Nemocenská a DPN

Zaměstnanec pojede do lázní od 23. 7. 2024 do 27. 8. 2024. Bude celou dobu na nemocenské a prvních 14 dnů platí zaměstnavatel náhradu mezd a pak příslušná OSSZ? 

Nově přijatý zaměstnanec od 2. 5. 2024 do 31. 12. 2024 se zkušební dobou do 2. 8. 2024 se osvědčil jako nespolehlivý, a od včerejšího dne má vystavenou neschopenku z kontrolou u lékaře až za 3 týdny. jak prosím můžeme postupovat ohledně ukončení pracovního poměru ve zkušební době? Prodloužíme zkušební dobu o 14 dnů a patnáctý den můžeme zaměstnance odhlásit z pojištění? Stačí ho o ukončení pracovního poměru ve zkušební době informovat pomocí SMS nebo nejsme povinni mu informaci podat?

Zaměstnanec je od 11/2023 na neschopence, do práce nechce jít dříve než min. v 11/2024. Má povolené od OSSZ neomezené vycházky, pobyt v době DPN má nahlášený v místě svého bydliště. Může tento zaměstnanec vycestovat během neschopenky do zahraničí, aniž by se mohl jeho pobyt kontrolovat ze strany OSSZ, jelikož má neomezené vycházky? Jak může postupovat zaměstnavatel v tomto případě, má nějaké jiné možnosti?

Zaměstnanec pracuje na osmihodinové směny tj. 5x8/40 hodin týdně. Celoroční nárok na řádnou dovolenou je ve firmě v délce 5 týdnů-200 hodin. Zaměstnanec nastoupil dne 30. 1. 2024 na neschopenku, do té doby pracoval. Pracovní neschopnost skončila 9. 6. 2024 a on nastoupil 10. 6. 2024 do práce. Bude s největší pravděpodobností pracovat už do konce roku 2024. Prosím o výpočet nároku na dovolenou v roce 2024 a zda se bude dovolená za delší DPN krátit.

OSVČ hlavní onemocní v době od 15. 6. 2023 do 7. 2. 2024. Pobíral nemocenské dávky z titulu OSVČ. Po celou dobu nemoci podnikatelskou činnost nevykonával. Považuje se podnikatel v době nemoci za OSVČ hlavní nebo vedlejší? 

Když je zaměstnanec například v kanceláři a má standardní pracovní dobu 8 hodin denně, 40 hodin týdně. Když onemocní, tak prvních 14 dní zaměstnavatel mu proplácí pracovní dny. Ale když je varianta, kdy pracovník pracuje v restauraci, má směny, krátký a dlouhý týden. A když onemocní a je to pracovní den, ale pro tohoto zaměstnance je to volno (ačkoli to není sobota a neděle). Tak zaměstnavatel mu proplácí nemoc, jak? Vypočítávám náhradu za den nemoci nebo beru to tak, že pro zaměstnance to bylo volný den, a tím pádem ten den neproplácím? 

Zaměstnankyně byla od 31.10.2022 do 31.12.2023 v dlouhodobé nemocenské. Protože vyčerpala podpůrčí dobu, požádala si o její prodloužení a bylo jí vyhověno. Řízení o invalidním důchodu zatím probíhá a zaměstnankyně ve firmě stále pracuje. Od 2.1.2024 začala pracovat, ale dne 12.1.2024 onemocněla (z důvodu Covidu - jiná diagnóza než nemocenská z roku 2022 a 2023). Bude mít nárok na náhradu při pracovní neschopnosti prvních 14 dní?

Firma zjistila, že zaměstnanec vykonával práce na home office a zároveň byl u doktora, kde se nahlásil jako dočasně pracovně neschopný. Nemoc trvala celkově 20 kalendářních dnů. Má firma vyplatit náhradu za DPN nebo standardní mzdu za odpracované hodiny během prvních dnů? Nebo oboje? A co 15. den a později? Nemá zaměstnanec zpětně oznámit lékaři, že chce opravit/stornovat neschopenku, že normálně přes nemoc i pracoval (kancelářské práce).

Zaměstnavatel ma zaměstnance na DPN od 22. 11. 2023, ukončená 27. 11. 2023, dne 28. 11. 2023 vznikla další DPN s jiným číslem než byla první DPN. Jedná se o DPN navazující a v případě, že bude třeba odeslat Nempri, bude se odesílat od DPN novější (tedy vznik DPN 28. 11. 2023)? 

Jak nejlépe napravit opomenutí DPN ve mzdě? Zaměstnankyni byla proplacena za 10/2023 celá mzda, jako kdyby nemarodila. Přitom 5 pracovních dní byla na DPN. Může se to opravit ve mzdě za 11/2023, kdy by se jí těch 5 dní místo „plné“ mzdy dala „jen“ náhrada za DPN? Potom by ale zdravotní pojištění nebylo odvedeno z minimálního vyměřovacího základu. Má nízkou mzdu.

Zaměstnanec byl PN po dobu jednoho kalendářního roku. Nastoupil zpět do zaměstnání. Jeho zdravotní stav se bohužel po dvou měsících v zaměstnání zhoršil , požádal se zdravotních důvodů o zkrácení týdenního úvazku z původních 40 hod./ týden na 20 hod./týden. Pokud by se zdravotní stav zhoršil natolik a nastoupil by opět případně na nemocenskou, má nárok na vyplácení nemocenské, když už pobíral nemocenskou předtím po dobu jednoho roku?

Zaměstnanec byl na nemocenské v důsledku pracovního úrazu ve dnech 3. 8. 2023 - 1. 10. 2023. Do práce nastoupil 2. 10. 2023. Zohledňuje se nějak ve výplatě ušlého výdělku zaměstnavatelem vyplacená náhrada od OSSZ za den 1. 10. 2023, což byla neděle, a zaměstnanec o víkendech nepracuje? 

Potřebuji si ujasnit poskytování náhrady za dobu DPN u dohody o pracovní činnosti. Máme zaměstnanec na DPČ od roku 2021. Každý měsíc dosahuje rozhodného příjmu 4 000 Kč. Příklad č. 1: Pokud vznikne DPN od 15. 8. - 31. 8. 2023, zaměstnanec odpracuje část měsíce a dosáhne započitatelného příjmu 4 800 Kč, tak v měsíci srpnu je účasten nemocenského pojištění a má nárok na náhradu mzdy a následně na nemocenskou dávku. Příklad č. 2: Pokud vznikne DPN 1. 8. - 31. 8. 2023, zaměstnanec nic v daném měsíci neopracoval, nemá žádný příjem, tak v tomto případě nemá nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské, tj. nesplnil podmínky pro poskytování nemocenských dávek, nebyl v daném měsíci účasten nemocenského pojištění. V druhé případě neposuzuji to, že byl účasten nemocenského pojištění v předchozích měsících, ale posuzuji pouze ten daný měsíc a rozhodný příjem v tom daném měsíci. Jedná se mi hlavně o potvrzení či vyvrácení příkladu č. 2 a zda uvažuji správně. .

Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o neplaceném volnu v období 4/7 - 31/7 2022 z důvodu, že by již došlo k přečerpání řádné dovolené. Dne 18/7 2022 byla zaměstnavateli doručena dočasná pracovní neschopnost tohoto zaměstnance. Má tento zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele, když byla se zaměstnancem na jeho žádost uzavřena dohoda o neplaceném volnu na toto období? Má zaměstnanec nárok na nemocenské od OSSZ po 14 dnech? Zaměstnanec má uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou do 30/9/2022 a zaměstnavatel neplánuje prodloužení této smlouvy. 

Zaměstnanec podal v průběhu měsíce února výpověď. Pracovní poměr mu končí k 30. 4. 2022, co když se ale v průběhu výpovědní doby zaměstnanec tzv. hodí marod nebo i doopravdy onemocní, jak je to s výpovědní dobou – prodlužuje se automaticky o kalendářní dny, které zaměstnanec bude marodit? Například, když bude mít neschopenku od 10. 3. 2022 na měsíc do 10. 4. 2022, znamenalo by to, že výpovědní lhůta by se mu potom prodloužila o měsíc do 30. 5. 2022?

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Společnost má zaměstnance na DPČ, který má jasně stanovené směny (určitý den v týdnu, konkrétně čtvrtek). DPN byla vystavena na dobu 7 kalendářních dnů, ale u zaměstnavatele kvůli této DPN zmeškal pouze jednu předem určenou směnu v počtu 6 hodin. Náhradu mzdy za DPN budeme proplácet pouze za tuto jednu zmeškanou směnu. Za jakou dobu budu proplácet mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč/den? Jen za jeden jediný den, protože směna v délce 6 hodin byla naplánována na jeden kalendářní den nebo za celou dobu DPN (7 kalendářních dnů)? DPN je 7 kalendářních dnů. Neodpracovaná směna z důvodu DPN je 1 (tj. 6 hodin). Výpočet: Průměrná mzda tohoto zaměstnance = 650 Kč za hodinu a pracovní doba je 6 hodin (v této směně). Redukce: RH1 = 204,4350 RH2 = 68,040 RH3 = 92,8350 PHV redukovaný = 365,31 Kč. Náhrada v sazbě 60 % = výsledná částka zákonné náhrady = 1 316 Kč. Co mi není jasné, je tedy výpočet mimořádného příspěvku za izolaci. Oněch až 370 Kč za kalendářní den... Pokud bych počítala všech 7 kalendářních dnů, byl by nárok na tento příspěvek ve výši 2 194 Kč. Výpočet: (průměrný výdělek 650 Kč × 6 hodin × 90 %) = 3 510 Kč (což je maximum = součet náhrady mzdy a příspěvku nesmí však přesáhnout 90 % průměrného výdělku zaměstnance za počet neodpracovaných hodin). NM za DPN = 1361 Kč rozdíl do maxima je tedy 3 510 – 1 316 = 2 194 Kč. Nejsem si ale jistá, zda má zaměstnanec opravdu nárok na výpočet tohoto mimořádného příspěvku za sedm kalendářních dnů, když u nás zameškal z důvodu DPN pouze jeden kalendářní den... Zda bych mu tedy neměla vyplatit pouze náhradu za DPN za 6 hodin ve výši 1 316 Kč + mimořádný příspěvek za 1 kalendářní den ve výši 370 Kč, celkem tedy 1 686 Kč. Nerada bych zaměstnance o něco ošidila, zároveň ovšem nechci společnost vystavit sankci ze strany OSSZ za neoprávněně nárokovaný mimořádný příspěvek. Tento zaměstnanec je zaměstnán i u jiných společností, kde bude situace obdobná (v každé z nich má naplánované směny v různých dnech). Jen doplním, jedná se o vysoce kvalifikovanou vědeckou pracovní sílu.