Datum uskutečnění zdanitelného plnění

Firma, plátce DPH, pronajímá kanceláře, obchody. Každý měsíc vystavuje fakturu na nájem - pro plátce s DPH, pro neplátce bez DPH. Dále na základě zaplacené zálohy na režie (elektřina, plyn, voda) vystaví každý měsíc daňový doklad na úplatu - zálohu na režie s datumem přijetí úplaty, kdy přesně byla záloha zaplacená. Musí tedy každý měsíc kontrolovat platby na režie, kdy přesně byly zaplaceny a potom teprve vystavuje daňový doklad na přijatou úplatu. Je to dost složité a komplikované. Nešlo by vystavit jednu fakturu měsíčně, kde bude nájem i režie dohromady - např. vystaveno vždy k prvnímu v měsíci - na jednom řádku bude nájem za určitý měsíc a na druhém bude záloha na režie též na příslušný měsíc (samozřejmě se správnou sazbou DPH např. voda 12 %, plyn 21 % atd.). DUZP potom bude 1. v měsíci. Lze takto zjednodušeně postupovat a míchat uskutečněné plnění se zálohou?

Datum uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) je klíčový moment pro správné a včasné odvedení DPH. Víte, kdy přesně tento den nastává a jaké jsou nejčastější chyby? Přečtěte si, jak správně určit DUZP u dodání zboží, poskytnutí služeb, při přijetí úplaty předem (zálohy) nebo u specifických případů, jako je dlouhodobá nájemní smlouva. Porozumění pravidlům pro stanovení DUZP je naprosto nezbytné pro každého plátce DPH.

Jak je to vystavováním daňových dokladů k přijatým platbám podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v režimu přenesené daňové povinnosti? Tuto oblast upravuje § 92a odst. 7, který odkazuje na § 37a odst. 1 a dále na související ustanovení zákona. Chápeme, že pokud je plátce v režimu přenesené daňové povinnosti a uplatňuje 100% nárok na odpočet DPH, je výsledná daňová povinnost nulová. V takovém případě poskytovatel služby daňový doklad k přijaté platbě nevystavuje a daň se vykáže v přiznání k DPH až s datem uskutečnění zdanitelného plnění dle finální faktury. Nejsme si však jisti, jak postupovat v situaci, kdy je příjemce zdanitelného plnění (plátce DPH) v režimu přenesené daňové povinnosti, ale uplatňuje nárok na odpočet pouze v poměrné výši podle koeficientu. V takovém případě mu vzniká daňová povinnost. Je tedy nutné, aby si v této situaci příjemce vyžádal vystavení daňového dokladu k přijaté zálohové platbě v režimu PDP, pokud lze očekávat, že finální faktura nebude vystavena do 15 dnů od přijetí platby? A má tedy v takovém případě povinnost přiznat a odvést daň z přidané hodnoty s DUZP odpovídajícím datu přijetí platby? 

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Firma, plátce DPH, si pronajímá kanceláře. Na faktuře je uvedeno nájemné spolu se zálohami na energie a vodu včetně DPH. Pronajímatel tvrdí, že je to tak daňově v pořádku, protože je to v rámci jednoho měsíce. Opravdu není nutné na zálohy na energie vystavovat splátkový kalendář, popř. zálohovou fakturu a následně vystavit daňový doklad s datem platby? Mohou být zálohy součástí faktury spolu s nájmem, která bude mít jiný datum vystavení, než je datum platby? 

Musí být ve zprostředkovatelské smlouvě pro prodej nemovitosti s realitní kanceláří uvedeno přesné datum DUZP podle § 21 odst. 3 zákona o DPH? Lze si dohodnout jiné datum DUZP než stanoví zákon? Může realitní kancelář fakturovat provizi formou zálohové faktury ke dni, kdy dojde k předání nemovitosti novému majiteli, k doručení vyrozumění z katastru, nebo k přijetí úplaty, podle toho, co nastane dříve? 

Firma A má smlouvu s odběratelem, že mu bude plánovat reklamní kampaně a současně nakupovat reklamní prostor pro tyto kampaně. Od roku 2026 přistoupí k této smlouvě formou trojstranné dohody Firma B s tím, že od roku 2026 bude Firma A pouze plánovat reklamní kampaně a Firma B nakupovat reklamní prostor, přičemž každá bude odběrateli vystavovat daňové doklady za své služby samostatně. Firma B bude za toto přistoupení platit Firmě A roční poplatek, jehož výše bude stanovována vždy k 31. 12. na základě výpočtu, který bude vycházet z množství poskytnutých služeb v tom roce, platební kázně odběratele, objemu nakoupeného reklamního prostoru a případných bonusů od dodavatelů (televize, časopisy atp.). Kdy má Firma A povinnost odvést DPH z tohoto plnění vůči Firmě B. Pokud by DUZP mělo nastat dříve než k 31. 12., jak v tomto případě neurčitosti hodnoty plnění stanovit základ daně?

Tuzemská společnost-odběratel pořizuje materiál (zboží) od dodavatele z EU (Německa). Obě společnosti jsou plátci DPH. Dodavatel vystavil fakturu s datem 27. 08. 2025, odběratel materiál přijal ve firmě dne 1. 9. 2025. Do kterého období má odběratel povinnost vykázat v řádku 3 DAP? 

Ve vaší poradně jsem narazila na odpověď týkající se odměny za digitalizaci listinných receptů. Měla bych doplňující otázky. Lékárna obdrží v roce 2025 od zdravotní pojišťovny finanční vypořádání listinného receptu do elektronické podoby za rok 2024 odměnu ve výši Kč 2272,--. Tato odměna je jí uhrazena na účet. Z této odměny má lékárna odvést DPH ve výši 21%. Bude základ pro odvod DPH částka Kč 1877,69 (2272 děleno 1,21) nebo Kč 2272,-- ? Jak toto finanční vypořádání správně zaúčtovat?

Společnost uzavřela se zákazníkem z jiného členského státu EU (tam plátce DPH) smlouvu o dílo na dodání specifického výrobku (proto nejde o kupní smlouvu). Fakturace bude probíhat postupně na základě milníků (zpracování dokumentace, výroba, zkoušky,...), ke kterému bude vždy podepsán předávací protokol. Po ukončení výroby bude výrobek fyzicky dodán do JČS. Jak se bude tento obchod chovat z hlediska DPH? Podle našeho názoru v tomto případě platí § 21 odst. 4 písm. a) ZDPH, kdy DUZP bude na základě SoD tedy k datu předávacího protokolu milníku. Protože ale podle našeho názoru v tomto případě nejde o poskytnutí služby, ale o dodání zboží, kdy na konci transakce bude na kupujícího převedeno vlastnické právo, není nám jasné, jak vystavit daňový doklad resp. vykazovat transakci v daňovém přiznání, když k datu fakturace milníku nebudeme mít ještě k dispozici důkazní prostředky o tom, že výrobek byl odeslán do jiného členského státu.

Účetní jednotka podniká v oblasti oční optiky a je plátcem DPH. Jak správně vystavovat daňový doklad v případě, že zákazník uplatní poukaz od zdravotní pojišťovny na pořízení obrub nebo skel (víme, že toto zboží je zahrnuto ve snížené sazbě (12%) DPH? Má být částka, kterou hradí pojišťovna za zákazníka, snížena včetně DPH, nebo je tato částka od DPH osvobozena? Podle § 58 odst. 3 písm. c) zákona o DPH totiž není dodání zdravotnických prostředků na lékařský předpis (ani bez něj) osvobozeno. Dále účetní jednotka na konci měsíce vystavuje daňový doklad zdravotním pojišťovnám s DPH. Je tento postup správný, nebo by mělo být plnění osvobozeno? Řešíme otázku, zda je správné vystavovat zdravotním pojišťovnám daňové doklady s DPH při proplácení úhrad za klienty/zákazníky.

Náš dodavatel nám bude fakturovat formu. Dle smlouvy jsou dohodnuty 2 úhrady a to 50 % při objednávce v 8/2025 a 50 % při dokončení výroby v 12/2025. Forma po výrobě zůstává u dodavatele a v 12/2025 na ni pro nás začne vyrábět odlitky. Dodavatel nám zaslal první fakturu jako finální fakturu (nikoliv zálohovou) s DUZP v 8/2025. Forma je pro nás dlouhodobým majetkem nedělitelným na několik dílčích částí. Dle mého názoru je postup dodavatele chybný a v 8/2025 měla být vystavena zálohová faktura a následně daňový doklad k platbě. Finální faktura by měla být vystavena až v 12/2025. Je tomu tak? Bylo by možné nějakým způsobem obhájit na základě platných zákonů a předpisů vystavení 2 konečných faktur, tak jak požaduje dodavatel? 

Společnost poskytuje služby (nemáme tedy materiál, ani zboží), používáme denní kurz dle ČNB. Účetní kurz Jak správně stanovit účetní kurz u zahraniční faktury? Podle přijetí dokladu, vystavení dokladu nebo DUZP? Aktuálně používáme: účetní kurz se rovná DUZP. Je tohle správně? Nebo je lepší používat kurz dle vystavení faktury? Aktuálně to řešíme z toho důvodu, že při vyšších částkách mohou vznikat větší rozdíly v kurzových rozdílech. Předpokládám, že se tohle stanoví jednou / pro celý rok stejně a je uvedeno v interní směrnici. Datum účetního případu Datum účetního případu je důležitý pro to, kdy jde doklad do nákladů / výnosů. Např. faktura přijatá: vystavení v červenci, DUZP v květnu a jsme plátci DPH. Účtujeme jako datum účetního případu v červenci, DUZP květen a nárokované DPH v červenci. Zároveň vytvořen dohad do května. Případně by také mělo jít datum účetního případu květen, DUZP v květnu, nárokovat DPH v červenci bez dohadu. Je tento postup správně?

Společnost s.r.o. (měsíční plátce DPH) obdržela v květnu fakturu od českého dodavatele za stavební práce v přenesené daňové povinnosti. Můžeme v rámci měsíčních DPH zahrnout FP v přenesené daňové povinnosti (vyměření a nárok DPH) do dalšího přiznání k DPH (tedy za červen) nebo musíme podat dodatečné přiznání k DPH za květen? Důležitá je skutečnost, že daná s.r.o. podléhá kráticímu koeficientu DPH.

Klient poskytuje specifické služby, zprostředkování klientů pro odběratele. Podle smlouvy vyčísluje podklady k DPH za uplynulý měsíc v měsíci následujícím. Den uskutečnění zdanitelného plnění je tento den „zjištění podkladů“ ... dne 1. 4. 2025 bylo zrušeno plátcovství DPH a podklad pro fakturaci byl vystaven 15. 4. 2025. Podklady dostává klient nejdříve 5. kalendářní den. Plátcem DPH přestal být následujícím po sdělení informace, tedy dnem 2. 4. 2025. Datum uskutečnění DPH neurčuje, je dáno zjištěním odběratele a sdělením podkladů pro fakturaci. Lze fakturu k 15. 4. 2025 účtovat bez DPH, nebo se musí uvést do DPH i s tím, že mohla a musela být vystavena až po zrušení DPH?

Společnost s r. o. „A“ vyrábí pro švýcarské a rakouské s. r. o. výrobky. Pro expedici zboží nechalo „A“ pro odběratele vyrobit přepravní kontejnery. Tyto kontejnery jsou, podle smlouvy majetkem odběratelů od data dodání do „A“ – zůstávají stále v ČR. Do Rakouska a Švýcarska odejdou až po naplnění vyrobeným zbožím. „A“ povede podrozvahou evidenci o kontejnerech do doby jejich převozu. O jaký typ DUZP se u kontejnerů jedná – dodání zboží nebo služby? Kdy dochází k DUZP u dodání kontejnerů, když „A“ je objednává a zároveň je dodavateli uhradí. Zahraniční odběratel kontejnery následně uhradí „A“ s tím, že kontejnery zůstávají několik dalších měsíců v ČR (do splnění celé dodávky).

Čtvrtletní plátce DHP - řemeslník. Pro dalšího plátce v jednom měsíci vykoná 3 dny v měsící tesařské práce a vždy vystavuje pouze jednu fakturu za měsíc. Na fakturu uvádí: Fakturuji Vám tesařské práce. Dále na tři řádky dle dohody s odběratelm vždy rozepíše dle data a místa: 3.3. Praha, 5.3. Plzeň, 28.3. Turnov. Může nebo musí dát na fakturu DUZP 31.3.? Nebo musí uvést vždy poslední datum práce jako DUZP, tj. 28. 3. ? Nebo je to jedno? Na fakturu uvádí pouze základ daně v základní sazbě daně a na faktuře uvádí "daň odvede zákazník". Více k té činnost neuvádí - stačí takto co se týče obsahu prácí, tj. uvést fakturuji Vám tesařské práce? Nebo to nějak více musí být specifikováno nebo záleží na dohodě s odběratelem? Děkuji za upřesněné této problematiky. Rádi bychom, aby faktura měla všechny náležitosti dle zákona.

Společnost s ručením omezeným, plátce DPH, má ve vlastnictví byty, které pronajímá. S nájemci má uzavřené smlouvy, faktury nevystavuje. Dle smlouvy mají nájemci platit nájem a zálohy na služby měsíčně dopředu. V kterém měsíci se vykazuje osvobozený nájem do přiznání k DPH, pokud platí např. v dubnu 2025 na květen 2025, tak se osvobozené plnění má vykázat v kterém měsíci?

Zálohu na energie za leden platíme 15. 1., účtuji DUZP 15. 1. Vyúčtování za leden přijde s DUZP 7. 2. Energii za leden dále přefakturuji nájemníkovi areálu. Můžu přefakturovat s DUZP 31. 1. 2025, nebo musím zohlednit, že vyúčtování přišlo s DUZP 7. 2.?

Při fakturaci plaveckého kurzu, který probíhá tři měsíce, musí být na faktuře uvedeno DUZP toho měsíce, kdy kurz započal?