Pracovní cesta

Zaměstnanci jsou zasíláni ke smluvním lékařům na povinné pravidelné prohlídky. Je cesta k lékaři v tomto případě brána jako pracovní cesta? (lékař je v jiném městě než místo výkonu práce). Tzn. zaměstanec má eventuelně nárok na stravné podle délky pracovní cesty a na náhradu km za použití soukromého vozidla (bez ohledu na délku cesty)?

Jak určit čas začátku a konce této služební cesty? Pracovník vyletěl z Prahy v 9:20 a ve Španělsku je v 11:20. To znamená, že služební cesta začala v 9:20. A pracovní den je 8 hodin, takže bude pracovat ten den do 18:20 s tím, že měl hodinu na oběd? A stejný dotaz i pro návrat do Prahy. Odlet ze Španělska v 9:20, v 11 bude v Praze a pojede pracovat do kanceláře, takže pracovní cesta skončí v 11:00? 

Několik zaměstnanců se na pracovní cestě účastnilo konference, výkonný ředitel si do vyúčtování pracovní cesty zahrnul účtenku za oběd pro sebe a 3 další zaměstnance, který zaplatil svou soukromou kartou. Druhý den platil oběd v hotovosti pro sebe a 1 dalšího zaměstnance. Účtenky požaduje proplatit a do vyúčtování uvedl, že mu bylo poskytnuto bezplatné stravování. Pozvaní zaměstnanci také uvedli, že jim bylo poskytnuto bezplatné stravování. Jak v takovém případě postupovat? Jsem toho názoru, že takto placené obědy nelze brát jako zajištění stravování zaměstnavatelem a neměly by být proplaceny. Kdyby obědy platil firemní kartou, byl by v tom nějaký rozdíl?

Zaměstnanec byl v době státního svátku na pracovní cestě, ale v této době se pouze přemisťoval, nevykázal tento den žádný výkon práce. Jak mu správně zaplatit tento den? Den státního svátku připadl v rozvrhu směn na jeho obvyklý pracovní den, kdyby nebyl na pracovní cestě, náležela by mu náhrada mzdy za svátek. 

Na jaký nákladový účet účtovat roční cestovní pojištění jednatele? Jednorázové účtujeme na 512. 

Jednatel společnosti jezdí na služební cesty a někdy s sebou musí vzít i své děti/manželku. Ubytování hradí firemní kartou za všechny. Samozřejmě, stravné a propláceních všech nákladů spojených s cestou je jen pro jednatele a je daňové. Žádné účtenky/doklady nejsou pro více jak jednu osobu - jednatele. Ale co s tím ubytováním? Daňově dám pouze jeho část a ostatní dám jako nedaňový náklad na 513? Musím žádat po jednateli, aby část ubytování za děti/doprovod firmě poslal na firemní účet ze svého?

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?

Naši výzkumní pracovníci se zúčastňuji mezinárodních konferenci, které jsou plně hrazeny pořadatelem. To znamená, že naše organizace (v.v.i.) nemá žádné výdaje s cestou. Je naši povinností i přesto uhradit zaměstnanci 25% denního stravného?

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Jednatel s. r. o. nemá ve smlouvě sjednán nárok na cestovní náhrady. Nejsou mu propláceny. Nyní předložil účet za ubytování, kde je uvedena samostatně položka snídaně. Může mu být tato snídaně proplacena, nebo na její proplacení nemá nárok?

Tuzemská společnost, která provádí lešenářské práce, má v pracovním poměru slovenské občany. Tyto slovenské zaměstnance vysílá do Rakouska. Slovenští zaměstnanci používají firemní dodávky. Začátkem týdne odjíždějí firemními vozy ze Slovenska přímo do Rakouska a v pátek se vrací z Rakouska přímo na Slovensko. Jak řešit cestovní náhrady slovenských zaměstnanců a nákupy PHM na Slovensku a v Rakousku do firemních vozidel?

Může si zaměstnavatel uplatnit DPH z dokladů přiložených ve vyúčtování pracovní cesty zaměstnancem - např. fakturu za ubytování, PHM, parkovné? Faktury/účtenky bývají hrazené kartou z firemního účtu společnosti.

Zaměstnanci na DPP cestují kvůli výkonu činnosti hromadnou dopravou a s. r. o. jim proplácí i tento čas strávený na cestě domluvenou hodinovou sazbou (jedou třeba vlakem 2 hodiny, tam 1 hodinu vykonávají práci, a pak jedou 2 hodiny zpět). Počítají se i tyto hodiny strávené na cestě u DPP do odpracované doby, a ovlivňují tudíž i ten roční limit u DPP ve výši 300 hodin?

Je možné dát do daňově uznatelných nákladů letenku, v případě, že zaměstnanec onemocní a letenka propadne? Jelikož firma nabízí jako benefit sick days, zůstane zaměstnanec doma touto formou. 

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Firma nařizuje svým zaměstnancům mimořádné směny. Dle § 152 písm. c) zákoníku práce je povinna vyplácet cestovní náhrady. Zaměstnanci, kteří odpracují mimořádnou víkendovou směnu (nad rámec svého rozvrhu směn), dostávají od zaměstnavatele stravné. Zaměstnavatel na tuto mimořádnou směnu sváží zaměstnance z místa bydliště do místa výkonu práce mikrobusem. Zaměstnanci nic nedoplácí. Mikrobus není ve vlastnictví firmy, ale tato služba svozu je prováděna externím dodavatelem. Lze fakturu za dopravu zaměstnanců dát do daňově uznatelných nákladů firmy? Je tento svoz na mimořádnou směnu u zaměstnance osvobozen? Žádná jiná náhrada ze zákona již zaměstnanci nepřísluší?

Manželé, oba spolumajitelé a jednatelé s. r. o. jedou na třídenní zahraniční cestu do Rakouska za účelem setkání se s obchodními partnery. Na ubytování budou mít vystavenou fakturu včetně polopenze v hotelu. Může tato faktura být zaúčtována - ubytování=nákladová položka, polopenze včetně případných nápojů=nedaňová položka? Dalším nákladem by byly doklady za tankování. Žádné jiné výdaje neočekáváme. Lze takto doklady zaúčtovat, aniž by se musel vypisovat cestovní příkaz? Nebo se musí cestovní příkaz vypsat včetně stravného a rozdíl mezi stravným z cestovního příkazu a částkou vyšší bude zaúčtován jako nedaňová položka?

Pokud uzavřeme dohodu o provedení práce s mladistvým, který splňuje zákonné podmínky (dovršil 15 let věku, dokončil povinnou školní docházku), je možné ho odeslat na týdenní pracovní cestu se zajištěným ubytováním? Pracovní směny by byly naplánované od pondělí do pátku v čase 7-15,30 hod.

Lze v pracovní smlouvě sjednat místo výkonu práce „celý svět“? Je pravda, že pokud se zaměstnanec pohybuje v rámci svého místa výkonu práce (v našem případě celý svět), není třeba souhlas s vysláním na pracovní cestu? Pro účely náhrad by bylo jako místo pravidelného pracoviště sjednáno provozovna zaměstnavatele. Lze v tomto případě vykázat služební cestu z místa bydliště zaměstnance?

Zaměstnanci vznikl nárok na stravné a zároveň firma mu koupila (firemní kartou) na pracovní cestě oběd, stravné řádně zkrátíme v zákonné výši, zeptám se, pokud to tak uděláme, můžeme účtenku od oběda zahrnout do daňově uznatelných nákladů (účet 512)? Plus můžeme si uplatnit i DPH? Pokud by firma koupila zaměstnanci na pracovní cestě drobné občerstvení (např. kávu, tzn. nemá to povahu hlavního jídla), můžeme i tu kávu zahrnout do daňově uznatelných nákladů (účet 512)? Plus můžeme si i z kávy uplatnit DPH?