Účetnictví - strana 6

Montážní firma s r. o. montuje potrubí pro jiné společnosti, v době prací si na té stavbě, kde pracují, oplotí kus toho stavebního pozemku, kde mají svoje stroje. Nakupí si betonové plotové desky a pak nakoupí službu - postavení plotu. Jak naúčtovat nákup desek na plot a tu službu, protože po dokončení prací toto betonové oplocení firma zlikviduje jako podkladový materiál pro stavbu cest. Nechá je tedy objednavateli, pro kterou zakázku dělá. Jak zaúčtovat?

Společnost A uzavřela smlouvu o dílo se společností B. Společnost B zaštiťuje celou zakázku společně se svými nasmlouvanými subdodavateli. Protože si v průběhu realizace stěžují subdodavatelé společnosti A, že společnost B jim neplatí, uzavře se dodatek ke smlouvě (mezi společnostmi A a B), že po dokončení konkrétní fáze díla bude vystavena faktura s jiným platebním místem (platba bude probíhat přímo na konkrétní účet subdodavatele - uvedeného na faktuře, která bude stále vystavována společností B). Před finálním dokončením a předáním díla (na které je vázána i poslední faktura s platebním místem konkrétního subdodavatele) padne společnost B do insolvence, je vydáno rozhodnutí o úpadku, ustanoven správce. Nedojde tedy k protokolárnímu předání díla a nemůže být vystavena zmíněná faktura. Insolvenční správce odmítá jakoukoli spolupráci, přestože je dílo fakticky hotové, mohlo by být předáno a vyfakturováno. Subdodavatel se obrací na společnost A se žádostí o úhradu faktury, protože své plnění splnil. Má společnost A nějakou možnost uhradit částku dle smlouvy přímo subdodavateli (bez vystavené faktury společnosti B) tak, aby to bylo z daňového hlediska v pořádku? Pokud ano, na základě jakého dokladu? Stačí pouze uzavřená smlouva se společností B a její dodatek o změně platebního místa? Nebo je nutné uzavřít smlouvu jinou? Na jakém základě by pak mohla být vyčísleno DPH na vstupu i výstupu (jedná se o přenesenou daňovou povinnost). Nemůže toto pak napadnout insolvenční správce, že se jedná o upřednostňování věřitele, přestože byl dodatek o změně platebního místa podepsán ještě před úpadkem? Společnost A je zprostředkovatelem díla pro mateřskou společnost, tudíž se nejedná o investici společnosti A, ta si potřebuje tento výdaj uplatnit jako daňový náklad. Existuje nějaká možnost vyřešit efektivně celou záležitost dříve než bude ukončeno insolvenční řízení společnosti B, aby bylo řešení v souladu s daňovými zákony? Děkuji.

Společnost má nevymožitelnou pohledávku, která lze již 100% daňově odepsat. Musí se k pohledávce vytvářet a rozpouštět i opravná položka nebo stačí udělat ke konci roku daňový odpis pohledávky a opravné položky vůbec nedělat?

Firma eviduje ve svém majetku stroj - míchárnu krmiv, která je ovládána elektronicky přes počítačový systém. Nyní došlo k úpravě software této míchárny-přidání dalších modulů, zakázání jiných. Cena je 43 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení, nebo zaúčtuji tyto úpravy rovnou do nákladů, protože není splněn limit 60 000 Kč? 

Dne 28. 4. 2023 byla schválena účetní závěrka společnosti s.r.o. s jedním společníkem za rok 2022. HV byl kladný a část ze zisku byla převedena na účet nerozděleného zisku a část je určen k vyplacení podílu společníkovi (termín pro výplatu podílu je určen do konce roku 2023). V interním účetním zápise datovaném k 28.4.2023 bylo rozdělení HV zúčtováno vč. předpisu srážkové daně z podílu na zisku: 431/428, 431/364, 364/342. Je účtování srážkové daně 28. 4. 2023 takto v pořádku? V jakém termínu musím srážkovou daň uhradit? Do 31. 7. 2023? Když byl podíl vyplacen v 12/2023, srážková daň je takto tedy uhrazena dříve? 

Podnikatel, FO, vedoucí podvojné účetnictví, zemřel 24. 2. Dědic, syn, bude pokračovat v provozování živnosti. Jak konkrétně se tato situace promítne ve vedení účetnictví - bude se otevírat účetnictví pro nový subjekt nebo se bude pokračovat a provede se pouze mimořádná uzávěrka? 

Výrobní firma - vyrábí zakázkové výrobky z kovů. Sklady vede metodou B. Při zpracování dochází k vytváření odpadu - odřezky z kovových profilů, špony atd. Na konkrétní výrobek je ze skladu vydán materiál a tím je spotřebován (zákazníkovi se účtuje cena za celé profily, protože je to zakázková výroba, nejsme schopni určit, kolik zbytků bude, část odřezků se použije při výrobě - různé podložení apod.) Zbytek odřezků, špony, piliny se třídí a ukládá. Pak je prodán do výkupny kovů. Během roku účtujeme na výnosy - prodej materiálu / 642. Nejsme si jisti správností, protože tento materiál už vlastně jednou ve výnosech proběhl - při prodeji výrobku. A nyní jsme prodali 10. 1. 2024 odpad z r. 2023 (na skladě už vedený není, byl vydán na zakázku), zaúčtujeme na dohadné položky? Přesnou částku se dozvíme až při prodeji odpadu, při vážení ve sběrně. Ve výrobě toho nejsme fyzicky schopní, jedná se někdy o stovky kg. Navíc ceny se mění v řádu dnů.

Jsme s. r. o. a plátci DPH. Na faktuře, v hlavičce u odběratele, vždy uvádíme jméno nebo název společnosti, adresu a příp. DIČ. IČO odběratele na fakturách neuvádíme. Máme za to, že občanský zákoník ukládá povinnost uvedení IČO pouze dodavateli. Pokud je povinnost uvádět také IČO odběratele, prosím o odkaz na konkrétní paragraf.

Společnost se rozhodla prodat nepoužívaný (již odepsaný) stroj zařazený v DHM. Faktura byla vystavena i uhrazena koncem roku. Ovšem kupní smlouva byla sepsána až počátkem nového roku (s datem nového roku). Také vyřazení majetku, předání na základě předávacího protokolu a nákladního listu proběhlo až počátkem roku nového. Ve smlouvě není specifikováno konkrétně, kdy dojde k převodu vlastnictví (je zde pouze zmínka o výhradě vlastnictví, tedy, že až po zaplacení kupní ceny). V jakém okamžiku je dle Vašeho názoru správné účtovat o výnosu na účtu 641? Ve starém či novém roce?

Od 1. 1. 2024 platí nově dle  § 21 odst. 4 písm. b) zákona o DPH, že dnem uskutečnění plnění je zároveň i datum vystavení faktury u energií. Jak to bude za měsíc 12/2024, když faktury od ČEZu za elektřinu,plyn a teplo budou mít DUZP např. 10. 1. 2025, tak chápu, že DPH se uplatní v 1/2025, ale jde mně o náklady vzniklé za 12/2024, dříve DUZP bylo např. 31. 12., takže náklady se účtovaly do daného roku. Za mě náklady vzniklé v prosinci dle časové a věcné souvislosti, by se měly účtovat do r. 2024, kdy vznikly, ale vůbec si tím novým zněním zákona nejsem jistá. Protože se u nás jedná o poměrně velké náklady a ovlivní se tím výsledek hospodaření, proto mě to zajímá. A jak budeme my fakturovat nájemcům energie za 12/2024? DUZP a vystavení faktury za energie budou např. 10. 1. 2025, ale datum účetního případu bude 31. 12. 2024, tak aby výnosy vzniklé za prosinec šly do r. 2024 nebo až do r. 2025?

Naše firma by ráda převedla zaměstnanci na kartu zaměstnance částku peněz, které by odpovídaly nároku zaměstnance dle zákona. Jednalo by se o částku 12 000 Kč na 6 měsíců. U zaměstnance je splněna podmínka min. 3 hodin pracovní směny. Daňový doklad je vystaven fy Sodexo pass. Jak by bylo ve firmě účtováno? 213/321 a následně do nákladů 527/513 jen tolik korun, kolik by bylo nároků u zaměstnance s tím, že firma by měla daňově a zaměstnanec osvobozeno?

Firma s r .o., plátce DPH, prodala dva malé stroj - ještě měly být odepisovány rok a dva roky. Firma s. r. o. je prodala za více než zůstatkovou cenu a to za prodejní cenu 50 000 a 90 000 Kč - vše proběhlo v roce 2023. Ale nyní, v roce 2024, je odběratel bude vracet a firma musí vystavit dobropis. S jakou hodnotou a na jakou dobu odpisování je nutné tyto vrácené stroje přijmout zpět do účetnictví? S hodnotou dobropisované částky (= fakturované částky) a s zařazením bez ohledu na předcházející odpisy, resp. zůstatkovou dobu odepisování původního?

Společnost nevyčísluje kurzové rozdíly při převodu peněz v souladu s § 24 odst. 6 zákona o účetnictví. Jak přepočíst na českou měnu převod peněz z eurového účtu (platba odešla 28. 12.) na eurový účet (platba připsána 29.12) tak, aby účet 261 byl nulový a nevznikl z této transakce rozdíl v české měně - společnost používá denní kurz ČNB pro přepočet cizí měny na českou?

Účetní jednotka uzavřela v předchozích letech účetnictví s významnými chybami, kdy zůstatky rozvahových účtů nesouhlasily s realitou. Jedná se především o závazkové a pohledávkové účty. V rámci roku 2023 účetní jednotka dává vše do pořádku, zjišťuje skutečné stavy rozvahových účtů a účetnictví chce k 31. 12. 2023 uzavřít tak, jak má být. Lze rozdíly v rozvahových účtech zaúčtovat přes účet 426? Nebo by se to mělo účtovat přes 548 (nedaňově) a 648?

Firma (s. r. o.) platí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou pří výkonu povolání (do výše 4,5 násobku měsíční mzdy) celkem za 4 své zaměstnance, 2 jsou jednatelé a současně i zaměstnanci s. r. o. (výše pojistného 2 500 Kč/os.) a ostatní 2 pouze zaměstnanci (výše pojistného 1 000 Kč/os.). Jak správně zaúčtovat z pohledu daně z příjmu u zaměstnavatele a zaměstnance?

Společnost vlastní budovu, kterou pronajímá k nebytových prostorám (doposud se účetně odpisuje budova 50 let vč. všech technických zhodnocení v prostorách nájemníků). Úpravy jednotlivých prostor pro nájemníky se řeší individuálně v rámci nájemních smluv (doba nájmu: 5 - 10 let) - většina smluv je postavena na tom, že část úprav týkajících se prostoru jde a je naším technických zhodnocení a část se souhlasem pronajímatele se „odprodá“ nájemci k odpisování (po ukončení má povinnost nájemce úpravy odstranit) nebo se dohodne odkup části majetku, které chce pronajímatel ještě využít. Je správně, že účetně nerozlišujeme odpis úprav majetku pro konkrétního nájemce kratší dobu než je odpis celého domu? Technické zhodnocení provádí (financuje) většinou pronajímatel a po dohodě s nájemcem jsou buď stavební úpravy přeúčtovány na nájemce, který tyto úpravy zaplatí pronajímateli a odepisuje je se souhlasem pronajímatele a při ukončení nájemní smlouvy se vyžaduje odstranění těchto úprav nebo nastává druhá varianta, že provedené a zaplacené stavební úpravy pronajímatelem zůstávají technickým zhodnocením stavby, které pronajímatel vlastní.

Společnost pronajímá dlouhodobě prostory k nebytovým účelům. Poskytované "RENT FREE" (tj. v prvních obdobích doby nájmu je nájem za 1,- Kč bez DPH) časově společnost rozlišuje a to tak, že přes účet 385 rozpouští po celou dobu nájmu rozdíly v čase a to mezi spočítanými výnosy za celou dobu nájmu a výnosy, které se dle nájemní smlouvy skutečně fakturují (příklad: smlouva na 3 roky: 1 rok fakturace 1,- Kč, druhý rok 10.000,- Kč, třetí rok 10.000,- Kč - celkem výnosy 20.001 Kč - ročně vychází nájemné tedy 20.001/3 = 6.667 Kč, skutečně se fakturuje 1,- Kč - rozdíl 6.666,- Kč zaúčtuji 385/602 v prvním roce nájmu, v druhém roce nájmu -3.333,- Kč 385/602 a v třetím roce -3.333 Kč 385/602.) Jiný příklad nájemní smlouvy: dohodnuté nájemné: v prvních 2 měsících 1,- Kč, od třetího do dvanáctého měsíce nájemné 118.000 Kč, od třináctého měsíce plné nájemné 100.000 Kč - vychází tedy zvýšené nájemné v prvních měsících doby nájmu - takže opačná situace než u RENT FREE - je možné toto také časově rozlišit pod dobu nájemní smlouvy - v tomto případě by firma zaplatila v prvním roce, kdy je poskytované zvýšené nájemné nižší daň z příjmů, protože by přes časové rozlišení dosáhla nižších výnosů?

Jsme příspěvková organizace zřízená ÚSC. Na kartách majetku máme historicky evidované nákupy počítačů které jsou evidované včetně monitorů. Není rozdělené kolik stál počítač a kolik monitor. Koupili jsme výkonnější počítač, monitor zůstal. Účtujeme jako technické zhodnocení na účet 549. Je to takto možné?

Poplatník není založen za účelem podnikání, vede podvojné účetnictví, úzký základ daně a má ve vlastnictví lesní pozemky. Obdržel dotaci na zmírnění následků kůrovcové kalamity podle §46/1/l zákona 289/1995 Sb. Příjem dotace není, dle vyjádření ministerstva financí č.j.: MF-19987/2019/15-4, podle § 18a odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. předmětem daně a náklady v souvislosti s tímto příjmem nejsou daňově účinné podle § 25 odst. 1 písm. i) téhož zákona. Jak má správně postupovat poplatník z hlediska účetnictví a daně z příjmu právnických osob, když v jednom účetním období obdrží dotaci a náklady v souvislosti s obnovou lesa budou v tomto účetním období nižší a budou vynaloženy až v následujícím roce?

Byly provedeny práce na jedné straně schodiště, a to odstranění gumové soklové lišty a nalepení soklu z keramického obkladu. Výchozí stav byl takový, že na jedné straně schodiště byl keramický sokl a na druhé straně gumová soklová lišta. Jedná se o opravu z důvodu, že jde pouze o výměnu materiálu, anebo je to technické zhodnocení budovy?