v titulcích hry jako autor scénáře. Dodávka scénáře je ale technicky provázána s produktem (nikdy nedodává samostatně scénář, je to součást vytvořené PC hry).

OSVČ fyzická osoba, během celého roku má několik živností, které vykonává. Chce si uplatnit výdaje procentem. Lze část výdajů uplatnit 60% jako živnost volná a část 80% jako řemeslná?  

Až dodatečně jsem se dozvěděla, že klientka obdržela neinvestiční dotaci na zmírnění následků koronaviru pro OSVČ. Budeme muset dát dodatečné přiznání k dani z příjmů fyzických osob a tuto dotaci dodanit. Klientka v přiznání uplatňuje náklady procentem z příjmů a to 80 % - kadeřnictví a pedikúru a 60 % na cvičení a masáže. Jaké procento může tedy uplatnit k přijaté dotaci? Ve smlouvě o dotaci požadovala finanční částku na materiál do kadeřnictví , dezinfekci a zálohy na elektrickou energii? 

OSVČ má živnost: oprávnění na nákup a prodej zboží, výroba obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor činnosti nákup a prodej zboží. Dostává provize za prodej zboží, který uzavřou jiné OSVČ. Budou v tomto případě paušální výdaje 60 % nebo 40 %, když není živnost na zprostředkování, ale jen nákup a prodej?

Podnikatel koupil osobní auto, předložil mi kupní smlouvu a chce uplatňovat paušální výdaj 4 000 Kč měsíčně. Zjistila jsem, že není zapsaný v technickém průkazu, převod zajistí co nejdříve. Můžu mu uplatnit měsíční paušál od podpisu smlouvy nebo až od přepisu v technickém průkazu?

Nepodnikatel vlastní dvě nemovitosti. Jednu v r. 2010 koupil a druhou v roce 2010 získal v dědictví. Od r. 2013 obě nemovitosti pronajímá a příjmy daní v § 9 ZDP. Od r. 2013 uplatňoval paušální výdaje ve výši 30 %. Nyní v roce 2022 by chtěl uplatňovat skutečné výdaje a obě nemovitosti začít odpisovat. Odpisy stanoví v 1. roce odpisování. Vstupní cena u nemovitosti nabyté úplatně bude pořizovací cena [§ 29 odst. 1 písm. a ZDP]. Vstupní cena u nemovitosti nabyté bezúplatně bude reprodukční cena stanovená k 1. 1. 2013 k zahájení nájmu [§ 29 odst. 1 písm. e), d) ZDP]. Je naše úvaha správná?

Poplatník chce přejít ze skutečných výdajů na paušální. V roce 2020 měl dva neuhrazené závazky za službu ve výši celkem 15 000 Kč. Pohledávky měl všechny uhrazené. Zásoby nemá. Musí podat dodatečné daňové přiznání za rok 2020, kde uvede v příloze č. 1 - vykazované příjmy a výdaje (stejné jako v řádném přiznání) + na ř. 106 přidá položku snižující základ daně ve výši 15 000 Kč a tu také uvede do části E - úpravy snižující základ daně? V dodatečném daňovém přiznání se uvádí všechny údaje z řádného + ta úprava? Tj. celková jeho daň se v dodatečném přiznání sníží o 2 250 Kč. Je tedy povinen poplatník toto dodatečné přiznání poplatník podat, pokud se snižuje daňová povinnost? A v případě, že ano, kdy mu tento rozdíl finanční úřad vrátí? Jak to bude s opravnými přehledy pro OSSZ a ZP? Budou se také podávat a vyčíslovat? Bude mít tato úprava ještě nějaké dopad do roku 2021 - do přiznání a přehledů za rok 2021?

Fyzická osoba podnikající uplatňuje od roku 2016 výdaje procenty (60 %). Je plátce DPH. V roce 2019 si koupila osobní automobil - vstupní cena bez daně 460 000 Kč. V roce 2021 auto prodala za cenu 300 000 Kč bez daně. Příjem z prodej bude vykazovat v § 10 ve výši 300 000. Jakou částku si může uplatnit jako výdaj? Původní vstupní cenu ve výši 460 000 do výše příjmu, nebo poníženou o odpisy za 3 roky?

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví a za rok 2021 bude uplatňovat výdaje paušálem. Do příjmů se počítají skutečné přijaté platby a zálohy (ne výnosy z výsledovky). Počítají se do příjmů i kursové zisky a pojistné plnění přijaté za opravu auta, které je v majetku?

Lze uplatnit paušální výdaj na dopravu a přitom neuplatnit do nákladů PHM (s následným vyloučením z daňového základu)? Stručně řečeno v účetnictví se vůbec neprojeví nákupy PHM a uplatní se jen paušální výdaj na dopravu.

Máme pronajatý osobní automobil formou operativního leasingu od 12. 10. 2021. Kolik měsíců můžeme uplatnit paušální výdaj? Zákon uvádí ve výši 5 000, Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý měsíc. Takže pouze dva měsíce, nebo lze za říjen nějakou poměrnou část?

Nově vzniklá s. r. o., dva společníci a jednatelé. Potřebují k podnikání auto, bohužel zatím nehodlají kupovat vlastní kvůli nedostatku finančních prostředků. Možnosti, které řeší: Zápůjčka (zdarma) od otce, který auto vyřadil v r. 2020 z podnikání FO. Mohou jako náklady uplatnit nájem od otce v ceně obvyklé, otec je plátcem DPH, budou mít možnost uplatnit paušální náklad 5 000 Kč? Nájem od s. r. o., v níž je jeden ze společníků, nájem opět cena obvyklá, s DPH, je toto možná legální varianta s možností uplatnění paušálního nákladu 5 000 Kč? Co je potřeba a co se musí evidovat a jaké konkrétní náklady na benzin u jednotlivých typů lze uplatnit?

V roce 2008 byl koupen byt. Od r. 2014 se začal pronajímat. V roce 2014–2017 byly uplatňovány skutečné výdaje a od r. 2018 do r. 2020 byly uplatňovány výdaje paušálem 30%. V roce 2021 bychom chtěli přejít opět na skutečné výdaje a začít uplatňovat odpisy. Předpokládáme, že vstupní cenou bude reprodukční cena dle § 29 odst. 1 písm. d) ZDP. Dále předpokládáme, že § 26 odst.8 ZDP se na uvedený případ nevztahuje, protože pronajímatel nikdy odpisování bytu nezahájil a budeme tudíž odpisovat v prvním roce odepisování. Je naše úvaha správná?

Poplatník by chtěl za rok 2021 přejít z paušálních výdajů na skutečné. Má ve vlastnictví pouze jeden byt, který pronajímá. SVJ platí každý měsíc dle předpisu plateb k 20. měsíci - platby na úklid, účetnictví, do fondu atd. Nájemné inkasuje vždy k 20. v měsíci na následující měsíc, tj. nájemné za prosinec inkasuje již v listopadu. Má nějakou povinnost poplatník upravit základ daně, případně jakou? Pokud by inkasoval nájemné v měsíci na ten měsíc např. za prosinec platba 20. prosince, byla by situace stejná? Jiné výdaje ani příjmy s jedním bytem nemá - klasický nájem bytu a platby pro SVJ.

Může se odpisovat pořizovací cena bytu (bez pozemku), když se přiznává příjem z nájmu podle § 9 ZDP, a zvolí se skutečné výdaje a nepoužijí se výdaje procentem i v tom případě, když je byt na hypotéku, a tudíž není ještě zaplacený?

Pokud chci uplatnit výdaje na osobní automobil v podnikání paušálem, náklady na PHM vyřadím z uznaných daňových nákladů a kam v daňovém přiznání uvedu paušální výdaje na automobil. Na řádek č. 111? 

Fyzická osoba vede podvojné účetnictví a uplatňuje skutečné výdaje. Jaký je postup, pokud by chtěla za rok 2021 uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Musí se v případě vedení podvojného účetnictví něco dodaňovat?

V roce 2018 společnost pořídila 2 vozy, kupní cena jednoho vozu byla částečně hrazena finančním leasingem a druhý vůz byl financován částečně úvěrem. Společnost vede daňovou evidenci, je plátce DPH. Zakoupila 2 vozy, žádná další vozidla nevlastní, výdaje za pohonné hmoty po celý rok ani u jednoho vozu společnost neuplatňovala, vozy jsou využívány pouze pro ekonomickou činnost. Knihu jízd společnost nevede (neuplatňuje DPH z nákupu PHM), může společnost uplatnit za každý měsíc používání vozů uplatnit paušál ve výši 5000 Kč ? Byla mi sdělena informace, že uplatnění paušálu na auto pořízené na úvěr nebo na leasing, záleží na tom, jak je sepsána smlouva např. s leasingovou společností. V některých případech prý nelze použít paušál na auto. Nevím v jakých případech a proč? 

Podnikatel FO má živnost na oceňování movitých a nemovitých věcí, zpracovává znalecké posudky a odhady nemovitostí pro bankovní účely. Jaký paušální výdaj může použít pro účely daně z příjmů FO - 60 % jako živnost a nebo 40 % jako znalec?