Obchodní právo - strana 62

V účetnictví (podvojné) máme pohledávky za společností (a. s.), které chceme této společnosti prominout. Jedná se o nepromlčené pohledávky za nájemné, prodej zboží a také pohledávku z titulu ukončení smlouvy o tichém společníkovi. Ke všem pohledávkám jsou vytvořeny účetní OP ve výši 100 % (daňové nejsou, v době vzniku pohledávek se jednalo o spřízněnou osobu). Jakým způsobem pohledávky odepsat, aby se již nikde nevyskytovaly (třeba v podrozvaze) a jaký to bude mít daňový dopad u věřitele i dlužníka? Je třeba také uzavřít písemnou \"dohodu o prominutí pohledávek/závazků\"?

Firma - s. r. o. - má jednoho společníka a jednatele - vše v jedné osobě. Tato osoba má ještě uzavřen pracovní poměr jako obchodní zástupce této s. r. o. Z titulu pracovní poměru - obchodního zástupce používá ke služebním jízdám soukromý osobní automobil. Účtuje s. r. o. cestovné. Auto je v technickém průkazu vedeno na manžela (vlastníkem není přímo obchodní zástupce, ale manžel). Může si s. r. o. uplatňovat do daňově účinných nákladů cestovné i silniční daň zaplacenou za výše uvedený automobil? Jak by tomu bylo, kdyby auto používal jen z titulu výkonu funkce jednatele?

Je povinnost účetní jednotky - společnost s. r. o. zasílat roční výkazy (rozvaha, výsledovka) na obchodní rejstřík, popřípadě někam jinam?

Naše firma se zabývá vodoinstalaterstvím a topenářstvím, během roku, ale uskutečníme kromě montážních prací i asi 30 prodejek materiálu. Vztahuje se na nás povinnost registrační pokladny (poměr obratu z montáží a prodeje je asi 99:1), dále nemáme žádnou prodejnu, pouze skladové a provozní prostory a kdybychom pozastavili živnost na nákup a prodej za účelem jeho dalšího prodeje a provozovali pouze topenářství a vodoinstalaterství, a prodej materiálu fakturovali pouze jako materiálovou výpomoc?

Čtyři společníci založili s. r. o. Po půl roce se rozhodli, že 2 společníci, kteří jsou zároveň i jednateli společnosti, budou řešit krátkodobý nedostatek finančních prostředků, příplatkem mimo základní kapitál. Můžete mi poradit, na co si mají dát pozor při sepisování smlouvy o poskytnutí příplatku, jak je to s úroky, jestli má tento příplatek vliv na výši vkladu a základní kapitál a jak je to s účetní nabývací cenou podílu?

Máme prodejnu stavebnin. Jsme povinni na prodej za hotové zřídit registrační pokladnu? Dosud vystavujeme na drobný prodej daňové doklady - paragony. Nebo jakou formu vedení drobného prodeje za hotové ve stavebninách by jste nám doporučili?

Podnikatel, fyzická osoba uzavřel s jiným podnikatelem, také fyzickou osobou smlouvu o prodeji části podniku podle § 476 obchodního zákoníku. Jedná se zejména o postoupení nájemních práv (jako nájemce) k provozovně a odkup části zařízení provozovny. Prodejem pohledávek a závazků se smlouva nezabývá. Podléhá kupní cena DPH?

S. r. o., neplátce DPH, vede od roku 1993 podvojné účetnictví. Obrat do 1 000 000 Kč. Již 2 roky je činnost tzv. přerušena. Od kdy, a zda vůbec, je možno požádat o změnu vedení účetnictví na daňovou evidenci. Toto je podmínkou nového jednatele, který by stávající společnost převzal.

Jsem OSVČ a vedu daňovou evidenci. Živnostenský list mám vystavený na zámečnické práce a nástrojářství. V letošním roce jsem začal se stavbou rodinného domu, kde uvažuji i s prostorami pro podnikání (dílna, sklad, kancelář), které budou tvořit cca 50 % z celé nemovitosti. Co všechno mohu zahrnout do daňově účinných nákladů, pokud: a) Vložím nemovitost do obchodního majetku? b) Nevložím do obchodního majetku?

Je možné, aby předseda dozorčí rady daného podniku vedl i účetnictví tohoto podniku? Nedochází tam ke střetu zájmů?

Za jakých podmínek může docházet ke kapitalizace cizích zdrojů?

V měsíčníku Účetnictví v praxi č. 5/2005 v článku RNDr. Ivana Brychty - Zavedení registračních pokladen - autor uvádí, že povinnost zavedení těchto pokladen se zřejmě bude týkat i podnikatelů, kteří mají vystavený živnostenský list na koupi zboží za účelem jeho prodeje a prodej, pokud nebudou schopni prokázat, že prodávají jen k další podnikatelské činnosti, tj. provozují výhradně velkoobchod. Protože toto je přesně případ naší firmy (podnikatel fyzická osoba, vede DE, náplní živnosti je nákup a prodej kovoobráběcích strojů), žádáme o Váš názor, jakou formou by bylo možné prokázat, že provozujeme pouze velkoobchod. Domníváme se, že by to bylo možné uvedením IČ, případně DIČ odběratele na vystaveném dokladu. Místně příslušný finanční úřad se k tomu v současné době nedokázal jednoznačně vyjádřit.

Je možné v pracovním právu uzavírat tzv. „smlouvu o smlouvě budoucí“ podle ustanovení § 50a zákona č. 40/1964 Sb.? Obě strany se zavazují, že spolu uzavřou pracovní smlouvu, která je součástí smlouvy budoucí. Domnívám se, že to nelze, ale poradil to tak právník.