Stravné a výdaje

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál ve výši 116 Kč/den. V případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd s klientem a přinese doklad za oběd k proplacení - bude se jednat o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a tento oběd nebude předmětem daně u zaměstnance a stravenkový paušál se nebude krátit nebo je to jinak? 

Společnost s r.o. má 2 zaměstnance, kterým nechává dovážet obědy z místní restaurace. Zaměstnavatel má se zaměstnanci dohodu, že si zaměstnanci budou hradit 50% ceny z obědu s tím, že do nákladů s.r.o. půjde 50% z ceny obědu. Jeden oběd stojí 110,- Kč. V praxi do probíhá tak, že s.r.o. přijme fakturu, celou ji proplatí a zaměstnanci pak zaplatí 55,- Kč za oběd v hotovosti zpět do pokladny s.r.o. Je tento postup správný?

Zaměstnanci s. r. o., kteří jsou zároveň jednateli, vykonávají činnosti autoškoly na základě pracovní smlouvy v zaměstnaneckém poměru. Oba mají 6hodinovou pracovní směnu. Lze jim v rámci stravenkového paušálu vyplácet za každý odpracovaný den paušál ve výši 107,10 Kč s tím, že v rámci s. r. o. je možno uplatnit celou částku jako náklad na stravné? Je potřeba dokládat faktury za stravné, nebo lze stravenkový paušál uplatnit bez prokazování skutečně vynaložených výdajů na stravování?

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 ZP, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07.00 – 11.30 hod. a 12.00 – 12.30 hod. Volitelná pracovní doba: 06.00 – 07.00 hod. a 12.30 – 17.00 hod. Směna pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby: 06.00 - 14.30 hod. Dnem 1. 7. 2023 byl novelizován § 69 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla – byl doplněn o odst. 7 o omezeních při vzniku práva na poskytnutí stravného. Vznikne pracovníku nárok na peněžitý příspěvek na stravování i na stravné v případech: Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 09.15 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 09.15 do 14.30 hodin.  Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 10.00 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 10.00 do 16.00 hodin. 

Za jakých podmínek je možné poskytovat paušální náhrady cestovních výdajů, konkrétně se nám jedná o stravné? Zaměstnanci jsou na pracovních cestách většinu roku a často mění pracoviště i dobu strávenou na pracovní cestě. Nyní si zpracovávají cestovní příkazy s každodenním vyúčtováním stravného. Pro zjednodušení bychom chtěli začít využívat paušální stravné, pokud to je možné. 

Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál v maximální daňově uznatelné výši. V pracovní době absolvuje v restauračním zařízení pracovní oběd/večeři/snídani s klientem. Účtenku mu proplatí zaměstnavatel, oběd neproběhne v rámci pracovní cesty. Má toto zaměstnavatelem zaplacené jídlo dopad na poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci za konkrétní den? Nedochází k jeho krácení podobně jako u cestovních náhrad? Neztrácí zaměstnanec případně nárok na stravenkový paušál zcela?

Zaměstnanec byl v práci od 7 do 12 hod. Poté odjel na pracovní cestu a vrátil se až za dva dny. Předpokládám, že za první den pracovní cesty má nárok jak na stravenku (byl více než 3 hodiny v kanceláři), tak i na stravné. Ráda bych se ale zeptala, zda stravenka bude pro zaměstnavatele z 55 % daňově uznatelná. V souvislosti s tím bych se ještě ráda zeptala, jestliže zaměstnanec přinese fakturu za ubytování, kde bude i položka snídaně - v tomto případě budu stravné krátit? Bude snídaně z pohledu zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

 Škola zřizená JMK poskytuje stravování prostřednictvím školní jídelny-výdejny, provoz pouze pondělí až pátek. Příklad 1: Jak postupovat v případě, že by se jednalo o mimořádnou směnu zaměstnance (prac. doba zaměstnanci rozvržena pondělí až pátek, úvazek 1,0), která by připadla na sobotu v délce 8 hodin, v místě pravidelného pracoviště. Na co všechno má zaměstnanec nárok v rámci pracovní cesty? Dle našeho názoru má nárok na stravné. Má nárok i na stravenku, neboť se nachází na místě pravidelného pracoviště, výdejna mimo provoz, a jeho směna přesáhla 3 hodiny? Lze poskytnout obojí? Pokud ne, z jakého důvodu? Příklad 2: Zaměstnanci začala směna v pracovní den v 8:00 h, v době od 11:00 do 11:30 h mu bylo poskytnuto stravování ve školní jídelně-výdejně na pracovišti. Poté, co se naobědval, odjel v 11:30 h na pracovní cestu, která trvala do 16:30 hodin. Zaměstnanec se během cesty nikde nestravoval, neboť obědval na pracovišti před pracovní cestou a večeřel ve svém bydlišti po ukončení pracovní cesty. Má v tento den zaměstnanec současně nárok na závodní stravování i na stravné? Pokud ne, z jakého důvodu?

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla? 

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o provedení práce - přeprava materiálu. Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště, místo výkon práce, avšak má zde uvedeno, že má nárok na proplácení cestovních výdajů související se služební cestou soukromým automobilem. Zaměstnavatel zaměstnanci proplácí náhrady za opotřebení soukromého vozidla. Musí zaměstnavatel proplácet i stravné, pokud cesta trvala více než 5 hodin?

Školská právnická osoba (není zřízena státem, není příspěvkovou organizací) zajišťuje stravování dětí a zaměstnanců formou externího dodavatele (nejedná se o dovážení do vlastní jídelny, ke konzumaci dochází u dodavatele). Cena oběda pro dospělého činí 60 Kč (kalkulovaná cena surovin), škola hradí obědy dodavateli na základě vystavené faktury a zaměstnanec hradí cenu oběda měsíčně inkasem z bankovního účtu. Lze zaměstnancům poskytnout příspěvek na stravování a jakým způsobem vyčíslit částku, aby byl pro zaměstnavatele plně daňově uznatelný a pro zaměstnance osvobozený? 

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Jsme domov se zvláštním režimem, příspěvková organizace, jehož zřizovatelem je Krajský úřad. Máme vlastní jídelnu, kam se chodí stravovat pouze naši uživatelé a naši zaměstnanci. Ve výjimečných případech se stane, že si zaměstnanec nahlásí na poslední chvíli dovolenou nebo nečekaně onemocní a oběd si na první a druhý den nestihne odhlásit. Ve vnitřních směrnicích máme, že zaměstnanec má nárok na jeden oběd za sníženou cenu po odpracování nejméně 3 hodin za směnu. Jak máme tedy postupovat, pokud se nám stane takovýto případ? Oběd uvařen, zaměstnanec si ho včas neodhlásil. Máme chtít po zaměstnanci plnou cenu oběda 105 Kč - což je cena potravin + režijní náklady (u nás je to 44 Kč potraviny a 61 Kč režie)? Nebo máme chtít po zaměstnanci doplatit do pokladny pouze cenu potravin 44 Kč? Jelikož se nám to stalo právě nyní po několika letech, nejsme si jistí, která varianta platí. 

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

Od 20.8.2022 jsou v důsledku novelizace prováděcí vyhlášky stanoveny cestovní náhrady: 120 Kč až 142 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 181 Kč až 219 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, 284 Kč až 340 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. Pokud zaměstnavatel chce svým zaměstnancům poskytovat stravné nad horní limity, tzn.: trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, např. 150 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, např. 300 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin., např. 500 Kč. Rozdíly ve stravném ( 150-142 = 8 Kč, 300-219 = 81 Kč, 500-340 Kč=160 Kč) musí za uplynulý měsíc podléhat odvodu na pojistném SP a ZP u zaměstnance a u zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný náklad? Je potřeba řešit v interní směrnici? Jak se řeší služební cesta, která trvá 4,5 hodiny a je od 10:00-14:30 (tzn. zaměstnanec nemá nárok na stravné, cesta netrvá déle jak 5 hodin a v té době nemůže ani na oběd). Může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci stravné např. ve výši 150 Kč - podléhala by celá částka odvodům u zaměstnance?