Nemocenské pojištění

Jednatel pracuje pro svou vlastní společnost s r. o., přičemž má smlouvu o výkonu funkce. Odvody na pojistné na sociální zabezpečení jsou za něj placeny stejné jako v případě zaměstnance. Jednatel byl v r. 2023 hospitalizován a byla mu jeden měsíc vyplácena náhrada mzdy, dle ČSSZ (kontroly) mu však na tuto náhradu mzdy nevznikl právní nárok. 1. Je posouzení ČSSZ správné a zda má pak jednatel nárok na výplatu nemocenské od ČSSZ (při splnění délky nemoci), a jaká délka to je v současné době a jaká byla v r. 2023. 2. Zda je možné sjednat smluvně náhradu mzdy pro případ nemoci u jednatele a jak se daný příjem daní u fyzické osoby v r. 2024, je takto sjednaná náhrada daňově účinným nákladem pro s. r. o.? 3. Zda je nyní nutné, aby jednatel vrátil neoprávněně obdrženou náhradu mzdy (v případě, že by byla neoprávněná). 
Vydáno: 10. 06. 2024
Zaměstnankyně nastoupila do práce 1. 3. 2021 (HPP) a v srpnu téhož roku nastoupila na první peněžitou pomoc v mateřství (PPM), dítě se narodilo 30. 9. 2021. V příloze k žádosti o dávku zaměstnavatel uvedl rozhodné období od 1. 3. 2021 do 31. 7. 2021 a započitatelný příjem v jednotlivých měsících v hrubé výši 60 000 Kč/měsíc. U předchozího zaměstnavatele byla nemocensky pojištěna od 02/2020 do 01/2021. Po ukončení mateřské následovala bezprostředně rodičovská dovolená (do 30. 9. 2024), zaměstnankyně by však měla v červenci 2024 nastoupit na další PPM. Jak zaměstnavatel vyplní v tomto případě přílohu k žádosti o dávku, tj.: 1) Jaké bude rozhodné období pro druhou PPM (od-do) – bude se jednat o období 1. 3. 2021 – 31. 12. 2021? 2) Jak bude stanovena výše započitatelného příjmu – uvede se hrubá výše příjmu 60 000 Kč za měsíce březen až červenec 2021 tak jako při první PPM? 3) Období čerpání první PPM v roce 2021 se uvede ve sloupci vyloučené dny?
Vydáno: 27. 05. 2024
Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 
Vydáno: 03. 05. 2024
Přišlo nám oznámení o změně místní příslušnosti z ÚSSZ. Firma má sídlo na Praze 4, dosud jsme byli evidováni na PSSZ. Nyní přišlo oznámení o přechodu na OSSZ Kutná Hora. Je nějaká možnost toto rozhodnutí zvrátit? 
Vydáno: 30. 04. 2024
Zaměstnankyně nastoupila na mateřskou dovolenou dne 12. 1. 2023. PPM byla zamítnuta (nevznikl nárok) a byla zpětně vystavena pracovní neschopnost od 23. 1. 2023 do 17. 4. 2023. Ve dnech 27. 7. až 29. 8. 2023 čerpala řádnou dovolenou, poté nastoupila na rodičovskou dovolenou. Jak má být vyplněn ELDP 2023? Domnívám se, že takto: 1++ N 1. 1. 31. 12.; 162 křížky 5, 6, 9, 10, 11, 12; vyloučené doby 96. Můžete mě případně opravit? 
Vydáno: 07. 03. 2024
Jak je to s paušální daní u živnostníka? Ted je v první skupině. Má tržby do 1 200 000 Kč. Co když uprostřed roku překročí limit a bude mít více než 1 500 000 Kč? Je potřeba to uprostřed roku hlásit na FÚ a přecházet do jiné skupiny, nebo se to dělá další rok do 11. ledna? A když je živnostník v režimu paušální daně, může pak jít na mateřskou nebo si vzít nemocenskou? Je to v tom zahrnuté? 
Vydáno: 08. 01. 2024
OSVČ, neplátce DPH, osoba identifikovaná – marketingová činnost – konzultace, přednášky, sociální sítě, digitální kampaně. V roce 2024 (konec února-počátek března) plánuje odjezd do Kanady na 1 rok (vše potřebné pro vstup na území Kanady již má). Po dobu pobytu v Kanadě zvažuje následující způsoby práce: 1. Nadále pouze jako OSVČ pro tuzemské i zahraniční klienty 2. Jako OSVČ a současně zaměstnanec pro kanadského zaměstnavatele 3. Pouze jako zaměstnanec pro kanadského zaměstnavatele: - 3.1. živnostenský list by byl pouze pozastaven - 3.2. živnostenský list by byl zrušen. Co všechno je potřeba před odjezdem zařídit v oblasti: - zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenská, DPFO, DPH v ČR - zdravotního pojištění, sociálního pojištění, nemocenská, daně a případně jiná pojištění? Jak by se řešila situace, kdyby např. 2 měsíce v Kanadě pouze cestoval a nikde nepracoval? Jak budou v roce 2024 zdaňovány jeho příjmy?
Vydáno: 20. 12. 2023
Zaměstnavatel ma zaměstnance na DPN od 22. 11. 2023, ukončená 27. 11. 2023, dne 28. 11. 2023 vznikla další DPN s jiným číslem než byla první DPN. Jedná se o DPN navazující a v případě, že bude třeba odeslat Nempri, bude se odesílat od DPN novější (tedy vznik DPN 28. 11. 2023)? 
Vydáno: 18. 12. 2023
Potřebuji si ujasnit poskytování náhrady za dobu DPN u dohody o pracovní činnosti. Máme zaměstnanec na DPČ od roku 2021. Každý měsíc dosahuje rozhodného příjmu 4 000 Kč. Příklad č. 1: Pokud vznikne DPN od 15. 8. - 31. 8. 2023, zaměstnanec odpracuje část měsíce a dosáhne započitatelného příjmu 4 800 Kč, tak v měsíci srpnu je účasten nemocenského pojištění a má nárok na náhradu mzdy a následně na nemocenskou dávku. Příklad č. 2: Pokud vznikne DPN 1. 8. - 31. 8. 2023, zaměstnanec nic v daném měsíci neopracoval, nemá žádný příjem, tak v tomto případě nemá nárok na náhradu mzdy ani na nemocenské, tj. nesplnil podmínky pro poskytování nemocenských dávek, nebyl v daném měsíci účasten nemocenského pojištění. V druhé případě neposuzuji to, že byl účasten nemocenského pojištění v předchozích měsících, ale posuzuji pouze ten daný měsíc a rozhodný příjem v tom daném měsíci. Jedná se mi hlavně o potvrzení či vyvrácení příkladu č. 2 a zda uvažuji správně. .
Vydáno: 14. 09. 2023
Z jakého vyměřovacího základu se vypočítá PPM, pokud u nás zaměstnankyně pracuje od 01. 08. 2023 a 1. 10. 2023 by měla nastupovat na PPM (za dva měsíce má u nás hrubou mzdu 78 000 Kč na hlavní pracovní poměr). Dále pracovala od  1. 1. - 31. 7. 2023 jako OSVČ a nemocenské si nehradila. V roce 2022 má od jiného zaměstnavatele uvedenou částku na evidenčním listu důchodového pojištění 405 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu se jí bude počítat PPM, resp. jakou částku PPM naše zaměstnankyně obdrží (má-li nárok, ačkoliv byla v roce 2023 7 měsíců jako OSVČ bez placení nemocenského).
Vydáno: 01. 09. 2023
Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji
Vydáno: 24. 08. 2023
Dne 1. 6. 2023 k nám nastoupila do pracovního poměru zaměstnankyně, nyní nám oznámila, že je těhotná, ale chce pracovat co nejdéle to půjde, byť řeší zdravotní problém. 1) Pokud by zaměstnankyně nastoupila na rizikové těhotenství - nemocenskou - a to např.  1. 9. - bude mít nárok na nemocenské dávky (zde není povinnost mít nějaké měsíce odpracovány)? 2) Pokud zaměstnankyně na nemocenskou nenastoupí a nastoupí až na mateřskou - předpokládaný termín nástupu je někdy v říjnu, bude mít nárok na PPM? Je zde nějaká povinnost mít odpracovanou dobu - nějaké měsíce - před nástupem na PPM nebo není? Chtěli bychom jí vyjít co nejvíce vstříc. Před naším pracovním poměrem byla na úřadu práce.
Vydáno: 25. 07. 2023
Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 
Vydáno: 19. 06. 2023
Jsem zaměstnaný na HPP, založím si živnost a stanu se OSVČ. Pokud nebudu mít za rok žádný zisk z této živnosti, kolik budu muset odvést na sociálním a zdravotním pojištění? 
Vydáno: 01. 06. 2023
Zaměstnanec měl neschopenku od 15. 2. 2022 do 28. 2. 2023. Dnem 26. 2. 2023 se stal starobním důchodcem a pracovní poměr nadále trvá. Čerpal neplacené volno 1. 3. do 23. 4. 2023. Od 24. 4. 2023 do 28. 5. 2023 pracoval. Od 29. 5. 2023 má opět neschopenku. Má nárok na výplatu nemocenské po dobu 70 kalendářních dnů v roce 2023 (nekrátí se) a do limitu 70 dnů se nepočítají dny, ve kterých pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele? 
Vydáno: 01. 06. 2023
Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kde má stanovenou hodinovou mzdu, ve smlouvě nemá vyloženě slovně uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu, vydělá si 3 000 Kč za měsíc. Bude zaměstnavatel odvádět sociální pojištění, nebo ne? 
Vydáno: 22. 05. 2023
Pro výpočet slevy na ZTP zaměstnance se do počtu hodin zaměstnance nezapočítává počet hodin dočasné pracovní neschopnost, za niž nepřísluší náhrada mzdy nebo nemocenské z nemocenského pojištění. Znamená to tedy, že se započítává i počet hodin, která dostává zaměstnanec jako nemocenskou od OSSZ?
Vydáno: 22. 05. 2023
Jak je to s výpočtem průměrného čistého měsíčního výdělku do tiskopisu na OSSZ - Oznámení o nástupu do zaměstnání při skončení zaměstnání u členů představenstva a dozorčí rady? Tito členové nepracují v žádném režimu pracovní doby. Proto nemají vypočten průměr pro náhrady. Naši zaměstnanci pracují v režimu 37,5 hod. týdně měsíční přepočet 163 hod. 1/ Jak postupovat u členů představenstva, kteří mají pravidelnou měsíční odměnu např. 100.000 Kč? Jedná se mi o výpočet průměru na náhrady a výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku do požadovaného tiskopisu. 2/ Jak postupovat u členů dozorčí rady, kdy je stanovena odměna roční např. 96.000 Kč nebo 72.000 Kč? Výplata se provádí dvakrát ročně – červen a listopad. Jak postupovat při výpočtu průměru na náhrady a poté čistého průměrného měsíčního výdělku? Člen může odstoupit například i v měsíci dubnu, kdy se počítá průměr z období leden, únor, březen a člen dozorčí rady nemá žádný příjem. Nebo odstupuje v měsíci, kdy je vyplacena poměrná část 48.000 Kč nebo 36.000 Kč a také nepracuje v žádném režimu. 
Vydáno: 24. 04. 2023
OSVČ je invalidní 1. stupně, na OSSZ se jedná o vedlejší činnost. Vždy byla důchodově i nemocensky pojištěna. Nyní v roce 2022 má nízký příjem a nedosáhne rozhodné částky, tudíž nebude za rok 2022 důchodově pojištěna. Může být nadále pojištěna pouze nemocensky, i když nebude nic platit na důchodové pojištění? Nyní si platí minimální zálohu na nemocenské pojištění 168,- Kč od ledna 2023.
Vydáno: 06. 03. 2023
DManžel byl v roce 2022 nemocný po dobu 8 měsíců. Firmu jsem vedla já, jako spolupracující osoba. Při rozdělení příjmů a výdajů (manžel 60 % a já 40 %) má manžel pro OSSZ daňový základ 213 678 Kč. Měsíční pojistné na NP mu v přehledu vyšlo 561 Kč. Jelikož bývá nyní dost často nemocný, tak by bylo dobré tuto částku platit a vědět, že bude mít alespoň nějaké peníze v případě nemoci. Jen se bojím, jestli v důsledku toho, že si bude platit vyšší pojistné na NP, se mu nebude nějak navyšovat za rok 2023 vyměřovací základ, z kterého se bude vypočítávat sociální a zdravotní pojištění. Před několika lety jsem mu navýšila pojištění na NP a on nebyl nemocen, a v důsledku toho pak platil zbytečně vysoké sociální a zdravotní pojištění, i když měl malé příjmy. Zvýšil se mu základ, ze kterého se pojištění počítalo právě v důsledku navýšení NP. Nevím, zda toto ještě platí.  
Vydáno: 13. 02. 2023