Darování

Jak to bude po daňové stránce pro rodiče, pokud darují dceři byt, ale: mají zde právo dožití v darovací smlouvě, nebo nemají zde právo dožití v darovací smlouvě, ale dcera je zde nechá dožít?

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Fyzická osoba, důchodkyně, pronajímá nemovitost dle § 9 ZDP, používá skutečné výdaje, je neplátce DPH. V 9/2025 darovala nemovitost svým dvěma dětem, podílem 50 % každému. Návrh na vklad nemovitosti do katastru byl 22. 9. 2025. Dne 4. 10. 2025 dárkyně zemřela. Jak to bude s daňovým přiznáním za rok 2025: Musí se daňové přiznání podat do 3 měsíců od úmrtí, i když už není v den úmrtí majitelkou nemovitosti? Nebo se daňové přiznáníe udělá až v klasickém termínu 3/2026 za období 1–9/2025, kdy byla ještě majitelkou nemovitosti? Daňové přiznání poté udělají děti za období 10-12/2025, kde si zisk z nájemného podělí na polovinu? Bude stačit, když evidenci nájmu povede jeden z nich, a poté si rozdělí zisk na polovinu, každý do svého přiznání?

Je ovobozen od daně dar ve formě nemovitosti nabyté v dědickém řízením, kdy otec daruje 25 % nemovitosti jen dceři a 75 % dceři a zeťovi do SJM s podmínkou, že dcera se zeťem vyplatí z SJM 75 % ceny nemovitosti tetě a sestře? Bude to daňově osvobozené pro všechny zúčastněné strany?

OSVČ, neplátce DPH, která vede daňovou evidenci má od roku 1998 vloženu v obchodním majetku nemovitost, kterou odpisuje, tuto nemovitost má ve svém výlučném vlastnictví. Letos v roce 2025 se OSVČ rozhodla nemovitost vyřadit z obchodního majetku do svého osobního majetku. V roce 2026 by paní následně chtěla tuto nemovitost darovat svému manželovi do jeho výlučného vlastnictví a nemovitost využívat pro podnikání na základě nájemní smlouvy, kterou by sepsala se svým manželem. Jaké jsou při těchto transakcích daňové dopady?

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?

Fyzická osoba darovala nemovitost na základě darovací smlouvy podepsané v prosinci 2020, právní účinky vkladu v katastru byly zaevidovány k 20.1.2021 a zápis do katastru proběhl také v roce 2021. Bude platit pro osvobození časový test 5 nebo 10 let? Co je pro běh lhůty důležité - datum podepsání darovací smlouvy nebo zaevidování na katastru nemovitostí (právní účinky vkladu).

Česká s. r. o. není plátce DPH, prodává suvenýry. Když někdo koupí více suvenýrů, firma mu daruje dárek, hodnota daru je 50 Kč. Jak správně v účetnictví zaúčtovat tento dárek – na účet 513? Dárek není označen logem, nevadí to? Je to drobný suvenýr. 

Fyzická osoba (podnikatel) je OSVČ zapsaná v obchodním rejstříku. Je plátcem DPH od roku 1993. Do obchodního majetku vložil v roce 1991 nemovitost, kterou začal odepisovat. V roce 2000 proběhla velká rekonstrukce v řádech milionů Kč. Rekonstrukce se odepisuje na 30 let, tzn. dosud není odepsána a má daňovou zůstatkovou hodnotu. Podnikatel plánuje předání nemovitosti svým dvěma dcerám, aby ji případně mohly dále pronajímat (buď jako fyzické osoby nebo prostřednictvím s.r.o., do které by nemovitost byla vložena). Zvažuje varianty: 1) darování, 2) dědictví (pouze nemovitost nebo pokračování v podnikání po zemřelém), 3) prodej. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých variant z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Obchodní zástupce kontaktuje nové zákazníky s cílem prodeje a umístění sortimentu na prodejní místo zákazníka. Jako podporu prodeje v případě větší objednávky zákazníka obdrží zákazník také od obchodního zástupce společnosti poukaz v max. hodnotě 500 Kč. Vše je na základě letáku s promoční akcí, kde je uvedeno, při nákupu zboží v takové a takové hodnotě bude poskytnut poukaz ve výši 500 Kč. Jedná se o daňově účinný náklad pro společnost, která poskytne takto přes letákovou akci poukaz jako podporu prodeje? Poukazy budou v hodnotě 500 Kč budou poukázkami na nákup v Lidlu nebo v Tescu, tzn. budou uplatněny mimo společnost, která takto přes letákovou akci tyto poukazy rozdá.

Náboženská společnost - Farnost ECM by chtěla dát dar svému zodpovědnému duchovnímu (statuární orgán farnosti). Duchovní není u farnosti zaměstnán, nemá uzavřenou smlouvu o výkonu funkce, zaměstnává ho ústředí dané církve - tedy jiný subjekt. Lze takový příjem mezi farností a statutárním orgánem uskutečnit, aniž by byl z pohledu daní překvalifikován jako odměna podle § 6 ZDP?

Fyzická osoba, syn, dostal darem od své matky byt v r. 2024, v tomto bytě má posledních 20 let syn trvalé bydliště. Byt byl ve vlastnictví matky, nebyl to družstevní podíl. Syn nyní, v r. 2025 uvažuje o prodeji tohoto bytu. Bude z prodeje platit daň z příjmu nebo bude tento prodej osvobozen dle § zákona o dani z příjmu?

Spolek založený dvěma manželi, kteří mají své s. r. o., oba jsou v tomto s. r. o. společníci a jednatelé a zároveň ve spolku jsou oba manželé statutárními orgány. Chtějí spolek částečně financovat ze své s. r. o. formou darů. Budou tyto dary poskytnuté od s. r. o. do spolku daňově uznatelné u s. r. o., když se jedná o spojené osoby? Konkrétně by to probíhalo tímto způsobem: s. r. o. prodává zboží, u kterého stanoví, že z každého prodaného kusu půjde určitá finanční částka spolku, tedy forma daru. Dále bude spolek financován také z dotací a grantů, bude provozovat i vedlejší hospodářskou činnost. Předmět činnosti spolku jsou sociálními projekty. A pokud spolek zakoupí ze svých prostředků zdravotní pomůcku, např. invalidní vozík, nemocnému dítěti, tedy spolek do nákladů zaúčtuje fakturu za tuto pomůcku a vystaví darovací smlouvu zákonnému zástupci obdarovaného dítěte, čímž bude mít potvrzeno, že vozík byl použit na činnost, pro kterou byl spolek založený, je tento postup správný?

Vlastník pozemku převedl na svoji družku, s kterou sdílí několik let domácnost, pozemek, který ona následně prodala. Je možné po ohlášení na FÚ použít získané peníze pro vlastní bytovou potřebu a neodvádět tak z prodeje daň? Zároveň se neplatí daň z bezúplatného nabytí pozemku, jelikož žijí ve společné domácnosti? 

Společnost s r. o., neplátce, poskytla dar škole. Jedná se o službu na základě smlouvy, kde je stanovena pevná částka. Předpis mám na MD 543/D 379 a nevím si rady s druhým zápisem. Lze zaúčtovat oproti faktuře za služby MD 378/D 602 a následně provést zápočet MD 379/D 378? Služba již proběhla a účetní školy požadovala fakturu, která se započte se smlouvou. Ale včera jsem se dozvěděla, že druhá účetní fakturu nechce a bude to účtovat jen na základě smlouvy. Jak mám tedy postupovat? Budu muset fakturu stornovat, a jak to tedy zaúčtovat?

Dary, dotace a členské příspěvky účtuji na účet č. 6., ale nedaňově, náklady k těmto příjmům služby, materiál, energie apod. účet 5 také nedaňově. Příjmy z reklamy, nájmu, šrotu, vstupenky apod. účtuji na účet 6, ale daňově, protože jsou předmětem daně z příjmu. Takže základ daně vyjdou příjmy, které jsou předmětem daně vždy. V daňovém přiznání pak na ř. 101 vyloučím dotace, ř. 109 dary a ř. 110 členské příspěvky, ř. 40 všechny nedaňové náklady. A pokud na ř. 250 vyjde kladná částka, tak ji odúčtuji na ř. 251. Jak účtovat např. u sportu přestup hráčů nebo pořádání tanečních táborů, bude to předmětem daně, či nikoliv?

Jak zaúčtovat přijatý sponzorský dar pro spolek? Konkrétně se jedná o přijaté peněžní plnění na účet. Protiplněním je zveřejnění loga ve videích spolku a je vyvěšení banneru při pořádání veřejných akcí. 

OSVČ, plátce DPH, poskytující ubytovací služby má v obchodním majetku více než 10 let nemovitost a každý rok uplatňuje odpis. Nyní zvažuje prodej této nemovitosti. Jakým způsobem to bude z pohledu daní nejoptimálnější? Pokud nemovitost prodá cizí osobě, bude prodej od DPH osvobozen? Z pohledu DPFO bude ke zdanění rozdíl mezi prodejní cenou a cenou zůstatkovou? Pokud by nemovitost daroval své dceři a ta ji později prodala, bude vyřazení majetku zdanitelným plněním § 13 odst. 5 zákona o DPH a tedy bude muset odvést DPH z ceny obvyklé? Dcera při prodeji do pěti let od nabytí odvede daň z příjmů z rozdílu ceny odhadní a prodejní? 

Firma daruje své zboží, které nakoupila na sklad za cenu 10 000 Kč + 2 100 Kč a uplatnila si dříve odpočet, protože zboží bylo nakoupeno za účelem prodeje. Pokud toto zboží daruje neziskové organizaci na základě darovací smlouvy s možností odpočtu dle § 20 odst. 8 ZDP, musí v momentě darování upravit odpočet dle § 77 zákona o DPH na ř. 45, nebo § 13 odst. 4 a) na ř. 1? Odvod DPH předpokládám, že se jedná v obou případech o 2 100 Kč. Na jakém řádku to má být správně vykázáno a s jakou hodnotou DPH? Je tento odvod DPH účtovaný jako MD 543/D 343 nebo MD 548/D 343 daňovým nákladem nebo nedaňovým, protože se jedná o dar?

FO občan A půjčila hotovost jiné FO občanovi B. FO B tuto zápůjčku nesplatila, avšak dohodla se s FO A, která je zároveň společníkem společnosti C s.r.o., že započtou půjčenou částku + úroky oproti ceně za práce, kterou FO B provedla pro společnost C. FO A tedy postoupila pohledávku včetně úroku na společnost C. Zároveň FO A nepožadovala po společnosti C zaplacení a přenechala částku ve společnosti C jako půjčku společníka. Jak bude daňově řešeno u FO A a společnosti C? Jak by situace vypadala, pokud by postoupila FO A pohledávku zdarma?