Expertní odpovědi

Kam zaúčtovat dlužné pojistné ve výši 61434 Kč za zaměstnance, které nám OSSZ doměřil? Pokud na účet 426, lze ho mít na konci roku v rozvaze mínusem a musím to uvést do účetní uzávěrky? 

Zaměstnanec má exekuci, ale "vlastní" družstevní byt. Když byt není zapsán v katastru nemovitostí najde jej exekutor? Mám obavu, zda exekutor může po zaměstnanci požadovat prodej členského podílu v družstvu, ve kterém vlastní byt.

Je možné zaměstnanci, který využívá v rámci své obchodní činnosti automobil, tento vůz nabídnout i k pronájmu pro jeho soukromé cesty? Zaměstnanec vůz využívá v pracovní dny výhradně na služební cesty. O víkendu bychom se s ním domluvili na možném denním pronájmu v přiměřené výši odpovídající pronájmům vozidel nabízeným na internetu. Nejednalo by se o pronájem na všechny dny víkendu, ale třeba na 4–5 víkendových dní v měsíci. Je to takto možné realizovat, nebo to, pokud se jedná o zaměstnance na HPP, takto nelze dělat? Firma by pronájem účtovala do výnosů a zaměstnanci by se o částku pronájmu ponížila čistá mzda vyplácená měsíčně.

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?

Je možné, aby v rámci jedné společnosti měli zaměstnanci jiný nárok na dovolenou? Jednatel chce stanovit, že např. pracovní pozice prodejce bude mít 5 týdnů a ostatní 4 týdny. Nebo stanovit, že budou 4 týdny a po odpracovaní např. 2 let 5 týdnů, a to pouze u té jedné pracovní pozice. Myslím, si, že to tak nelze.

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?

Zaměstnanec používá vozidlo pro služební i soukromé účely, je mu dodaňováno 1 % z hodnoty vozidla do mzdy, PHM platí dle ujetých km. Zaměstnavatel používá tento způsob výpočtu: ze zaplacené PHM za měsíc si určí si cenu za 1l. Vypočítá spotřebu ujetých služebních km, dle TP 3. údaj, navýšenou o 20 %. Služební navýšenou spotřebu vynásobí cenou PHM a odečte od celkové nákupní ceny PHM. A výslednou částku (PHM celkem - PHM služební navýšenou o 20 %) dá k úhradě zaměstnanci. Je tento postup v pořádku? 

Jsme základní škola, tvoříme FKSP. Z fondu poskytujeme dary při životních jubileích i osobám, které jsou našimi důchodci. V zásadách máme stanovenou částku 600 Kč. Za 500 Kč kupujeme dárkové karty, za zbytek květinu. Jak budeme těmto osobám tyto dary danit, když nemají u naší organizace žádný příjem?

Jak stanovit, nebo nestanovit pracovní dobu u 3 jednatelů (a zároveň společníků) s.r.o.? Pracují zároveň na HPP jako kovoobraběči. Jako kovoobraběči mají pevně stanovenou pracovní dobu 8-14: 30 hod. denně s TPD 40hodin týdně. A jednatelskou práci musí dělat až po skončení pracovní doby na HPP? Nebo dělají práci jednatele souběžně s HPP? A u HPP se pak krátí pracovní doba? Skutečnost je taková, že práci jednatele vykonávají když je to potřeba. Dosud bezplatně. Ale od 2/2024 chtějí odměnu 3999,- Kč měsíčně.

Zaměstnanec předložil k proplacení výdaje, na které neobdržel zálohu v cizí měně. Doklad uhradil svou soukromou platební kartu. K proplacení nedoložil výpis z bankovního účtu v CZK na kterém je zřejmá stažená částka v CZK. Můžeme zaměstnanci proplácet vynaložené výdaje placené soukromou kartou i v cizí měně, pokud zaměstnanec po nás bude cizí měnu požadovat, nebo je nutné proplácet v české měně po doložení výpisu v CZK? Někdy je ze zaměstnanců obtížné tyto dokumenty obdržet a požadují po nás cizí měnu. Můžu se tímto opřít o § 164 zákoníku práce? 

Chybně jsem dvakrát zadala nemoc u zaměstnance v 8/2022. Jak bych měla postupovat při opravě v roce 2023, kdy jsem na chybu přišla. Jde o opravu hrubé mzdy, VZP, OSSZ mzdy přeplatek nemoci a opravu vyloučených dob na ELDP. 

Zaměstnanci mají základní mzdu a k tomu tzv. prémie (osobní ohodnocení). Ve mzdovém výměru mají definovanou pouze výši základní mzdy. Prémie (osobní ohodnocení) je tedy nenárokovatelnou složkou mzdy. Její výše je upravena dle případných absencí, např. dovolená, dle počtu dní se tedy prémie (osobní ohodnocení) krátí. Je možné v případě neplnění pracovních povinností sáhnout na tuto „nenárokovou“ složku mzdy? Nestává se z nenárokové složky v případě pravidelného vyplácení složka „nároková“?

Společnost zaměstnává několik zaměstnanců v obchodním oddělení, kteří ale současně společnosti fakturují jako OSVČ provize z prodejů nebo např. také „přesčasové hodiny“ - účast na společenských akcích, kde nabízejí výrobky společnosti. (Se společností mají uzavřeny smlouvy o externí spolupráci při prodeji výrobků společnosti). Současně k těmto společenským akcím využívají i vlastní auto, z kterého si nechávají proplácet společností pohonné hmoty. Domnívám se, že v případě kontroly by tyto fakturace a pohonné hmoty (u společnosti nedaňový náklad) mohly být vyhodnoceny jako švarcsystém a pohonné hmoty dodaněny ve mzdě zaměstnanců jako nepeněžní plnění. Jaká všechna úskalí hrozí z takového podnikání dané společnosti?

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 

Zaměstnavatel uhradil zaměstnanci, který u něho pracuje na DPP, jednorázově školné na zimní semestr na soukromé vysoké škole v částce přesahující 50 tis. Kč za semestr. Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a s případným osvobozením na straně zaměstnance?

Firma zaměstnává jednoho zaměstnance s ruským občanstvím (takto nahlášen na ČSSZ i ÚP – dle § 98 písm. a) – s povoleným trvalým pobytem). Tento zaměstnanec nám nyní nahlásil, že již získal české občanství. Jaké povinnosti má v tomto případě zaměstnavatel a jakým způsobem správně nahlásit tuto změnu na instituce? 

Pokud za splnění všech zákonných podmínek jediný vlastník společnosti rozhodne dle společenské smlouvy o rozdělení zisku pro zaměstnance, platí podmínka, že bude odvedena pouze srážková daň ze zisku a nemá toto vyplacení žádný vliv na zdravotní či sociální pojištění?

Zaměstnanec zaplatil firemní kartou platbu za nákup zboží nejmenovanému e-shopu, který se ukázal jako podvodný (zboží dodáno nebylo, platba nebyla vrácena) - účtovat nedaňově na 548/221?

Naše společnost eviduje pohledávku z titulu náhrady škody za svým zaměstnancem. Je možné k takové opravné položce vytvořit zákonou opravnou položku dle § 8a zákona o rezervách, pokud je již 18 měsíců po splatnosti?

Zaměstnanec způsobil škodu na zařízení našeho zákazníka a musela být provedena oprava, na kterou jsme obdrželi fakturu s vyčísleným DPH. Nyní škodu předepíšeme zaměstnanci, který ji způsobil. Je správný postup, že si z provedené opravy uplatníme odpočet DPH a zaměstnanci škodu předepíšeme bez DPH? Nebo si DPH na vstupu uplatnit nemůžeme a zaměstnanec má uhradit škodu včetně DPH? Jak by situace proběhla analogicky, pokud by měl zaměstnanec např. manko na skladě?