Zaměstnanecké výhody

Jsme podnikatelský subjekt a máme vydaný Vnitřní předpis pro poskytování stravování. Můžeme si tímto předpisem stanovit, že nárok na příspěvek zaměstnancům na stravování vznikne v případě odpracování poloviny směny, v případě jednosměnného provozu tedy 4 hod?

Je možno dát zaměstnanci na dohodu o provedení práce nějaký příspěvek na bydlení? Tak, aby to bylo pro zaměstnance osvobozené od daně z příjmu a pro zaměstnavatele to byl daňový náklad?

Zaměstnavatel, OSVČ, poskytuje úklidové služby. Zaměstnává zaměstnance z Filipín. Jak je to s daňovými dopady jak u zaměstnavatele OSVČ, tak u zaměstnanců: 1) koupená letenka do 20 000 Kč pro přepravu nového zaměstnance z Filipín do ČR, 2) příspěvek na dopravu (roční kupón MHD), vzhledem k tomu, že budou úklidy prováděny převážně v domácnostech a firmách v rámci Prahy, 3) faktura na administrativní poplatek za zprostředkování zaměstnanců náborového podniku z Filipín. Jedná se o daňový náklad zaměstnavatele OSVČ a DPH se v přiznání k DPH nikde nezohledňuje, vzhledem k tomu, že se jedná o poplatek?

Zaměstnavatel přispíval zaměstnanci v roce 2024 měsíčně 4.000 Kč na penzijní připojištění. Zaměstnanec od 10/2024 změnil penzijní připojištění na doplňkové penzijní spoření (převod smlouvy bez výplaty finančních prostředků) a tuto změnu nenahlásil zaměstnavateli. Třikrát poslal zaměstnavatel 4.000 Kč na starý účet a třikrát se peníze vrátily zpět na účet zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy zaplatil v roce 2024 celkem 36.000 Kč (9×). Nyní kdyby chtěl v roce 2025 12.000 Kč jednorázově doplatit až v únoru 2025, tak asi bude problém na straně zaměstnance, protože by v roce 2025 bylo zaplaceno celkem 60.000 Kč (12.000 + měsíčně 4.000 Kč). Muselo by poté dojít k přidanění k hrubé mzdě ve výši 10.000 Kč?

V roce 2025 limit na všechny benefity činí 23 278 Kč. Zaměstnavatel chtěl by poskytnout svým zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Zaměstnavatel musí zaměstnanecký benefit stanovit vnitřním předpisem, nebo stačí benefit sjednat v individuální smlouvě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Jakým způsobem zaměstnavatel poskytuje benefit na rekreaci? Společnost objednává rekreační pobyt, na základě faktury pobyt proplatí? Faktura měla by obsahovat údaje zaměstnance, případně údaje příslušníků jeho rodiny, kterému poskytuje příspěvek na rekreaci? 

Zaměstnavateli vyšel za 1/2025 souhrnně za všechny zaměstnance měsíční daňový bonus. Bylo to mimořádně, protože většina zaměstnanců byla nemocná, a měli tudíž nízké daně. V dalších měsících již bude vycházet placení daně ze závislé činnosti. Zaměstnavatel nechce dávat Žádost podle § 35d odst. 5 ZDP na Finanční úřad. Lze prosím v dalších měsících ponížit částku odvodu na dani ze závislé činnosti o tento bonus z ledna 2025?

Je proplacení povinného adaptačně-integračního kurzu zaměstnanci daňově uznatelným nákladem?

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Lze poskytnout benefity (volnočasové a zdravotnické) jen některým zaměstnancům (nikoliv všem), pokud to zdůvodním ve směrnici? A pokud to lze z nějakého důvodu, jaký důvod pro neposkytnutí všem zaměstnancům by měl být odpovídající?

Zaměstnanci firmy používají firemní auta jak pro služební, tak i pro soukromé účely (mají pro tento účel uzavřené se zaměstnavatelem smlouvy). Příjmem zaměstnance je 1 % vstupní ceny motorového vozidla. Zároveň zaměstnavatel proplácí zaměstnancům parkovací oprávnění na základě předloženého dokladu o zaplacení ceny z užívání komunikací pro stání silničního motorového vozidla. Na dokladu je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jako držitele oprávnění, dále je vymezená parkovací oblast, např. Praha 4, je uvedená kategorie oprávnění: Rezidentská nebo Seniorská apod. Parkovací oprávnění vydává Městska část Hlavního města Prahy. Je to (ne)peněžní příjem zaměstnance a podléhá daní z příjmů a odvodům sociálního a zdravotního pojištění? Je to daňově uznatelný náklad pro firmu? 

Činnost sro, plátce DPH, je zajištění floristických služeb, dekorací a aranžmá na svatby, plesy, eventy, interiéry hotelů. Firma zakoupí pro své 2 jednatele a zároveň společníky - vstupenky na ples. Na tomto plese se jednak společníci potkají se svými zakázníky, popř. mohou potkat nové, chtějí se inspirovat s výzdobou a uspořádáním - které je inspirativní pro jejich práci. Je možné, aby tyto 2 vstupenky byly daňově uznatelným nákladem, s možností odečtu DPH na vstupu?

Zaměstnavatel přispíval od 3/2024 svému zaměstnanci na penzijní připojištění 4 000 Kč měsíčně. Zaměstnanec toto penzijní připojištění v 10/2024 ukončil. Může si ponechat ve výdajích zaměstnavatel 4.000 Kč × 8 měsíců, celkem 32.000 Kč? Musí zaměstnanec podat daňové přiznání a dodanit v § 6 ZDP 32.000 Kč? Jestli by peníze vložil do nového penzijního připojištění, musel by zaměstnanec něco dodaňovat?

Zaměstnavatel po 2letém užívání dává svým zaměstnancům zdarma firemní telefon iPhone Apple jako benefit. Jak se má správně provést dodanění přístroje iPhone Apple do mzdy a jak řešit problematiku DPH?

V sobotu, mimo klasický pracovní týden, bylo potřeba provést pravidelné revize strojů, kdy je nutná součinnost zaměstnanců. 12 zaměstnanců bylo na 7 hodin na směně na dílně. Zaměstnavatel objednal z místní restaurace 12x pizzu. Ve vnitřní směrnici máme poskytování příspěvku na stravování v maximální osvobozené výši, tj. 116,20. Jelikož náš dodavatel má obědy ve výši 99 a 109, nic nedodaňujeme, v případě, že si zaměstnanec objedná oběd nad rámec, uhradí ho celý oproti daňovému dokladu srážkou ze mzdy nebo hotově. Je možné použít postup příspěvku na stravování i v sobotu, kdy nefunguje dodavatel obědů a jídlo bylo zaměstnancům dodáno z restaurace? Daňový doklad z restaurace máme. Například pizza v ceně 200 - příspěvek zaměstnavatele 116,20 a 83,80 by zaměstnanec uhradil dle naší směrnice?

Zaměstnavatel přispívá měsíčně 4 000 Kč na dlouhodobé produkty na stáří (DIP, DPS, ŽP). Pokud příspěvek dává do prosincové mzdy (prosinec 2024), kterou reálně platí 15. ledna 2025 společně s příspěvkem ve stejný den, tak se to počítá z pohledu osvobození příjmu do roku 2024 nebo 2025? Je to daňovým nákladem zaměstnavatele v roce 2024 nebo 2025? Většina softwarů to automaticky zařazuje u zaměstnavatele i zaměstnance do prosince 2024. Pokud nějaký zaměstnanec má dva různé zaměstnavatele, a oba mu přispívají nezávisle po 48 000 Kč ročně, musí si podat přiznání a dodanit 46 000 Kč, tj. dodanit příspěvky nad 50 000 Kč?

Zaměstnavatel zakoupil do společnosti vozidlo z EU a byl uplatněn reverse charge. Toto firemní vozidlo bude používat zaměstnanec i pro své soukromé účely. Zaměstnanci se bude dodaňovat do mzdy 1 % vstupní ceny vozidla včetně DPH nebo v případě, že byl uplatněn reverse charge, se bude jednat o cenu bez DPH?

Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s fyzickou osobou (neregistrovanou jako poskytovatel zdravotnických služeb) na poskytování masérských služeb pro své zaměstnance. Ten dvakrát do měsíce dochází do této společnosti a zaměstnanci mají možnost využít jeho služeb na pracovišti. Dá se tedy na toto nepeněžní plnění pohlížet jako poskytnutí rekreace a z tohoto důvodu lze aplikovat znění dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 ZDP? Pokud ano, má na aplikaci tohoto znění vliv zda zaměstnanci navštíví maséra ve své pracovní době nebo po pracovní době? Rekreace není nikde specifikována a obecná definice hovoří o rekreaci jako o času nebo aktivitě, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku při němž regenerují svoje tělo nebo mysl. Jsme toho názoru, že masáž tuto definici naplňuje.

Firma před 6 lety poskytla zaměstnanci bezúročnou půjčku 200 000 Kč. Nyní už 4 roky není zaměstnancem, dosud nesplatil 40 000 Kč, firma se rozhodla mu dluh prominout. Bude zaúčtováno na nedaňové náklady. U zaměstnance bude považováno jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů do limitu 50 000 Kč. Je to tak správně, případně je potřeba ještě něco dalšího zohledňovat? 

Společnost s r. o. uhradila fakturu za dovolenou pro zaměstnance. Částka je 25 000 Kč. Zaměstnanec by firmě částku nad 21 984 Kč uhradil v hotovosti, tj. 3.016 Kč. Zaúčtování by mohlo být takto: MD 527/D 321 21 984 Kč, MD 315/D 321 3 016 Kč. Příjem do pokladny MD 211/D 315 3 016 Kč. Je to daňově a účetně v pořádku, nebo je možné jiné řešení?

Může zaměstnavatel poskytnout benefit v nepeněžní formě zaměstnancům – matce i otci dítěte, jenž jsou zaměstnáni u stejného zaměstnavatele na použití zařízení péče o dítě předškolního věku tak, že každému z rodičů bude poskytnuto plnění v částce 21 983 Kč? Jelikož se jedná o jediné poskytnuté plnění těmto zaměstnancům na vrub nákladů, které nejsou náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů za rok 2024 dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, bude toto plnění jak u matky, tak u otce osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti, přestože se týká stejného rodinného příslušníka?