Úprava rozdělení podílu společníků na valné hromadě: srážková daň

Plné znění otázky

Klient je s.r.o., jehož společníci jsou z 50% jiné s.r.o. a druhých 50% je rozděleno následovně - 38% vlastní zájmový spolek, jehož členy je 12 jiných zájmových spolků, které následně vlastní v s.r.o. každý po 1%. Ve společenské smlouvě má s.r.o. nastaveno, že podílníci s menším podílem než 10% se vzdávají podílu ve prospěch podílníka zájmového spolku, který vlastní 38%. Je to z důvodu, protože mají interně v rámci spolku nastavená pravidla, kdo a v jaké výši má ze zisku s.r.o. profitovat. Mechanismus je nastaven tak, že celý podíl ve výší 50% zisku na s.r.o. je na základě rozhodnutí valné hromady s.r.o. vyplacen zájmovému spolku, který sdružuje ostatní spolky a ten následně formou příspěvků distribuuje zisk mezi jednotlivé členské spolky. Na úrovni sdružujícího spolku je při výplatě ze zisku sražena daň 15%. Vzhledem k tomu, že mechanismus výše příspěvku na jednotlivé členské spolky je upraven interní směrnicí a má jasně definované parametry, co musí a v jaké míře jednotlivé členské spolky splnit a čím tak teoreticky pomáhají k vytvoření zisku v s.r.o., tak se chci zeptat, jak se tento příspěvek chová daňově u poskytovatele (členské organizace) a příjemce (členského spolku). 1) Jedná se u poskytovatele o daňově uznatelný náklad ve chvíli, kdy je jeho výplata podmíněna splněním podmínek jednotlivých členských spolků, které směřují k vytvoření zisku v s.r.o. nebo se jedná o nedaňový náklad v podobě poskytnutého bezúplatného příjmu, jehož odpočet nemohou využít vřejně prospěšní poplatníci dle §20 odst. 8 ZDP? 2) U příjemce se jedná o bezúplatný příjem, který je v případě jeho použití na účely definované v §20 odst. 8 ZDP možné osvobodit, případně neosvobodit podle §19b odst. 3 ZDP nebo se vůbec nejedná o bezúplatný příjem, ale v případě, kdy závisí teoreticky na splnění určitých podmínek, tak je nutné ho brát jako standardní neosvobozený příjem? 3) Mám ještě podotázku a to zda v případě, kdy by bylo smluvně ošetřeno hlasování na valné hromadě tak, že by se zisk rozdělil rovnou na úrovni s.r.o. na základě valné hromady jednotlivým podílníkům a členům jinak, než mají výši podílů na s.r.o. (např. členský spolek by neměl 38% podíl na zisku, ale pouze 12% podíl, jeden členský spolek by měl 3,5% podíl na zisku namísto 1% podílu, druhý 2,5% podíl atd., což by se odhlasovalo v rámci valné hromady), tak zda by toto bylo možné, protože by se v tomto případě rovnou všem výplata podílů srazila 15% u s.r.o. při výplatě a teoreticky by se tak body 1) a 2) nemusely vůbec řešit? A pokud by to bylo možné, tak zda by toto nebylo možné ze strany správce daně být chápáno jako nějaká forma obcházení daňové povinnosti, respektive snížení z 21% na 15%?