Mezinárodní zdanění příjmů

Vztahuje se na účetní, zaměstnance společnosti zabývající se nákupem a prodejem zboží, povinnost zákona AML? Může společnost uzavírat obchody s organizací z Bulharska? Nově tato země přibyla na seznam vysoce rizikových zemí AML. Má to pro společnost/účetní-zaměstnance nějaký dopad?
Vydáno: 11. 06. 2024
Nerezident, státní příslušník Černé Hory (fyzická osoba – nepodnikatel), koupil v červnu 2019 byt v ČR, právní účinky vkladu 7. 6. 2019. V roce 2024 hodlá byt prodat občanovi ČR za cenu, za kterou byt pořídil. Je správná naše úvaha, že jestliže byt prodá po datu 7. 6. 2024, je jeho příjem z prodeje bytu v ČR osvobozen od daně z příjmu a plátce příjmu (kupující občan ČR) nemá povinnost uplatnit z vyplaceného příjmu srážkovou daň a prodávající (občan Černé Hory) tento příjem v ČR nezdaňuje? Jestliže by kupní smlouvu uzavřel před datem 7. 6. 2024, byla by situace taková, že kupující by měl povinnost z příjmu srazit a odvést daň (i když prodejní cena by se rovnala ceně nabývací) a prodávající by tuto sraženou daň vypořádal v daňovém přiznání, podaném v ČR?
Vydáno: 05. 06. 2024
Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 
Vydáno: 28. 05. 2024
Fyzická osoba, rezident ČR, měl v roce 2023 příjmy ze živnosti na Slovensku a v ČR má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2023 podal na Slovensku daňové přiznání, kde zdanil příjmy ze živnosti a v daňovém přiznání byly vyňaty příjmy ze závislé činnosti, kterou měl v ČR. Jak postupovat při podání daňového přiznání v ČR? Vzhledem k rezidentství v ČR musí mít fyzická osoba uvedeny v DP všechny příjmy s tím, že bude zdaňovat příjem pouze ze závislé činnosti a příjmy z živnosti na SK budou vyjmuty v příloze číslo 3? Jak doložit skutečnost, že příjmy ze živnosti byly opravdu na Slovensku zdaněny? Bude potřeba doložit i daňové přiznání podané na Slovensku? Nebo postačí uvést příjmy v příloze s názvem Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP? Co se týká živnosti, tak vykonává skladníka ve skladu na Slovensku. V rámci závislé činnosti vykonává úklidové práce na stavbách v ČR. Základní pro podnikání má na Slovensku, bydliště má také na Slovensku. Na všech Potvrzeních o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti z ČR má z práce zakřížkované políčko "Daňový rezident ČR".
Vydáno: 17. 05. 2024
Daňový rezident ČR, plátce paušální daně, má příjmy z podnikání v tuzemsku cca 1mil. ročně. Má v úmyslu začít nabízet ke krátkodobému pronájmu svůj apartmán v Španělsku. Dle mého názoru se jedná o ubytovací služby, tedy příjmy ze živnosti, ne nájmu. Lze tento příjem připočíst k tuzemským příjmům a v případě, že nepřekročí obrat 1,5 mil. Kč, zůstane v režimu paušální daně a nemusí podávat daňové přiznání?
Vydáno: 10. 05. 2024
Syn zdědil cenné papíry (akcie) po otci (zemřel 11/2020 – tento akcie nabyl 10/2020 v rámci dědictví po třetí osobě). Dědické řízení ukončeno 6/2022. K převodu akcií došlo 5/2023. V 6–9/2023 část akcií prodáno. Příjem z prodeje je vyšší než 100 000 Kč, tudíž pro případné osvobození příjmu z prodeje je třeba počítat lhůtu 3 roky od nabytí. V tomto případě zůstavitel nabyl v 10/2020 a tříletá lhůta nebyla splněna. Jaká nabývací cena se má vzít? Vše se jedná o akci obchodované na burze cenných papírů v Praze. Zároveň část cenných papírů jsou akcie, jejichž emitent je firma se sídlem v Rakousku. V roce 2023 z těchto cenných papírů plynul nárok na dividendu. Dle SZDZ s Rakouskem dle čl. 10 by měla být sražena daň max.10 %. Nicméně dle výpisu z majetkového účtu byla vyplacena dividenda 680,5 EUR a daň sražená ve výši 187,06 EUR, což činí 27,5%. Jak provést zdanění příjmů z dividend v přiznání podaném v ČR. Dle čl. 22 by měla být možnost započítat daň zaplacenou v Rakousku, maximálně však do výše daně uplatněné v ČR, tedy 15%. Co se zbývající částkou? Jakým kurzem bude příjem a daň v daňovém přiznání přepočtena – kurzem použitým při příjmu (bankou) nebo jednotný kurz dle pokynu GFŘ D-63. 
Vydáno: 07. 05. 2024
Německá matka (jediný společník) vložila do české dcery nemovitý majetek do základního kapitálu a vkladového ážia. Vložené nemovitosti jsou umístěny v České republice. Po nějaké době si německá matka zamýšlí vyplatit část vkladového ážia zpět. Pod jaký článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem z vkladového ážia zařadit? Pod který článek smlouvy o zamezení dvojího zdanění zařadit příjem, pokud by si německá matka nechala část nepeněžního vkladu vrátit již při nepeněžitém vkladu nemovitostí do základního kapitálu české dcery (např. znalec ocenil nemovitosti na 50 mil., do základního kapitálu by německá matka vložila 20 mil. a 30 mil. by si nechala vyplatit zpět).
Vydáno: 07. 05. 2024
Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?
Vydáno: 06. 05. 2024
Občan, fyzická osoba, rezident ČR, má jen příjmy z § 6 ZDP. Na Slovensku vlastní nemovitost, kterou krátkodobě pronajímá. Na Slovensku podal přiznání z dani z příjmu fyzických osob, ve kterém má příjmy z nájmu uvedeny jako příjmy ze živnosti ve výši 3 000 EUR, náklady 2000 EUR a základ daně 1 000 EUR. Daňová povinnost na Slovensku je tedy 0 EUR. Nyní má podávat v ČR přiznání z celosvětových příjmů. V tomto přiznání by měl příjmy z nájmu zdanit. Daň k započtení je 0 Kč. Jedná se tedy o příjem v § 9 nebo § 7 ZDP? Mohu uplatnit k příjmům výdajové paušály, v jaké výši? Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění ze zahraničních příjmů? Má ho odvádět v ČR nebo na Slovensku? Nemá v současné době v ČR vyřízený živnostenský list, jen na Slovensku.
Vydáno: 02. 05. 2024
Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).
Vydáno: 23. 04. 2024
Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR.  V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)? 
Vydáno: 19. 04. 2024
Připravuji daňové přiznání pro osobu, která v 2023 měla příjmy z Dánska a následně z ČR. Je daňovým rezidentem ČR. Uplatnila jsem v rámci smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Dánskem metodu zápočtu. Je možné rozdíl mezi zaplacenou a započtenou daní z Dánska dle § 6 odst. 13 odečíst od celkového základu daně? Nejsem si jistá, zda jsem tento odstavec správně pochopila. 
Vydáno: 15. 04. 2024
Česká filmová produkční servisní společnost platí cizincům, zahraničnímu filmovému štábu (ne hercům, umělcům, tam je to celkem jasné viz srážková daň 15%), za poskytované služby na základě faktur. Jsou to osoby z EHS s Intra-EU VAT číslem, jejichž pobyt a příjmem v ČR přesáhne 183 dnů v roce. Daňovými rezidenty jsou stále ve své domovské zemi (v rámci EHS). Jak v tomto případě postupovat a co poradit takovému cizinci, který se přijde zeptat, co má dělat se svými daněmi? Bude si muset takový cizinec v ČR zřídit registraci plátce daně z příjmu, a zahrne do celkových příjmů i příjmy před touto registrací? Zcela konkrétní příklad: občan Maďarska, registrovaný s Intra-EU VAT, maďarský daňový domicil, poskytuje služby českému subjektu (filmová servisní společnosti) na území v ČR po dobu delší než 183 dnů, za poskytnuté služby dostává pravidelnou odměnu od českého subjektu (filmové servisní společnosti). Kde a jak bude odvádět jaké daně?
Vydáno: 15. 04. 2024
Zaměstnanec má dvě Potvrzení o zdanitelných příjmech ze dvou zaměstnání, ze kterých je odváděna záhová dan ze závislé činnosti. Pak má několik Potvrzení o zdanitelných příjmech za práci v dozorčích radách - tyto jsou zdaněny srážkovou daní (jedná se o příjmy do 4 000 Kč/měs.) Dále má 2 Potvrzení o zdanitelných příjmech ze Slovenska (také za práci v kolekt. orgánech právnických osob). 1) Je v pořádku, pokud do daňového přiznání zahrne pouze příjmy daněné zálohovou daní z ČR a příjmy ze Slovenska? Příjmy dle Potvrzení se srážkovou daní se do přiznání nezahrnou? 2) U příjmů ze Slovenska použijeme metodu vynětí. Na potvrzení o příjmech je mimo jiné uveden „úhrn vyplacených příjmů“ a „čiastkový základ daně“ - ten je po odečtení SP a ZP. Který z těchto příjmů uvést do daňového přiznání? 
Vydáno: 11. 04. 2024
Jak správně postupovat při výpočtu mzdy – výpočtu základu daně u tohoto zaměstnance? Český rezident, pracující pro českého zaměstnavatele – A1 vystaven – zaměstnanec pracuje část měsíce na Slovensku část v Česku; Používá služební automobil i pro soukromé účely – sociální a zdravotní pojištění se odvádí v Česku, daň za práci na Slovensku se odvádí na Slovensku. Zdaňuji celé 1 % ze vstupní ceny služebního automobilu v české mzdě, nebo musím rozpočítat poměrem dle odpracovaných dnů v Česku a na Slovensku? Např. cena automobilu 500 000 Kč, 1 % k přidanění = 5 000 Kč. Zaměstnanec odpracoval v únoru 152 hod. na Slovensku, 16 hod. v Česku. Tedy výpočet 5000/168 × 16 = v ČR zdaníme pouze 476,19 Kč ve mzdě, zbytek se použije pro výpočet daně na Slovensku?   
Vydáno: 10. 04. 2024
OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?
Vydáno: 10. 04. 2024
V naší firmě máme zaměstnaného Ukrajince. Ukrajinec má v ČR trvalý pobyt. V roce 2024 by si chtěl uplatnit daňové zvýhodnění na všechny svoje tři děti. Jedno dítě se mu narodilo v Německu. Manželku má na mateřské dovolené. Předpokládám, že když má Ukrajinec trvalý pobyt v ČR, že mi nemusí dokládat daňový domicil a že mu mohu uplatnit měsíčně daňové zvýhodnění na děti a příští rok v ročním zúčtování uplatnit manželku.
Vydáno: 08. 04. 2024
V roce 2023 obdržela fyzická osoba (nepodnikatel) za softwarovou práci (příležitostný příjem) odměnu ze zahraničí od společnosti z Cypru. Jediný doklad, který má k dispozici je účtenka z PayPal. Doklad obsahuje název společnosti, adresu, datum a částku, kterou klient obdržel na účet v ČR. Jednalo se o softwarové práce při vývoji počítačové hry, šlo o jednorázovou činnost studenta vysoké školy. Odměna jednou částkou ve výši 3 062 USD. V minulých letech žádnou odměnu neobdržel a ani se touto činností nezabýval. Jakým způsobem budou tyto příjmy zdaněny – dle § 10 ZDP? Jaký bude použit kurz k přepočtu zahraniční měny? 
Vydáno: 04. 04. 2024
Podnikající fyzická osoba (A) pronajímá krátkodobě bytové prostory pro rekreaci, a to na základě osobní domluvy se zákazníkem nebo přes booking.com. Objekt je ve společném jmění manželů. Příjem má na základě živnostenského oprávnění – příjmy jsou zdaňovány dle § 7 ZDP (daňová evidence – výdaje procentem z příjmů). V tomto roce si koupili byt v ČR a dále ho také budou pronajímat – zde nebude krátkodobá rekreace, ale bude se jednat o příjmy z pronájmu bytu z delšího časového období. Je možné, aby tento příjem byl příjmem dle § 9 ZPD u druhého z manželů (B)? Dále pořídili byt na Slovensku, který také chtějí pronajímat. Jakému zdanění bude podléhat tento příjem z pronájmu bytových prostor? Bude se muset tento příjem zdaňovat na Slovensku? Může příjem zdanit případně druhý z manželů (B), jako u pronájmu bytu v ČR? Nebo bude tento pronájem přes booking.com řešit a zdaňovat osoba A? Dále si booking.com účtuje provizi za zprostředkování, ze které osoba A musí odvádět DPH. Dejme tomu, že provize činí v přepočtu na české koruny částku 200 Kč. Je odvod DPH z této částky, tj. 42 Kč, (200/100 × 21) nebo částka 200 Kč je cenou s DPH, tj. odvede se částka 34,70 Kč (200/121 × 21)?
Vydáno: 03. 04. 2024
Prosím o zhodnocení a stanovení postupu při určení rezidentství občana UA. Matka s 10letou dcerou bydlí od 03/2022 na území ČR. Matka zde je i zaměstnaná a s dcerou zde žijí a jsou zde pojištěné. Původní bydliště v Charkově mají neobyvatelné. Žádné finance jim z Ukrakjiny neplynou a jiné nemovitosti tam nemají, ani nikde jinde. Rezidentství v ČR bylo zamítnuto pro nedoložení oddacího listu (manžel žije na Ukrajině), nebo s tím že životní zájmy mají na území Ukrajiny, protože tam žije manžel, nebo také proto že nemůže doložit, že dcera navštěvuje ZŠ po celé období kalendářního roku na území ČR. Navštěvovala ji do 08/2023 a nyní studuje on-line gymnázium na Ukrajině, i když má bydliště v ČR. Existuje nějaký zákonný důvod, který opomíjím a dotyčná není rezidentem ČR pro rok 2023? Jsou tato zdůvodnění relevantní? Jak se bránit proti takovémuto postupu ze strany FÚ?
Vydáno: 03. 04. 2024