Agenturní zaměstnávání

Společnost s r. o. se zabývá zpracováním materiálu, což zahrnuje činnosti jako dovoz materiálu, jeho uskladnění, přemístění, jeho úprava, např. barvení nebo rozřezání či montáž a nakládka. Některé z těchto činností zajišťuje společnost prostřednictvím dodavatele s. r. o., se kterým uzavřela smlouvu o dílo, a tyto činnosti si u něj objednává. Smluvně je odměna stanovena podle počtu pracovníků dané firmy a hodinové sazby. Snažíme se stále s dodavatelem komunikovat a požadujeme, aby prokázal, že všichni jeho pracovníci jsou u něj v pracovněprávním poměru nebo jiném smluvním vztahu, jinak to samozřejmě upravuje také smlouva o dílo. Četl jsem článek, že tento způsob má prý finanční správa postihovat, ale nevím, zda se nás to skutečně týká, protože mi nepřijde, že děláme něco v rozporu se zákonem. Není potřeba reagovat na to, co jsem četl, spíš ta prosba jde směrem, zda výše uvedený způsob spolupráce je v tomto protizákonný a případně zda v něm spatřujete rizika. Tady navíc uvedu, že u nás vzhledem k provozu nepravidelně probíhá kontrola IOP, hygieny a těmi procházíme v pořádku. 

Finanční správa na základě své analytické činnosti zjišťuje pokračující šíření nelegálních forem zaměstnávání včetně tzv. zastřeného zprostředkování pracovní síly. Tyto praktiky využívané některými firmami poškozují ostatní zaměstnavatele, vedou ke krácení daní a pojistných odvodů a často jsou spojeny i se špatnými pracovními podmínkami využívaných pracovníků.

K námitce brojící proti označení činnosti stěžovatelky jako agenturní zaměstnávání NSS uvádí, že krajský soud souhlasí se stěžovatelkou v tom, že nezaregistrování dodavatelů jako agentur práce ještě nevypovídá o existenci daňového podvodu.

Máme firmu A a firmu B (matka a dcera), firma A má zaměstnance a "půjčila" by je firmě B, musí mít firma A oprávnění jako agentura práce a pokud ano, jaké jsou podmínky pro agenturu práce?

Zaměstnáváme dočasně přidělené pracovníky na základě smlouvy s agenturou práce, která nám vystavuje každý měsíc fakturu za odpracované hodiny jejich pracovníků. Máme povinnost dodržet srovnatelné pracovní a mzdové podmínky s našimi kmenovým zaměstnanci. Můžeme jim přispívat na jejich obědy? Jakým způsobem a v jaké výši? Bude to pro nás daňově uznatelný náklad?

Majitel a zároveň jednatel s. r. o. (označení A) má nabídku od jiné společnosti (označení B), aby pro ni sháněl dočasné pracovníky pro výrobu a další činnosti. Tato spolupráce by měla probíhat tak, že jednotlivé OSVČ budou fakturovat společnosti A práci odvedenou pro společnost B a následně společnost A souhrnně vyfakturuje celkovou částku za odpracovanou dobu společnosti B. Je tato forma spolupráce možná, případně jak legálně takovouto zakázku řešit?

Společnost s ručením omezeným uzavřela smlouvu s pracovní agenturou. Může společnost poskytovat příspěvek na stravování agenturním zaměstnancům a bude pro tuto společnost tento příspěvek daňově uznatelným nákladem ? Pracovní agentura žádný příspěvek svým zaměstnancům neposkytuje.

Máme agenturu práce. Od 1. 1. 2024 byla novela zákona o zaměstnanosti na základě které jsme museli splnit podmínku bezdlužnosti do 1. 4. 2024. Toto jsme u všech orgánů splnili a prokázali MPSV. Následně bude MPSV bezdlužnost ověřovat automaticky bez nutnosti zproštění mlčenlivosti nejméně jednou za 6 měsíců. Mohou si kdykoliv vyžádat bezdlužnost bez předchozího upozornění? Jestliže např. firma zaplatí pozdě (je tam třeba i malé penále) a poté náhodnou bezdlužností neprojde. Jak tedy si máme správně vykládat tuto podmínku? Rozumím tomu, že když si někdo vyžádá bezdlužnost k určitému datu, tak se drobné penále doplatí a bezdlužnost je beproblémově vydaná. Ale když by MPSV někdy jen tak náhodně toto ověřovalo, tak nevím, jestli by firma títmo testem prošla. Jak je to tedy v zákoně myšleno?

S tím souvisí rovněž námitky stěžovatele, že si žalobkyně měla obezřetně jako jedno z přiměřených opatření vyžádat příslušná povolení konkrétních subdodavatelů. Krajský soud v odst. 78 odůvodnění napadeného rozsudku správně odkázal na rozhodnutí SD EU ve věci Gábor Tóth, z něhož vyplývá, že není povinností daňového subjektu prověřovat právní vztah mezi pracovníky jeho dodavatele, případně ověřovat, zdali jeho dodavatel jako zaměstnavatel splnil ostatní veřejnoprávní povinnosti. V odst. 79 pak krajský soud správně konstatoval, že nebylo povinností žalobkyně v posuzovaném případě prověřovat vztah společnosti Mrija stav k jejím zaměstnancům či subdodavatelům a ověřovat, zdali neporušila ustanovení jiných (např. pracovněprávních) předpisů. Závěr stěžovatele, že si jako jedno z přiměřených opatření, jejichž účelem je zamezení účasti na daňovém podvodu, měla žalobkyně opatřit příslušná povolení identifikovaných subdodavatelů, je tak nesprávný.

Společnost spolupracuje s agenturami práce a zaměstnává agenturní pracovníky. V souvislosti se změnami ve výrobě potřebuje proškolit i tyto agenturní pracovníky. Standardně společnost náklady na takové školení přeúčtuje na agenturu práce. Agentura následně navýší fakturaci služeb i o tyto náklady. Společnost by z důvodu snížení administrativní zátěže chtěla s agenturami práce zasmluvnit formou dodatku ke smlouvě, že ponese náklady na školení těchto agenturních zaměstnanců sama. Domníváme se, že tomu nic nebrání. Nicméně obáváme se, zda by v takovém případě byly náklady vynaložené na školení agenturních pracovníků daňově uznatelnými náklady, a to vzhledem k tomu, že zákon o dani z příjmů v § 24 odst. 2 písm. j) hovoří o odborném rozvoji zaměstnanců. Je možné externí náklady vynaložené na školení agenturních pracovníků považovat za daňově uznatelné náklady?

Česká s. r. o. uzavřela smlouvu se švédskou společností o poskytování pracovníků. Ve smlouvě není přesně uvedeno, zda pracovník bude zaměstnanec nebo OSVČ. Švédská společnost souhlasila s tím, že česká s. r. o. může poskytnout i osobu samostatně výdělečně činnou. Česká s. r. o. vystaví fakturu švédské společnosti za IT služby, které vykonala osoba samostatně výdělečně činná. OSVČ pak vystaví fakturu české s. r. o. za tyto IT služby. IT služby je možné vykonávat odkudkoliv, OSVČ je vykonává ze svého bydliště v Brně. OSVČ zároveň poskytuje IT služby i dalším českým společnostem. Je tento postup v pořádku s ohledem na fakt, že švédská s. r. o. souhlasí s tím, že poskytnutý pracovník nemusí být vlastní zaměstnanec a může být i osoba samostatně výdělečně činná? 

Jsme zemědělské družstvo a na polní práce nám dodává pracovníky agenturní firma. Ta nám zajistila pracovníky ze Slovenska. Tito pracovníci nejsou naši zaměstnanci. Těmto pracovníkům na základě jízdenky proplácíme cestu, nebo jim cestu k nám a zpět na Slovensko zajišťujeme vlastní dopravou. Může být jízdenka, či vlastní doprava daňově uznatelný náklad zemědělského družstva?

Společnost s.r.o. - agentura práce přiděluje své zaměstnance na základě smlouvy o agenturním zaměstnávání k uživateli do továrny. Agentura práce nechtěla provádět svoz zaměstnanců. Uživatel se rozhodl ze své vlastní vůle, že na vlastní náklady bude svážet tyto agenturní zaměstnance do své továrny. Tuto službu s.r.o. (agentura práce) neplatí. Jedná se u zaměstnance o benefit, který by měl být předmětem zdanění ve mzdě, když dopravu nezajišťuje zaměstnavatel, ale uživatel? Předpokládáme, že u samotného s.r.o. nedochází k nějakému dodanění?

Dne 14. 7. 2017 byla pod č. 206/2017 ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti “), a některých dalších zákonů (dále jen „novela“). Novela byla přijata z více důvodů.