Bezúplatný příjem

Fyzická osoba zakoupila byt pro svou příbuznou, tetu, sestru své matky, starobní důchodkyni bez bližších příbuzných, byt. Fyzická osoba nechává tetu v bytě bydlet bezplatně. Teta žije v bytě sama, a aby si nepřipadala „na obtíž“ hradí si dle vlastního rozhodnutí veškeré náklady svého bydlení (voda, eletřina, teplo, odpady, služby) a rozhodla se také platit příspěvek do fondu oprav cca 3 000 Kč. Vlastník bytu hradí pouze daň z nemovitých věcí, o které teta neví. Je takovýto model skutečně bezplatný a „pronajímatel“ nemusí platit daň z příjmu například z příspěvku do fondu oprav, který za něj hradí jeho teta?

Naše společnost na síti LinkdeIn využává placenou službu Recruiter Lite, pro oslovování vhodných kandidátů na volné pracovní pozice. Na faktuře je jako odběratel uveden zaměstnanec, nikoliv firma a změna odběratele není možná. LinkedIn je irský dodavatel, faktura je s českou daní. Pro firmy slouží vyšší balíčky, za které je ale několikanásobně vyšší cena, na tyto balíčky z důvodu vysoké ceny nechce firma přecházet. I když tento náklad souvisí s činností firmy (náborem zaměstnanců) odběratelem je fyzická osoba, tzn. formálně nemáme daňový doklad a o nákladu tedy účtujeme nedaňově. Tato fakturace probíhá každý měsíc, úhrada se strhává z firemní karty. Je tu riziko, že by FÚ mohl vyhodnotit tento nedaňový náklad jako osobní prospěch zaměstnance, tzn. napadnout, že firma nezdanila jako nepeněžní příjem zaměstnance (benefit)? Popř. nějaké další riziko? I když faktura nesplňuje náležitosti daňového dokladu – přesto bychom zahrnuli do daňových nákladů, obstála by u FÚ argumentace, že služba je využívána výhradně pro účely náboru zaměstnanců a zajištění personálních potřeb firmy, tedy v přímé souvislosti s dosažením a udržením příjmů firmy? Žádnou podpůrnou dokumentaci ale v účetnictví nearchivujeme.

Česká s. r. o. vlastní osobní auto. Jednatel je zaměstnán a používá auto jak pro práci, tak i pro soukromé účely. Musí si každý měsíc dodanit ke mzdě 1 % z pořizovací ceny auta? Nebo jen v měsíci, kdy to auto použil pro soukromou jízdu. Každý rok dodaňuji z pořizovací ceny? 

Jedna nezisková organizace (z.s.) poskytne druhé neziskové organizaci (také z.s.) z volných zdrojů bezúročnou zápůjčku. Je možné u příjemce zápůjčky považovat bezúplatný příjem v podobě (obvyklého) úroku, který nemusí hradit, za osvobozený od daně z příjmů podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 1. Zápůjčka bude použita na opravy nemovitosti, která slouží výhradně k hlavní činnosti spolku splňující podmínky § 20 odst. 8. Obvyklý úrok by byl odhadem 200 tis. K ročně.

Klient je s.r.o., jehož společníci jsou z 50% jiné s.r.o. a druhých 50% je rozděleno následovně - 38% vlastní zájmový spolek, jehož členy je 12 jiných zájmových spolků, které následně vlastní v s.r.o. každý po 1%. Ve společenské smlouvě má s.r.o. nastaveno, že podílníci s menším podílem než 10% se vzdávají podílu ve prospěch podílníka zájmového spolku, který vlastní 38%. Je to z důvodu, protože mají interně v rámci spolku nastavená pravidla, kdo a v jaké výši má ze zisku s.r.o. profitovat. Mechanismus je nastaven tak, že celý podíl ve výší 50% zisku na s.r.o. je na základě rozhodnutí valné hromady s.r.o. vyplacen zájmovému spolku, který sdružuje ostatní spolky a ten následně formou příspěvků distribuuje zisk mezi jednotlivé členské spolky. Na úrovni sdružujícího spolku je při výplatě ze zisku sražena daň 15%. Vzhledem k tomu, že mechanismus výše příspěvku na jednotlivé členské spolky je upraven interní směrnicí a má jasně definované parametry, co musí a v jaké míře jednotlivé členské spolky splnit a čím tak teoreticky pomáhají k vytvoření zisku v s.r.o., tak se chci zeptat, jak se tento příspěvek chová daňově u poskytovatele (členské organizace) a příjemce (členského spolku). 1) Jedná se u poskytovatele o daňově uznatelný náklad ve chvíli, kdy je jeho výplata podmíněna splněním podmínek jednotlivých členských spolků, které směřují k vytvoření zisku v s.r.o. nebo se jedná o nedaňový náklad v podobě poskytnutého bezúplatného příjmu, jehož odpočet nemohou využít vřejně prospěšní poplatníci dle §20 odst. 8 ZDP? 2) U příjemce se jedná o bezúplatný příjem, který je v případě jeho použití na účely definované v §20 odst. 8 ZDP možné osvobodit, případně neosvobodit podle §19b odst. 3 ZDP nebo se vůbec nejedná o bezúplatný příjem, ale v případě, kdy závisí teoreticky na splnění určitých podmínek, tak je nutné ho brát jako standardní neosvobozený příjem? 3) Mám ještě podotázku a to zda v případě, kdy by bylo smluvně ošetřeno hlasování na valné hromadě tak, že by se zisk rozdělil rovnou na úrovni s.r.o. na základě valné hromady jednotlivým podílníkům a členům jinak, než mají výši podílů na s.r.o. (např. členský spolek by neměl 38% podíl na zisku, ale pouze 12% podíl, jeden členský spolek by měl 3,5% podíl na zisku namísto 1% podílu, druhý 2,5% podíl atd., což by se odhlasovalo v rámci valné hromady), tak zda by toto bylo možné, protože by se v tomto případě rovnou všem výplata podílů srazila 15% u s.r.o. při výplatě a teoreticky by se tak body 1) a 2) nemusely vůbec řešit? A pokud by to bylo možné, tak zda by toto nebylo možné ze strany správce daně být chápáno jako nějaká forma obcházení daňové povinnosti, respektive snížení z 21% na 15%? 

Může jednatel, který není společníkem , poskytnout své společnosti bezúročnou zápůjčku ?

Společnost s ručením omezeným, nemocnice, uzavřela smlouvu se Správou státních hmotných rezerv smlouvu o bezúplatném převodu příslušnosti hospodařit s majetkem státu ve veřejném zájmu podle § 22 odst. 3 zákona o majetku státu. Na základě této smlouvy jí byla převedena příslušnost hospodařit s dlouhodobým majetkem ve výši necelé 3 mil. Kč (14 ks). Příslušnost hospodaření je minimálně do konce roku 2027. Jakým způsobem o majetku účtovat?

Společnost s ručením omezeným byla založena jediným společníkem v roce 2022. Společník nyní uvažuje o rozdělení svého podílu a převedení 10% části na další osobu bez jakéhokoliv finančního vyrovnání. Jaké budou daňové dopady tohoto rozhodnutí.

Vlastník pozemku převedl na svoji družku, s kterou sdílí několik let domácnost, pozemek, který ona následně prodala. Je možné po ohlášení na FÚ použít získané peníze pro vlastní bytovou potřebu a neodvádět tak z prodeje daň? Zároveň se neplatí daň z bezúplatného nabytí pozemku, jelikož žijí ve společné domácnosti? 

Společnost A vlastnila více než 5 let akcie (18,77 % na ZK) společnosti B. V účetnictví tento podíl evidovala jako Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly (položka B.III.5 rozvahy). V roce 2024 došlo k prodeji těchto akcí na základě smlouvy o úplatném převodu akcií (tyto akcie koupila společnost B a zaúčtovala jako vlastní akcie). Akcie byly vyřazeny MD 56x/D 06x. Výnos zaúčtován MD 37x/D 66x. Vše bylo v roce 2024 uhrazeno. Jaké je správné daňové řešení této transakce v DPPO společnosti A? Jedná se o nedaňový náklad dle § 25 ZDP, v DPPO ř. 40 – nedaňové náklady a osvobozený výnos dle § 19 ZDP, v DPPO ř. 110?

OSVČ, neplátce DPH, uplatňuje po celou dobu podnikání od r. 2022 paušální výdaje ve výši 60 %. V lednu 2024 koupil vibrační válec HAMM HD 8-VV v částce 125 840 Kč. Válec používal pro své podnikání: práce s ním, nebo pronájem stroje. Tento 13. 6. 2024 prodal v částce 199 390 Kč. Chápu dobře, že se jedná o poplatníka, který dle § 7 odst. 7 ZDP nemá obchodní majetek a je tento prodej od daně osvobozen? Dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP mám chápat vibrační válec jako motorové vozidlo, nákup prodej do jednoho roku, od daně neosvobozeno a příjem z § 10 ZDP, či hmotná movitá věc a dle § 4 odst. 3 není v obchodním majetku, od daně osvobozeno?

Státní podnik, jehož zřizovatelem je orgán státní správy, má hranici pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku částku 80 000 Kč a pro drobný hmotný majetek 2 500 Kč, a který používá rovnoměrné odpisy s dobou životnosti u HW 5 let, obdržel od svého zřizovatele bezúplatně k 31. 12. 2024 hmotný majetek (pozn.: na němž poskytuje státní podnik služby svému zřizovateli) v následující struktuře:   Účetní hodnoty Položka Pořizovací cena Oprávky Zůstatková cena 49 ks HW po 200 tis. Kč 9 800 000,00 -8 820 000,00 980 000,00 1 ks HW po 50 tis. Kč – drobný hmotný majetek 50 000,00 -50 000,00 0 Celkem 9 850 000,00 8 870 000,00 980 000,00   Tento majetek byl znalcem oceněn k 31.12.2024 jako soubor majetku na částku 10 000 000,00 Kč. Otázka: Má být majetek zařazen do účetnictví našeho podniku v pořizovacích cenách nebo v zůstatkových cenách nebo v reprodukčních pořizovacích cenách podle znaleckého posudku? Má být účtováno o oceňovacím rozdílu? Má být účtováno o odložené dani z oceňovacího rozdílu? Je níže uvedené účtování správné? Pokud ne, jak má být správně účtováno?   2024 Částka MD D Částka 980 000,00 022 – Samostatné movité věci 648 Ostatní provozní výnosy 980 000,00 11 417 721,52 097 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku 414 – Oceňovací rozdíl 9 020 000,00*     481 – Odložená daň 2 397 721,52** 12 397 721,52 Celkem Celkem 12 397 721,52 * Znalecké ocenění ve výši 10 mil. Kč snížené o účetní zůstatkovou cenu 980 000 Kč ** sazba 21% Pozn. V operativní evidence bude evidován drobný hmotný majetek v hodnotě 50 000,00 Kč 2025 Částka MD D Částka 761 182,00* 557 – zúčtování oprávky k oceňovacím rozdílu 098 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku 761 182,00 196 000,00** 551 – odpisy 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem 196 000,00 * Roční odpis z Oceňovacího rozdílu k nabytému majetku z částky 11 417 721,52 ve výši 1/15 **Roční odpis samostatných movitých věcí dle doby životnosti 5 let z pořizovací ceny 980 000 Kč Pozn. o odložené dani 2025 je účtováno v souladu se zákonnými předpisy

Veřejná obchodní společnost, která je plátcem DPH, bude mít osobní automobil na operativní leasing, ze splátek bude uplatňovat krácený odpočet DPH, neboť společník bude mít ve smlouvě o výkonu funkce, která je bezplatná, souhlas s používáním vozidla i pro soukromé účely, rovněž ve smlouvě s leasingovou společnosti bude souhlas s používáním vozidla i pro soukromé účely společníka v.o.s. Jaké to bude mít dopady na daň z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění společníka, tj. jakým způsobem danit 1 % z pořizovací ceny vozidla včetně DPH, když společník není zaměstnancem, nepobírá mzdu. Vyplácí si jen podíly na zisku.

Bratr pronajal (nebo lépe řečeno vypůjčil) část své nemovitosti (byt) sestře. Sestra bratrovi nic neplatí. Je tento stav akceptovatelný? Kdyby platila sestra na základě nájemní smlouvy za nájem bytu symbolickou cenu např. 1 Kč měsíčně, jak by to bylo se zdaněním? Z jakých paragrafů v dani z příjmů toto vychází?

Ptám se z pohledu firmy A s.r.o., která udělala následující dohodu s firmou B. Firma B přenechala firmě A bezúplatně starý použitý stroj za odinstalaci a odvoz. Odinstalaci a odvoz provedla firma C, která to vyfakturovala firmě A. Reprodukční pořizovací cena stroje (ohodnotili jsme na 50 000 Kč) je v podstatě stejná jako vyfakturovaná částka za odinstalaci a odvoz a to je právě důvod mého dotazu (případ není ziskový, firma A si převzala stroj z určitých obchodních důvodů). Účtujeme zásoby způsobem B. Můj dotaz je, jak to celé zaúčtovat a jak přijmout na sklad. Je v tomto případě vhodné účtovat beúplatné pořízení - 50 000 Kč MD 504/D 648 a dále přijatou fakturu za odinstalaci a přepravné 50 000 Kč MD 504/D 321? A co se týká samotného příjmu na sklad - je vhodnější dát na příjemku např. 1 Kč (kdybych se chtěla vyhnout tomu, že za nulu) a těch 50 000 Kč dát extra jako vedlejší pořizovací náklady (=instalace + přeprava), anebo dát vše rovnou do ceny zboží (tedy 1 ks za 50 000 Kč a již neuvádět na příjemce VPN)? 

Oční optika, fyzická osoba, OSVČ, plátce DPH, má ve skladových zásobách brýlové obruby např. 5 a více let staré. Nákupní cena již byla uplatněna v daňových výdajích, odpočet DPH uplatněný. Fyzicky jsou v pořádku, ale jsou to zastaralé modely, není je již možné reklamovat u výrobce atd., jsou již víceméně neprodejné, případně za výrazně nižší než nákupní cenu. OSVČ se rozhodla, že je daruje odborné škole - budou využity k výuce zabrušování dioptrických skel atd. Jaká cena by v takovém případě měla být uvedena v darovací smlouvě? A jaký by tato smlouva měla dopad na daň z příjmů a DPH? 

Je přípustné, aby člen dozorčí rady nadačního fondu (veřejně prospěšného poplatníka) poskytl tomuto nadačnímu fondu zdarma na rok automobil formou výpůjčky? Je výpůjčka automobilu pro nadační fond bezúplatným příjmem? Pokud ano, jak bezúplatný příjem ocenit a zaúčtovat? Může by si nadační fond uplatňovat náklady na pohonné hmoty dle skutečné spotřeby a dokladů o nákupu PHM, nebo musí náklady propočítat podle spotřeby z technického průkazu (když skutečná spotřeba je vyšší)?

Firma, s.r.o., plátce DPH má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli. Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno). Dotyčný je ve firmě zaměstnán na DPČ malého rozsahu. Jak to prosím bude s oceněním automobilu a s daněním (nejen DPH, ale i DPFO - bude hrát roli, že je společník ve firmě zaměstnán a tudíž se bude jednat o nepeněžní příjem zaměstnance se všemi odvody nebo tím, že je to uvedeno ve smlouvě a týká se to společníka, tak si nepeněžní příjem bude muset společník zdanit sám)? 

Jak je to u převodu infrastruktury mezi investorem a obcí? Investor je plátce DPH. Vybudovali jsme kanalizaci, vodu, komunikaci a osvětlení. Vzhledem k tomu, že na kanalizaci se chtějí připojovat i noví občané obce, vznikla zde dohoda, že se vše převede na obec. Pozemek, kde vše vzniklo, je v našem majetku, infrastruktura také. Obec nemá peníze, aby došlo k úplatnému převodu do vlastnictví obce za zůstatkovou cenu. Jakou formu převodu zvolit: darování či úplatný převod? A jak to v jednotlivých případech bude z hlediska daňového u s. r. o.? Investor uplatnit odpočet DPH. 

Bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka je osvobozen od daně z příjmů, pokud bude majetek využit na dosahování obecně prospěšných cílů. Znamená to, že musí být využit POUZE na obecně prospěšné cíle? Pokud se je podmínka splněna, ale majetek bude využit i pro jiný účel, jedná se o porušení podmínek pro osvobození? Příklad 1: Nadační fond má formou výpůjčky (zdarma) k dispozici prostory k naplňování obecně prospěšných cílů (neziskové semináře). Nájemné tedy neplatí, bezúplatný příjem nedaní (uplatní osvobození). Pokud v tomto prostoru bude současně také prodávat své publikace a u jedné půjde o prodej ziskový (tedy vedlejší, hospodářská, činnost, zisk bude zdaněn), dojde k porušení podmínky pro osvobození bezúplatného příjmu (hlavní činnost v prostoru dále trvá)? Příklad 2: Nadační fond získá darem automobil. Bezúplatný příjem nedaní (uplatní odpočet) a automobil používá k naplňování obecně prospěšných cílů. Pokud následně automobil prodá, jedná se o porušení podmínek pro osvobození a musí dar zpětně dodanit?