Jitka Kotorová

V uplynulých měsících vydal Nejvyšší správní soud několik zásadních judikátů k otázce vlivu vykázání a možného uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně na běh lhůty pro stanovení daně. Tyto judikáty vyvolaly podstatnou změnu dosavadních výkladových stanovisek Finanční správy k aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů . Jednalo se o rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2020, čj. 8 Afs 58/2019-48 , a ze dne 18. června 2020, čj. 2 Afs 388/2019-70 , zakazující tzv. řetězení ztrát, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40 , a ze dne 17. července 2020, čj. 4 Afs 101/2020-41 , k vlivu úkonů činěných ve smyslu § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu na běh lhůty pro stanovení daně a k maximální délce lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 5 daňového řádu .