Náhrada mzdy

Zaměstnanec pojede do lázní od 23. 7. 2024 do 27. 8. 2024. Bude celou dobu na nemocenské a prvních 14 dnů platí zaměstnavatel náhradu mezd a pak příslušná OSSZ? 

Prosím o vypočtení průměru pro náhrady na 3. čtvrtletí u dohod o provedení práce: Dohoda č. 1.: odpracováno duben 25 hodin - rozvrženo do 10 pracovních dní vždy po 2,5 hodině. Květen odpracováno 23 hodin, rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodině, jeden pracovní den 3 hodiny (celkem 9 dnů) a čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 22 hodin - rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodinách a jeden pracovní den 2 hodiny(celkem 9 dnů) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 400 Kč. Dohoda č .2: odpracováno duben 20 hodin - rozvrženo vždy do pracovních dní - někde hodina denně, jinde 0,5 hodiny denně. Květen odpracováno 18 hodin v pracovních dnech (někde po hodině, jinde po půl hodině), čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 17 hodin v pracovních dnech (vždy po 1 hodině) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 167,50.

Zaměstnankyně se vrátila zpět do práce po nemoci trvající déle než 8 týdnů. Je zařazena do 2. kategorie bez rizik. Byla vyslána na mimořádnou lékařskou prohlídku, ale z důvodu dovolené závodního lékaře nesplníme dobu 5 kalendářních dnů, ve kterých musí být mimořádná lékařská prohlídka provedena. Může vykonávat práci, nebo bude na překážkách na straně zaměstnavatele do té doby, než bude provedena mimořádná lékařská prohlídka?

Zaměstnanec byl v době státního svátku na pracovní cestě, ale v této době se pouze přemisťoval, nevykázal tento den žádný výkon práce. Jak mu správně zaplatit tento den? Den státního svátku připadl v rozvrhu směn na jeho obvyklý pracovní den, kdyby nebyl na pracovní cestě, náležela by mu náhrada mzdy za svátek. 

Jak řešit evidenci docházky a samotné mzdy u zaměstnanců, kteří jezdí částečně pracovat do zahraničí (stavební firma)? Zaměstnanec pracuje pro ČR zaměstnavatele na HPP, zaměstnanec je vysílán pracovat na projektu do Norska (má vydaný A1 dokument) jedná se o projekt na delší období. Někdy je v Norsku celý měsíc, někdy jen část měsíce a zbytek pracovní doby odpracuje v ČR (pracuje na více projektech). V květnu se stala situace, kdy zaměstnanec byl v Norsku, ale prvních 14 dnů na projektu nepracoval, zaměstnavatel ho potřeboval až posledních 14d nů, kdy odpracoval 150 h + 16 h dovolené si vzal dovolenou 2. 5., 3. 5. Nevím, jak správně řešit náhrady mzdy v případě státních svátků, dovolené či nemocenské v době, kdy zaměstnanec nepracuje jako např. v květnu prvních 14 dnů. Řešíme, jak nastavit správně pracovní smlouvu, docházku, interní směrnice, rozvrh směn, aby vše bylo v pořádku. 

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Obchodní zástupce má podepsanou Dohodu o práci na dálku s paušální náhradou dle směrnice pro rok 2024. Pracovní dobu tráví buď na služebních cestách u zákazníků nebo pracuje na dálku ze svého bydliště. Pokud má pracovní dobu 7:30-16:00 s 30 min. pauzou a na služební cestě je 9:00-14:30, náleží mu za zbylý čas, kdy pracuje z domu, paušální náhrada za práci na dálku? Pokud ano a nárok na náhradu je za každou započatou hodinu, znamená to, že za daný den dostane náhradu za 4 hodiny?

Zaměstnavatel musí uzavřít na dva měsíce obchod s prodejem masa a uzenin. Důvodem je rekonstrukce příjezdové komunikace, proto není možné zajistit zásobování ani prodej výrobků. Jaký je správný postup při výpočtu mezd (překážky) zaměstnancům. Kolik procent průměrného výdělku v době uzavření prodejny musí byt vyplaceno a je možné nařídit nebo se domluvit se zaměstnanci na čerpání dovolené?

Rozumím správně výkladu § 127 odst. 3 zákoníku práce, že zaměstnanec, který má příplatek za vedení, nemá do 150 hodin přesčasů ročně nárok na jejich proplácení, pouze jedná-li se o přesčas během víkendu, svátku nebo v noci? Vedoucí zaměstnanec příspěvkové organizace, tedy statutární orgán, nemá nárok na žádné proplácení přesčasů? Ani pokud budou o víkendu či v noci, ani nad rámec 150 hodin ročně?

Jsme malá výrobní firma. Aktuálně máme pokles zakázek, ale nechceme kvůli tomu propouštět zaměstnance. V případě, že pro ně nenajdeme náhradní práci a budou muset zůstat doma, na jakou procentuální výši náhrady mzdy má zaměstnanec nárok? Nemáme kolektivní smlouvu, nepůsobí u nás odbory.

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Vše bylo řádně vyplněno, vše bylo řádně odesláno na příslušné úřady:  Kooperativa, VZP, Bezpečnost práce. Jedná se mi o postup při vyplácení nemocenských dávek-resp. náhrad za nemocenskou. Pokud je normální neschopenka, tak se vyplácí náhrada za nemocenskou po dobu 14 kalendářních dní. To samé bude i u pracovního úrazu. Ale má se tato náhrada hned rovnat 100 %? Jak se vypočítá, a nedodaňuje se? 

Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené, dítěti budou tři roky 16. 3. 2024. Máme tedy za to, že rodičovská dovolená trvá do 16. 3. 2024. Do firmy zaslala email s informací, že od 1. 3. 2024 jí byla vystavena neschopenka (důvodem je rizikové těhotenství) a od 26. 4. 2024 bude žádat o peněžitou pomoc v mateřství. O předčasné ukončení rodičovské dovolené zaměstnankyně písemně nepožádala. Oznámila jen vznik dočasné pracovní neschopnosti. Mám za to, že náhradu za nemoc v prvních 14 dnech nemoci jí firma platit nebude a do přílohy k žádosti o dávku bude uvedeno, že rodičovská dovolená je čerpána do 16. 3. 2024. Po tomto datu ji budou vypláceny nemocenské dávky. 

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Zaměstnankyně do 29. 12. 2023 čerpala mateřskou dovolenou, od 1. 1. 2024 má zažádán Úřad práce o rodičovskou dovolenou, od 2. 1. 2024 do 29. 1. 2024 čerpá dovolenou u zaměstnavatele. Dne 1. 1. 2024 byl svátek. Z pohledu mzdového systému mám danou zaměstnankyni ve stavu, aby mohla od 2. 1. 2024 čerpat dovolenou, a proto se za 1. 1. 2024 (pondělí - pracovní den) generuje ve mzdě částka, která náleží za daný státní svátek. Má měsíční mzdu. Je to takto proplacený svátek v pořádku? Od 30. 1. 2024 bude zase vyjmuta ze stavu.

Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr s měsíční mzdou podepsali na začátku roku 2023 směnový harmonogram, ve kterém jim vyšly směny v průběhu roku na svátky, které také v pořádku odpracovali. Bohužel na vánoční svátky nařízené směny neodpracovali a zůstali na svátky doma, tak jako každý jiný zaměstnanec, a do zaměstnání nešli. Lze těmto zaměstnancům zaplatit sváteční neodpracovaný den jako náhradu /část měsíčního platu za svátek/?

Počítáme správně pravděpodobný průměr pro náhrady za 3. čtvrtletí u DPČ, kdy je měsíční odměna 15 000 Kč, pevně stanovená pracovní doba týdně 8 hodin - každou sobotu, (3 x 15 000) : ( 40+32 +40) = 401,786 Kč na hodinu? A jelikož nikdy neodpracuje v rozhodném období 21 dnů, tak budeme vždy vycházet z pravděpodobného průměru. Pak tedy v dalším období ( za 4. čtvrtletí) již budou proplaceny i příplatky za So a Ne, budeme pak počítat pravděpodobný průměr z měsíční odměny + příplatky, je to tak?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Poskytujeme mimo jiné terénní sociální služby a pobytové odlehčovací služby, využívané převážně seniory. Naše pečovatelky pracují v různých režimech. V terénní službě máme standardní režim rovnoměrný osmihodinový 5 dní v týdnu a nerovnoměrný dvanáctihodinový s vyrovnávacím obdobím 3 týdny. Pobytovou službu poskytujeme v nepřetržitém provozu se směnami 11:25 hodin denní a noční s vyrovnávacím obdobím 6 týdnů a rovnoměrný dvousměnný režim se směnami 7:45 hodin se střídáním týden ranní, týden odpolední, po 5 dnech v týdnu (mimo soboty a neděle). Dotaz spočívá v možnosti čerpání dovolené v souběhu se svátkem. Kromě pobytové služby v nepřetržitém režimu, kde čerpání dovolené v den svátku je možné poskytnout na základě § 91 odst. 3 písm. d) zákoníku práce, je možné u všech ostatních směn včetně standardního osmihodinového režimu 5 dní v týdnu posuzovat práci na základě § 91 odst. 3 písm. f) zákoníku práce? Máme za to, že práce smluvně zajišťované pro uživatele v konkrétním čase, dnech a konkrétní službě prací nutnou se zřetelem na uspokojování životních a zdravotních potřeb obyvatelstva jsou. Našim uživatelům při sjednávání sociálních služeb nabízíme práci ve svátek připadající na všední den stejně jako v pracovní dny. Bude rozdíl v čerpání dovolené, poskytnuté v bloku, jehož součástí je svátek, jímž je den, kdy by jinak naše pečovatelka musela poskytovat výše uvedené služby (má na tento den naplánovanou směnu), a v dovolené na jediný den, svátek, jímž je den s naplánovanou směnou naší pečovatelky? Na tuto věc jsme našli více právních názorů, zcela odlišných. V obou případech o dovolenou žádá zaměstnanec, předpokládáme tudíž, že by rozdíl neměl být a v obou případech by se mělo čerpání dovolené započíst jako dovolená, nikoli svátek. Uvažujeme i v této otázce o standardním režimu směn 8 hodin 5 dní v týdnu práce terénních pečovatelských služeb, nejen nerovnoměrných nebo dvousměnném režimu, jak jsou popsány výše. 

Máme 2 zaměstnance, který mají měsíční hrubou mzdu 25 800 Kč. Jejich průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Zaměstnanci pracují ve 40hodinové týdenní pracovní době. Jak budou řešeny tyto dvě situace: 1) Zaměstnanec jde do práce ve svátek (17. 11.) a v tento den odpracuje 8 hodin. Tento zaměstnanec poté nešel do práce 20. 11. 2) Zaměstnanec šel do práce v sobotu 18. 11. a poté nešel do práce opět 20. 11. Jak bude vypadat jejich výplata, budou se počítat nějaké příplatky?

Se svými zaměstnanci – zubními lékaři – máme v pracovní smlouvě sjednanou mzdu klasicky: měsíční tarif/základ/ + odměny. Lékaři /zaměstnanci/ požadují sjednat v pracovní smlouvě měsíční mzdu následovně: „Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda ve výši 30 % z obratu zaměstnance v daném kalendářním měsíci“, s dovětkem, že pokud v některém kalendářním měsíci nedosáhne takto stanovena mzda výše zaručené mzdy, bude v takovém měsíci vyplacena mzda ve výši zaručené mzdy. Takto by nebyla stanovena pevná základní měsíční mzda, nýbrž každý měsíc by byl základní tarif jiný, a to ve výši 30 % z obratu. Lze tato mzdu sjednat? Neporušíme tím některá ustanovení ZP?

Ve firmě řešíme, zda bychom měli pro účely nároku zaměstnanců na náhrady určovat cestu do nejbližšího zdravotnického zařízení z místa pracoviště, nebo z místa bydliště. Je toto rozhodnutí o určení místa výhradně na zaměstnavateli? Může se zaměstnavatel opírat o zjištění nejkratší vzdálenosti dle vyhledávání na google mapách?