Daně a pojištění

Automobil ve vlastnictví spolku (sportovního oddílu), není využíván pro soukromé účely. Spolek není plátce DPH. Pokud spolek podává DPFO a využije v něm paušálu na dopravu, nemusí vést knihu jízd? Jaké výdaje použití paušálu na dopravu vylučuje z nákladů - je to takto správně: PHM, parkovné - vyloučím odpisy, opravy, údržba - nechám v nákladech? Jaká je archivační doba knihy jízd?
Vydáno: 11. 06. 2024
Společnost prodala podíl ve své dceřiné společnosti. Výnos z prodeje je v souladu s ustanovením § 19 zákona o daních z příjmů osvobozený od daně z příjmů. Transakce se uskutečnila v cizí měně a k rozvahovému dni eviduje společnost pohledávku v cizí měně z titulu tohoto prodeje. Pohledávka bude k rozvahovému dni přeceněna aktuálním kurzem ČNB a bude zaúčtován kurzový rozdíl, v tomto případě kurzový zisk. Uvažujeme správně, že tento kurzový zisk bude zdaňovaným výnosem i v případě, že souvisí s prodejem, kdy výnos je od daně z příjmů osvobozený?
Vydáno: 11. 06. 2024
Od 1. 4. 2000 mám uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem. Splňuji podmínky pro výběr naspořené částky, a to pro její jednorázový výběr, mám 64 let. Naspořená částka se skládá i z příspěvku zaměstnavatele. Pojišťovna mi nedoporučila realizovat jednorázový výběr naspořených peněz z důvodu zdanění částky naspořených příspěvků za zaměstnavatele (15 % srážkovou daní) z titulu této smlouvy. Pojišťovna mi doporučila v r. 2024 tento postup: požádat nejprve o převod naspořených peněz z původní smlouvy na smlouvu novou o doplňkovém penzijním připojištění. Až budou peníze převedeny na tuto novou smlouvu, mám požádat pojišťovnu o jednorázový výběr peněz. Tak budou splněny podmínky pro jednorázový výběr peněz (převádí se ze staré smlouvy) a peníze obdržím ve lhůtě 2 měsíců od podání žádosti. Výhoda tohoto postupu je, že nebude sražena srážková daň z příspěvku od zaměstnavatele. Pokud bych převedla peníze na novou smlouvu a pak vybrala peníze, nebude třeba zdanit příspěvek zaměstnavatele v DPFO podle § 10 ZDP?
Vydáno: 11. 06. 2024
Je možnost uplatnit paušální výdaj 5 000 Kč, pokud auto je 100% pro firemní účely, a pokud i pro soukromé účely, tak je paušál 4 000 Kč a odpisy 80 %? Jde o jednočlené s. r. o., kde je jediný jednatel a jediný společník, zároveň je zaměstnancem na hlavní pracovní poměr a firemní auto používá jej zaměstnane, takže má ve mzdě 1 % VC auta. Je možné uplatnit paušální výdej 4 000 Kč podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP?
Vydáno: 11. 06. 2024
Klient se věnuje chovu exotického ptactva. Je to jeho koníček, nedělá to pro zisk. Občas dochází k odprodeji jiným chovatelům nebo i do zoo. Jedná se o ptáky v hodnotě od 1 do 50 000 Kč. Zdaňovala jsem to podle § 10 ZDP jako příjmy ze zemědělství, 80 % paušální výdaj. Je to tak správně?
Vydáno: 11. 06. 2024
Jsem OSVČ, účetní s jedním zaměstnancem. Blíží se mi důchodový věk, chtěla bych od 2025 přejít na paušální výdaje a přestat zaměstnávat zaměstnance. Jak by to bylo nejlepší provést, když: 1. k 31.12.2024 vyfakturuji zpracování účta za 4Q/2024, všechny tyto pohledávky budou tedy ke konci roku neuhrazené. 2. zaměstnankyně ještě bude zpracovávat v 01,02/2025 účto za 4Q/2024 a bude dělat uzávěrky a daňová přiznání 2024. Bylo by možné v rámci dodatečného přiznání roku 2024 dodanit všechny tyto pohledávky a zároveň daňový základ snížit o mzdy za leden a únor/2025, které se vztahují k dodaňovaným příjmům 2024? Zaměstnankyně by pracovala do 28.2.2025 a mzdy bych dala jako položku snižující DZ v dodatečném přiznání roku 2024 a v roce 2025 by již byly nedaňové (to bych již uplatňovala paušální výdaje).
Vydáno: 11. 06. 2024
Fyzická osoba plátce DPH má v obchodním majetku nemovitost. Tuto nemovitost pronajímá s. r. o, ve které je společnicí a jednatelkou podnikatelova manželka. S. r. o. v této nemovitosti provozuje restauraci a platí nájem ve výši obvyklé podnikatelovi (manželovi). Nyní podnikatel vyjme nemovitost z obchodního majetku a převede nemovitost na manželku (společnici a jednatelce uvedeného s. r. o.), která bude jediným vlastníkem nemovitosti. Bude muset manželka jako nepodnikající fyzická osoba (příjmy má pouze jako zaměstnanec svého s. r. o.) pronajímat nemovitost pro provozování hospody své s. r. o.? Pokud ano, tak podle § 9 zákona daně z příjmů a případný pronájem také v ceně obvyklé?
Vydáno: 11. 06. 2024
Kdy je doprava, (pojištění, balné) součástí ceny zdanitelného plnění a kdy je samostatným zdanitelným plněním? S ohledem na to, že fakturujeme a zároveň máme faktury přijaté na různé zboží, setkáváme se s různými způsoby fakturace a rádi bychom si upřesnili, které ze způsobů jsou správné: Dodávka zboží – obvykle balíček (jeden) či více, přičemž obvykle z e-shopu – doprava a balné vyčíslena zvlášť, DPH se řídí podle základního pravidla § 36 odst. 3 a 4, tzn. spadá-li zboží do 12% sazby – např. doplňky stravy – DPH na vše 12 %, jsou-li to knihy s 0% sazbou – DPH na vše (vč. dopravy) 0 %? Ta samá dodávka zboží – viz výše, ale kombinace – knihy, doplňky stravy a např. elektronika – obvykle je DPH na dokladu dle sazby DPH u zboží, které má nejvyšší sazbu DPH – tzn. 21 %. Předpokládám, že je to princip opatrnosti ze strany dodavatelů – účtovat raději vyšší DPH, když není zákonem určeno, teoreticky by dle nás mělo být rozpočítáno poměrem dle cen za jednotlivé základy daně. Dodávka na více paletách vícero vozy – jedna faktura s dopravou – dle našeho názoru má být doprava rovněž součástí ceny zboží. Dodávka na více paletách vícero vozy – jedna faktura za zboží a druhá faktura na jeho dopravu – dle našeho názoru má být doprava rovněž součástí ceny zboží, ale přístup se různí – je možné použít i základní sazbu u této dopravy, pokud se fakturuje doprava zvlášť? Pokud zobecníme, že když je doprava na faktuře za zboží = jedno zdanitelné plnění. Pokud je doprava fakturována zvlášť – více zdanitelných plnění – různé sazby – je to „přefakturace“ – je možné takto zjednodušit?
Vydáno: 11. 06. 2024
Společnost Umím s.r.o., pořídí do majetku pozemek s dřevostavbou, kde je umístěna mateřská školka. Celý soubor pronajme. Nájemce si hradí provozní náklady. Nájem však nedosahuje 100 % výše odpisu. Navíc je záměr provádět přístavbu. Přístavba zvýší cenu nemovitosti, přepočet odpisů, ale nájem stále bude hranicí skutečných nákladů. Modelově , odpisy 100, nájem 70. Rozdíl 30 bude ve firmě jako uznatelný náklad, nebo bude přicházet v úvahu vyhodnocení rozdílu nájmů jako dar. Tedy nedaňový náklad a možnost jeho uplatnění slevy v rámci řádného daňového přiznání. 
Vydáno: 07. 06. 2024
Řídí se účtování nadace nějakou vyhláškou, resp. má nějaká pravidla odlišná od účtování podnikatelů? Mohla fyzická osoba vložit do nadace nemovitost a provozovat tam kavárnu?
Vydáno: 07. 06. 2024
Honební společenstvo má dlouhodobě příjmy pouze z členských poplatků, které nepodléhají zdanění. V roce 2023 ale pořádalo myslivecký hon vč. pohoštění v restauraci. Příjmy z této akce (vstupné a lístky do tomboly) přesáhly náklady na tuto akci (vstupenky, pohoštění, ceny do tomboly, nájem restaurace). Zisk cca 7 000  Kč. Je potřeba prosím podávat daňové přiznání a tento příjem zdanit, když výbor rozhodl o použití tohoto výtěžku na činnost HS (opravy krmelců)? 
Vydáno: 07. 06. 2024
Právnická osoba má sídlo v nemovitosti, ke které nemá ve vlastnictví příjezdovou komunikaci. Na tuto komunikaci do vjezdu vybudoval vlastník firma AB (pronajímatel) elektricky ovládanou bránu, aby měla přehled, že se na její pozemek nedostane nikdo, kdo nezaplatí, zřídila si i kamerový systém, který ji snímá. Přístup byl dosud zdarma, ale nyní chce vlastník pozemku (vedený na katastru jako manipulační prostor), dle Smlouvy o vjezdu a vstupu na pozemek platit měsíčně poplatek za umožnění vjezdu, poměrnou část na provoz, obnovu a údržbu této brány. Do smlouvy o vjezdu a vstupu na pozemek si zakomponovala i povinnost uhradit 1/3 nákladů na vybudování a provozování této brány, která je v celkové výši cca 300 000 Kč. Tato částka bude dle smlouvy muset být zaplacena jednorázově ve výši 100 000 Kč na základě výzvy pronajímatele, kterou zašle na e-mail, nejsem si jistá, že bude zaslána faktura, možná jen výzva s odkazem na smlouvu. Pokud tuto smlouvu nepodepíšeme, nebudeme mít možnost dostat se do objektu firmy, takže nám nic jiného nezbývá. Smlouva je na 5 let. Jde z daňového pohledu tento jednorázový náklad na vybudování brány (100 000 Kč) dát do výdajů? Vlastníkem brány z 1/3 nikdy nebudeme, nebudeme mít svolení odpisovat. Jak toto daňově vyřešit? Souhlas s věcným břemenem ani žádný jiný ústupek ze strany „pronajímatele“ nemůžeme očekávat, není s ním možná žádná jiná dohoda. Jak proúčtovat měsíční náklady na provoz, údržbu, opravu a obnovu brány, lze nějak daňově? Bez zaplacení tohoto poplatku nebudeme mít přístup k naší nemovitosti.
Vydáno: 07. 06. 2024
Společnost chce poskytovat svým zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 116,2 Kč denně. Peněžitý příspěvek bude vyplácen společně se mzdou. Jedna z podmínek: zaměstnanec musí strávit v práci alespoň 3 hodiny za směnu definovanou zaměstnavatelem dle zákoníku práce. Poskytovaní stravenkového paušálu zaměstnanec stanoví ve vnitřní směrnici nebo ve smlouvě se zaměstnancem nebo v dodatku ke smlouvě, nebo nic z toho nemusí dělat? 
Vydáno: 07. 06. 2024
V rámci rekonstrukce nemocnice nám náš dodavatel na základě smlouvy o dílo dodává a montuje agregáty mrazících a chladících boxu, lednic, chladících skříní, chladících zásobníkových vozů, včetně všeho příslušenství, dále demontuje stávající chladící zařízení , napojuje uvedené na zdroje energie a potřebná média. Zajišťuje likvidaci stávajících kondenzačních jednotek. Pro uvedenou dodávku zpracovává projektovou dokumentaci a následně zajišťuje revize . Veškeré činnosti chce fakturovat v přenesené daňové povinnosti. Je to správně?
Vydáno: 06. 06. 2024
Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 
Vydáno: 06. 06. 2024
Společnost by chtěla pravidelně pořádat vědomostní a tipovací soutěže pro zaměstnance na svém intranetu. Cílem je zábavnou formou motivovat zaměstnance ke sledování dění ve firmě. Některé ceny by byly udělovány na základě počtu správných odpovědí, jiné pouze náhodným losem ze zúčastněných. Zaměstnanec by mohl vyhrát jak věcnou cenu, tak poukaz na nějaké zboží či službu. Nejednalo by se o zboží ani služby od zaměstnavatele. Jak správně zaměstnanci zdanit? Ceny z kategorie "kultura, zdraví, sport, rekreace" zahrnout do ročního limitu osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) a ostatní ceny rovnou zdanit dle § 6 odst. 1 písm. d)? Lze obecně obdobné ceny pro zaměstnance pojmout jinak, aby byly pro firmu daňově neúčinné, ale pro zaměstnance bez zdanění? 
Vydáno: 06. 06. 2024
Příspěvková organizace charakteru sociálních služeb v rámci technického zhodnocení instalovala koupací vanu pro klienty, která se tak stala součástí budovy. U budovy se upravila pořizovací cena a odpisy o tuto částku. Jelikož PO později zjistila, že vanu nevyužívá, rozhodla se ji vyjmout z budovy a o provedené odpisy upravit pořizovací cenu budovy, cenu samotné vany a vrátit ji v zůstatkové ceně zřizovateli. Neměla být vana v souladu s pokynem GFŘ-D-59 a výkladem k § 26 zařazena jako samostatná movitá věc (evidentně není nijak snížena funkčnost budovy)? Je možný tento „zpětný“ postup?
Vydáno: 05. 06. 2024
Společnost pořídila od fyzické osoby rodinný dům, který původní vlastník začal rekonstruovat tak, že k původní nemovitosti provedl přístavby. Dle projektu a stavebního povolení měl rekonstrukcí vzniknout rodinný dům se třemi byty, jejichž celková podlahová plocha přesáhne 350 m2. Společnost, která je plátcem DPH, nyní bude v rekonstrukci pokračovat, po jejím dokončení bude byty pronajímat. Uvažuji správně, že dodavatelská firma bude prováděné stavební práce fakturovat v režimu přenesení daňové povinnosti a bude se jednat o plnění v základní sazbě, protože se nejedná o rodinný dům pro sociální bydlení? Budoucí pronájem bytů bude z hlediska DPH osvobozené plnění, takže společnost nebude mít nárok na odpočet DPH na vstupu (tj. z dodavatelských faktur na stavební a další práce)?
Vydáno: 05. 06. 2024
Nerezident, státní příslušník Černé Hory (fyzická osoba – nepodnikatel), koupil v červnu 2019 byt v ČR, právní účinky vkladu 7. 6. 2019. V roce 2024 hodlá byt prodat občanovi ČR za cenu, za kterou byt pořídil. Je správná naše úvaha, že jestliže byt prodá po datu 7. 6. 2024, je jeho příjem z prodeje bytu v ČR osvobozen od daně z příjmu a plátce příjmu (kupující občan ČR) nemá povinnost uplatnit z vyplaceného příjmu srážkovou daň a prodávající (občan Černé Hory) tento příjem v ČR nezdaňuje? Jestliže by kupní smlouvu uzavřel před datem 7. 6. 2024, byla by situace taková, že kupující by měl povinnost z příjmu srazit a odvést daň (i když prodejní cena by se rovnala ceně nabývací) a prodávající by tuto sraženou daň vypořádal v daňovém přiznání, podaném v ČR?
Vydáno: 05. 06. 2024
Český podnikatel poskytl v dubnu službu osobě povinné k dani v JČS EU a stal se identifikovanou osobou. Jiná plnění podnikatel neměl, podá souhrnné hlášení. Musí za duben podat daňové přiznání?
Vydáno: 05. 06. 2024