Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnanec požádal o výplatu mzdy za 6/2024 na pokladnu firmy, skončil pracovní poměr a mzdu si nevyzvedl. Není k sehnání, telefon nebral, na sms nereagoval a po několika našich pokusech telefon vypnul a už je nedostupný, na adrese se nezdržuje. Jak máme postupovat dále? Mzda je účetně proúčtovaná, vše odvedeno. 
Vydáno: 09. 10. 2024
Společnost uzavřela se zaměstnancem DPP od 2. 1. 2024 do 31. 12. 2024 na úklidové práce s odměnou do 10 tisíc/měsíčně. Zaměstnanec bude pro společnost pracovat na základě DPP i v roce 2025 za stejných podmínek, na stejné pozici. Musí zaměstnavatel odeslat k 31. 12. 2024 hlášení VPDPP, odhlášení DPP a k 2. 1. 2025, kdy zaměstnanec nastoupí do práce, odeslat hlášení VPDPP nástup na DPP, nebo může pokračovat pracovní vztah bez odhlášení a následného přihlášení? Jak by se řešilo odhlášení a přihlášení DPP, kdyby zaměstnanec nastoupil do práce 6. 1. 2025? Může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci, aby si v prosinci 2024 vyčerpal dovolenou za rok 2024, kterou zaměstnanec v průběhu roku nečerpal?
Vydáno: 07. 10. 2024
Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?
Vydáno: 24. 09. 2024
Zaměstnanec má v pracovní smlouvě místo výkonu práce obec A (pobočka zaměstnavatele). Dále má sjednanou dohodu o výkonu práce na dálku, kde domácím pracovištěm zaměstnance rozumí jeho trvalé bydliště (obec B). Mohou být cesty firemním vozidlem mezi zaměstnancovým domácím pracovištěm a místem výkonu práce považovány za služební (nikoliv soukromé)? Zaměstnanec má kancelář s administrativou v domácím pracovišti, ale technické věci má na pobočce. Tak vznikají situace, kdy některý den pracuje dopoledne doma, odpoledne ve firmě a naopak. Pro tento účel využívá na cestování firemní vozidlo jako služební cestu. Je pro tento účel nutné, aby i přímo do pracovní smlouvy se uvedlo další místo výkonu práce jako jeho trvalé bydliště? Zaměstnavatel to spíš nepreferuje mít přímo v pracovní smlouvě, protože dohodu o práci na dálku může lépe měnit a zrušit, tak by místo trvalého bydliště preferoval nechat pouze v dohodě o práci na dálku.
Vydáno: 24. 09. 2024
Společnsot s r. o., plátce DPH, vedeme účetnictví. S. r. o. jako zaměstnavatel a pojistník uzavřela pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání. Pojištěný-oprávněná osoba je zaměstnanec. Lze cenu pojistného zahnrnout do daňově uznatelných nákladů s. r. o.? Nebude nutné zahrnout cenu pojistného v měsíci úhrady pojištění do základu daně z příjmů dle § 6 ZDP a do vyměřovacího základu na odvod zdravotního a socíálního pojištění jako příjem zaměstnance? V případě zahrnutí do příjmů zaměstnance lze se tomu vyhnout způsobem, že nám cenu pojistného zaměstnanec uhradí hotově nebo běžný účet?
Vydáno: 23. 09. 2024
Máme brigádníky na DPP s jejich souhlasem na zavolání (ve skladu) jako zástup za kmenové zaměstnance v čase jejich nepřítomnosti. Čerpání dovolené u dohod v tomto případě je nepotřebné. Je možné nárok na dovolenou proplatit po skončení dohody, která je uzavřena např. na dobu od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024, poslední odpracovaná hodina byla po domluvě např. 20. 9. 2024 a nepočítat takto proplacenou dovolenou za výkon práce, když dovolenou proplatíme ve mzdách za září? Musíme dovolenou proplatit i brigádnikovi, který nečekaně nenastoupí na směnu a telefonicky oznámí ukončení dohody? 
Vydáno: 18. 09. 2024
Uzavřeli jsme se zaměstnancem DPP od 2. 1. do 31. 12., ale nyní v srpnu zaměstnanec již odpracoval všech 300 hod a vyčerpal dle zákona dovolenou. Ke 30. 8. skončil a již u nás tento rok pracovat na DPP nebude. Je možné s ním uzavřít dohodu o rozvázání DPP ke 30. 8., abychom ho mohli ke 30. 8. odhlásit na OSSZ, kam se měsíčně posílá výkaz příjmů? Již tento výkaz zasílat nebudeme. Nebo odpracováním a vybráním si dovolené tato dohoda automaticky končí a nemusíme žádný dokument sepisovat, resp. uzavírat dohodu o rozvázání DPP? Zaměstnanec nechce, tedy ani mi jako zaměstnavatel z důvodu administrativy dále zasílat výkaz příjmu k DPP za každý měsíc na OSSZ. 
Vydáno: 12. 09. 2024
OSVČ má uzavřené dohody o provedení práce s jinými, jen pro případ, že by byli pracovně „potřeba“ na nějaký úkon, ale zatím tato situace nikdy nenastala, tedy zatím nikdy OSVČ na tyto dohody nevyplatila ani korunu. Dohody tedy nejsou nijak aktivní. Musí se i tato OSVČ registrovat jako zaměstnavatel a hlásit výkaz s nulou? A pokud ano, od kdy je zaměstnavatel, když dohody jsou uzavřeny již více let, ale skutečná práce a ani platba nikdy nenastala? 
Vydáno: 02. 09. 2024
Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?
Vydáno: 17. 07. 2024
Jsme střední škola, zřízená krajem. Naše mzdová účetní poslala na finanční úřad pozdě vyúčtování daně z příjmů fyzických osob 2023, tzv. tvrzení daně, ale daň byla během roku 2023 řádně placena. Byla nám FÚ předepsána pokuta za pozdní podání tvrzení daně. Zažádali jsme o prominutí. Není ještě vyřízeno, tedy jsme zatím pokutu uhradili. Neprominutou částku budeme požadovat po mzdové účetní? Jak správně v tomto případě postupovat a jak o tomto správně účtovat?
Vydáno: 18. 06. 2024
Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 
Vydáno: 07. 05. 2024
Zaměstnanec, zaměstnaný od 5. 1. 2009 (dosud) byl od 20. 10. 2010 do 20. 02. 2011 ve výkonu trestu. Byla provedena vůči sociální správě odhláška a následná přihláška. Nyní volala ohledně Přílohy k žádosti o dávku pracovnice OSSZ s tím, že je uváděno datum v kolonce "Zaměstnán od" den 5. 1. 2009, ale že to je chybně, že má být uváděno datum, kdy byl opět přihlášen po výkonu trestu, tedy 21. 02. 2011. Zaměstnanec byl (a je) stále naším zaměstnancem. Od roku 2011 až dosud proběhlo několik pravidelných kontrol ze strany OSSZ, zároveň zaměstnanec byl již několikrát v pracovní neschopnosti a dosud tento údaj nebyl nikým rozporován. Ráda bych věděla, jaký údaj je správný, protože z důvodu, že pracovní poměr trvá od roku 2009 bez přerušení, můj mzdový program nabídne pouze datum skutečného nástupu do pracovního poměru a u tohoto pracovníka bych musela při další pracovní neschopnosti delší 14 dnů ručně předělávat datum v této kolonce. 
Vydáno: 03. 05. 2024
Pokud oprávněný zaměstnanec použije k nákupu firemní platební kartu a ztratí doklad - jak přistupovat k výdaji? Mám na mysli nákupy související s dosažením zisku - různé (PHM na pracovní cestě, spotřební materiál): a) nejpřísněji - dát k úhradě zaměstnanci, b) firma nechá „na sobě“, ale o výdaji účtuje nedaňově, c) na základě čestného prohlášení firma zaúčtuje „normálně“ do daňových výdajů, jakoby doklad měla?
Vydáno: 30. 04. 2024
Účtujeme společnost A. Je to samostatný subjekt, který má své zaměstnance. K 1. 4. bude část zaměstnanců společnosti A „odštěpena“ do existující společnosti B (ta nemá dosud žádné zaměstnance). Z této společnosti B si následně společnost C koupí k 2. 4. (možná k 3. 4. – záleží, jak rychle bude zveřejněno v obchodním rejstříku) část závodu, který představuje vyštěpené jmění ze společnosti A (všichni zaměstnanci a vymezený majetek). Tzn. že cca od 2. 4. přecházejí zaměstnanci A, přes společnost B do společnosti C. Prohlášení k dani z příjmu:  – společnost A odštěpením včetně části zaměstnanců nezaniká, – společnost B – přestože při prodeji závodu „přecházejí“ všichni zaměstnanci – také nezaniká.  Je nutné, aby zaměstnanci pro každou společnost podepsali znovu prohlášení k dani z příjmu? Pro společnost A na období 01–03/2024, pro společnost B na 1. 4. a případně 2. 4., pro společnost C na následující část měsíce dubna až zbytek roku? Může se společnost B dohodnout se zaměstnanci, že sice prohlášení podepíšou, ale slevy na dani bude uplatňovat až společnost C – druhá v pořadí v měsíci dubnu? 1 % za používání soukromého a služebního vozidla: Někteří zaměstnanci používají vozidlo pro soukromé a služební účely. Protože se jedná o přechod práv na následné společnosti, smlouva o přidělení vozidla bude tedy „zachována“ jak ve společnosti B, tak i C. Znamená to tedy, že v měsíci dubnu bude 1 % zahrnuto dvakrát – jednou společností B za 1.4. případně i 2. 4. a následně společností C za užívání ve zbytku měsíce? Potvrzení o zdanitelných příjmech: – mají jednotlivé společnosti A, B i C povinnost vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech za příslušné měsíce samostatně, nebo toto potvrzení má povinnost vystavit až společnost C za období 01–12/2024?
Vydáno: 10. 04. 2024
Slovák s trvalým pobytem v ČR nastoupí do zaměstnání, týká se těchto osob také povinnost podávat na úřad práce hlášení „Informace o nástupu občana EU“?
Vydáno: 10. 04. 2024
Je povinností zaměstnavatele vzít si od nového zaměstnance zápočtový list od bývalého zaměstnavatele (např. aby zjistil, zda zaměstnanec nemá exekuce)?
Vydáno: 19. 03. 2024
Jak má zaměstnavatel prokázat, že zaměstnanec opravdu čerpal dovolenou? Postačuje výplatní páska předaná zaměstnanci, nebo je třeba podepsaný souhlas zaměstnance s obdobím čerpání dovolené?
Vydáno: 16. 02. 2024
Zaměstnavatel vznikl sice už v roce 2016, ale doposud zaměstnává pouze zaměstnance na DPP do 10 000 měsíčně, takže neměl povinnost odvodů na SP. Není registrovaný jako zaměstnavatel na OSSZ. Odkdy se bude muset přihlásit, když v lednu 2024 má zaměstnance na DPP, kteří pokračují od r. 2023, ale i nové DPP. Stačí až do 8 dnů od 1. 7. 2024, nebo už se měl přihlásit v lednu 2024? Zároveň až v 7/24 nahlásí všechny dohodáře?
Vydáno: 15. 01. 2024
Nepodnikající fyzická osoba (zaměstnanec) má kromě příjmů dle § 6 ZDP ještě příjmy z pronájmu nemovitostí dle § 9 ZDP. V 4/2023 uzavřel DPP na 10.000 Kč měsíčně se studentem (s podepsaným prohlášením), a to na administrativní práce související s pronájmy. Může výdaj na odměnu z DPP uplatnit v DPFO v rámci skutečných nákladů na pronájem? Měla tato fyzická osoba povinnost zaregistrovat se na FÚ k dani z příjmů ze závislé činnosti a bude povinna podávat vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za tohoto zaměstnance na DPP za rok 2023?
Vydáno: 20. 12. 2023
Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 
Vydáno: 20. 12. 2023