Mezinárodní zdanění příjmů

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Česká s. r. o. (mateřská) vlastní 100% podíl v slovenské s. r. o. (dceřiné). Podíl vlastní již 10 let. Slovenská s. r. o. by v roce 2024 chtěla vyplatit české s. r. o. podíl (dividendy). Jak prosím přesně postupovat? 1. Bude podíl oproštěn jak na slovenské, tak na české straně od srážkové daně? Pokud ano, co je potřeba splnit, aby tomu tam bylo? Jaké formuláře vyplnit, jaké úřady a o co požádat? 2. V okamžiku, kdy částka dividendy bude připsána do banky, na jaký účet se příjem zaúčtuje? 3. Pokud by si dividendu dále chtěli rozdělit společníci české s. r. o. (fyzické osoby), bude toto již standardně zdaněno 15% srážkovou daní a postup stejný, jako by bylo u české dividendy nebo zde platí jiná pravidla?

OSVČ má živnost v ČR a je rezident v ČR. Má podnikáni ještě i v jiné zemi, mimo EU, příjmy zahrne do DPFO. Jak je to u zdravotního a sociálního pojištění – má také uvést příjmy z jiné země, a dát do přehledu částky spolu s českým příjmem? 

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Česká s. r. o. má slovenského jednatele, který trvale žije na Slovensku. Většinu práce pro české s. r. o. vykonává jednatel z části svého domu na Slovensku, který vlastní jako fyzická osoba. Je možné uplatnit do daňových nákladů české s. r. o. náklady na pronájem využívané části domu na Slovensku na základě uzavřené nájemní smlouvy mezi slovenským jednatelem a českou s. r. o.? Cena by byla nastavena na úrovni ceny obvyklé.

Společnost (s. r. o.) založená a podnikající v České republice plánuje založit organizační složku v Kanadě, oblast Manitoba. Jaké ohlašovací povinnosti plynou v České republice? Pokud by došlo k investici do nemovitosti, která by byla předmětem nájmu, bude tento příjem zdaňovat v Kanadě a následně daň započítávat v DPPO? 

Fyzická osoba, která je zaměstnaná v ČR a nemá žádný jiný příjem, v ČR dostane vyplacené dividendy z pozemkového spolku na Slovensku ve výši 465 EUR. Jak se zdaní tento příjem v ČR? Před výplatou bylo zdaněno na Slovensku srážkovou daní 7 %, jak sdělil ústně spolek. Je zde povinnost podat daňové přiznání pro FO, když byl zdaněn příjem na Slovensku? Má spolek povinnost vystavit potvrzení o výši zaplacené daně, musí se toto dokládat k daňovému přiznání v ČR? Do jakého řádku přílohy 3 se případně příjem z dividend uvede a jakým kurzem se přepočítává: kurzem ČNB ke dni přijetí peněz nebo kurzem banky a jak je to pak, když je výplata v hotovosti? Přiznává se tento příjem od koruny nebo je stejně jako pro příležitostnou činnost nějaký limit?

Co pro OSVČ, která je v paušálním režimu, z daňového hlediska znamená pokud za kalendářní rok získá více než 50 000 Kč na dividendách? A je rozdíl, zda se jedná o české nebo zahraniční dividendy? 

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Sportovní klub (kolektivní sport) uzavřel smlouvu o výkonu služeb (sportovní činnosti) s hráčem - rezidentem USA. Na základě této smlouvy mu budou vypláceny odměny za výkon této činnosti. Sportovní klub je česká společnost, sportovní činnost bude vykonávaná na území ČR. Dle našeho názoru by se mělo postupovat podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřenou s USA - článek 18, kdy by tyto příjmy měly být zdaněny srážkovou dani v ČR, pokud přesáhnou částku 20 000 USD za rok. Bude nutné zatížit srážkovou daní příjmy vyplácené sportovci, i když je z uzavřené smlouvy zřejmé, že nedosáhnou uváděné částky? (Smlouva je uzavřena jen na část roku)

Česká s. r. o. organizuje svatby v Dánsku. Zajistí veškeré potřebné doklady a povolení pro svatebčany z celého světa, pronajme místo pro konání svatby, některým svatebčanům pronajme hotel na dobu svatby, zaplatí za catering na svatbě, koupí a nechá na svatbu dopravit kytice, dort a víno. Pronajímá si menší skladový prostor. Samotný vlastník a ředitel společnosti je osobně přítomen během konání svatby a dohlíží na svatbu, jinak žije v ČR. Svatby se konají nepravidelně během celého roku, např. 1× měsíčně v průměru. Nevznikla tím v Dánsku provozovna, popřípadě za jakých okolností by vznikla?

Firma se zabývá opravami silničních vozidel, což je dle živnostenského rejstříku oprávnění č. 1. Mimo jiné je v živnosteském rejstříku v oprávnění č. 2 obchod a služby a Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím. Je firma osobou povinnou ve smyslu AML zákona? Pokud ano, jakým způsobem je možné tuto činnost vyjmout z živnostenského oprávnění?

Česká s.r.o. pronajímá automobily slovenské firmě, měsíčně vystavuje faktury, ale slovenská firma je platí nepravidelně. Faktura za 12/23 + faktury za 1-6/24 byly zaplaceny v 10/24 a za 7-12/24 zaplaceny v 5/25. Srážková daň na Slovensku odvedena v měsících zaplacení faktur, potvrzení o sražené dani máme. 1.otázka - může Česká s.r.o. v DPPO 2024 započítat sraženou daň i za fakturu 12/23 uhrazenou až v 10/24 ? 2.otázka - bude tato faktura vstupovat do ř.4 "příjmy dosažené ve státě zdroje" v příloze DPPO (tabulka I přílohy č.1 II.oddílu), budou se uvádět výdaje do ř.5 "související výdaje" resp.náklady související s touto fakturou (daňové odpisy, pojištění, silniční daň atd) za 23/12 ? 3.otázka - je správný předpoklad, že sraženou daň v 5/25 lze započítat v DPPO 2024, protože do data podání DP byla daň zaplacena

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

jsme účetní společnost, která zpracovává účetnictví a vede daňové evidence daňovým subjektům. Chtěli bychom Vás požádat o Vás odborný názor k odpovědi na dotaz, který jsme obdržely od našeho klienta. Náš klient je právnická osoba se sídlem v tuzemsku. Společnost je součástí koncernu německého podnikatelského seskupení ovládaného společností, která má sídlo v Německu. Společnost se zabývá mezinárodní silniční motorovou nákladní dopravou. V rámci této činnosti vykonává přepravu zboží vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny a to převážně v zemích EU dle požadavku svých zákazníků. Z logistických důvodů a z důvodu nižších nákladů nezahajují a neukončují vozidla své přepravy v České republice, ale v Nizozemí, kde má společnost pronajatý pozemek určený pro parkování vozidel. Vzhledem ke skutečnosti, že v současné době je nejen v České republice ale v celé EU nedostatek kvalitních řidičů a je problematické tato pracovní místa obsadit, byla společnost nucena zaměstnávat řidiče ze zahraničí, konkrétně se jedná o řidiče z Rumunska. Tito řidiči nemají v České republice přechodný pobyt ani zde nejsou ubytováni. Na pracovní směnu nastupují a směnu ukončují v Nizozemí, kde jsou zaparkovaná vozidla společnosti, kam se sami a na své náklady dopravují z míst svých bydlišť v Rumunsku. Od momentu nastoupení na pracovní směnu v Nizozemí je pracovníkům také počítán nárok na diety. V pracovních smlouvách však mají tito řidiči v současnosti uvedeno, že místem výkonu jejich práce je Karlovarský kraj s odkazem, že zaměstnavatel má právo, v případě potřeby, určit v budoucnu jako místo výkonu práce zaměstnance (místo jeho pravidelného pracoviště) kteroukoli svou provozovnu v Karlovarském kraji, ke které získá právo užívání. Vzhledem k tomu, že i v řadách zahraničních pracovníků ubývají vhodní kandidáti na pozici řidičů, chtěl by náš klient vyjít zahraničním řidičům, v současné době z Rumunska, vstříc (ať už z důvodu jejich udržení na stávajících pozicích či za účelem získání dalších zaměstnanců na pozici řidičů v budoucnu) a nabídnout jim pomoc s náklady při přesunu z jejich bydliště k vozidlům, a to formou proplácení letenek z místa jejich bydliště, tj. nyní z Rumunska do Nizozemí a bezúplatným svozem těchto řidičů z letiště v Nizozemí k vozidlům externí společností. Na naši účetní kancelář se klient obrátil s dotazem, jaké daňové povinnosti a dopady by uskutečnění jeho záměru společnosti přineslo. Chtěli bychom Vás zdvořile požádat o Váš názor na skutečnosti, které v souvislosti s výše uvedeným záměrem klienta vyvstaly: 1) Znamenala by realizace tohoto záměru klienta dodanění výše proplacených letenek a hodnot následných bezúplatných svozů u řidičů v rámci jejich mezd a s tím i odvedení zdravotního a sociálního pojištění? 2) Mohla by společnost proplacené letenky a fakturu za svoz řidičů uplatnit v rámci svých daňových nákladů? 3) Bylo by zapotřebí změnit místo výkonu práce v pracovních smlouvách řidičů a v těchto pracovních smlouvách či v jiných vnitřních předpisech ujednat závazek společnosti vůči zaměstnancům ohledně proplácení jízdních výloh či zabezpečení svozu zaměstnanců k vozidlům v Nizozemí?

Klient má jednatele (občana Slovenska) se smlouvou o výkonu funkce. Zároveň ve firmě pracuje i na HPP. Účetní software takto pána eviduje jako dvě „karty v personalistice“ a k HPP se staví jako k rezidentovi, a ke smlouvě o výkonu funkce jako k nerezidentovi. Z HPP se odvádí zálohová daň a z výkonu funkce srážková (tak odsouhlaseno i finančním úřadem). Měsíčně se posílá přehled o výši příjmů ze zahraničí. Je toto rozdělení na srážkovou a zálohovou správně? 

Máme klienta, který od 3/2024 žije ve Španělsku, nemá zde žádný příjem jako zaměstnanec ani z podnikání. Tento klient má v ČR trvalé bydliště a dostupný byt, kde se ovšem zdržuje zcela výjimečně (nesplní 183 dní), avšak dle definice životních zájmů se domníváme, že je rezidentem ve Španělsku. Zároveň klient vlastní aktivní živnost založenou v ČR (plátce DPH), jejíž hlavní činností je digitální IT služby. Na své IČ v roce 2024 fakturoval převážně klientům v EU (Finsko, Španělsko), zároveň si platil zálohy na SP a ZP u českých institucí. Nyní by chtěl zpracovat DPFO, ale domnívám se, že by vše měl provést dle španělských zákonů a zaplacené zálohy v ČR mu tedy propadnou. 

Čl. 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou (SZDZ) stanoví: „Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 této smlouvy, který je umístěn ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Český daňový rezident prodal nemovitost umístěnou na Ukrajině. Bude tento příjem uváděn v českém daňovém přiznání? Pokud ano, kde má být tento příjem v daňovém přiznání uveden a má být vyloučen ze zdanění v České republice (pokud ano, jakým způsobem)?

Jak se zdaňují výhry ze sportovních soutěží u jejich příjemců? U českých rezidentů, kteří jsou sportovci OSVČ, je postup jasný, zdaňují v § 7 ZDP. Plátce (pořadatel soutěže) žádnou daň neřeší. Ostatní sportovci, rezidenti ČR, neregistrovaní jako OSVČ mají příjem osvobozený v úhrnné výši za zdaňovací období do 50000 Kč včetně. Plátce žádnou daň neřeší u výher do 50 000 Kč, sportovec musí zahrnout do svého přiznání, pokud za zdaňovací období přesáhne úhrn příjmů limit 50 000 Kč. Jak je to v případě, že jednotlivá výhra přesáhne hranici 50 000 Kč? Musí plátce výhry uplatnit srážkovou daň podle § 36 odst. 2, písm. i)? Sportovec potom tento příjem neuvádí do daňového přiznání nebo se srážková daň neuplatní a výhra bude zahrnuta do daňového přiznání? Jak se postupuje, pokud je příjemcem výhry fyzická osoba, nerezident ČR? U těchto osob patří příjem vždy do § 10 ZDP, zahrnutí do § 7 ZDP se nerezidentů netýká (poslední věta § 10, odst. 8 ZDP). Uplatní se u nerezidentů také osvobození v úhrnné výši do 50 000 Kč bez ohledu na to, jakého státu je sportovec rezidentem? Nebo se musí uplatnit srážková daň podle § 36 odst. 2 písm. i) ZDP nebo zajištění daně podle § 38, odst. , písm. c) ZDP při jakékoliv výši výhry?