Slevy na dani (§ 35ba)

Poplatník chce uplatnit slevu na manželku za rok 2024, která žije ve společné domácnosti s manželem a pečuje o dítě do 3 let, zároveň nemá vlastní příjem. K čemu ale došlo, je to, že manželé prodali dům, příjem z tohoto domu použijí na umoření vlastní hypotéky, tzn. na svou bytovou potřebu. Počítá se tento prodej domu do vlastních příjmů pro účely slevy na manželku či nikoliv? 

Zaměstnavatel zaměstnává důchodce na dohodu o provedení práce, příjem do 1000,00 Kč měsíčně, maximálně 300 hodin za rok. Může u tohoto zaměstnance uplatňovat základní slevu na poplatníka, pokud tento podepsal prohlášení? Žádný jiný příjem mimo důchod nemá. 

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Jaké jsou možnosti uplatnění základní slevy na poplatníka u těchto zaměstnanců? 1. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 2. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (mimo EU), místo výkonu práce MIMO ČR (tedy daňový nerezident). 3. Cizinec s trvalým pobytem MIMO ČR (Rusko), místo výkonu práce ČR, azyl (daňový rezident).

Máme novou zaměstnankyni - občanka Polska, trvalé bydliště v Polsku, zároveň máme doklad o místě bydliště v ČR. Může podepsat prohlášení k dani a uplatňovat měsíční slevu na poplatníka? 

Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?

Syn zaměstnance má potvrzení o studiu na celý semestr do 31. 8. 2024. Syn však nastoupil na 15. 3. na HPP, status studenta bude mít do 31. 8 .2024, ale nebude pokračovat ve studiu dále. Je možné, aby si zaměstnanec uplatňoval slevu na dítě až do srpna 2024, nebo může uplatnit slevu na dítě pouze za 3/2024, protože od dubna dítě celý měsíc pracuje na HPP?

Fyzická osoba, která není rezidentem České republiky, pronajímá byt v Česku. Její dcera, která je občanka ČR, pronajímá svůj byt a podává DP z příjmů fyzických osob. Na základě plné moci dcera řeší různé starosti/záležitosti, které se týkají bytu její matky. Na základě plné moci dcera podepsala smlouvu s nájemci. Jakým způsobem bude fyzická osoba, která není rezidentem České republiky, zdaňovat svoje příjmy z najmu? Může uplatňovat slevu na poplatníka, pokud není rezidentem ČR, ale je rezidentem Ruské federace?

Může uplatnit slevu na studenta za rok 2023 v ročním zúčtování slečna, která nastoupila 1. 9. 2023 do zaměstnání? Zkoušky ukončila v 6/2023, takže by jí náležela sleva 335 Kč za 7 měsíců? 

Zaměstnankyně je zaměstnána na DPP, podepsala prohlášení k dani a je na mateřské dovolené. Bude si moct její manžel uplatnit slevu na manželku (příjem bude do 68 000 Kč) a bude ona muset podávat daňové přiznání?

Fyzická osoba obdržela darem nemovitost, dárkyní byla družka dědečka. Domníváme se, že v tomto případě není možné uplatnit osvobození a je potřeba v rámci § 10 odst. 1 písm. n) ZDP provést zdanění daní z příjmů fyzických osob, sazba 15 %, resp. 23 %. Fyzická osoba žije dlouhodobě mimo ČR, je daňovým rezidentem Velké Británie – darovaná nemovitost je na území ČR. Jelikož se tedy nejedná o daňového rezidenta ČR, nelze uplatnit ani základní slevu na poplatníka dle § 35ba ZDP. Darovací smlouva / zápis do katastru proběhl v roce 2023, daňové přiznání se bude podávat do 3, resp. 4 měsíců po skončení roku 2023. Je tento postup správný?

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Manžel si chce uplatnit slevu na manželku. Manželka ošetřuje rodiče. Započítává se dlouhodobé ošetřovné, které po dobu 3 měsíců pobírala manželka, do vlastních příjmů manželky? 

Může si fyzická osoba nepodnikající, pobírající rodičovský příspěvek a mající příjmy pouze z nájmu uplatnit základní slevu na poplatníka? Je tam nějaký limit? 

Zaměstnanec nastoupil 18. 3. 2021 k aktuálnímu zaměstnavateli. Uplatnil pouze slevu na poplatníka od března 2021. K žádosti o roční zúčtování doložil ještě posudek o invaliditě s datem vzniku 12. 3. 2021. Na posudku od OSSZ je zmíněno, že byl v DPN v ochranné lhůtě již od roku 2020 a dostával nemocenskou až do nástupu k novému zaměstnavateli. Může aktuální zaměstnavatel přijmout žádost o roční zúčtování a potřebuje něco kromě posudku o invaliditě něco dalšího doložit (jako je např. potvrzení o zdanitelných příjmech od bývalého zaměstnavatele - kde ale byl celou dobu na DPN apod.? Co se týká žádosti na slevu na invaliditu 1. stupně - tak nestačí posudek, ale je nutné doložit 1) rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a každoročně + 2) doklad o výplatě důchodu?

Firma má dvě zaměstnankyně, které uplatňují již pár let slevu na dítě. Doloží rodný list dítěte a dohodu rodičů o výši výživného a styku s dětmi (resp. u druhé rozsudek o úpravě rodičovské odpovědnosti před a po rozvodu). Z obou těchto dokumentů vyplývá v úvodu jednoznačné stanovisko - věta, že děti jsou svěřeny do péče matek (zaměstnanců naší firmy), otec tam má právo se stýkat např. 1 víkend měsíčně. Po celou dobu také matky uplatňují daňové zvýhodnění u tohoto zaměstnavatele. Je to z pohledu mzdové účtárny zaměstnavatele dostačující důkaz na uplatňování slevy? Není třeba trvat na nějakém dalším dokumentu např. čestné prohlášení druhého z rodičů, že slevy neuplatňuje? Jelikož předchozí mzdová účetní toto nevyžadovala, tak je to nyní trochu citlivé téma a nevím, zda případně tento důkaz zaměstnavateli (dokument o svěřené dítěte výhradně do péče matky) bude při kontrole stačit.