Zaměstnanecké výhody

Zaměstnavatel (s. r. o.) zaměstnává pracovníky na pozici dispečer tepelného hospodářství, kteří pracují v rozvržených 12hodinových směnách. Na základě vnitřního mzdového předpisu mají po odpracování více než 11 hodin nárok na dvojnásobný stravenkový paušál (2 × 116Kč). Pokud mají nařízený 12hodinový přesčas (zástup za dovolenou nebo nemoc kolegy) mimo plánované směny, mají také za tuto odpracovanou dobu nárok na dvojnásobný stravenkový paušál nebo stravné?

Je povinností zaměstnavatele poskytovat příspěvek na stravování, nebo pokud nemá jídelnu, musí vydávat stravenky? 

Společnost poskytuje svým zaměstnancům nepeněžní benefit pro volný čas od společnosti Pluxee, kartu Flexi. Měsíčně je na kartu Flexi převáděna částka 500 Kč. Kdy se tato částka započítává do limitu pro osvobození nepeněžních benefitů, pro rok 2024 do částky 21.983 Kč? Je to okamžikem převedení na kartu, nebo okamžikem skutečného čerpaní, tedy uhrazením konkrétní volnočasové aktivity?

Společnost zabývající se výrobou provozuje ve vlastní režii a s vlastními zaměstnanci závodní jídelnu. Zaměstnancům poskytuje stravování ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a hlídá si limit ve výši 70% horní hranice stravného pro osvobození. Zaměstnanec má možnost si ve dnech, kdy mu nevznikl nárok na příspěvek na stravování, oběd zakoupit za plnou cenu. V takovém případě se mu účtuje částka ve výši celkových nákladů na 1 oběd, tj. suroviny, energie, mzdy, odpisy, opravy, atd.). Společnost by chtěla umožnit stravování i zaměstnancům okolních firem. Cenu pro tyto externí strávníky by stanovila jako celkové náklady + % marže. Nebude v takovém případě správce daně nahlížet na částku představující marži jako na nepeněžní plnění vlastních zaměstnanců, kdy ve smyslu § 6 odst. 3 ZDP, by dodanil rozdíl mezi cenou účtovanou zaměstnanci a cenou účtovanou jiným osobám? 

Firma zaplatila svému zaměstnanci preventivní onkologickou prohlídku. Předpokládám, že se z hlediska firmy jedná o nedaňový náklad. Jak je to s osvobozením příjmu na straně zaměstnance? Lze toto zahrnout mezi zaměstnanecké benefity?

Poskytujeme zaměstnancům obědy od dodavatelské firmy, cena jednoho oběda je 113 Kč bez DPH, včetně 12 % DPH za 126,56 Kč. Limit stravného 116,20 Kč pro rok 2024 je bez DPH? 

Firma poskytuje zaměstnancům benefit příspěvek na rekreaci ve výši do 20 000 Kč. Aby nedošlo k pochybnostem, tak vždy platí firma ze sveho účtu, aby se zaměstnanec neobdržel žádnou peněžní zálohu. Je nutné, aby byla faktura za ubytování striktně vystavena na iniciály firmy, nebo je v pořádku, když je vystavena přímo na zaměstnance a firma ji pouze uhradí? Do jakého roku se počítá příjem zaměstnance, pokud firma za něho zaplatí v roce 2024 finanční příspěvek, ale samotné ubytování je na rok 2025?

Zaměstnanec užívá automobil i pro soukromé účely. Jedno procento pořizovací ceny vychází na desetinná místa. Jak se postupuje - zaokrouluje se částka na 2 desetinná místa (dle daňového řádu) nebo se matematicky zaokrouhluje na celou částku?

Zaměstnavatel pořádá pro své zaměstnance soutěže o věcné ceny, jde o vědomostní soutěže, sportovní soutěže, soutěže pro děti zaměstnanců. Jak jsou dané výhry zdaňované? Jaké typy odměn zvolit, aby byly pro zaměstnance co nejméně daňově zatěžující?

Zaměstnavatel poskytuje v souladu s kolektivní smlouvou lázeňské pobyty zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům. Pobyt je zaplacen zaměstnavatelem v okamžiku rezervace. Na straně zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad – čerpání sociálního fondu, na straně zaměstnance se jedná o osvobozené nepeněžní plnění dle § 6 odst.9 písm d). V případě, že je pobyt z důvodu nemoci zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka zrušen, jsou ze strany lázeňského zařízení uplatněny storno poplatky ve výši 50% hodnoty pobytu. Jsou storno poplatky také považovány za plnění dle § 6 odst.9 písm. d) a vstupují do limitu osvobozených nepeněžních příjmů na straně zaměstnance?

Jakým rodinným příslušníkům lze poskytovat benefity od zaměstnavatele? Lze i na partnera, se kterým není zaměstnanec sezdán? A na rodiče či jiné příslušníky rodiny?

Klientka má kvalifikaci fyzioterapeuta. Pracovala v rámci rehabilitačního zařízení, které mělo smlouvy se zdravotními pojišťovnami plus doplatky pacientů. Odešla a pracuje jako OSVČ fyzioterapeutka. Dále se vzdělává v kurzech. Rehabilitační práci zajišťuje klientka pod kódem 96040 Činnosti pro osobní a fyzickou pohodu, registraci k podnikání má, IČO má, daně a odvody platí. Podle § 6 zákona o dani z příjmů, lze poskytovat benefity zaměstnancům mimo jiné i na pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis, použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace nebo zájezdu. A narážíme na výklad slova „zdravotní zařízení“. Přestože není žádný přívlastek „státní, nebo úřední, nebo ti co mají smlouvy se zdravotní pojišťovnou“. Narážíme v praxi na to, že někteří zaměstnavatelé odmítají „podepsanou propustku ke zdravotním výkonům“, nebo pokud zaměstnanec požádá (benefit) o příspěvek podle § 6 ZDP, zaměstnavatelé argumentují, že se nejedná o zdravotní zařízení? Pokud zubař nebo obvodní lékař neuzavře se zdravotní pojišťovnou smlouvu, pacient si platí plnou cenu, pak se také nejedná o zdravotní zařízení, nebo je lékařské zařízené podmíněno titulem MUDr.?

Společnost poskytuje svým zaměstnancům poukázky Flexi. Fakturována je hodnota poukázek, ale také částka za zprostředkování a za dopravu. Máme sociální fond, celá faktura je hrazena z fondu. Rozpočítávají se veškeré tyto náklady na zaměstnance, tzn. do limitu pro benefity budu započítávat hodnotu poukázky a hodnotu navýším o poměrnou část ceny za zprostředkování a dopravu těchto poukázek?

Společnost s r. o. kupuje občas pro obchodní partnery vstupenky na různé kulturní a sportovní akce. Aktuálně například vstupenky na tenis, olympiádu, koncerty v zahraničí apod. Vstupenky jsou kupovány na jméno jednatele přes zahraniční pořadatelské servery, které je nabízejí. Problém je ovšem s fakturou. Při zaslání žádosti o vystavení faktury s iniciály firmy nám bylo sděleno, že nic takového nám nejsou schopni zaslat. Takže firma má k dispozici pouze objednávku (mail) se jménem jednatele a posléze přijdou vstupenky (až v roce 2024, jelikož se jedná o akce v roce 2024). Cena vstupenek je uhrazena firemní kartou. Je níže uvedený účetní postup a doložení dokladů dostačující? 1. Rok 2023 - z účtu odečtena částka vstupenek (platba kartou) zaúčtováno jako náklad příštích období MD 381/D 221 k účtu přiložena objednávka znějící na jméno jednatele. 2. Rok 2024 - na základě doložené kopie vstupenek je ke dni konání akce zaúčtován interní doklad MD 543/D 381 - dary, nedaňová položka.

Zaměstnavatel chce zavést nově možnost využívat 2 dny jako Sick days, může ve vnitřním předpise vymezit, že v případě, že do konce roku nebude tento benefit využit, tak to propadne a nelze převést do dalšího roku? Dále může stanovit, že kompenzace za sick days bude poskytována ve výši plné mzdy a ne náhrady mzdy vypočtené z průměrného výdělku?

Máme zaměstnance na HPP, může dostávat nějaké odměny, které se nedaní, nebo nějaké jiné zaměstnanecké výhody?

Zaměstnavatel uhradil zaměstnanci, který u něho pracuje na DPP, jednorázově školné na zimní semestr na soukromé vysoké škole v částce přesahující 50 tis. Kč za semestr. Jak je to s daňovou uznatelností na straně zaměstnavatele a s případným osvobozením na straně zaměstnance?

Máme auto na operativní leasing které využíval jeden team leader. Pracovní smlouva mu skončila a teď běží lhůta spojená s konkurenční doložkou – 6 měsíců. Po tuto dobu využívá toto auto. 1) Bude takový příjem stále podléhat 1 % k dodanění dle § 6 odst. 6 ZDP? Domnívám se, že nebude. 2) Pokud budeme mu fakturovat splátky, tak se domnívám, že z pohledu DPH a DPPO by problém nebyl. Po 6 měsících operativní auto koupíme na společnost a odprodáme ho bývalému zaměstnanci za 50 % účetní zůstatkové ceny. 3) Domnívám se, že z pohledu DPH bude uznatelné. 4) Domnívám se že i pro DPPO bude rozdíl mezi ÚZC a DZC uznatelný. 5) Bude rozdíl mezi tržní cenou a 50 % ÚZC posuzován jako příjem ze zaměstnání pro DPFO, VZP, ČSSZ?