Daň z nemovitých věcí - strana 12

Fyzická osoba vlastní objekt v bývalých kasárnách, který pronajímá dle § 9. V současné době je využíván pro různé účely (tělocvičny, kanceláře, půjčovna, sklady, 1 byt). Využitý je ale z části, část je po celou dobu vlastnictví v rekonstrukci se stavebním povolením na ubytovnu. Ta se však realizovat nebude, bude žádat o změnu stav. povolení na byty popř. část na nebytové prostory. Jak postupovat při zařazení do správné sazby daně z nemovitosti. Doposud jsme daň z nemovitosti odváděli jako za zdanitelnou stavbu pro ostatní druhy podnikání kód O a nejsme si jisti, jestli je to tak správně a zda nemáme povinnost podat k 31. 1. nové daňové přiznání.

Firma má od 5. ledna 2013 nájemní smlouvu na jednu místnost v bytě, který je v osobním vlastnictví zaměstnance. Stanovena je cena obvyklá. Vlastník bytu platil do konce roku 2012 daň z nemovitosti podle velikosti bytové jednotky: Má vlastník povinnost podat dodatečné nebo opravné daňové přiznání k dani z nemovitosti, když jednu místnost pronajal k podnikání (sídlo firmy)? Má k dani z nemovitosti nějakou povinnost firma, která je v nájmu? Je u daně z nemovitosti rozdíl ve výši daně, podniká-li ve svém bytě OSVČ nebo podniká-li tam jiná firma (většinou se jedná o sídlo)? Jedná se nám o sazbu daně První příklad: podnikatel podniká ve svém bytě, k čemuž mu slouží jedna místnost o velikosti 20 m2. Druhý příklad: nepodnikající občan, zaměstnanec s. r. o. pronajme svému zaměstnavateli místnost o velikosti 20m2 jako sídlo firmy (příjmy zdaňuje v § 9 ZDP).

Fyzická osoba vlastní objekt v bývalých kasárnách, který pronajímá dle § 9. V současné době je využíván pro různé účely (tělocvičny, kanceláře, půjčovna, sklady, 1 byt). Využitý je ale z části, část je po celou dobu vlastnictví v rekonstrukci se stavebním povolením na ubytovnu. Ta se však realizovat nebude, bude žádat o změnu stav. povolení na byty popř. část na nebytové prostory. Jak postupovat při zařazení do správné sazby daně z nemovitosti. Doposud jsem daň z nemovitosti odváděli jako za zdanitelnou stavbu pro ostatní druhy podnikání.

Jaký je rozdíl v dani z nemovitosti, ve které by poplatník bydlel proti tomu, kdyby ji pronajímal? Jedná se o bytovou jednotku v Plzni o velikosti 57m2 v panelovém domě. Byt je v osobním vlastnictví, pozemek pod stavbou a stavba je ve spoluvlastnictví Společenství vlastníků. Poplatník uvažuje nemovitost pronajímat s příjmy v § 9.

Vlastním sklad, který sloužil pro uskladnění palet a zdaňoval jsem ho sazbou 10 Kč/m2. Nově je sklad pronajat k uskladnění slámy. Bude tedy zdaněn sazbou 2 Kč/m2 (podnikání v zemědělské prvovýrobě)? Další stejný sklad, který sloužil pro uskladnění palet a zdaňoval jsem ho sazbou 10 Kč/m2, se nyní opravuje. Bude tedy zdaněn sazbou 6 Kč/m2 jako ostatní zdanitelné sazby?

Mám dotaz ohledně daně z nemovitosti. V listopadu r. 2013 jsem od rodičů darem získala 1/2 nemovitosti, neplatila jsem daň z převodu nemovitosti - vztahuje se osvobození a nyní mě zajímá, jak správně podat daňové přiznání k dani z nemovitosti. Jedná se o polovinu získané nemovitosti, znamená to, že rodiče musí podat zvlášť daňové přiznání a já také zvlášť každý za tu svoji 1/2 vlastněné nemovitosti? Nejlépe tedy vypočítat, kolik dělá daň z nemovitosti komplet a poté vydělit 2? Jaký je správný postup u tohoto případů? A ještě bych měla dotaz, v případě, že bych chtěla 1/2 této darované nemovitosti darovat i na svého manžela, je tato daň z převodu nemovitosti také osvobozena i v r. 2014? Nejlépe by bylo to vyřešit, aby tato polovina majetku byla v našem společném jmění manželů, poradíte mi, jakou zvolit nejjednodušší cestu?

Jsem soukromá fyzická osoba, nepodnikající. Je nějaké osvobození od darovací daně, případně od daně z převodu nemovitostí pokud daruji věc (nemovitost) nadaci se sídlem v ČR? A jak by to bylo například u převodu pozemků nadaci? Je nějaké osvobození?

Manželé žijící trvale v Holandsku (cizí státní příslušníci) prodávají nemovitost ve SJM, která je na území ČR. Podává daňové přiznání k dani z převodu nemovitosti každý z manželů za svoji část (1/2) finančnímu úřadu příslušnému dle umístění nemovitosti a daň je splatná v den povinnosti podání daňového přiznání na základě tohoto přiznání nebo na základě platebního výměru?

OSVČ podnikala (zemědělská činnost) v prostorách majetku, který jí byl vrácen v restituci. V roce 1996 ukončila činnost a bezúplatně převedla dlouhodobý majetek na svého zetě, který v činnosti jako OSVČ pokračoval. Podmínkou bezúplatného převodu majetku bylo současné převzetí závazků (přes 4 mil. Kč) původní OSVČ. Vzhledem k tomu, že závazky přesahovaly částku darovací daně, daň se platit nemusela. OSVČ pokračující v činnosti zahrnula DM do svého obchodního majetku v zůstatkových cenách a uplatňovala daňové odpisy. Může daňové odpisy uplatňovat i v současné době?

Bytové družstvo vlastnilo část pozemku před panelovým domem. Od roku 2011 již nevlastnilo žádné byty. V roce 2011 vlastnili bytové jednotky jednotliví vlastníci sdruženi do SVJ. Družstvo předalo v listopadu 2012 darovacími smlouvami jmenovaný pozemek vlastníkům. Pozemek před domem není oplocen a i když je ve vlastnictví vlastníků jednotek, je přístupný pro veřejnost. 1) Podléhá tento pozemek dani z nemovitosti? 2) Pokud pozemek podléhá dani z nemovitosti, podává se daňové přiznání v lednu 2013 za rok 2012? 3) Jedná se o řádné přiznání nebo dodatečné přiznání, když je vlastník již registrován k dani z nemovitosti s ohledem na právo k bytu v OV? 4) V případě, že se jedná jen o pozemek a byt byl již k dani registrován, má povinnost podat přiznání spoluvlastník pozemku nebo toto dělá správce daně?

Jedná se o tři budovy, kdy každá má své parcelní číslo (jedna z nich i číslo popisné) a jsou spolu spojené (nestojí žádná samostatně). Dvě z budov mají přízemí a jedno patro a jedna budova je pouze přízemní. Jak se bude určovat v daňovém přiznání počet dalších nadzemních podlaží u přízemní budovy, která je přilepená k dalším budovám, ale žádné patro nemá. Stavby slouží pro podnikatelskou činnost. Budovy nejsou provozně spojeny.

V letošním roce budeme poprvé podávat přiznání k dani z nemovitostí za objekt, který má v katastru zapsáno: objekt k bydlení. I když v něm dlouho nikdo nebydlí, je to chalupa ve špatném stavu, předpokládám, že se jedná o typ stavby H - obytný dům - pro výpočet daně z nemovitostí. Dále prosím o informaci, zda bude podáno pouze dílčí daňové přiznání (samozřejmě na nové územní pracoviště dle kraje) v případě, že již daň z dalších nemovitostí hradíme, i když byly v jiném okrese v rámci kraje.

Začínající podnikatel přichází s představou, že si chce dát do nákladů všechno a dokonce prošel při přihlašování přes Finanční úřad a při dotazu, zda si svůj byt, jeho náklady,kde má sídlo podnikání může dát do nákladů,tak mu řekli, prý jistě, určitě celý. Řekněme, že tento živnostník, potřebuje, ke své živnosti kancelář. Můžeme pracovat s poměrnou procentní částí, plochou využitou jako kancelář a toto procento nákladů na byt uplatnit jako náklady v podnikání? Prosím o vyjádření k tomuto tématu, jaké zákony a konkrétní paragrafy a případně judikáty toto řeší. Dokonce mám ještě důmyslnější řešení tohoto problému. Živnostník vlastní polovinu bytu, má zde sídlo podnikání,druhou polovinu vlastní jiný člověk. Může si tuto druhou polovinu pronajmout, sepsat jinou formu smlouvy, jako svoji kancelář? A dát si jí takto do nákladů. Samozřejmě druhý majitel musí příjmy zdanit. Jak se kouká na tuto bytovou jednotku, pokud se takto využívala. Jde mi i o všeobecný náhled těchto otázek.

Fyzická osoba vlastní objekt (chalupu) určený k rekreaci, ne k trvalému bydlení ani ne k podnikání. V letošním roce dokončil v objektu stavební úpravy, k jejichž užívání mu byl vydán souhlas. Jedná se o zděnou samostatně stojící garáž, opěrnou zeď, příjezdovou komunikaci a oplocení. Nyní musí fyzická osoba podat přiznání k dani z nemovitostí k těmto úpravám. Prosím o konkrétní odpověď, zda se u opěrné zdi, komunikaci (betonové) a oplocení jedná o daň z pozemku nebo ze stavby. Můžete mi prosím napsat konkrétní písmena, pod která tyto úpravy spadají?

Poplatník vlastní nemovitost, v katastru zapsána jako objekt k bydlení, která se skládá z domu spojeného se stodolou a samostatně stojící budovou s 2 podlažími, před 50 lety mlýn. Dům slouží k bydlení jen o víkendech, trvale není obýván. Stodola slouží jako sklad dřeva na topení. Budova bývalého mlýna - půdorys 450 m2, 277 m2 slouží jako dílna pro truhláře - OSVČ, zbytek přízemí a 1. patro není užíváno. Objekt není vložen do obchodního majetku poplatníka. Stodola 104 m2, dům 188 m2. Jak budou jednotlivé stavby zařazeny a zdaněny dle zákona o dani z nemovitostí?

České s. r. o, plátce DPH, chce pořídit nemovitost v Rakousku za účelem pronajímání. Prosíme o informaci, jaké daňové povinnosti a daňové zatížení bude mít v ČR případně v Rakousku z hlediska daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí.

Daň z nemovitosti 360/22.02.12 Zdanění vleček a nemovitostí sloužících výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí dle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí Předkládají: Ing. Pavel Rochowanski,...

Podle § 6 odst. 2 písm. a) zákona o dani z nemovitostí se použije sazba daně pro zpevněné plochy pozemků užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Otázkou je, jak takové plošné stavby zdaňovat u developerské společnosti. Developer, který např. postavil bytový dům má tyto pozemky v majetku a to jako dlouhodobý hmotný majetek a nebo jako zásoby. Takovéto pozemky prodává spolu s byty, např. jako parkovací stání nebo spoluvlastnický podíl na pozemku s chodníkem apod. Za striktního výkladu GFŘ (viz. informace č.j. 34100/11-3310-010560) by se i tyto pozemky se zpevněnou plochou (za splnění ostatních podmínek) zdaňovaly sazbou podle § 6 odst. 2 písm. a), protože jsou obchodním majetkem podnikatele - u právnické osoby veškerý majetek. Totéž by pak platilo i u jiného podnikatelského subjektu, který by pozemek nakoupil pouze za účelem jeho dalšího prodeje bez vlastního využití k podnikání. Prosím o potvrzení nebo vyvrácení tohoto názoru.

Prosím o posouzení následující situace: fyzická osoba pronajímá pozemky akciové společnosti, která se zabývá zemědělskou prvovýrobou. Část těchto pozemků je zpevněná - vyasfaltovaná. Daň z nemovitosti platí vlastník, jakou sazbu daně použít?

S. r. o. v roce 2011 koupila stavební pozemek. 29. 11. 2011 byla na tomto pozemku do Katastru nemovitostí zapsána rozestavěná stavba. 15. 12. 2011 vydal stavební úřad rozhodnutí o užívání stavby ve zkušebním provozu, tedy nemovitost je používána. Kolaudace proběhne v březnu 2011. Nevím, zda v daňovém přiznání k dani z nemovitostí bude s. r. o. v roce 2012 přiznávat pouze daň z pozemků nebo zda je předmětem daně podle § 7/1/a i dokončená stavba, která však ještě není kolaudována?