Školství - strana 4

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době chceme zařadit výchovnou poradkyni do 13. platové třídy, protože bude splňovat předpoklady pro toto zařazení. Ptáme se, jakou platovou třídu má mít pan zástupce ředitele, který tuto zaměstnankyni vede jako učitelku? Jako výchovnou poradkyni ji prý povede pan ředitel, který již 13. platovou třídu má. Ale jako pedagogického pracovníka ji řídí i pan zástupce, a protože se v podstatě jedná o jeden pracovní poměr, měl by podle našeho názoru mít 13. platovou třídu i pan zástupce ředitele, ale nejsme si zcela jistí. 

Je možno podmínit odměnu z FKSP při příležitosti životních jubilejích délkou trvání pracovního poměru? jedná se o zaměstnance, který nastoupil do základní školy 1. 7. 2022 a již v září bude mít živ. jubileu. Mohla by se podmínka nastavit (pokud je možná) i u odměny k 50. narozeninám z mezd? děkuji.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Jako zástup za učitelku, která odešla na mateřskou dovolenou jsme vzali do pracovního poměru učitele, který nemá ukončené vysokoškolské vzdělání - je pouze Bc, chybí mu 1 zkouška a také nemá pedagogické vzdělání. Pracuje u nás asi rok. (Doposud se nám nepodařilo sehnat jiného kvalifikovaného pracovníka na tuto pozici). Jak mu máme prodloužit pracovní poměr, co je třeba do prodloužení uvést?

Rádi bychom se na Vás obrátili s dotazem, jak dále postupovat při přerušení správního řízení. Jedná se zápis dívky do MŠ, narozené 22. dubna 2018. Zákonný zástupce-matka, podala žádost o přijetí do MŠ v Novém Strašecí v řádném termínu, 4. května 2022. Otec dívky žádost nepodepsal a výslovně nesouhlasí s tím, aby dívka navštěvovala výhradně mateřskou školu v Novém Strašecí. Proto jsme 24. května 2022 přistoupili k přerušení správního řízení do udělení souhlasu otce uchazečky nebo do jeho nahrazení soudem. Matka dívky postupuje právní kroky k nápravě. Nyní matka uchazečky požaduje, abychom vydali stanovisko, do kdy dívce místo ve školce budeme držet a chtěla by konkrétní datum. Prosíme proto o vyjádření, jak máme dále postupovat, zda můžeme konkrétní datum uvést a o co se můžeme opřít v zákoně.

Je nutné, aby zaměstnanec (školník, technický pracovník) měl nějaké osvědčení, aby mohl obsluhovat křovinořezy, sekačky a další malé stroje sloužící k údržbě zeleně a venkovních prostranství kolem školy nebo v mateřských školách?

Jsme střední škola, zřízená krajem. V jazykové učebně byl nalepen na zeď koberec, kvůli lepší akustice. Bude se jednat o technické zhodnocení - účtování na účet 549 - je to ve výši 15 000 Kč, nebo můžeme dát jako údržbu na účet 511?

Můžeme si do školního řádu dát větu, že škola nenese odpovědnost za ztrátu cenných věcí žáků – věcí, které nejsou potřeba do výuky (mobil, šperky, soukromé tablety...)?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Nyní ubytováváme na domově mládeže uprchlíky z Ukrajiny. Z kraje budeme dostávat příspěvek na provoz, určený na kompenzaci nákladů na bezplatné zajištění ubytování uprchlíků. Prostředky musí být evidovány odděleně pod UZ 98045 stejně jako náklady. Slyšeli jsme, že kompenzační příspěvek podléhá DPH 10%, které se musí odvést FÚ. V našem případě se domníváme, když máme toto řešeno příspěvkem na provoz z kraje, tento příspěvek na provoz DPH podléhat nebude.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Víme, že když jednou něco začneme zapisovat na sklad, musíme v tom pokračovat. Jak je to prosím ale v případě, že např. nakoupíme 2 zámky? Jeden je na výměnu za polámaný zámek a druhý si chce dát pan školník na sklad, aby v případě potřeby měl zámek k dispozici. Musíme napsat na sklad oba zámky, nebo jen ten jeden a jeden účtovat jako výměnu? Nebo kdyby si zakoupil jen ten jeden zámek na výměnu a zámky předtím již zapisoval na sklad, musí jej na ten sklad napsat také, i když jde okamžitě do spotřeby?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Svým zaměstnancům, kteří odpovídají za peněžní hotovost necháme podepisovat dohodu o hmotné odpovědnosti (Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ve smyslu § 252 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Máme zaměstnance, který u nás pracuje na pracovní smlouvu jako vychovatel, na další pracovní smlouvu jako bezpečnostní pracovník a ještě má u nás uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dohled při provozování ubytovacích služeb v rámci doplňkové činnosti a dohodu o provedení práce jako správce tělocvičny také v rámci doplňkové činnosti. Můžeme mu napsat nějakou univerzální hmotnou odpovědnost, nebo to musí být z každé činnosti zvlášť? V našem případě zvlášť na ubytovací služby – DPČ, a zvlášť na DPP – správce tělocvičny.

Jsme škola, PO. Škola má hlavní a ekonomickou činnost- stravování. Míváme často společné faktury na obě činnosti, tedy je potřeba oddělit v rámci DPH EKO činnost a hlavní činnost. Prostudovala jsem si materiály a dotazy Ing. Morávka, ale potřebuji ještě upřesnění na konkrétním příkladu. Mám fakturu na pronájem vozidla, částka s DPH 4 000 Kč, který je využit z 95 % na ekonomickou činnost (rozvoz obědů cizím strávníkům) a 5 % hlavní činnost, tedy osvobozená DPH. Systém zpracování měsíční DPH je nastavený na krátící koeficient 76 %. Náklady účetně rozdělím poměrem 95/5. DPH mám zkrátit také poměrovým koeficientem? Tedy odvedu DPH pouze z těch 95 %, což je plných 798 Kč, tedy už se nebudou ve výsledku krátit koeficientem 76 % a já odvedu celých 798 Kč nebo nemohu vypočítat DPH podle poměru 95/5 a musím odvézt DPH z celé částky, tedy 694 Kč a ty se následně pokrátí koeficientem 76 %, tedy skutečně odvedu 527 Kč?. Podle §75 ZDPH bych měla upřednostnit poměrový koeficient, tedy bych měla odvézt plných 798 Kč a už je nekrátit. Mohu během roku využívat střídavě poměrový a krátící koeficient podle skutečných nákladů, když znám poměr mezi náklady na ekonomickou a hlavní činnost? U některých faktur je výpočet dle poměrového koeficientu přesnější než krátící koeficient. 

1) Podle školského zákona a ustanovení § 34 odst. 1 se předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku od dvou zpravidla do šesti let. Platí tedy pro školky (příspěvková organizace města), že by měli přijímat přednostně všechny spádové děti dvouleté před dětmi např. 3 či 4, které jsou z nespádové oblasti? Pokud školka přijme dítě 4 leté z nespádové oblasti a 2 leté ze spádové oblasti nepřijme je to v rozporu se zákonem či např. s doporučením veřejné ochránkyně práv z rok 2018 - Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání?  2) Školka přijme i 2leté děti, ale rodičům sdělí, že jejich děti mohou nastoupit až k datu, kdy jim budou 3 roky (např. až v lednu 2023), ale rodiče mají povinnost platit "školkovné" již od září 2022. Je tomu tak proto, že školka si "drží plnou kapacitu" dětí např. 25 a nemusí odčítat za každé 2 leté dítě - dvakrát "jakoby človíčka" nebo proč tomu to tak je a má na to školka právo dítě přijmou, ale říci, že musí nastoupit až ve věku 3 let a zároveň rodič musí platit již dříve? 

Pokud přijde zákonný zástupce a žádá o odklad školní docházky, je nutné žáka přijímat (tzn. vydávat Rozhodnutí o přijetí)? Př. Zákonný zástupce přinese vyplněnou žádost o odklad + potvrzení z PPP + odborného lékaře. Může ředitel školy ihned vydat Rozhodnutí o odkladu, nebo se musí žák přijmout (vydá se Rozhodnutí o přijetí) a poté je vydáno Rozhodnutí o odkladu? A jak postupovat, pokud zákonný zástupce čeká na stanovisko PPP či odborného lékaře - tzn. že dokumenty nepřinese v řádném termínu v dubnu? Opět jsem se setkala s více řešeními v rámci praxe.

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená jihomoravským krajem. Svoje investice, stavby, pozemky předměty nad 40 000 Kč vedeme na papírových inventárních kartách. Každý rok na těchto kartách provádím inventarizaci a píši sem např. 31. 12. 2021 a svůj podpis. Je toto stále nutné provádět? Nestačilo by jen datum a podpis na inventurním soupisu všech těchto předmětů, který je založen v inventurách školy? 

Jaký je správný postup v případě, že dítě mělo již jeden rok odložený začátek školní docházky a nyní nastoupí k základnímu vzdělávání? Je potřeba vydat rozhodnutí o přijetí, nebo se již žádné rozhodnutí nevydává? Příklad: rok 2021 - odklad školní docházky - vydáno rozhodnutí o odkladu, rok 2022 - opět zápisy a vydání nového rozhodnutí? Tentokrát o přijetí? Setkala jsem se se dvěma názory - jeden tvrdí ano, nové rozhodnutí o přijetí, jiný názor tvrdí - již není třeba, dítě mělo odloženou docházku a automaticky nastupuje o jeden rok později. 

Jako soukromá škola jsme obdrželi dotaci k financování neinvestičních výdajů. Výuku žáků zajišťujeme pedagogy na hlavní pracovní poměr nebo dohodami konanými mimo pracovní poměr. Jeden obor nám vyučují pedagogové tzv. na fakturu. Fakturuje nám zapsaný spolek. Dle „neoficiálního“ názoru osoby, která se pohybuje v kontrolní činnosti, nám bylo sděleno, že hospodaříme se „státními penězi“ a tento způsob není vhodný. Můžeme pro toto tvrzení najít nějakou oporu v zákoně?

Jsme příspěvková organizace zřizovaná ÚSC, máme paní školnici (školnice vč. uklízeni) na pracovní poměr s úvazkem 40 hod. týdně. Dostali jsme další prostory a ptáme se, je-li možné zvýšit školnici úvazek na 1,2 (48 hod. týdně). Paní školnice by s tím souhlasila.

Z FKSP lze přispívat na dětské rekreace, pokud nejsou součástí výuky. Škola v přírodě většinou součástí výuky bývá. Jaké podmínky by musely být splněny, aby bylo možné přispívat z FKSP na "školu v přírodě"? Jaké informace je nutné o konkrétní akci zjistit?

S. r. o., plátce DPH, nakoupila od Střední vinařské školy (taky plátce DPH) víno a destiláty, které jsou určené k dalšímu prodeji. Na přijaté faktuře je celková cena bez DPH, resp. DPH = 0% a poznámka, že plnění je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet daně dle § 57 zákona o DPH. Je to tak, že fakturu zadám do programu jako od neplátce a dále s ní už nepracuji nebo jsou s tím spojené ještě nějaké další povinnosti. Mám na mysli, např. zda se uvádí v přiznání k DPH, kontrolní hlášení nebo někde jinde? Když budeme zboží (víno a destiláty) prodávat, tak fakturu vystavíme normálně s 21 % DPH a uvedeme v přiznání k DPH řádek 1 a v kontrolní hlášení. Jiné povinnosti z toho asi nevyplývají?

V 1. ročníku máme od září 2021 žákyni, která se vzdělává v souladu s par. 41 - individuální vzdělávání. Nyní maminka projevila zájem vyslat toto dítě společně s jednou první třídou na školu v přírodě, která se bude konat v květnu. Jak doporučujete k této situaci přistoupit? Brání tomuto vyslání nějaké právní aspekty, nebo záleží pouze na naší dobré vůli? Jak je to s pojištěním vzhledem k možnému úrazu?