Stravné a výdaje

Poskytujeme zaměstnancům stravenkový paušál. Platí i v roce 2025 to, že v případě pracovních směn nad 11 hodin můžeme vyplatit dvojnásobnou hodnotu stravenkového paušálu? Jde o zaměstnance v restauračním provozu a mají dvanáctihodinové směny.

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

OSVČ, stavební firma, má dva zaměstnance. Místo výkonu práce je konkrétní město. Zaměstnanci pracují v tomto městě nebo v blízkém okolí na stavbách. Musíme proplácet stravné a přesně evidovat, kdy a kolik hodin byli mimo město? Zaměstnanci ani zaměstnavatel přesnou evidenci nevedou. Měl by být veden cestovní příkaz s přesně určenou pracovní cestou a časem? Jak by měla vypadat evidence pracovních cest? Chtěli bychom vyplácet raději stravenkový paušál, ale bojíme se, že někdy by mělo přednost stravné. V některých dnech odjedou na stavbu, po 3 hodinách se vrátí zpátky do firmy (do města) např. pro nářadí nebo materiál a opět odjíždí na stavbu. I v tomto případě se jedná o pracovní cestu? Musíme ze zákona cestovní náhrady vyplácet?

Zaměstnanci ve firmě ABC mají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po-pá v jednosměnném, dvousměnném nebo třísměnném provozu. Příspěvek na stravné poskytuje zaměstnavatel formou elektronických stravenek na stravenkovou v hodnotě 135 Kč, ponechán poměr 45 % hradí zaměstnanec a 55 % hradí zaměstnavatel. V průběhu zkušební doby zaměstnanci obdrží stravenkový paušál v hodnotě 55 % z ceny elektronické stravenky. Nárok na příspěvek na el. stravenku případně stravenkový paušál vzniká zaměstnanci po odpracování 4 hodin. Práce je vykonávána vždy v místě výkonu práce. Jaký je postup pro zdanění a zákonné odvody pro příspěvek na stravné ve formě el. stravenek/stravenkového paušálu v případě přesčasů v sobotu nebo v neděli s ohledem na § 152 písm. c) zákoníku práce a § 156 odst. 2 zákoníku práce? Je v tomto případě nějaký dopad z pohledu vzniku nároku na stravné a cestovní náhrady?

Společnost s ručením omezeným uzavřela smlouvu s pracovní agenturou. Může společnost poskytovat příspěvek na stravování agenturním zaměstnancům a bude pro tuto společnost tento příspěvek daňově uznatelným nákladem ? Pracovní agentura žádný příspěvek svým zaměstnancům neposkytuje.

Má zaměstnanec pracující na DPP nárok na cestovní náhrady a stravné? Je toto třeba mít zakomponované v dohodě? 

Firma má v pracovní smlouvě u zaměstnanců sjednané místo výkonu práce v Olomouci (provozovna zaměstnavatele). Místo pravidelného pracoviště sjednáno není. Zaměstnanci mají dále podepsanou dohodu o práci na dálku z okolních obcí, např. 20 až 50 km. Nejčastěji pracují cca 2–3 dny týdně z home office, u některých tedy práce na dálku reálně i převažuje. Předpokládám, že pokud není výslovně sjednáno v pracovní smlouvě místo pravidelného pracoviště, tak je pravidelným pracovištěm Olomouc na základě ustanovení zákoníku práce: „Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.“ (Zaměstnavatel má obavy, zda by nemohl být posouzen např. Přerov jako pravidelné pracoviště z důvodu dohody o práci na dálku, kde pracovník nejčastěji pracuje v místě bydliště.) Dále, pokud je zaměstnanec na pracovní cestě a jede přímo firemním vozidlem z místa práce na dálku z Přerova (kde má auto zaparkované z předchozího dne) do Ostravy, je považována pracovní cesta ve smyslu cestovních náhrad pouze za úsek Olomouc – Ostrava, nebo může zaměstnavatel benevolentně ustoupit a vyslat zaměstnance na celý úsek Přerov – Ostrava (cesta vede kolem Olomouce)? Pokud by jel pracovník z Přerova do Brna, tak by samozřejmě zaměstnavatel i zaměstnanec chtěli, aby jel rovnou z Přerova do Brna. Může být cestovní náhrada logicky poskytnuta za úsek z Přerova (kde vyjíždí firemním vozidlem z home office, i když není Přerov místem pravidelného pracoviště)? Jsou všechny tyto cesty firemním vozidlem považovány za služební, a nikoliv za soukromé cesty zaměstnance? Zaměstnanec je servisní technik a občas musí jezdit k zákazníkům.

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Pokud má zaměstnanec sjednané místo výkonu práce Česká republika a pracuje jako obchodní zástupce, musí mu být vypočtené a proplacené stravné? Pokud ne, stačí zaúčtovat pouze fakturu za ubytování a jízdenky, a to bez nutnosti zpracování cestovního příkazu?

Zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě. Ubytování (bez jídla) a letenku měl hrazeno předem z firemního účtu. Pro drobné útraty měl firemní kartu, firemní kartou si koupil 1) na letišti svačinu - kafe a koláč, 2) další den ve městě svačinu - pizzu a balenou vodu ruky a 3) na zpáteční cestě kolu bez pokrmu (let byl pozdě). Od všech těchto drobných nákupů donesl řádně účtenky. Zažádal si o plné nekrácené stravné o jídlo. Může si žádat na všechny dny plné nekrácené stravné, nebo musí krátit o „svačiny“? Předpokládám, že se samotnou kolu jako nápoj při pracovní cestě můžeme dát do nákladů bez krácení stravného a bez dodanění mzdy zaměstnanvi. Jak ale s pizzou a koláčem? Rádi bychom vyšli zaměstnanci vstříc, a pokud by byla nutná varianta dodanění do mzdy těchto svačin, tak bychom raději pokrátili stravné. Veškeré „svačiny“ dáváme zatím jako nedaňový náklad.

Zaměstnavatel vyplácí zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 203 Kč/směna. Částku 86,80 Kč nad osvobozený limit (116,20 Kč) zahrne při výpočtu mzdy do základu daně, SP a ZP. Jako součást čisté mzdy se tedy vyplatí zaměstnanci 179,91 Kč. Jakou částku nebude zaměstnavatel zahrnovat do čistého příjmu při výpočtu exekuce nebo insolvence?

Jak se bude postupovat v případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd se zákazníkem ve své pracovní době v městě shodném s místem výkonu práce. Bude mít nárok na stravenkový paušál za ten den v maximální výši 116,20 Kč a zároveň oběd zaplacený zaměstnavatelem, který bude pro zaměstnavatele daňově neúčinným nákladem? Nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě večeře, která proběhne v městě shodném s místem výkonu práce - mimo pracovní dobu - nejedná se o služební cestu. Jak to bude v případě oběda/večeře se zákazníkem na služební cestě? Dieta bude krácena, ale jídlo musí být přiměřené hodnoty a zvyklostem prostředí/zákazníka... Pro zaměstnavatele se bude jednat vždy o nedaňový náklad? Daňový může být pouze v případě, že doměří nějakou hodnotu zaměstnanci?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál ve výši 116 Kč/den. V případě, že zaměstnanec půjde na pracovní oběd s klientem a přinese doklad za oběd k proplacení - bude se jednat o nedaňový náklad na straně zaměstnavatele a tento oběd nebude předmětem daně u zaměstnance a stravenkový paušál se nebude krátit nebo je to jinak? 

Společnost s r.o. má 2 zaměstnance, kterým nechává dovážet obědy z místní restaurace. Zaměstnavatel má se zaměstnanci dohodu, že si zaměstnanci budou hradit 50% ceny z obědu s tím, že do nákladů s.r.o. půjde 50% z ceny obědu. Jeden oběd stojí 110,- Kč. V praxi do probíhá tak, že s.r.o. přijme fakturu, celou ji proplatí a zaměstnanci pak zaplatí 55,- Kč za oběd v hotovosti zpět do pokladny s.r.o. Je tento postup správný?

Zaměstnanci s. r. o., kteří jsou zároveň jednateli, vykonávají činnosti autoškoly na základě pracovní smlouvy v zaměstnaneckém poměru. Oba mají 6hodinovou pracovní směnu. Lze jim v rámci stravenkového paušálu vyplácet za každý odpracovaný den paušál ve výši 107,10 Kč s tím, že v rámci s. r. o. je možno uplatnit celou částku jako náklad na stravné? Je potřeba dokládat faktury za stravné, nebo lze stravenkový paušál uplatnit bez prokazování skutečně vynaložených výdajů na stravování?

Zaměstnanec byl přítomen na pracovišti 3 hodiny (běžná směna je 8 hodin), pak ale odjel na pracovní cestu, za kterou mu bylo vyplaceno stravné. Stravenkový paušál, který mu byl za ty 3 hodiny také vyplacen, bude daňový nebo nedaňový náklad? A bude podléhat odvodům ze mzdy?

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 ZP, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07.00 – 11.30 hod. a 12.00 – 12.30 hod. Volitelná pracovní doba: 06.00 – 07.00 hod. a 12.30 – 17.00 hod. Směna pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby: 06.00 - 14.30 hod. Dnem 1. 7. 2023 byl novelizován § 69 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla – byl doplněn o odst. 7 o omezeních při vzniku práva na poskytnutí stravného. Vznikne pracovníku nárok na peněžitý příspěvek na stravování i na stravné v případech: Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 09.15 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 09.15 do 14.30 hodin.  Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 10.00 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 10.00 do 16.00 hodin. 

Za jakých podmínek je možné poskytovat paušální náhrady cestovních výdajů, konkrétně se nám jedná o stravné? Zaměstnanci jsou na pracovních cestách většinu roku a často mění pracoviště i dobu strávenou na pracovní cestě. Nyní si zpracovávají cestovní příkazy s každodenním vyúčtováním stravného. Pro zjednodušení bychom chtěli začít využívat paušální stravné, pokud to je možné. 

Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál v maximální daňově uznatelné výši. V pracovní době absolvuje v restauračním zařízení pracovní oběd/večeři/snídani s klientem. Účtenku mu proplatí zaměstnavatel, oběd neproběhne v rámci pracovní cesty. Má toto zaměstnavatelem zaplacené jídlo dopad na poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci za konkrétní den? Nedochází k jeho krácení podobně jako u cestovních náhrad? Neztrácí zaměstnanec případně nárok na stravenkový paušál zcela?

Zaměstnanec byl v práci od 7 do 12 hod. Poté odjel na pracovní cestu a vrátil se až za dva dny. Předpokládám, že za první den pracovní cesty má nárok jak na stravenku (byl více než 3 hodiny v kanceláři), tak i na stravné. Ráda bych se ale zeptala, zda stravenka bude pro zaměstnavatele z 55 % daňově uznatelná. V souvislosti s tím bych se ještě ráda zeptala, jestliže zaměstnanec přinese fakturu za ubytování, kde bude i položka snídaně - v tomto případě budu stravné krátit? Bude snídaně z pohledu zaměstnavatele daňově uznatelný náklad?