Daně a pojištění

Mám  při výstavbě nemovitosti mám zahrnout do ř. 47 i dílčí plnění fakturované měsíčné po dobu výstavby?

OSVČ, identifikovaná osoba (dobrovolná registrace), pořizuje zboží od plátce v Německu. Správně platí cenu bez německé DPH, doměřuje českou DPH. Nicméně si nejsem jista datem plnění a obdobím daňového přiznání. Dodavatel nejprve vystaví potvrzení objednávky, poté dojde k platbě ve výši 100 % a často až následující měsíc dojde k dodání zboží (prostřednictvím spedice dodavatele). Je potřeba zohledňovat již datum platby, nebo je správným datem plnění až datum dodání? TJ. např. datum platby 1. 4., dodání zboží v ČR 15. 5. - zahrneme do daňového přiznání za květen a platba vyměřené DPH do 25. 6.? P

Náš zaměstnanec byl předvolán jako svědek na finanční úřad ve věci svého příbuzného, který má daňovou kontrolu (s námi tento příbuzný nemá co do činění). Vypovídal, byl sepsán protokol, ve kterém mj. zaměstnanec na úvodní otázku správce daně, kde pracuje, uvedl nás jako svého zaměstnavatele. Druhý den jsme obdrželi výzvu správce daně podle § 57 odst. 1 písm. d) a za podmínek § 58 a § 93 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve které nás správce daně vyzývá, abychom ohledně našeho zaměstnance sdělili jeho čísla bankovních účtů, na které mu od roku 2020 zasíláme mzdu či cestovní náhrady, poskytli přehled cestovních náhrad vyplacených zaměstnanci v jednotlivých měsících a poskytli evidenci jeho pracovní doby v jednotlivých dnech od roku 2020. Podotýkáme, že u nás neprobíhá žádná daňová kontrola a ani zaměstnanec (svědek) nepodniká a nemá kromě nás žádného jiného zaměstnavatele. Ve výzvě není uvedeno, v souvislosti s jakým daňovým řízením toto správce daně požaduje, uvádí jen jméno našeho zaměstnance a co po nás chce, nic víc. Souvislost s jeho svědeckou výpovědí je zřejmá, když výzva přišla ihned po podání výpovědi. Je vůbec taková výzva zákonná? Proč si správce daně nevyžádal tyto údaje přímo od svědka - zaměstnance, proč obtěžuje nás? V odůvodnění jsou fakticky jen opsané příslušné paragrafy s citací zákona, tj. že jsme povinni údaje na vyžádání správce daně poskytnout a že jsou nezbytné pro správu daní a mohou být důkazním prostředkem při správě daní. U jakého subjektu není uvedeno a proč jsou nezbytné také není uvedeno. 

OSVČ, mající příjmy z podnikání dle § 7 ZDP a příjmy z pronájmu dle § 9 zapůjčí svému známému OSVČ ze svých soukromých prostředků (tedy ne „podnikatelskou“ hotovost) pro účely podnikání hotovost ve výši např. 1.000.000 Kč. Za tuto půjčku obdrží OSVČ 125.000 Kč jako úrok. Úrok bude splácen v průběhu 5 let, stejně jako jistina. Pokud bude každý rok splácen úrok ve výši 25 000 Kč, je to pod hranicí 50 000 Kč pro příležitostný příjem. Zápůjčitel na tutu službu nemá živnostenské oprávnění ani žádné jiné speciální povolení ani nikomu dalšímu peníze nepůjčuje. Je možné těchto 25 000 Kč zahrnout do „příležitostného příjmu“ a jelikož nepřekročí hranici 50 000 Kč, vůbec je neuvádět do daňového přiznání? Nebo musí v každém případě tento příjem zahrnout do § 8 ZDP a tuto částku zdanit? A naopak může si vydlužitel tento úrok (půjčka slouží pro podnikatelské účely) zahrnout do daňově uznatelných výdajů? 

Dobrý den, prosím o informaci, jak postupovat (hlavně jak zaúčtovat níže uvedený účetní případ): Společnost přijímá zálohové platby v EURech: únor: 1 643 EUR, březen 1 576 eur, duben 1 222 eur. Na tyto platby vystaví vždy daňový doklad: (sazba DPH 12%): únor: ZD 1 466,96 eur, DPH 176,04 eur, březen: ZD 1 407,14 eur, DPH 168,86 eur, duben: ZD 1 091,07 eur, DPH 130,93 eur. S přepočtem na funkční měnu czk kurzem ČNB ke dni přijetí platby: únor (25,35 czk/eur): ZD 37 187,54 czk, DPH 4 462,51 czk, březen (25,37 czk/eur): ZD 35 699,21 czk, DPH 4 283,91 czk, duben (25,275 czk/eur): ZD 25 576,83 czk, DPH 3 309,22 czk. Finální faktura zní na částku 2 466,36 eur (ZD 2 202,11 eur a DPH 264,25 eur) s kurzem 25,15 czk/ eur. Jak nyní přistoupit k vyúčtování, zejména k zaúčtování vzniklých rozdílů na účtu 343? Předpokládám, že bychom měli postupovat tak, že základ daně z faktury odečteme od součtu jednotlivých základů daně z daňových dokladů v cizí měně, což je: 2 202,11 eur - 3 965,17 eur = 1 763,06 a z této částky by měla být vypočítána vratka na DPH v eurech tj. 211,57 eur. Zúčtovací záloha tedy vyjádří přeplatek 1 974,63 eur - pro účely funkční měny (czk) bude opět přepočtena platným kurzem ČNB ke dni vystavení 25,15 czk/eur. Jak ale nyní postupovat, když DPH by mělo být zúčtováno v české měně kurzem dle daňových dokladů vystavených k zaplaceným zálohám pozpátku? Tzn. že bude vráceno DPH celé za poslední zálohu ve výši 130,93 eur (kurz 25,725 = 3 309,22) a z předposlední zálohy částka 211,57 eur- 130,93 = 80,64 eur kurzem předposlední zálohy (25,37 cuk/eur) tj. 2 045,84 czk...takže vrácené DPH odpovídá 5 355,06 ale to nebude odpovídat vypočtenému DPH na vratce tj 211,57 eur x kurz faktury 25,15= 5 320,99 czk, ani rozdílu celkového účtu 343 tj. suma DPH ze zaplacených záloh a DPH z finální faktury v czk (12 055, 64 czk - 6 645,97 czk = 5 409,67 czk). Jak vyrovnat účet 343? U základu daně z přeplatku (finální faktury) se postupuje stejně jako u vyčíslení DPH v české měně? Tzn. jdu od posledních zúčtovaných záloh a jejich použitých kurzů dokud není vyčíslen celý ZD k přeplatku? Kam zaúčtovat tyto rozdíly oproti zaúčtovaným korunovým platbám záloh? Jsou to kurzové rozdíly? Nebo do ostatních provozních položek? 

Manžel daroval manželce v roce 2021 pozemek, na kterém začali svépomocí stavět rodinný dům. V roce 2024 chtějí rozestavěný rodinný domek s pozemkem prodat. Mají faktury jen za nákup materiálu, což je velice nízká částka. Je možné dle § 10 odst. 5 ZDP použít jako výdaj cenu stanovenou ve znaleckém posudku, nebo je to možné jen na pozemek a stavbu musí doložit skutečnými náklady/výdaji? Manželé mají zúžené společné jmění manželů.

Pronajímatel je z hlediska odběru energie velkoodběratelem kvůli své činnosti . Pronajímá v objektu menší skladovací prostory. Měsíčně přefakturuje spotřebu energie podle podružného elektroměru . Teď přidává měsíčně k fakturaci položku rezervovaná kapacita 2KWh za 392 Kč. Spotřeba energie je měsíčně cca 15kWh za 74,25 Kč. Může tuto položku požadovat po nájemníkovi? Jak se zjistí oprávněnost výše rezervované kapacity? 

ČKAIT (Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) přistoupila k ověřování pdf dokumentů autorizovanými osobami digitálně, tedy časovým razítkem. Tato časová razítka jsou logicky vždy vydána pro konkrétní osobu. Jedná o zaměstnance, který si časová razítka pořídil výhradně pro autorizování dokumentů, které zpracoval jako zaměstnanec pro zaměstnavatele. Potřebuji vědět, jak má k těmto platbám přistoupit firma. Za daných podmínek - v rámci výkonu závislé práce - by mělo být daňově uznatelné. Můžeme zaměstnanci tyto náklady proplatit jako daňově uznatelné, i když na dokladech bude jméno konkrétního zaměstnance?

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Společnost s r. o., plátce DPH, pořídila v roce 2024 bytovou jednotku. Uplatnila si DPH na vstupu a nyní bude byt 6 let pronajímat. Po 6 letech chce byt prodat. Pronájem bytu bude osvobozen od DPH a tudíž se bude muset udělat oprava odpočtu DPH na vstupu a poměrnou část vrátit? Prodej bytu bude podléhat zdanění DPH? Nebo bude osvobozen od DPH, jelikož uplyne více něž 5 let od kolaudace? Bude to mít vliv na uplatněnou DPH při nákupu? 

Zaměstnanec obdržel jako benefit (bezúplatně) od zaměstnavatele akcie. Zaměstnavatel je česká s. r. o. a akcie byly obdržené od jeho zahraniční matky. Česká s.r.o. za akcie matce do zahraničí nic nehradilo. Hodnota akcií je vyšší než 100 000 Kč. Jak a kdy tyto akcie musí zaměstnanec zdanit? Kdy je případně tento příjem osvobozen od daně z příjmu?

Český plátce DPH, faktura přijatá za služby od plátce z EU (společnost Microsoft). Vystavení faktury (invoice date) je 9. 7. 2024 za období (billing period) 1. 6. - 30 .6. 2024. Úhrada teprve proběhne. Obdobné faktury chodí každý měsíc, právě s datem vystavení následujícího měsíce. Je správně použít účetní kurz, kurz DPH, datum účetního případu i DUZP k 30. 6. 2024? Tedy odvést DPH v červnovém daňovém přiznání a zároveň nárokovat odpočet DPH také v červnu? Dále v kontrolním hlášení uvést DUZP 30. 6. 2024?

Zákazník odstupuje od smlouvy a bude nám vracet stroje. My následně bude stroje vracet našemu dodavateli. Stroje byly pořízeny a prodány v r. 2023. Jaký je správný postup z pohledu vystavených dokumentů? Předpokládám, že zákazníkovi vystavíme dobropis za vrácené stroje v původní výši a následně nám dodavatel vystaví také dobropis v původní výši. Účetně se tedy bude jednat o snížení výnosů r. 2024 v částce ZD dobropisu zákazníkovi a snížení nákladů r.2024 v částce ZD dobropisu od dodavatele. Jsou zde nějaká další úskalí?

Společnost A se zabývá nákupem zemědělských pozemků, které zceluje do větších celků a následně je propachtovává. Z důvodu nákupu většího množství potřebných pozemků, odkoupila společnost A od společnosti B celé hospodářství včetně techniky, zvířat a drobných staveb. Následně, během 1–2 měsíců všechny tyto „nepotřebné“ majetky prodala drobným zemědělcům v okolí. Jak o technice a pozemcích s drobnými stavbami účtovat, když je společnost A nikdy nepoužívala? Domnívám se, že by je společnost A neměla zařazovat do majetku a odpisovat, ale pouze je evidovat jako zboží? 

Matka dvou dcer vlastní rodinný dům (více než 10 let). Chce jej darovat svým dcerám, ale aby každá nevlastnila ½, je dohodnuto, že dům dostane první dcera a druhá dcera dostane od té první finanční vyrovnání v dohodnuté částce (méně než 5 mil. Kč), kterou bude dostávat v měsíčních platbách po následujících cca 15 let. Jaké dopady na daň z příjmu bude tato transakce mít u obou dcer? První dcera – Bude se jednat o osvobození od DPFO z důvodu daru od příbuzného v přímé linii podle § 10 odst. 3, písm. c bod 1? Na FÚ bude třeba nahlásit osvobozený příjem, pokud bude hodnota domu vyšší než 5 mil. Kč? Druhá dcera – Dá se na finanční vyrovnání dívat jako na bezúplatný příjem od příbuzného v linii vedlejší, a tím ho osvobodit od daně z příjmů podle § 10 odst. 3, písm. c bod 1? Nebo je příjem spíše příjmem z prodeje nemovité věci a podléhá zdanění (jakoby situace, kdy druhá dcera dostane darem polovinu domu a tu prodá svojí sestře, byť vlastníkem domu nikdy nebude, tzn. nebude zapsaná v katastru nemovitostí)? A pokud je třeba příjem zdanit, lze uplatnit některé z následujících dvou osvobození? 1. Dle § 4 odst. 1 písm. a, protože v matčině rodinném domě momentálně druhá dcera bydlí přes 3 roky a jeho součástí je pouze sklep a na zahradě garáže, kůlny, skleník? 2. Použití příjmu na uspokojení vlastní bytové potřeby dle § 4 odst. 1 písm. b), protože si druhá dcera v tomto roce pořídila vlastní domek ve výstavbě, který zčásti hradila vlastními zdroji a zčásti hypotékou a od sestry obdržené finanční vyrovnání v následujících letech bude používat na splátky hypotéky (úroky + jistina) nebo i na jednorázové snížení jistiny? A pokud není možné uplatnit výše uvedená osvobození a bude nutné příjem zdanit, dá se proti příjmům uplatnit jako výdaj polovina ceny nemovitosti stanovená odhadcem? A to postupně každý rok, kdy druhá dcera obdrží příjem, uplatnit část odhadované ceny nemovitosti až do výše poloviny ceny odhadu za celý dům? Anebo je třeba u druhé dcery příjem z finančního vyrovnání zdanit nebo osvobodit jiným způsobem, než je uvedeno výše? 

 Jsme v procesu získání registrace k DPH v Rakousku. V dotazu tedy vycházíme z předpokladu, že při nákupu zboží a služeb od subdodavatelů můžeme využít buď našeho CZ DIČ nebo AT DIČ. Chystáme se v Rakousku realizovat zakázky, které budou zahrnovat dodání zboží a služeb (vybavení kancelářským nábytkem, recepce, akustické kabiny), pořízených i od subdodavatelů z jiných zemí EU vč. Rakouska. Náš odběratel bude registrovaný k DPH v AT. Možné varianty dodávek zboží v jedné zakázce: - Dodáme vlastní výrobky z ČR do AT, - Německý subdodavatel nám dodá zboží z DE přímo do AT, - Český subdodavatel nám dodá zboží s dopravou do AT. - Zboží nakoupíme od subdodavatele v AT. - Cena za montáž bude zpravidla součástí ceny zboží (nebude tedy na faktuře samostatně vyčíslena) Otázky: 1) Pokud mezi dodávanými produkty nebudou žádné stavební práce, můžeme celou zakázku fakturovat jednou fakturou jako instalační zakázku podle § 7 odst. 6 (tj. zboží včetně instalace movitého majetku) z českého DIČ? Pokud ano, není na překážku následující? a. Může taková fakturace instalační zakázky zahrnovat i zboží, které nakoupíme v Rakousku na naše AT DIČ, když ho prodáme s instalací? Budeme mít nárok na odpočet na vstupu v AT? b. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše AT DIČ? c. Můžeme do takové fakturace zahrnout zboží nakoupené od DE dodavatele v AT fakturované na naše CZ DIČ, pokud ho v CZ vykážeme jako pořízení třístranným obchodem, ale na výstupu bude jako dodání s instalací? 2) V případě, že mezi námi dodávaným zbožím budou dodány např. vestavěné skříně nebo kuchyňské linky, bude nutné tyto položky oddělit a fakturovat v jiném režimu? Je v AT obdobné ustanovení jako v ČR § 92 zákona o DPH?

OSVČ provádí elektromontážní práce pro různé firmy, je plátce DPH, nemá žádné zaměstnance, kancelář nemá, jen garáž na sklad materiálu. Koupil si kávovar za 30 000 Kč. Je možné ho dát do nákladů? 

Naší manažeři mají možnost používat služební vozidlo i k soukromým účelům tzv. manažerská vozidla. U některých manažerských vozů (operativní leasing) jsou vykazovány jen soukromé jízdy. Pro DPH uplatňujeme nárok na odpočet daně v plné výši a následně odvádíme DPH z hodnoty připadající na soukromě ujeté km tzn. DPH vraíme zpět pokud zjistíme že manažer má jen soukromé jízdy v daném měsíci (sledujeme měsíčně . DPH by měla být správně. Pokud jsou používána manažerská vozidla 100% pro soukromé účely celý kalendářní rok, je problém s náklady na operatiní leasing, z pohledu DPPO, jsou tyto náklady daňové z pohledu DPPO? Tzn. pokud je měsíčně vykázáno dle knihy jízd 100 % pro soukromé účel,y je tato splátka v tomto měsíci z pohledu DPPO nedaňová? Pokud je vozidlo použito 10 měsíců 100% pro soukromé účely a 2 měsíce 98 % pro soukromé účely, má to vliv na DPPO,. nebo je to benefit pro manažery dle smlouvy (1 % ze mzdy přidaňují,) a proto bude vždy nájem uznatelný náklad pro DPPO? 

Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 

Klient, OSVČ, plátce DPH, provádí montážní práce v zahraničí (Polsko, Německo, atd.…). Jedná se o montáže linek pro automobilky. Tyto práce zadává česká firma plátce DPH. OSVČ fakturuje v přenesené daňové povinnosti české firmě. Je to tak v pořádku? OSVČ demontuje stávající linku na místě A, dopravce od s.r.o. převeze tuto linku do místa B, a OSVČ ji opět namontuje. Vybavení OSVČ jsou v podstatě pouze nářadí. O logistiku se nestará.