Pracovní cesta

Náš klient má více provozoven a do pracovní smlouvy uvádí jako místo výkonu práce 3 města (Praha, Kladno, Brandýs). Jako pravidelné místo pracoviště pro účely cestovních náhrad má následně určeno pouze jedno město. Je to možné takto platně v pracovní smlouvě, nebo je to v rozporu se zákoníkem práce?

Jednatel a jediný společník má v s.r.o. sjednanou DPP (do 10 tis/ měsíc) a smlouvu o výkonu funkce jednatele - bez finanční odměny. V rámci své činnosti létá či jezdí firemním vozem na zahraniční pracovní cesty za účelem sjednávání nových kontraktů. Letenky a ubytování plně hradí obchodní společnost. Jedná se v tomto případě o účet 512 - cestovné? Má jednatel nárok na výplatu cestovních náhrad z titulu smlouvy o výkonu funkce jednatele a jak je to v případě jeho uzavřené DPP?

Jsme s. r. o. a provádíme úklidové činnosti. Naši zaměstnanci provádí úklidy v jednotlivých továrnách. Konkrétně např. 2 měsíce jsou v jedné továrně, další dva měsíce v jiné atd. Prostě uklízí podle potřeb zaměstnavatele na různých místech. Jejich pracovní doba je max. 4 hodiny denně. V pracovní smlouvě mají jako výkon práce sídlo našeho s.r.o. Některé zaměstnance do jednotlivých továren firemním autem dovážíme. Je to pro s.r.o. daňově uznatelný náklad (PHM) a pro zaměstnance osvobozené? Můžeme ponechat výkon práce v pracovní smlouvě sídlo zaměstnavatele nebo je nutné pokaždé, když změní továrnu měnit výkon práce v pracovní smlouvě? Předpokládáme, že nemají nárok na cestovní náhrady, když mají zkrácený úvazek?

Zaměstnanci společnosti měli pracovní cestu. Podle pracovní smlouvy zaměstnanci mají nárok na stavenkový paušál. Bude-li zaměstnanec zároveň mít nárok na stavenkový paušál a stravné na pracovních cestách? Zaměstnanci jezdili na svých osobních autech a předložili účtenky za spotřebu PHM. Lze účtenky za spotřebu phm zahrnout do cestovních náhrad? Pokud zaměstnanec byl na pracovní cestě od pondělí do pátku, o víkendu byl doma, pokaždé bude nový cestovní příkaz (od pondělí do pátku)? 

Zaměstnanec měl vždy jedno místo výkonu práce (Ostrava). Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Pokud jezdil některé dny do provozovny ve Zlíně, byla to pracovní cesta, kde si psal cestovní příkaz a do odpracované doby nepočítal čas přejezdu (není dle smlouvy řidič, ale technik). Nyní má upravenou smlouvu a místo výkonu práce je Ostrava a Zlín. Zaměstnanec jezdí mezi městy, tak že vyjíždí z Ostravy a večer se tam vrací, nebo někdy až druhý nebo třetí den. Jak je máme brát cesty mezi místy výkonu práce - jedná se o pracovní cesty? Přísluší za dané dny cestovní náhrada za stravné? Počítá se přesun mezi městy (čas na cestě) jako odpracovaná doba? Pravidelné pracoviště není výslovně ve smlouvě sjednáno. Dá se tedy chápat, že výjezd z města výkonu Ostravy i Zlína jsou pracovní cesty? (předpokládám, že ano). Pokud se však jedná přímo ze Ostravy do Zlína, tak netušíme, zda se jedná o pracovní cestu Pokud by ve smlouvě bylo výslovně zmíněné, že místem pravidelného pracoviště je jen jedno z dvou měst, kde je výkon práce - bylo by řešení jiné? A je vůbec možné mít dvě místa výkonu práce a jedno pravidelné pracoviště?

Česká s. r. o., plátce DPH. Jednatel je zaměstnán ve výkonu funkce jednatele. Dává do účetnictví jízdenky za taxi služby. Lze si je dát do nákladů a uplatní se DPH bez toho, aniž by měl služební cestu? Firma má sídlo v Praze a jízdenky jsou cesty Prahou. 

OSVČ, plátce DPH, vlastní byt v Praze, kde má také trvalé bydliště. V současné době se přestěhoval do jiného města do domu svých rodičů, ale trvalý pobyt mu zůstal v Praze, kde má hlavního odběratele svých služeb. Uplatňuje si odpočet DPH z dokladů za pohonné hmoty za cesty ke svému odběrateli. Jaké důkazní prostředky použít pro doložení oprávněnosti těchto odpočtů, pokud nebydlí na adrese svého trvalého pobytu?

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě místo výkonu práce obec A (pobočka zaměstnavatele). Dále má sjednanou dohodu o výkonu práce na dálku, kde domácím pracovištěm zaměstnance rozumí jeho trvalé bydliště (obec B). Mohou být cesty firemním vozidlem mezi zaměstnancovým domácím pracovištěm a místem výkonu práce považovány za služební (nikoliv soukromé)? Zaměstnanec má kancelář s administrativou v domácím pracovišti, ale technické věci má na pobočce. Tak vznikají situace, kdy některý den pracuje dopoledne doma, odpoledne ve firmě a naopak. Pro tento účel využívá na cestování firemní vozidlo jako služební cestu. Je pro tento účel nutné, aby i přímo do pracovní smlouvy se uvedlo další místo výkonu práce jako jeho trvalé bydliště? Zaměstnavatel to spíš nepreferuje mít přímo v pracovní smlouvě, protože dohodu o práci na dálku může lépe měnit a zrušit, tak by místo trvalého bydliště preferoval nechat pouze v dohodě o práci na dálku.

Firma má v pracovní smlouvě u zaměstnanců sjednané místo výkonu práce v Olomouci (provozovna zaměstnavatele). Místo pravidelného pracoviště sjednáno není. Zaměstnanci mají dále podepsanou dohodu o práci na dálku z okolních obcí, např. 20 až 50 km. Nejčastěji pracují cca 2–3 dny týdně z home office, u některých tedy práce na dálku reálně i převažuje. Předpokládám, že pokud není výslovně sjednáno v pracovní smlouvě místo pravidelného pracoviště, tak je pravidelným pracovištěm Olomouc na základě ustanovení zákoníku práce: „Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.“ (Zaměstnavatel má obavy, zda by nemohl být posouzen např. Přerov jako pravidelné pracoviště z důvodu dohody o práci na dálku, kde pracovník nejčastěji pracuje v místě bydliště.) Dále, pokud je zaměstnanec na pracovní cestě a jede přímo firemním vozidlem z místa práce na dálku z Přerova (kde má auto zaparkované z předchozího dne) do Ostravy, je považována pracovní cesta ve smyslu cestovních náhrad pouze za úsek Olomouc – Ostrava, nebo může zaměstnavatel benevolentně ustoupit a vyslat zaměstnance na celý úsek Přerov – Ostrava (cesta vede kolem Olomouce)? Pokud by jel pracovník z Přerova do Brna, tak by samozřejmě zaměstnavatel i zaměstnanec chtěli, aby jel rovnou z Přerova do Brna. Může být cestovní náhrada logicky poskytnuta za úsek z Přerova (kde vyjíždí firemním vozidlem z home office, i když není Přerov místem pravidelného pracoviště)? Jsou všechny tyto cesty firemním vozidlem považovány za služební, a nikoliv za soukromé cesty zaměstnance? Zaměstnanec je servisní technik a občas musí jezdit k zákazníkům.

Pokud má zaměstnanec sjednané místo výkonu práce Česká republika a pracuje jako obchodní zástupce, musí mu být vypočtené a proplacené stravné? Pokud ne, stačí zaúčtovat pouze fakturu za ubytování a jízdenky, a to bez nutnosti zpracování cestovního příkazu?

Zaměstnanci jsou zasíláni ke smluvním lékařům na povinné pravidelné prohlídky. Je cesta k lékaři v tomto případě brána jako pracovní cesta? (lékař je v jiném městě než místo výkonu práce). Tzn. zaměstanec má eventuelně nárok na stravné podle délky pracovní cesty a na náhradu km za použití soukromého vozidla (bez ohledu na délku cesty)?

Jak určit čas začátku a konce této služební cesty? Pracovník vyletěl z Prahy v 9:20 a ve Španělsku je v 11:20. To znamená, že služební cesta začala v 9:20. A pracovní den je 8 hodin, takže bude pracovat ten den do 18:20 s tím, že měl hodinu na oběd? A stejný dotaz i pro návrat do Prahy. Odlet ze Španělska v 9:20, v 11 bude v Praze a pojede pracovat do kanceláře, takže pracovní cesta skončí v 11:00? 

Zaměstnanec byl v době státního svátku na pracovní cestě, ale v této době se pouze přemisťoval, nevykázal tento den žádný výkon práce. Jak mu správně zaplatit tento den? Den státního svátku připadl v rozvrhu směn na jeho obvyklý pracovní den, kdyby nebyl na pracovní cestě, náležela by mu náhrada mzdy za svátek. 

Několik zaměstnanců se na pracovní cestě účastnilo konference, výkonný ředitel si do vyúčtování pracovní cesty zahrnul účtenku za oběd pro sebe a 3 další zaměstnance, který zaplatil svou soukromou kartou. Druhý den platil oběd v hotovosti pro sebe a 1 dalšího zaměstnance. Účtenky požaduje proplatit a do vyúčtování uvedl, že mu bylo poskytnuto bezplatné stravování. Pozvaní zaměstnanci také uvedli, že jim bylo poskytnuto bezplatné stravování. Jak v takovém případě postupovat? Jsem toho názoru, že takto placené obědy nelze brát jako zajištění stravování zaměstnavatelem a neměly by být proplaceny. Kdyby obědy platil firemní kartou, byl by v tom nějaký rozdíl?

Na jaký nákladový účet účtovat roční cestovní pojištění jednatele? Jednorázové účtujeme na 512. 

Jednatel společnosti jezdí na služební cesty a někdy s sebou musí vzít i své děti/manželku. Ubytování hradí firemní kartou za všechny. Samozřejmě, stravné a propláceních všech nákladů spojených s cestou je jen pro jednatele a je daňové. Žádné účtenky/doklady nejsou pro více jak jednu osobu - jednatele. Ale co s tím ubytováním? Daňově dám pouze jeho část a ostatní dám jako nedaňový náklad na 513? Musím žádat po jednateli, aby část ubytování za děti/doprovod firmě poslal na firemní účet ze svého?

Česká firma zaměstnala Slováka z Prešova. Místo výkonu práce má v sídle firmy v ČR. Nyní má služební cestu za klientem z Prešova do Prahy a zpět (což není do sídla firmy). Nejsem si jista, jak správně spočítat cestovné. Dobu na Slovensku v eurech dle sazeb zahraničního stravného a v Čechách dle tuzemského v korunách? Dále bude zaměstnanec jezdit na služební cesty z místa svého bydliště, tj. Slovensko, různě po EU. Pracovní cesta bude začínat v místě jeho bydliště na Slovensku a budu počítat zahraniční stravné, jako u ostatních českých zaměstnanců?

Naši výzkumní pracovníci se zúčastňuji mezinárodních konferenci, které jsou plně hrazeny pořadatelem. To znamená, že naše organizace (v.v.i.) nemá žádné výdaje s cestou. Je naši povinností i přesto uhradit zaměstnanci 25% denního stravného?

Se zaměstnancem máme uzavřenu dohodu o provedení práce, ve které je určeno místo výkonu práce a zaměstnavatel se zaměstnancem se zde dohodli, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na pracovní cestu. Za vykonanou práci si sjednali hodinovou odměnu. Pracovní cesta se uskutečnila v sobotu. Zaměstnanec musel neodkladně převézt materiál na pobočku firmy. Použil služební auto. Na cestě strávil celkem 4 hodiny, přičemž 3 hodiny řídil a 1 hodinu trval samotný výkon práce. Zaplatíme mu celou dobu strávenou na cestě, tzn. 4 hodiny × sjednaná sazba + 10% příplatek?

Jednatel s. r. o. nemá ve smlouvě sjednán nárok na cestovní náhrady. Nejsou mu propláceny. Nyní předložil účet za ubytování, kde je uvedena samostatně položka snídaně. Může mu být tato snídaně proplacena, nebo na její proplacení nemá nárok?