Ing. Radko Doležal

Firma má najatý areál od pronajímatele FO - skladovou halu včetně plochy kolem, která slouží jako příslušenství haly - tj. parkoviště, odkládací plocha na materiál, příjezd pro nákladní vozidla a logistiku haly. Firma se rozhodla zpevněnou plochu (asfalt, beton) generálně za svoje náklady opravit (Souhlas pronajímatele bude mít). Bude to probíhat tak, že stavební dodavatel kompletně strhne starý poškozený asfalt, srovná povrch a natáhne novou vrstvu asfaltu či betonu (investice za víc než 1 mil. Kč). Přemýšlíme jak to kategorizovat - jestli se jedná o nový majetek na najatém areálu nebo technické zhodnocení staré zpevněné plochy nebo oprava. FO, která je pronajímatelem tohoto areálu neeviduje žádnou majetkovou kartu původní zpevněné plochy. I přes to si myslíme, že nový majetek (stavba) na najatém areálu to není, protože již v areálu zpevněná asfaltová plocha vždy byla, tak se přikláníme k technickému zhodnocení zpevněné plochy (odpis v 5. odpisové skupině) NEBO opravě. Pokud by došlo k technickému zhodnocení najatého majetku, tak by se odpisovalo v 5. odpisové skupině a potřebovali bychom souhlas s provedením a odepisováním TZ od pronajímatele? Uvažujeme správně, že se může jednat o opravu nebo TZ najatého majetku? Kde může být hranice mezi opravou a technickým zhodnocením v tomto případě? Co je třeba splnit, aby to bylo opravou?

Rodiče pronajmou dceři a jejímu manželovi penzion k podnikání. Musí zde být dodržena cena obvyklá, když je to vztah v linii přímé? A pokud část pronajmou dceři a část jejímu manželovi, mění se něco v souvislosti s cenou obvyklou? 

V rámci oddělení nemocnice vypisuje primář dopředu rozpis nočních služeb lékařů. Někteří lékaři nechtějí noční služby sloužit, proto nabízejí kolegům, že pokud primáři nahlásí, že dobrovolně vezmou noční službu místo nich, dají dobrovolníkovi jako poděkování 2 000 Kč. Jeden z těchto dobrovolníků takto získal v roce 2023 42 000 Kč a v roce 2024 to bude obdobnét, a to od různých kolegů v průběhu celého roku. Jak má dobrovolník tyto finance zdanit pro roky 2023 a 2024 a má z nich platit také odvody sociální a zdravotní? Lze tyto příjmy považovat za ostatní příjmy [zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 10 odst. 1 písm. q)]?

Podnikatel, OSVČ v režimu paušální daně, prodal v srpnu 2024 majetek, příjmy 1 200 000 Kč, OSVČ měl před vstupem do paušálního režimu skutečné výdaje a majetek byl součástí obchodního majetku. Podle ustanovení § 7a ZDP se příjmy za tento prodaný majetek posuzují jako příjmy z podnikání. Ostatní příjmy z podnikání k 31. 8. má 900 000 Kč. K 31. 8. překročil tedy limit pro paušální daň 2 000 000 Kč, ale nestane se plátcem DPH, protože příjmy z prodeje majetku jsou z obratu rozhodného pro plátcovství DPH vyloučeny. Jak má podnikatel postupovat? Může zůstat do 31. 12. v paušálním režimu? Nebo musí do 15 dní oznámit správci daně, že porušil podmínky paušální daně k 31. 8. 2024? Šlo by to případně vyřešit i tak, že by dal příjmy z prodeje majetku do § 10 ZDP, za rok 2024 by podal přiznání a přehledy na OSSZ a ZP, ale mohl by tím v paušálním režimu zůstat?

Jak správně srazit/odvést srážkovou daň z licenčních poplatků nakoupených rezidentem ČR od izraelské společnosti, které nedodá potvrzení o daňovém domicilu ani prohlášení o skutečném vlastnictví? Český rezident vyplácí licenční poplatky izraelskému rezidentovi. Předpokládám tedy, že český rezident má odvést srážkovou daň v ČR, ale izraelská společnost nekomunikuje v otázce dodání izraelského daňového domicilu.

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Jak je to s přefakturací nákladů v rámci skupiny firem, která zahrnuje mateřskou společnost a několik dceřiných společností? Poslední dva roky nesla veškeré náklady mateřská společnost, včetně nákladů, které by měly být rozděleny mezi ostatní společnosti ve skupině. Nyní chceme tyto náklady přefakturovat mezi jednotlivými společnostmi. Částky k přefakturaci jsou poměrně vysoké, dosahují i milionových hodnot. Hledáme správné řešení z účetního a daňového pohledu, a to zejména v kontextu DPH. Jak by bylo vhodné postupovat v následujících případech: Přefakturace nákladů ze společnosti A (plátce DPH) do společnosti B (plátce DPH). Situace, kdy společnost A (plátce DPH) dluží náklady společnosti B (neplátce DPH). Přefakturace mezi společností A (neplátce DPH) a společností B (plátce DPH). Je třeba vystavit faktury včetně DPH, nebo je možné tuto situaci řešit jiným způsobem, například prostřednictvím příplatků mimo základní kapitál? Hledáme doporučení, jak tuto situaci řešit v souladu s platnými předpisy.

Při současném nastavení software se při příkladu:Plátce zakoupil osobní automobil jako dlouhodobý majetek v ceně 10 000 000 (základ daně) a daň 2 100 000 Kč. V daňovém přiznání bude na řádku 40 ve sloupci "Základ daně" vykázána částka 10 000 000 a ve sloupci "V plné výši" 420 000 Kč. Zároveň se ale ve sloupci "Krácený odpočet" objeví částka´ 1 680 000 Kč. Je to správně nebo ve sloupci "Krácený odpočet" není žádná hodnota? 

Firma, plátce DPH, prodává ze svého obchodního majetku 7 let staré osobní vozidlo soukromé osobě z Rakouska. Cena vozidla je 380 000 Kč. Jaké povinnosti v souvislosti s DPH z tohoto obchodu firmě plynou v ČR a v Rakousku? Rakouský občan si pro vozidlo sám přijel. Byl by nějaký rozdíl v povinnostech z obchodu vyplývajících, kdyby do Rakouska vozidlo prodávající sám dovezl?

Plátce DPH, obchodník s ojetými vozidly, zakoupil vozidlo uvedené do provozu, ale dosud splňující definici nového dopravního prostředku, od osoby neplátce DPH [dle § 90 odst. 2 zákona o DPH]. Může toto vozidlo prodat v tuzemsku ve zvláštním režimu dle § 90 zákona o DPH? Případně musí počkat, až vozidlo [přestane být] novým dopravním prostředkem? Nebo zvláštní režim nemůže použít vůbec? 

Může mít osoba, která má v tuto chvíli níže uvedené příjmy, zároveň i živnostenský list a fungovat v režimu paušální daně? Aktuální příjmy: smlouva o jednatelství (50 000 Kč měsíčně), dohoda o provedení práce 10 000 Kč měsíčně, pronájem soukromého bytu (SJM) jako sídlo firmy společně s manželkou 30 000 Kč měsíčně? Daňové přiznání za pronájem podává manželka. Všechny uvedené příjmy se vztahují k jedné společnosti, jejíž je jednatel společně s manželkou jediným společníkem. Jednatel má historicky živnostenský list, který by aktuálně rád obnovil a pro příští rok se přihlásil k paušální dani z příjmu, očekávané příjmy jsou do 1 mil Kč. Je možné v tomto případě paušální režim přihlásit? Pokud ne, který z uvedených příjmů by tomu bránil?

Společnost s ručením omezeným se sídlem v ČR uvažuje z interních důvodů (mj. posílení motivace managementu a lepší alokace zdrojů a jejich kontroly) o vytvoření odštěpného závodu dle § 503 NOZ. Přičemž uvažují buď o pobočce (odštěpném závodě) zapsaném v obchodním rejstříku, nebo nezapsaném v obchodním rejstříku. Mám zkušenosti s organizační složkou (stálou provozovnou z hlediska DPPO a provozovnou z hlediska DPH „v jednom“), ale zde nevím, jaká pravidla platí. Je zapotřebí mít další DIČ pro DPH (nemyslím si), vést odděleně účetnictví (povinnost nebo dobrovolně pro interní účely)? Jaké jsou rozdíly mezi odštěpným závodem v zahraničí, odštěpným závodem zřizovatel v ČR závod v ČR – zapsaným v obchodním rejstříku a nezapsaným v obchodním rejstříku z hlediska účetnictví, DPPO a DPH, popř. DPFO ze závislé činnosti?

Došlo k totální škodě na vozidle z důvodu škodní události. Vrak auta byl prodaný v 7/2024. V průběhu r. 2023 firma zakoupila roční dálniční známky ČR + SK s platností např. 20. 11. 2023 – 19. 11. 2024. Lze daňově uznat časové rozlišení dálniční známky auta za období, kdy auto prodala, např. za období 1. 8. – 19. 11. 2024?

OSVČ, plátce DPH, podniká za spolupráce s manželkou, vede účetnictví a nyní s ohledem na věk chce ukončit podnikatelskou činnost. V podnikatelské činnosti bude pokračovat manželka. V této souvislosti mám následující dotazy: Nemovitost č. 1 pořízena v roce 1996 a technicky zhodnocena v roce 1998. Odpočet DPH u pořízení a TZH byl uplatněn. Jiné významné opravy nebyly provedeny. Vznikají při jejím vyřazení z obchodního majetku nějaké povinnosti z hlediska DPH? Jakým nejjednodušším způsobem lze převést podnikání na manželku? Nemovitost č. 2 byla pořízena v roce 2003 před vznikem SJM, odpočet DPH uplatněn pouze u TZH v 2005 a v 2010, zůstane v podnikání. Je možné před ukončením podnikání manžela rozšířit SJM? S majetkem, který je součástí SJM může manželka pokračovat ve vlastní podnikatelské činnosti bez dopadu na daň z příjmů a DPH? Jak správně naložit s „převodem“ zásob?

Společnost vyplatila podíl na zisku občanovi rakouské republiky. Musí zdaňovat srážkovou daní ve výši 15 %, nebo je v tomto případě jiná sazba srážkové daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění a popř. jaká? 

V měsíci červnu s. r. o. odkoupila auto za účelem dalšího prodeje, který byl uskutečněn taktéž v měsíci červnu Je možné takto vůz zaúčtovat na účet 504 a následně při prodeji na 604, tzv. považovat toto auto za zboží nebo je potřebné auto zařadit do majetku a následně vyřadit?

Účtuji FVE. Hodnota FVE je cca 50 mil. Kč. Pořizovala se v roce 2011. Odpisy jsou dle § 30b. Vzhledem k tomu, že jsou některé panely nefunkční a některé málo výkonné, rozhodla se společnost koupit nové. Nakoupila panely v hodnotě 3 mil. Kč a bude je vyměňovat za původní. Vzhledem k tomu, že se staré FVE panely již nevyrábějí, musela společnost koupit nový typ. Nové FVE jsou větší (větší plocha) než původní, a mají větší výkon. Bude se jednat o opravu FVE? Nebo jde o technické zhodnocení FVE, a musím na panely vytvořit novou kartu majetku?

Společnost s r. o., plátce DPH, je majitelem příjezdové komunikace, která sousedí s příjezdovou komunikací občana. Protože je komunikace úzká, obě strany si v katastru nemovitostí nechaly v únoru zapsat vzájemné bezúplatné věcné břemeno chůze a jízdy na pozemku druhé strany, aby se po cestě lépe jezdilo. Jaký je daňový dopad pro firmu z hlediska daně z příjmů, bude se tento bezúplatný příjem danit? Z jakého základu, když není odhad ceny (pak 10 000 Kč?), a jak to bude z hlediska DPH?

Klient pořídil dlouhodobý majetek, uplatnil nárok na odpočet DPH. Chybně se omylem odhlásil od registrace k DPH (namísto jiné firmy ze skupiny). Odvolat se již nelze, rozhodnutí nabylo právní moci. Okamžitě po zjištění znovu požádala společnost o registraci, tu očekáváme do cca 1 měsíce. Tedy cca 2 měsíce nebude společnost plátcem DPH. 1) Má společnost povinnost k datu zrušení registrace odvést DPH z dlouhodobého majetku (§ 79) (tady očekáváme odpověď ano, přesto se ptáme pro jistotu s tím, že následně dojde opět k registraci)? 2) Bude mít plátce DPH nárok na odpočet z majetku, který pořídil 12 měsíců přede dnem, kdy se stal plátcem (myšleno, stejný majetek ze kterého již jednou nárok na odpočet uplatněn byl, ale následně bylo při zrušení registrace DPH vráceno)? (Tady bychom rádi očekávali odpověď, že nárok na odpočet má, ale jistý si nejsme, přesto že v § 79 a následucích zákona o DPH jsem žádné omezení na toto téma nenašli.) Pokud by vás napadla i jiná cesta, jak zachovat klientovi odpočet, budeme moc rádi.

Nájemce provedl se souhlasem vlastníka stavební úpravy na pronajatém majetku. Když nájemce stavební úpravy dokončil(bylo to delší a náročnější úprava), rozhodl se, že ve svém projektu dál nebude pokračovat a našel za sebe jiného nájemce. Tento nájemce(se souhlasem vlastníka) provedené technické zhodnocení převzal. Stala se nám ale nepříjemná věc, že jsme zapomněli toto téma řešit a nyní uplynula delší doba od okamžiku převzetí. Proto hledáme řešení(v souladu se zákonem) a ta myšlenka je taková, zda by nešlo na nájemce přeúčtovat nikoliv technické zhodnocení, ale stavební práce, tedy v režimu přenesení daňové povinnosti a nový nájemce by byl tím, kdo si technické zhodnocení jako první zařadí(doposud nebylo odepisované). Pokud by to bylo totiž v režimu PDP, nevznikly by sankce z dodatečného DPH a nemusela by ani z hlediska finanční proběhnout platba. je taková cesta možná?