Srážky ze mzdy

Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen dohodou ke dni 29. 5. 2024. Zaměstnanec v měsíci květnu odpracoval 4 dny, 2 dny byly svátek, za který se měsíční mzda nekrátí, 4 dny měl neplacené volno,1 den čerpal sick day to vše do 15. 5. 2024, od 16.5.24 je v dočasné pracovní neschopnosti nejen do 29. 5. 2024 , ale i dále. Hrubá mzda včetně odměn činí 9 635 Kč, náhrada při dočasné PN do 29. 5. 2024 činí 6.254 Kč, stravenkový paušál 400 Kč. Nyní bylo zjištěno, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 31 hodin , za kterou mu byly v minulosti vyplaceny náhrady mzdy ve výši 4685 Kč. Hrubá mzda tedy po odečtu těchto náhrad činí 9.635-4.685 = 4.950 Kč. Jaká má být nyní výše odvodů na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daně.

Přijali jsme nového zaměstnance, který má celkem 7 exekucí. Máme seřazeno podle datumu doručení prvnímu plátci, všechny exekuce jsou nepřednostní, srážka 1/3 . Po odečtení nezabavitelných částek zbyla částka ke sražení 1 000 Kč. Máme tuto částku rozdělit pro všech 7 exekuci, nebo pouze poslat na exekuci, která je jako první v pořadí podle data doručení prvnímu plátci? 

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Poplatník,student,který u naší firmy pracoval po celý rok 2023 na DPP u nás podepsal Prohlášení poplatníka. Nyní v 1/24 jsem jako mzdová účetní zjistila, že od 9/23 pracuje na pracovní smlouvu u dalšího zaměstnavatele a zde také podepsal Prohlášení. Měl tedy 2 zaměstnavatele současně. Vyúčtování daně ze závislé činnosti ani srážkové daně jsem jako zaměstnavatel prozatím na FÚ nepodala. Kdo a co nyní musí udělat? Student si musí sám podat daňové přiznání a daň dorovná (roční zúčtování daně si nemůže nechat udělat)nebo mám i já nějakou povinnost mu neodvedenou daň srazit ze mzdy v roce 2024,když v DPP u nás pokračuje a ve Vyúčtování to nějak zohlednit?

Zaměstnanec má dítě s bývalou partnerkou. S partnerkou ani s dítětem nežije. Nyní se oženil a tato manželka má 2 děti z bývalého vztahu. S těmito dětmi žije ve společné domácnosti. Které osoby budou jako vyživované ve vztahu k exekuci? Jeho vlastní dítě s bývalou partnerkou a současná manželka?

Zaměstnankyně nastoupila na HPP, oznámila zaměstnavateli, že má insolvenci, před tím byla na ÚP, jak má nový zaměstnavatel postupovat? Má vyžadovat Potvrzení o zaměstnání od zaměstnavatele, kde byla zaměstnaná před ÚP kvůli provedeným srážkám nebo Úřad práce také vystavuje potvrzení o srážkách? Má deponovat částky, než přijde příkaz od insolvenčního správce? Na Justici.cz zaměstnankyni dohledám, je tam strašné množství dokumentů, který je ten na základě čeho by se měl řídit zaměstnavatel, že má začít srážet?

Zaměstnanec má 3 exekuce, 1 přednostní a 2 nepřednostní. Prosím jak chápat § 280 OSŘ: „Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.“? Na finančním úřadě mi tvrdí, že má být jejich přednostní pohledávka první v pořadí bez ohledu na datum prvního doručení plátci mzdy a na exekutorském úřadě tvrdí opak a odkazují na § 280 OSŘ. 

Zaměstnanec měl neplacené volno a zaměstnavatel za zaměstnance musí doplatit zdravotního pojištění s tím, že 9%, které odvádí zaměstnavatel, zároveň zaměstnanci strhává ze mzdy. Jak prosím tento případ zaúčtovat? Na straně MD to bude jasně snížení závazku vůči zaměstnanci a na Dal může být nákladový účet pro zdravotní pojištění, aby se tím náklad, který ve skutečnosti zaměstnanec zaměstnanci uhradil, vyrovnal, nebo tam musí být nějaký výnosový účet? Domnívám se správně, že nákladový účet 524 na straně Dal by být neměl, protože by nebyly dodrženy zásady účetnictví, ale hlavně by pak nemusely sedět sestavy pro výstupy zdravotního pojištění s částky na účtu 524? Jaký účet potom prosím na straně Dal ideálně použít?

Zaměstnanec pobírá invalidní důchod výši 8 000 Kč. Jsou mu prováděny srážky na přednostní exekuci. Nyní přišla nepřednostní exekuce (datum doručení je dřívější než u přednostní exekuce). Exekutor z nepřednostní exekuce chce rozdělit nezabavitelnou částku na 1/2 základní částky na příjem důchodu OSSZ a 1/2 základní částky na příjem ze zaměstnání. Jaký bude správný postup pro odečet nezabavitelné částky? 

Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?

Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?

Jestliže má zaměstnanec podepsanou dohodu o srážkách ze mzdy za obědy, lze v těchto srážkách pokračovat, pokud je zaměstnanci nařízena exekuce (popř. insolvence) ?

Zaměstnanec má exekuční srážky (přednostní i nepřednostní), žije s družkou a s dítětem, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Žijí ve společné domácnosti, družka není jako vyživovaná osoba, jejich dítě vyživovanou osobou je. Teď se jim narodilo druhé dítě, na které zatím nebude uplatňovat daňové zvýhodnění. Bude druhé dítě považováno za vyživovanou osobu pro určení nezabavitelné částky? A to, že zaměstnanec nebude uplatňovat slevu, nemá vliv na určení nezabavitelné částky pro výpočet exekučních srážek? 

Zaměstnavatel začal vyplácet náhrady za home office, a náhrady za údržbu pracovního oděvu. Budou tyto náhrady ve mzdě podléhat exekuci a insolvenci? Děkuji

Lze uplatnit jako vyživovanou osobu dítě do 26 roků, které je studentem vysoké školy - doktorské studium, forma studia je prezenční, nemá pracovní poměr, občas pracuje na dohodu o provedení práce, žije stále ve společné domácnosti?

Zaměstnanec má soudně určené placení výživného 11 000 Kč měsíčně. Dále má několik přednostních a nepřednostních exekucí. Výše jeho čisté mzdy je 27 000 Kč. Je povinností zaměstnavatele srážet výživné ze mzdy a zasílat? Nebo si má zaměstnanec výživné zasílat sám ze svého účtu? Zaměstnanec nemá žádné vyživované osoby. Jak naložit celkově s přednostními a nepřednostními exekucemi a soudně určeným výživným? Když se vypočte nezabavitelná část mzdy, má se do zbytku mzdy, která není nezabavitelná, započíst nejdříve výživné a zbytek mzdy zaslat na exekuční příkazy? Nebo se má nejprve vypočíst částka pro přednostní a nepřednostní exekuční příkazy a výživné srazit i z nezabavitelné části mzdy?

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Náš zaměstnanec končí HPP v 9/2022. Jeho hrubá mzda za 9/2022 je 6.000 Kč. Tento zaměstnanec má 40hod týd. prac. dobu, PHV činí 117,50 Kč. Tento zaměstnanec má přečerpanou dovolenou 64 hodin (tj. 7.520 Kč v hrubém). Jak máme správně postupovat a strhnout ze mzdy přečerpanou dovolenou? Musíme přepočítat dovolenou v čistém? Bude rozdíl v tom, když zaměstnanec má exekuce?

Zaměstnankyně má děti ve střídavé péči, zároveň má na děti platit výživné (část dlužného výživného na které je výkon rozhodnutí OS a měsíčně běžné výživné). Může zaměstnavatel při výpočtu srážek uplatnit děti jako vyživované osoby na danou vyživovací povinnost i přes to, že bývalý manžel platí vyšší část výživného, nebo bude uplatněna nezabavitelná částka pouze na zaměstnankyni?

Nezabavitelné minimum na dlužníka od 1. 4. 2022 je v jaké výši? Je správné počítat s částkou 9 138,75 Kč?