Ing. Radko Doležal

Společnost s r. o. má v pronájmu budovu s č. p. x, tato budova je rozdělena na výrobní a administrativní prostory. Před budovou jsou pozemky – parkoviště. Tyto prostory nám vlastník fakturuje jednou částkou formou nájmu. Ve smlouvě je dohodnuto, že opravy provádí nájemce a nájemce může provádět i schválené technické zhodnocení. V roce 2023 došlo v rámci výše uvedeného k technickému zhodnocení na stávajících nemovitostech, k postavení garáže a přístavbě skladové haly a nad skladovou halou byla vybudována kancelář – to vše se vztahuje k původní budově s č. p. X, kromě garáže, ta stojí samostatně. Mohu veškeré náklady sečíst a zavést jako navýšení stávající karty majetku technické zhodnocení –  pronajaté budovy, nebo mám zavést pro každý typ technického zhodnocení novou kartu majetku, obzvlášť v případě té přístavby? A u provedeného technického zhodnocení původních prostor mám taktéž zavádět novou kartu pro technické zhodnocení pronajaté budovy každý rok, nebo pouze navyšovat cenu stávající karty majetku technické zhodnocení – pronajaté budovy?

Naše společnost, plátce DPH prodává travní koberce, které jsou ve snížené sazbě daně 12 % DPH. Pokud je na faktuře uvedena i doprava, je účtována také ve snížené sazbě daně 12 % DPH (vedlejší výdaj). Jaké budou sazby daně na faktuře pokud bude fakturován travní koberec Kč 100 000 Kč, doprava 5 000 Kč a pokládka 40 000 Kč. Bude pokládka a doprava v základní sazbě daně a travní koberce ve snížené, nebo je to celé je bráno jako služba v základní sazbě daně?

Fyzická osoba v minulosti půjčila do společnosti, ve které je jediným společníkem (s. r. o.) peněžní prostředky. V nejbližší době si ze společnosti hodlá za cenu obvyklou odkoupit osobní automobil v hodnotě půjčených peněžních prostředků a tím půjčku vyrovnat. Tento osobní automobil bude zároveň součástí vyrovnání majetku mezi manželi - je uveden v návrhu vyrovnání. K odkupu automobilu a jeho převodu na manželku však dojde až po ukončení rozvodového řízení. Bude převod osobního automobilu podléhat dani z příjmu ze strany manželky jako bezúplatný příjem? Manželé měli jmění nezúžené. Rozvod zatím nebyl ukončen. V návrhu na vypořádání je uveden pouze zmiňovaný automobil, který by měl připadnout manželce.

Společnost by chtěla po účetní závěrce roku 2023, kdy společnosti vychází zisk, vytvořit nějaký fond na rekreaci, sport, vzdělávání, který by využívala pro nefinanční plnění pro zaměstnance, jinak řečeno benefity na tyto oblasti. Na toto téma má samozřejmě firma vytvořenou směrnici, kde je uvedeno, kolik, za jakých podmínek a na co může firma zaměstnancům nefinančně přispívat. Může si firma stanovit libovolnou výši/částku, kterou ze zisku roku 2023 převede do zmíněného fondu? Účtování by zde bylo 431/427? A když by zaměstnanci čerpali nepeněžní benefity s tímto související, tak by doklady přinesené od nich byly proúčtovávány jako 427/221, popřípadě 427/321 a pak 321/221? DPH by si z dokladů samozřejmě nenárokovala. Když by letos vytvořený fond nebyl do konce roku 2024 vyčerpán, může se využívat i další roky pro čerpání zmíněných nefinančních benefitů?

Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?

Tuzemská společnost s ručením omezeným nakoupila postupně v letech 2020, 2021 a 2022 bytové jednotky a u všech uplatňovala na vstupu plný nárok na odpočet DPH, po provedeném místní šetření finanční úřad vždy odpočty vrátil. V některých bytech bylo v roce 2021 poskytnuto ubytování. U některých bytů pořízených v roce 2021 i 2022, po nějakou dobu probíhalo dovybavení bytů a drobné stavební opravy, takže po tuto dobu byty nebyly pronajaty ani zde nebyly poskytovány ubytovací služby. Poté společnost začala postupně v roce 2022 a 2023 uzavírat smlouvy na pronájem, tudíž na výstupu se jedná osvobozená plnění. Jak má společnost správně postupovat ohledně úpravy odpočtu DPH? Jak je tomu, pokud pronájem byl zahájen např. až koncem roku 2022, tudíž pronájem netrval celý rok?

V praxi se z různých důvodů může stát, že nájemce zjistí potřebu úprav na najaté věci prostorách, které pronajímatel z různých důvodů v jeho prospěch nezrealizuje sám. Obvykle se jedná o věci nemovitou a úpravy stavební. Tento článek přináší stručný přehled východisek a postupů v situaci, kdy nájemce provede změnu na najaté věci ve vlastní režii a zaměřuje se na řešení některých situací, které mohou nastat při ukončení nájemního vztahu a vypořádání (či nevypořádání) příslušné investice provedené nájemcem.

Česká společnost „A“, neplátce DPH, vlastní mobilní domy, které jsou umístěné v Itálii. Pronajímá si od italské firmy místo, kde jsou umístěné. Mobilní domy jsou napojené na technické sítě a na místě jsou celoročně. Firma „B“, která je cestovní agenturou, plátce DPH, je částečně kapitálově spojená s firmou „A“, mobilheimy technicky zhodnotila a provozuje na nich cestovní služby. Firma „A“ zatím nefakturovala žádný pronájem firmě „B“ Lze vyřešit pronájem mobilheimů tím, že se započte s technickým zhodnocením, které firma „B“ provedla? TZ bylo provedeno v letech 2021-2023? Od sezóny 2023 se již provozovaly. Od roku 2024 by pak mobilní domy normálně pronajímala firmě „B“ Má povinnost firma „A“ se registrovat k dani z příjmu (případně i DPH) v Itálii, když vlastní mobilheimy, které tam jsou celoročně umístěné a pronajímá je jen české firmě, nebo podléhá zdanění jen v ČR? Byl by rozdíl – co se týká místa zdanění, kdyby tam firma „A“ měla stany, které by takto pronajímala?

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 

Spolek (identifikovaný plátce DPH) pořádá vystoupení svého sboru v Norsku. Na tuto akci si budou najímat na základě umělecké smlouvy o dílo norskou zpěvačku. Jak to v tomto případě bude se srážkovou daní a odvodem DPH z její umělecké smlouvy? Spolek nevybírá vstupné. Běžně vystupuje v ČR za úhradu. Zjišťovala jsem ještě podrobnosti a zde upřesnění. Nyní letí zástupci sboru do Olsa v rámci výměny zkušeností a rozvíjení spolupráce. Budou tam tvořit společně s norskými kolegy dramaturgii koncertu, který proběhne v říjnu v Praze. Na základě umělecké smlouvy budou hradit honorář norskému sbormistrovi. Vše bude hradit v rámci bilaterálního fondu. V minulosti sbor pořádal v tuzemsku koncerty v rámci Norských fondů, kde se odvádělo za zahraniční umělce DPH a srážková daň. Nyní ale nevím, jak je to v případě, že budou hradit honorář za odvedenou práci norského sbormistra v Oslu.

Ve vztahu k příjmům uvedených v § 22 odst. 1 písm. f) bod 1 nebo bod 2 zákona o daních z příjmů a povinnosti srazit daň z těchto příjmů [§ 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů] rád bych se zeptal, jak se postupuje v případě nerezidenta, který vyjma honoráře za veřejné vystoupení si sjedná ve smlouvě náhradu za dopravu na místo vystoupení a per diems za dobu strávenou v místě vystoupení. Náhrada za dopravu a per diems souvisí s předmětným veřejným vystoupením umělce. Je povinnost provést srážku daně jen ze sjednaného honoráře a nebo provést srážku daně též i z hodnoty dopravného a per diems? A jak by se postupovalo, kdyby nerezident uzavřel na veřejné vystoupení dvě smlouvy. V jedné smlouvě se bude řešit honorář a ve druhé samostatné smlouvě se budou řešit náhrady za dopravu a per diems?

Budeme likvidovat prodejnu se smíšeným zbožím. Jak prodat zboží před koncem doby spotřeby - DPH jen ze zlevněné ceny a odpis zboží ze skladu v celé hodnotě? Je tento odpis daňový? Mohli bychom před dnem uzavření prodat zbytek zboží třeba jen za 50 %? Jak s DPH a jak to půjde do nákladů? 

Česká filmová produkční servisní společnost platí cizincům, zahraničnímu filmovému štábu (ne hercům, umělcům, tam je to celkem jasné viz srážková daň 15%), za poskytované služby na základě faktur. Jsou to osoby z EHS s Intra-EU VAT číslem, jejichž pobyt a příjmem v ČR přesáhne 183 dnů v roce. Daňovými rezidenty jsou stále ve své domovské zemi (v rámci EHS). Jak v tomto případě postupovat a co poradit takovému cizinci, který se přijde zeptat, co má dělat se svými daněmi? Bude si muset takový cizinec v ČR zřídit registraci plátce daně z příjmu, a zahrne do celkových příjmů i příjmy před touto registrací? Zcela konkrétní příklad: občan Maďarska, registrovaný s Intra-EU VAT, maďarský daňový domicil, poskytuje služby českému subjektu (filmová servisní společnosti) na území v ČR po dobu delší než 183 dnů, za poskytnuté služby dostává pravidelnou odměnu od českého subjektu (filmové servisní společnosti). Kde a jak bude odvádět jaké daně?

Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 

Fyzická osoba koupila v roce 2016 pozemek. Tento pozemek byl v tomto roce rozparcelován na menší části - parcely. Druh pozemku i po rozdělení zůstává stále stejný. V roce 2023 došlo k prodeji několika parcel. Bude prodej těchto pozemků od daně z příjmu osvobozen dle § 4 ZDP (lhůta 5 let od nabytí pozemku)? Dle sdělení majitele nebylo od data jeho pořízení s pozemkem (trvalý travní porost) vůbec nijak nakládáno, nebylo provedeno žádné zasíťování, přivedení cesty či jiné dodatečné úpravy. Pozemek byl pouze rozdělen z jedné na několik parcel. Jinak je ve stejném stavu jako při původním pořízení.

Maminka z Ukrajiny se dvěma dětmi (5 a 12 let) má v ČR vízum z titulu dočasné ochrany (strpění) od 032022. V roce 2023 si našla v ČR zaměstnání a od září 2023 byt v pronájmu. Společnost s r. o. jí pomohla pořídit vybavení tohoto bytu (základní nábytek a běžné vybavení domácnosti). Toto vybavení chce společnost rodině darovat. Může si společnost uplatnit tento věcný dar ve svém DPPO, a pokud ano, tak do jaké výše hodnoty majetku? Nebude muset rodina z Ukrajiny obdržený dar v roce 2023 zdaňovat ve svém DPFO?

V roce 2023 obdržela fyzická osoba (nepodnikatel) za softwarovou práci (příležitostný příjem) odměnu ze zahraničí od společnosti z Cypru. Jediný doklad, který má k dispozici je účtenka z PayPal. Doklad obsahuje název společnosti, adresu, datum a částku, kterou klient obdržel na účet v ČR. Jednalo se o softwarové práce při vývoji počítačové hry, šlo o jednorázovou činnost studenta vysoké školy. Odměna jednou částkou ve výši 3 062 USD. V minulých letech žádnou odměnu neobdržel a ani se touto činností nezabýval. Jakým způsobem budou tyto příjmy zdaněny – dle § 10 ZDP? Jaký bude použit kurz k přepočtu zahraniční měny? 

Podnikající fyzická osoba (A) pronajímá krátkodobě bytové prostory pro rekreaci, a to na základě osobní domluvy se zákazníkem nebo přes booking.com. Objekt je ve společném jmění manželů. Příjem má na základě živnostenského oprávnění – příjmy jsou zdaňovány dle § 7 ZDP (daňová evidence – výdaje procentem z příjmů). V tomto roce si koupili byt v ČR a dále ho také budou pronajímat – zde nebude krátkodobá rekreace, ale bude se jednat o příjmy z pronájmu bytu z delšího časového období. Je možné, aby tento příjem byl příjmem dle § 9 ZPD u druhého z manželů (B)? Dále pořídili byt na Slovensku, který také chtějí pronajímat. Jakému zdanění bude podléhat tento příjem z pronájmu bytových prostor? Bude se muset tento příjem zdaňovat na Slovensku? Může příjem zdanit případně druhý z manželů (B), jako u pronájmu bytu v ČR? Nebo bude tento pronájem přes booking.com řešit a zdaňovat osoba A? Dále si booking.com účtuje provizi za zprostředkování, ze které osoba A musí odvádět DPH. Dejme tomu, že provize činí v přepočtu na české koruny částku 200 Kč. Je odvod DPH z této částky, tj. 42 Kč, (200/100 × 21) nebo částka 200 Kč je cenou s DPH, tj. odvede se částka 34,70 Kč (200/121 × 21)?

Kam v daňovém přiznání k DPFO uvést příjem ze zahraničí (výplata penze) z Nizozemí a jakou metodu případně použít?