Daně a pojištění

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Máme dva zaměstnance, kteří mají 8hodinovou pracovní dobu. Jeden zaměstnanec má stupeň invalidity 2. stupně a odpracoval celý rok. Druhá zaměstnankyně má invalidní 1. stupeň a nastoupila na mateřskou dovolenou od 14. 7. 2025 do 25. 1. 2026. Můžete mi prosím nastínit výpočet slevy pro rok 2025, kterou bychom si mohli uplatnit na tyto dva zaměstnance?

Pokud neplátce DPH nakoupí službu od firmy z Tel Avivu, která má DIČ: EU442008451, musí se stát identifikovanou osobou? 

Je možné, aby organizační složka státu vedla vystavené doklady k inkasu/faktury výhradně v elektronické podobě a zasílala je klientům e‑mailem bez elektronického podpisu, aniž by tím došlo k porušení požadavků § 11 a § 33a zákona o účetnictví či dalších souvisejících předpisů? Prosíme o potvrzení souladu s právními předpisy a případné upozornění na podmínky nebo omezení, které je nutné dodržet.

Právnická osoba, s. r. o. má pronajaty kancelářské prostory v administrativní budově (jedno patro). Se souhlasem pronajímatele si pořídila FVE sestávající z panelů na střeše, akuboxy (baterie), střídač a rozvaděč. Součástí dodávky byla konstrukce na střeše a přívod kabelů ze střechy do patra (do samostatného rozvaděče pro toto patro). FVE funguje na principu výroby a použití pro potřeby firmy (dle dostupných informací funguje na principu hybridního měniče s nulovým přetokem). Přetoky přebytečné energie nejsou, tj. při plné kapacitě baterií FVE nevyrábí. Uvedení do provozu bylo 7/2025. Chtěla by použít nový způsob odpisování. Je naše úvaha správná, že konstrukci na střeše a rozvody (kabely) vč. poměrné části nákladů na instalaci a montáž se zařadí jako TZ budovy a zbývající část se zařadí do 2. odpisové skupiny. Nezdá se nám, že by mělo být pořízení celé FVE jakou TZ budovy – i po demontování/odstranění z provozu bude možné užívat patro bez jakýchkoliv úprav (elektřina bude ze sítě).

Naše společnost (plátce DPH) obdržela fakturu od českého dodavatele za opravu a úpravu modelového zařízení – jedná se tedy o službu vztahující se k movité věci, která je ve vlastnictví našeho odběratele (švýcarského zákazníka). Faktura je vystavena naší společnosti s DPH (základ 5 500 EUR + 21 % DPH). Tuto službu následně přefakturujeme zákazníkovi se sídlem ve Švýcarsku (osoba neusazená v EU). Nejde o vlastní službu, pouze o přeúčtování nákladů. Prosím o potvrzení správného daňového režimu: A. Má být služba při přefakturaci švýcarskému zákazníkovi považována za službu s místem plnění mimo tuzemsko, a tedy fakturována bez českého DPH? Tj. 5 500,-EUR. B. Nebo je v tomto případě při přefakturaci nutné účtovat částku včetně české DPH (tj. základ 5 500 EUR + 21 % DPH)? Děkuji...

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Právnická firma s. r. o. využívá služeb poradenství od plátce se sídlem v Německu. Jelikož jsou obě strany plátci, provádí firma samovyměření. DPH je na jejich vystavené faktuře 0 %, ale je zde uvedená věta „Dodání zboží osvobozené od daně v rámci Společenství". Provádí plátce v ČR správně samovyměření daně řádek 5 přiznání DPH oproti řádku 43? Nyní oznámil plátce z EU, že založil firmu v Paraguayi a požaduje vyplácení služby do této firmy. Jak se bude postupovat při účtování DPH?

Podléhají podlahářské práce 12% sazbě DPH, pokud se jedná o stavbu pro bydlení, tzn. odběratel je koncový zákazník, není to firma?

Organizace chce od ledna pracovat ve fidoo a zadávat zde cestovní příkazy. Nejdříve se v programu musí podat žádost a následně by cestu měl schválit vedoucí. Vše to by podle mne mělo proběhnout před cestou. Jsou u nás velké dohady, zda nelze toto po cestě. Máme zde terénní pracovníky, kteří jezdí ven dle počasí a plánování se žádostí a odsouhlasením pro ně bude problém. U administrativy problém nebude ,tam lze cesty plánovat. Lze cestu evidovat po cestě a odsouhlasit také též po a případně na jakém základě se musí žádost vystavit před cestou a následně před cestou schválit? Z mých osobních zkušeností z jiných organizací to takto funguje, ale dle vyjádření jednoho z vedoucích se nemusíme řídít tím, jak to dělají jinde, ale vytvořit si svou směrnici.

Firma s. r. o. chce pro své zaměstnance zřídit relaxační místnost a do ní pořídit posilovací stroje, kulečník, stolní fotbal, stůl na stolní tenis. Jde pro firmu o daňový náklad a u strojů nad 80 000 Kč k zařazení do DHM a jeho odpisování. 

Zpětnou kontrolou jsem zjistila, že 2 faktury byly zaúčtovány chybně. Chtěla bych dodělat dodatečné DPPO. První faktura se týkala majetku, druhá příjmu na sklad. Pokud bych to chtěla dodanit, jak mám postupovat, kde se mi to objeví v DPPO a jak zaúčtovat? Musím podávat dodatečné DPPO, když se jedná o materiál a majetek? 

Zaměstnanec firmy je odměňován formou ročních prémií, které jsou standardně součástí listopadové mzdy vyplácené v prosinci. Během listopadu však nastoupil na nemocenskou. Můžeme mu roční prémie vyplatit v této listopadové mzdě, i když je v dočasné pracovní neschopnosti a prémie se vztahují na celé roční období? A jaký to případně má dopad na výplatu nemocenské dávky? Případně existují ještě nějaké další aspekty, které je potřeba zohlednit?

Zaměstnavatel chce na konci roku dát svým zaměstnancům dárkové karty Globus v hodnotě 1 000 Kč. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad. Bude se u zaměstnanců jednat o nepeněžní příjem, který musí zdanit a odvést z něj pojištění ?

Je možné u neauditované s. r. o. uplatnit u automobilu pořízeného ve 12/2025 účetní a daňové odpisy shodné, pokud by to bylo uvedeno ve směrnici společnosti? Společnost by uplatnila za rok 2025 v účetnictví a v daních shodně odpisy ve výši 11 % dle rovnoměrného daňového odpisování. 

OSVČ, neplátce DPH, vyřadí z obchodního majetku os. automobil (měl ho 5 let) na soukromé využití. Tento automobil poté prodá v § 10 ZDP. Započítává se toto do obratu dle § 4a odst. 2 ZDPH? Myslíme si, že toto ustanovení se týká pouze plátců DPH, kteří u těchto majetků uplatnili nárok na odpočet DPH. Tudíž, když chtějí vystoupit z plátcovství DPH a počítají si obrat. Neplátců DPH by se to nemělo týkat, protože si nemohli nárokovat DPH. Je naše úvaha správná? Jestliže by toto ustanovení platilo i pro neplátce, tak dle § 4a odst. 3 ZDPH se nezahrnuje úplata za dodání dlouhodobého majetku. Tady došlo sice k úplatě, ale nejdříve byl vyřazen na soukromé využití a teprve potom byla úplata. Náš neplátce DPH je na konci roku těsně pod obratem 2 miliónů a pořizovací cena snížená o opotřebení je ještě celkem vysoká. Nebo bychom měli brát cenu za kterou nakonec auto v § 10 ZDP prodal (skutečnou úplatu) a tato cena by vstupovala do obratu?

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Společnost s r. o. vznikla v 10/2025 a pořídí si do majetku automobil. Plátcem DPH se stane dobrovolně od nového roku 2026. Jak to bude s prvním DPH - firma si uplatní v prvním přiznání DPH 4/5 DPH z nákupu automobilu? A z jaké ceny máme odpisovat automobil v roce 2025: z ceny vč. DPH (484 000 Kč), nebo ponížené o 1/5 ?

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným?