Ing. Radko Doležal

Manžel OSVČ a manželka spolupracující osoba, provozují domácí potřeby. Po rozvodu přenechal manžel podnikání v obchodě na manželce, ona začala podnikat na svoje IČ. Na skladě má tedy zásoby, které byly pořízeny na manželovo IČ, nyní je prodává pod svým IČ. Manželka se stala doborvolným plátcem DPH. Manžel chtěl ale vyplatil 50% podíl na zásobách. Po různých soudních sporech a ocenění skladu soud započetl hodnotu skladu oproti podílu na soukromém majetku (dům), takže si finančně nic nevypořádavají. Jak já mám dostat hodnotu skladu manžela do účetnictví manželky? Chtěli jsme, aby manžel vystavil manželce FA na prodej skladu, ale zde by musel odvést DPH, čemuž on se brání. Je nějaká jiná cesta, jak tyto zásoby převést a jak vyřešit DPH?

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci se v roce 2025 stal plátcem DPH. V prvním daňovém přiznání k DPH uplatnil nárok na odpočet daně podle § 79 ZDPH. Jednalo se o zásoby zboží a vybavení provozovny (nejedná se o dlouhodobý majetek), které byly převážně pořízeny a zaplaceny v závěru roku 2024 a k datu registrace jsou obchodním majetkem plátce. Jakým způsobem bude v daňové evidenci promítnuta částka DPH, která je uvedena na ř. 45 DAP DPH? Za rok 2025 podnikatel zvýší o tuto částku základ daně z příjmů (řádek 105 DAP) nebo musí podat dodatečné přiznání na dani z příjmů a snížit výdaje za rok 2024 (kdy DPH bylo součástí zdanitelných výdajů podnikatele jako neplátce)?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Jsme fond dle ZISIF a oceňujeme a vykazujeme finanční nástroje dle vyhlášky 501. Mám dotaz k vykazování DPPO a srážkové daně ze zahraničních dividend. Fond nedrží podíly nad 10 %. Je správné vykazovat srážkovou daň v řádku č. 6 výkazu „zisk nebo ztráta z finančních operací“? DPPO fond vykazuje v řádku č. 23 výkazu „daň z příjmů“. Případně mne zajímá zda lze ekonomický pohled nadřadit nad formální znění vyhlášky?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

OSVČ v paušálním režimu poskytuje kurýrní služby. Zároveň vlastní neaktivní s. r. o., kde je jediným společníkem. Nemá z toho žádný příjem. Tuto společnost chce prodat. Může ho prodej společnosti vyřadit z paušálního režimu? Ještě doplňuji, že dohromady cena za prodej společnosti a jeho tržby z podnikání nepřekročí v součtu 1,5 mil. pro příslušné pásmo paušální daně. Cena za prodej společnosti bude 10 000 Kč. Tržby z podnikání cca 1 mil. Kč. Nemusí být prodej společnosti evidován jako jiný druh příjmu než je příjem z podnikání dle § 7 ZDP a v důsledku této skutečnosti nevznikne povinnost podat daňové přiznání a nesplnění podmínek pro paušální daň?

Nakupujeme zboží v cizí měně, na přelomu měsíce se někdy stává, že nám dodavatel vystaví fakturu poslední den v měsíci např. 30. 9., zboží fyzicky přijde až následující měsíc např. 5. 10. Používáme pevný měsíční kurz. V tomto případě to znamená, že máme jiný kurz při obdržení faktury a jiný při obdržení zboží. Jaký je správný postup pro zaúčtování faktury přijaté a příjemky? Fakturu přijatou zaúčtujeme kurzem měsíce, ve kterém je DUZP nebo clení, tedy 30. 9., příjemku v říjnu budeme účtovat kurzem říjnovým a budeme účtovat o kurzovém rozdílu? Nebo je správné příjemku vystavit také kurzem 30. 9. a kurzový rozdíl nevznikne? Jakými zákony a paragrafy se řídí správný postup?

OSVČ vede daňovou evidenci, neplátce DPH a předmětem její ekonomické činnosti je prodej knih, obdrží od společnosti s ručením omezeným finanční dar. V darovací smlouvě je uvedeno, že darované finanční prostředky použije na dodání nových knih do základní školy, a to postupně v pololetních intervalech po dobu 2 let. Po uplynutí 2 let OSVČ předá průběžně dodané knihy darem škole. Jak správně postupovat v záznamech v daňové evidenci a z pohledu daně z příjmů fyzických osob při přijetí daru od s. r. o., dílčím dodávání knih a finálním darování škole? Společnost s r. o. poskytne OSVČ finanční dar (jednorázově v roce 2025). Obdarovaná OSVČ: předmětem její činnosti je „knihkupectví“. Pravidelně v pololetních intervalech v období 2 let, tj. listopad 2025, květen 2026, listopad 2026, květen 2027 a listopad 2027 (postupně do celkové hodnoty finančního daru) „dodá“ základní škole nové knihy. Konkrétní tituly vzdělávacích knih, které OSVČ „průběžně dodá základní škole“ a „na konci daruje základní škole“ nejsou určeny (je na rozhodnutí OSVČ). Konečné darování základní škole v listopadu 2027 (všech dodaných knih) bude bezúplatné. „Dodávané“ a v konečné fázi „bezúplatně darované“ knihy budou kupovány postupně. Mezi OSVČ a základní školou by měla být uzavřena rámcová darovací smlouva s odloženým převodem vlastnictví a do přechodu vlastnictví jsou knihy škole bezplatně svěřeny do užívání?

Klient, zájmový spolek, plátce DPH, se v rámci vedlejší podnikatelské činnosti účastní jako tým celostátní ligy v ledním hokeji. Prodává marketingová práva na dresy, přenosy apod. V rámci této soutěže pořádá hokejové utkání a prodává na něj vstupenky pro veřejnost, tzn. nejedná se o osvobozené plnění dle § 61 ZDPH, protože diváci nevykonávají sportovní činnost, ale je ve snížené sazbě 12 %. Ale po zápase pořádá také afterparty, kde hraje DJ a prodává vstupné veřejnosti zvlášť na tuto konkrétní akci a zde mám dotaz, zda toto plnění lze také brát jako komerční a uplatnit sníženou sazbu 12 % jako vstup na zábavní akci, nebo musí jako spolek spadat bez výjimky do § 61 odst. e) ZDPH a musí se tak jednat u vstupenek o plnění osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně? 

Fyzická osoba, plátce DPH, koupila od developera v průběhu roku 2 byty a uplatnila nárok na odpočet DPH. První byt koupila na začátku roku 2025 a druhý v září 2025. Oba byty plánuje prodat. 1. U prvního bytu bude dle původního znění zákona č. 235/2004 Sb. bude nutné sledovat 5 letou lhůtu pro osvobození nebo i zde platí podmínka prvního dodání? 2. U druhého bytu dle novely zákona 235/2004 Sb. bude následující prodej již osvobozen vzhledem ke splněné podmínce prvního dodání? 3. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji neplátci DPH? 4. Bude nutné upravit již provedený nárok na odpočet DPH a DPH vrátit u bytu 1. nebo 2., případně obou při prodeji plátci DPH?

Fyzická osoba, daňová evidence, má staré nedobytné pohledávky. Na základě inventarizace bylo zjištěno, že někteří dlužníci jsou již vymazáni z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, že zánikem dlužníka bez právního nástupce zaniká také pohledávka věřitele, tak již nepovažujeme za nutné ji uvádět ve výkazu o majetku a závazcích. Samozřejmě bez daňového dopadu do základu daně. Je naše úvaha správná?

Společnost s r. o., neplátce DPH, vystavuje faktury za služby s přesahem do dalšího roku. Vstupuje do obratu pro DPH celá částka faktury, nebo jen její časové rozlišení? Např. faktura vystavená v roce 2025 na služby, které se uskuteční částečně v roce 2025 a částečně v roce 2026. Do obratu pro DPH za rok 2025 tedy vstupuje jen ta část služeb uskutečněná v roce 2025, nebo celková částka faktury?

Česká s. r. o. je plátce DPH, jedná se o cestovní agenturu. Nakoupila letenky u jiné s. r. o., nákup letenek je bez DPH. Prodala tuto letenku FO také bez DPH. Bude tato částka v přiznání k DPH na řádku 0 jako osvobozené plnění, nebo by se to mělo uvádět na nějakém jiném řádku?

Je výplata pojistného plnění za náhradu škody na nemovitosti zahrnuta do obratu DPH u pronajímatele nemovitostí dle § 4a zákona o DPH? 

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

V expertní odpovědi ze dne 8. 9. 2025 Podstatná změna stavby, OaO ID 54629 jsem se dočetla následující: „Podstatnou změnou dokončené vybrané nemovité věci se podle § 56 odst. 5 ZDPH účinného od 1. 7. 2025 rozumí takový zásah provedený na dané věci, jehož cílem je změna jejího využití nebo změna podmínek jejího obývání, a současně náklady na tuto změnu bez daně přesáhnou 30 % základu daně při následném dodání.“ Pokud je tedy situace, kdy byla společností (neplátce DPH) v ČR nakoupena budova, která byla podle katastru nemovitostí vedena jako ubytovací zařízení a nyní se tato budova rekonstruovala (pouze vnitřní prostory, přičemž tato rekonstrukce nepodléhala kolaudaci a hodnota rekonstrukce je vyšší než 30 % základu daně při následném dodání) a rozdělila na apartmány, které se prodají fyzickým osobám za účelem bydlení, bude se jednat o změnu využití nemovitosti? Pokud ano, bude tedy již první prodej apartmánu podléhat DPH?

Společnost, obchodník s cennými papíry, plátce DPH, zajišťuje pro klienty obchody s cennými papíry. Za zprostředkování těchto obchodů inkasuje od protistran provizi (účtováno do výnosů). Tyto provize jsou osvobozené od DPH a společnost je vykazuje na řádku 50 přiznání k DPH. Dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu si společnost u klientů, kterým je poskytována služba obhospodařování majetku zákazníka, nesmí obdrženou provizi ponechat. Proto provizi související s těmito obchody klientům vrací. V přiznání k DPH společnost tyto vratky provizí nevykazuje, protože se domnívá, že vratky provizí nejsou předmětem DPH a jedná se pouze o finanční vypořádání (účtováno jako snížení výnosů). Na řádku 50 přiznání k DPH jsou vykázány provize v plné výši, tj. včetně provizí, které budou klientům vráceny, vratky provizí se v přiznání k DPH nevykazují a osvobozená plnění na ř. 50 nekorigují. Je tento postup z hlediska DPH správný?

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost (s. r. o.) založená a podnikající v České republice plánuje založit organizační složku v Kanadě, oblast Manitoba. Jaké ohlašovací povinnosti plynou v České republice? Pokud by došlo k investici do nemovitosti, která by byla předmětem nájmu, bude tento příjem zdaňovat v Kanadě a následně daň započítávat v DPPO? 

Provádíme rekonstrukci bytového domu. První nadzemní podlaží jsou nebytové prostory, druhé nadzemní podlaží jsou byty a třetí nadzemní podlaží je ateliér. Druhé a třetí podlaží je vedené, jako byty. Dům se nebude pronajímat, celý ho budeme využívat sami. Nebytové prostory budeme provozovat jako restauraci. Ateliér bude využíván k pořádání eventů, například seminářů, vzdělávacích akcí. Byty budeme využívat k ubytování našich pracovníků z jiných částí republiky, kteří přijíždějí na centrálu na jednání (pracovní cesta, obvykle jeden nebo dva dny, teď jim musíme zařizovat hotel). Jak bude řešena DPH? Dále uvažujeme, že bychom ateliér, který je nyní vedený jako byt, zkusili rekolaudovat jako nebytový prostor. Co by se tím z pohledu DPH změnilo?