Mezinárodní zdanění příjmů

Klient žije a pracuje v USA, do Česka přijede cca 8 × v roce na jeden týden, ve kterém provádí ozdravné kurzy, na toto má živnostenské oprávnění. Jak bude danit příjmy? Bude v Česku podávat daňové přiznání a platit daň? A jak je to se zdravotním pojištěním (není tady zdravotně pojištěn) nebo danit společně s příjmy v USA?

Fyzická osoba, občan ČR, pracoval v Rakousku. V roce 2024 od 1. 1. do 1. 3. 2024 mu byly vypláceny nemocenské dávky z Rakouska. Od března 2024 je zaměstnaný v ČR. Musí v souvislosti s vyplacenými nemocenskými dávkami podat daňové přiznání v ČR? Pokud ano, bude zdaňovat jako příjem dle §6 a zároveň jako vynětí příjmů s vyplněním přílohy č. 3 daňového přiznání? K dispozici má potvrzení o zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele a pak potvrzení o výplatě nemocenských dávek z Rakouska (Österrechische Gesundheitskasse) s rozpisem hrubá dávka, daně ze mzdy odvedené v Rakousku, čistá dávka. 

Fyzická osoba (rezident ČR) měla v roce 2024 příjmy získané na základě smlouvy uzavřené v SAE. Jedná se o provizi za poskytované služby při správě nemovitostí. Nejedná se o pronájem ani podnájem nemovitostí. Fyzická osoba, rezident ČR, v SAE žádné nemovitosti nevlastní ani nepronajímá. V SAE tento příjem nepodléhá zdanění. Předpokládám, že tento příjem bude muset uvést v daňovém přiznání v ČR. Bude se jednat o příjem dle § 10 ZDP? Jak bude zdaněno v ČR? Česká republika má se SAE uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění. Jaká metoda zdanění se v tomto případě použije?

Česká společnost bude vyplácet podíly na zisku společníkovi mající rezidenství na Slovensku a druhý v Holandsku. Bude výplata zdaněna v ČR srážkovou daní 15 %? Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mi přijde, že Slovákovi 15 %, ale Holandsko 10 %? Nebo existuje nějaké osvobození, že by si to zdanili ve státě rezidenství?

Cizinec se svojí manželkou žijí posledních 10 let v České republice. Trvalé bydliště Indie, žijí v ČR v nájmu. V roce 2024 měl dva zaměstnavatele 1-7/2024 a 8-12/2024. Druhý zaměstnavatel mu do Potvrzení o zdanitelných příjmech uvedl na ř. 14. "Úhrn pojistného podle § 38 j odst. 10 zákona, které je povinen platit daňový nerezident ČR" vyčíslenou částku. Předpokládám, že se jedná o daňového rezidenta ČR, jelikož žije dlouhodobě v ČR i se svojí manželkou? Je zapotřebí do daňového přiznání fyzických osob zohledňovat uvedený ř. 14 od zaměstnavatele, nebo se jedná o informativní přehled?

Občan ČR byl od ledna 2024 do července 2024 zaměstnán v Německu na HPP, od září 2024 pak je zaměstnán v ČR, musí podávat daňové přiznání za rok 2024?

Slovenská společnost s r. o. staví v ČR. Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění bude mít stálou provozovnu až po 12 měsících staveniště, což letos nastane. Ale zaměstnanci, kteří zde pracují při provádění stavby, překročí dobu 183 dní v ČR. Budou odvádět daň ze závislé činnosti za poměrnou část pracovního pobytu v ČR a sociální a zdravotní pojištění se v ČR neřeší? 

Česká právnická osoba, plátce DPH v ČR (poskytovatel), poskytuje služby zejména v oblasti školení (např. v technických oblastech). Otázkou je, jak má postupovat při aplikaci DPH od 2025, a to zejména vůči osobám nepovinným k dani. Nový § 10ba ZDPH neobsahuje oproti původnímu § 10b (ostatně i stávající § 10b pro osoby povinné k dani zůstal co do okruhu služeb stejný) vymezení jen na "služby spočívající v oprávnění ke vstupu", tj. pro služby nabízené široké veřejnosti, ale pokrývá poskytnutí "služby nebo vedlejší služby...". V této souvislosti jde o to, zda došlo či nedošlo k věcné změně a prosím o posouzení následujících situací z pohledu místa plnění. 1) Poskytovatel uskuteční školení na zakázku pro jednu fyzickou osobu nepovinnou k dani, a to: a) školení proběhne prezenčně v ČR b) školení proběhne on-line c) školení proběhne na Slovensku (zaměstnanec odejede na jeden den za účelem realizace školení). Dále prosíme o upřesnění místa plnění, kdy příjemcem je osoba povinná k dani a jde o službu podle § 10b s tím, že poskytovatel tuto službu zrealizuje na Slovensku (zaměstnanec objednatele odjedena Slovensko) a tato služba bude poskytnuta a) prezenčně a b) on-line. 

Občan ČR byl v 1-5/2024 zaměstnancem OSN na zahraniční misi, kde pobíral plat. Dle jeho informace je plat zahraničních zaměstnanců na základě smluv OSN se členskými státy je vyjmut z daňové povinnosti a neuvádí se v DPFO. V 5/2024 z této pozice odešel, již pro OSN nepracuje. Od 6/2024 funguje jako OSVČ- zpracovává odborné posudky v rámci poradenské a konzultační činnosti pro různé subjekty. V DPFO bude u § 7 ZDP uplatňovat výdaje procentem z příjmů. Je pravdou, že se v DPFO nebude nijak příjem ze zaměstnaneckého platu OSN uvádět? Pokud není toto tvrzení správné, jakým způsobem tento příjem do DPFO uvést?

V rámci skupiny jsme půjčili v 03/2024 německé společnosti peníze. K 31. 12. 2024 nebyla půjčka splacena, byl tedy vypočítán úrok ve výši 20.410,27 EUR a ten nám byl 20. 12. 2024 uhrazen. Vyplývají nám z tohoto příjmu nějaké povinnosti? Např. srážková daň ve výši 15 %? 

Mateřská společnost (s. r. o.) půjčila své slovenské 100% dceřiné společnosti (s. r. o.) půjčku ve výši 400 000 EUR. Tuto půjčku by mateřská společnost dceřiné ráda odpustila, jelikož není v silách dceřiné společnosti půjčku splatit. Půjčka byla sjednána bezúročně, mateřské společnosti plynou každý měsíc příjmy z činnosti, které vykonává slovenská (dceřiná) společnost. Pokud by došlo k prominutí dluhu mezi společnostmi, jak se bude o zůstatkové ceně dlužné půjčky účtovat a jaký vliv to bude mít na náklady/výnosy obou společností? Někde jsem četla, že na straně mateřské společnosti by se jednalo o nedaňový náklad, na straně dceřiné společnosti o zdaňovaný výnos, což mi přijde nespravedlivé.

OSVČ skončila svou činnost 15. 2. 2024. Bude uplatňovat výdaje paušálem dle § 7 odst. 7 ZDP. Od 3/2024 je zaměstnána na závislou činnost u švýcarské firmy. Budeme dělat daňové přiznání, ale nevím, jaká je mezinárodní smlouva upravující zamezení dvojímu zdanění? Jestliže se jedná o závislou činnost, mohu použít metodu vynětí, a když to bude výhodnější, tak např. metodu prostého zápočtu (jestli tedy se Švýcarskem je prostý zápočet)? Poplatník je českým rezidentem.

Slovenská firma, která nám poskytuje software a každoročně nám na základě této služby fakturuje licenční poplatek na české DIC fakturu s 23% slovenskou daní Musíme srážet daň dle § 22 ZDP za tento licenční poplatek? Pokud ano, komu a kam ji odvést. Musí se někam posílat hlášení o této sražené dani? 

Jak si vyložit vyjádření v pokynu GFŘ D-59 k § 6, odst. 9 písm. i) ZDP: „Podmínka přechodného ubytování v ČR nebude splněna, pokud by pro účely získání daňové rezidence v ČR měl takový poplatník v místě pobytu (ubytování) v ČR stálý byt s úmyslem se trvale zdržovat". Pokud by si chtěl zaměstnanec ověřit u FÚ, zda je či není daňovým rezidentem a uvede v žádosti adresu ubytování v ČR (má v ČR pouze 1 místo ubytování): a) FÚ vydá potvrzení o daňovém domicilu ČR - není co řešit, místo ubytování má charakter stálého bytu a nikoliv místa jeho přechodného ubytování b) FÚ nevydá potvrzení o daňovém domicilu ČR, nezískal daňovou rezidenci v ČR (stálý byt v obou zemích, ale dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění má středisko životních zájmů v cizím státě) pak i přes uvedení adresy ubytování v žádosti jako stálého bytu v ČR může být tento brán jako přechodné ubytování? Pokud by zaměstnanec nežádal FÚ o potvrzení o daňovém domicilu a pouze uvede v prohlášení k dani , že je nerezident (resp. vyplní další žádané údaje pro nerezidenta) a správce daně bude chtít prokázat ten který status, má to stejné řešení? Pokud ne, pak by i nerezident musel mít vždy 2 bydliště v různých obcích stejně jako český rezident (český zaměstnanec) pro uznání jednoho jako přechodného a výklad v pokynu GFŘ d-59 mi přijde nelogický a zbytečný. 

Český daňový rezident má v Anglii penzijní fond, do kterého v minulosti přispíval jeho anglický zaměstnavatel. Po dosažení určitého věku lze celý fond vybrat jednorázově. Prosím o posouzení našeho návrhu na zdanění tohoto příjmu v ČR. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Velkou Británií, ať už se jedná o článek 18 („Penze“) či 21 („Ostatní příjmy“), připadá právo zdanit tento příjem pouze státu daňové rezidence. V českém daňovém přiznání bude příjem zdaněn dle § 8 odst. 4 a zahrnut do samostatného základu daně s 15% sazbou daně (příloha č. 3), podle § 8 odst. 8. Případná anglická daň nemůže vzhledem k ustanovením smlouvy o zamezení dvojího zdanění snížit daň odváděnou v ČR. Otázkou zůstává, zda do základu daně zahrnout celou vyplacenou částku, nebo ji ponížit o příspěvky zaměstnavatele podle § 8 odst. 6. Uvedený odstavec sice zmiňuje příspěvky, ale blíže je nespecifikuje. 

OSVČ vykonávala po většinu roku svou výdělečnou činnost v České republice ze zahraničí (několikaletý trvalý pobyt v zahraničí v EU, avšak klientela v České republice, veškerá spolupráce probíhala na dálku přes internet). Z důvodu trvalého pobytu v zahraničí byla OSVČ i účastna zdravotního a sociálního pojištění u příslušné zahraniční pojišťovny, české správě sociálního zabezpečení (a české zdravotní pojišťovně) byl předkládán formulář A1. V průběhu listopadu 2024 ukončila OSVČ trvalý pobyt v zahraničí, přestěhovala se zpět do České republiky, nahlásila si trvalý pobyt v České republice, nahlásila změnu české správě sociálního zabezpečení i příslušné české pojišťovně. Za listopad a prosinec 2024 začala hradit minimální zálohy v České republice. Po celou dobu probíhá a pokračuje samostatná výdělečná činnost OSVČ s klientelou v České republice. V roce 2025 bude provedeno vyúčtování záloh se zahraničními institucemi (za rok 2024; provede zahraniční daňový poradce). V České republice si vyúčtování záloh v roce 2025 provede OSVČ sama. Jaké příjmy za rok 2024, a jaký počet měsíců trvání činnosti se pak v přehledu OSVČ za rok 2024 mají uvést? a) Jen za měsíce listopad a prosinec 2024, kdy byla OSVČ přihlášena zpět k pojištění v České republice (a měla zde trvalý pobyt, a platila zde zálohy)? b) Anebo za celý rok 2024, včetně veškerých celoročních celosvětových příjmů (byť většinu roku byla OSVČ přihlášena k pojištění v zahraničí, kdy většinu roku měla i trvalý pobyt v zahraničí)? Je nějaký paragraf konkrétního předpisu, který by takovéto případy řešil (předpokládám to bude i častý případ „volnonožců“, pracujících třeba část roku ze zahraničí)?

Na základě smlouvy o obstarání záležitosti provedla zprostředkovatelská firma pro naši společnost nábor kandidátů z Filipín. Kromě paušální částky odměny za nábor každého zájemce (průzkum trhu Filipíny, výběrové řízení, vízová administrativa, pracovní povolení atd.) obsahuje smlouva naši povinnost uhradit i letenku a cestovní zdravotní pojištění vybraným kandidátům z Filipín do ČR (a po řádném ukončení PP i zpět). 1. Je částka za letenku a cestovní zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem pro naši firmu ? Tito zaměstnanci mají pracovní povolení na 2 roky a pracovní smlouva je uzavřena také na 2 roky. Zaměstnanci si mohou nechat pracovní povolení prodloužit, ovšem stejně tak může kterýkoliv z nich dát třeba za půl roku výpověď a najít si v ČR jiného zaměstnavatele. 2. Podléhá fakturovaná částka za nábor zaměstnanců časovému rozlišení?

Jakým způsobem by se měly aplikovat tzv. převodní ceny v případě obchodování se stálou provozovnou české společnosti v zahraničí (např. na Slovensku). Především jakým způsobem se aplikuje tzv. autorizovaný přístup a neautorizovaný přístup OECD a jak se uvedené vykazuje v daňovém přiznání české společnosti a případně na Slovensku?

Občan Holandska, žijící v ČR, je rezident ČR, pobírá příjem ze soukromého pojištění, které uzavřel pro případ nemoci a invalidity v Holandsku. Pojištění bylo uzavřeno dlouho před tím, než se rozhodl žít s rodinou v ČR. Každý měsíc dostává z tohoto pojištění, protož nemůže ze zdravotních důvodů, na základě rozhodnutí lékaře, vykonávat svoji práci. Musí tyto příjmy ze soukromého životního pojištění zdaňovat podle § 10 ZDP? Je to jeho jediný příjem. Protože zdravotní důvody nedovolují vykonávat ekonomickou činnost nebo být zaměstnán. 

Česká společnost s r. o., plátce DPH, uzavírá smlouvy o spolupráci s influencery ohledně propagace zboží. Pokud je influencerem česká firma nebo český „ičař“, tak proces probíhá tak, že naše firma vystaví fakturu na odběr zboží v prodejní ceně, influencer vystaví fakturu na své služby ve stejné hodnotě, jako přijal zboží a tyto doklady se vzájemně započtou. Nyní ale řešíme situaci, kdy influencerem je člověk (občan) ve Francií, který nemá živnostenské oprávnění nebo má jen identifikační číslo v rámci Francie (to číslo je nepoužitelné pro přeshraniční obchody - NIF). Toto budeme řešit i v jiných státech EU. Dle informací, které se mi podařilo dohledat, existuje několik variant, jak postupovat v případě influencerů. Jedna varianta jsou faktury, které se vzájemně započtou. Je tento postup správný? Další varianta je, že zboží jen vyskladníme - zaúčtujeme do daňových nákladů a po influencerovi již žádný doklad nepožadujeme. Jak je to ale na straně influencera? Nebude firmě naopak chybět náklad na reklamu? Jak nejlépe postupovat, aby spolupráce s influencery byla účetně a daňově správně v rámci EU? Narážíme dost na to, že lidé nemají žádné IČO.