Osvobození daru při darování nemovitostí mezi příbuznými v řadě přímé

Plné znění otázky

Dva podnikatelé spolu léta podnikali na základě smlouvy o společnosti (dříve sdružení) s tím, že veškeré příjmy a výdaje a dále i majetek a dluhy si dělili v poměru 50:50. Letos společnou činnost ukončili. Movitý majetek odprodali. Závazky uhradili, pohledávky jim zbyly. Nemovitý majetek (výrobní a další prostory vč. pozemků), který získali v průběhu podnikání koupí či výstavbou do podílového spoluvlastnictví, pak darovali synům (každý má dva) rovněž do podílového spoluvlastnictví (každý syn tedy nabyl spoluvlastnický podíl ve výši ¼ z celku). Synové v nemovitostech podnikají, pronajímají je či jinak užívají. Je u obdarovaných synů přijatý dar ve formě spoluvlastnického podílu na nemovitém majetku osvobozen od daně z příjmů dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP? Jak správně vyložit v první větě § 10 odst. 1 ZDP sousloví „…pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9…“? Máme za to, že samotné přijetí daru neplynulo u obdarovaných ze samotného výkonu jejich činností dle § 6–9 ZDP. Nebylo předmětem fakturace či inkasovaným příjmem v hotovosti nebo na BÚ za služby, zboží či jiná plnění. Dar nebyl přijat od odběratele či od zákazníka, ale od spřízněného externího dárce. Z těchto důvodů si myslíme, že darovaným nemovitým majetkem dojde u poplatníka k jeho zvýšení, ale výhradně v kategorii ostatních příjmů dle § 10 ZDP a pak by měl být osvobozen. Je náš závěr správný? Mají na případné osvobození přijatého daru vliv další okolnosti, např. jeho zařazení/nezařazení do majetku u podnikatele nebo nájemce, neexistence majetku (u poplatníka s paušální daní či výdaji odvozenými % z příjmů) nebo postup, kdy by obdarovaní synové následně (v rámci jednoho zdaňovacího období) nemovitý majetek vložili do společné s. r. o. jako příplatek do vlastního kapitálu s tím, že by s. r. o. tento majetek jako vlastník spravovala a pronajímala jednotlivým nájemcům, mimo jiné i obdarovaným? Existuje k této problematice judikatura?