Energie

Pronajímáme byt, kde je stanovena celková měsíční částka za nájem bytu. V dalším odstavci nájemní smlouvy je uvedeno, že součástí nájemného jsou i paušální platby za služby v souladu s § 9 zákona č. 67/2013 Sb. občanský zákoník, kdy mezi tyto služby patří dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, rozhlasové a TV vysílání, provoz a čištění komínů, odvoz komunálního odpadu a dodávka plynu. Od 1. 1. 2026 se stáváme plátci DPH. Můžeme osvobodit celkovou částku nájmu podle § 56a odst. 1 – dlouhodobý pronájem, tj. osvobodit celkovou částku nájmu včetně služeb vyjmenovaných v nájemní smlouvě (plyn, voda, úklid atd.) a považovat jej za vedlejší plnění, které následuje osud hlavní plnění což je nájem bytu? Nejsou stanoveny jednotlivé částky za služby, ani se tyto služby nevyúčtovávají nájemci. Jsou paušálně zahrnuty v nájmu. 

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme platnou licenci. Dodavatele energie i plynu jsou povinni použít režim přenesení daňové povinnosti při fakturaci dodání plynu a elektřiny na nás, jako odběratele. Jaký režim DPH na nás musí uplatnit dodavatel, s kterým máme uzavřenou smlouvu o pronájmu např. kancelářských prostor. Dodavatel fakturuje nájemné a pak vyúčtuje služby s nájmem spojeny, tedy i přesnou výši spotřebované elektrické energie v pronajímaných prostorech.

Společnosti (s. r. o., neplátce DPH) při ukončení nájmu na budově nebyla vrácena kauce na nájem a vyúčtovány zálohy na energie za rok 2020 a první polovinu roku 2021. K těmto zálohám byl zároveň vytvořený v účetnictví dohad. Energie byly součástí nájmu, vyúčtovával pronajímatel, dodavatel energií a spotřeba neznáma. Pronajímatel nereagoval na několik výzev včetně přežalobní. K soudu nakonec nepředáno. Dále se vymáhat nebude. Jak nyní správně účetně vypořádat?

Společnost vlastní budovu, kterou celou pronajímá jednomu nájemci. Na střeše budovy pronajímatel vybudoval FVE o výkonu 211 kWp. FVE začala vyrábět elektřinu 25. srpna 2025. Elektřina se nájemci vyúčtuje na konci roku 2025. K jakému datu má společnost (pronajímatel) podat návrh na registraci k dani z elektřiny? Ke dni spuštění FVE a nebo až ke dni vyhotovení vyúčtování nájemci?

Dne 24.7.2025 jsme obdrželi výzvu k podání dodatečného daňového přiznání k dani z plynu za zdaňovací období červen 2022. Bude tato daň, která bude zaplacena v září 2025, ale měla být vyměřena a zaplacena již v roce 2022, daňově uznatelným nákladem?

Prosím o doplnění konkrétních souvztažných účtů k následujícím účetním případům v společenství vlastníků jednotek (variantně rozvahové i výsledkové účtování): faktura od dodavatele za dodávku vody 200 000,- kč předpis zálohových plateb vlastníků na odběr vody 180 000,- skutečná úhrada zálohových plateb vlastníků na odběr vody 120 000,- roční vyúčtování vody vlastníkům - doplatek k zaúčtování 20 000 nebo 80 000,.? kč

Stavební firma zakoupila pozemek a tento pozemek se rozdělí na 10 parcel, kde se postaví 10 rodinných domů. Aby se prodaly, bude se dělat cesta a inženýrské sítě které budou na jiném pozemku. Cesta a inženýrské sítě se předají městu asi za 1 Kč. Náklady za cestu a sítě ideálně (cca 1. mil) by se měli vykrýt z prodeje domků: cena prodeje domu se o tuto částku navýší-poměrově pro 10 rodinných domů. Cena domku se bude skládat z: cena sítě + cena pozemek + cena stavba + cena domek s pozemkem + 12 % DPH? Nebo musím cestu a sítě zatížit 21% szbou DPH?

Právnická osoba, plátce DPH, vlastník nemovitosti, pronajímá část výrobních prostor zahraničnímu nájemci, registrovanému plátci DPH se sídlem ve SRN. Jak postupovat při fakturaci skutečné spotřeby energií a vytápění.

Právnická osoba, plátce DPH, účtuje v podvojném účetnictví. Za předcházející roky má řádně provedené uzávěrky a podaná přiznání k dani z příjmů. Podniká v pronajatých prostorech. Nyní přišel dopis s vyúčtováním energií za roky 2022 a 2023, tedy dávno uzavřené období, s vysokým doplatkem cca 1 mil. Kč s tím, že původní výpočet byl chybně, při odečtu si spletli jednotky mW/kW. S vyúčtováním asi nezbývá než souhlasit. Výdaj bude zaúčtován do roku 2025, aktuální období. Budeme účtovat na účet 502 nebo nebo rozvahově na účet 426? Tento výdaj přímo s aktuálním rokem nesouvisí, na druhou stranu jsme o výdaji nevěděli a ani nemohli vědět. Je možné v tomto případě zohlednit náklad do běžného období pro účely daně z příjmů, tedy myšleno jako daňový náklad, nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání?

Jak je to s uplatněním nároku na odpočet DPH u osoby samostatně výdělečně činné, která je plátcem DPH? Jako OSVČ a plátce DPH jsem obdržela od dodavatele energií (elektřina/plyn) splátkový kalendář na celý kalendářní rok. Tento dokument obsahuje rozpis měsíčních záloh s vyčíslením základu daně a DPH. Samostatné daňové doklady k jednotlivým platbám vystavovány nejsou V jednotlivých měsících hradím zálohy dle splátkového kalendáře a tyto úhrady zároveň zahrnuji do daňové evidence jako výdaj. Dovoluji si požádat o stanovisko k následujícímu: Je možné v této situaci uplatnit nárok na odpočet DPH z jednotlivých úhrad dle splátkového kalendáře, přestože nebude vystaven daňový doklad, a jediným podkladem je právě tento rozpis se základem daně a DPH?

Jsme s. r. o., plátce DPH, zabývající se stavební činností. V roce 2024 jsme koupili pozemek (trvalý travní porost). Na tomto pozemku jsme zřídili přípojku elektřiny a vody. Letos hodláme pozemek takto nabídnout k prodeji (beze změny druhu pozemku na katastrálního úřadu). Pokud se pozemek samostatně neprodá, postavíme na tomto pozemku rodinný dům a pak prodáme rodinný dům i s pozemkem. Jak je to s uplatněním DPH u přijatých plnění (přívod elektřiny a vody...)? Za přípojku elektřiny nám bylo fakturováno v režimu přenesení daňové povinnosti. Jaká sazba DPH se použije pro vyměření DPH u faktury v režimu PDP? Můžeme si DPH odpočítat? Jak nejlépe postupovat ohledně DPH v souvislosti s následným prodejem: a) samotného pozemku, b) pozemku včetně stavby RD. Pokud se samotný pozemek povede prodat, bude fakturovaná cena včetně DPH (případně v jaké sazbě) nebo bude prodej pozemku osvobozený od DPH? Jak je to s DPH v souvislosti s a) uplatněním, b) neuplatněním DPH u přijatých plnění (viz otázka č. 1)? Kdy a za jakých podmínek se stává z pozemku stavební pozemek? Spadá výše uvedený pozemek už pod stavební pozemek, když je k němu přivedená elektřina a voda? A pokud by byl pozemek ještě oplocen? Jaká sazba DPH bude v případě prodeje RD (do 350 m2) včetně pozemku?

Fyzická osoba pronajímá své objekty dvěma společnostem s. r. o. Jedné s. r. o. pronajímá celý areál + kanceláře, druhé jen část kancelářských prostor. K areálu - odběrnému místu je jen jeden elměr/plyn není zde podružné měření. 1. Lze energie převést na nájemce, který má v pronájmu celý areál a ten by část energií přefakturovával na pronajaté kanceláře druhé společnosti? Nemají společnosti mezi sebou žádné smluvní ujednání nebo by měly energie být vedeny na pronajímatele a ten rozpočítavat spotřebu na jednotlivé nájemce. Pronajímatel je plátce DPH. 2. Je pronajímatel povinen vystavovat DD každý měsíc (dle dodání energie), nebo může dle smluvního ujednání (např. čtvrtletně dopředu)? Kdy nastane pak uplatnění DPH na vstupu, když ještě nenastalo u pronajímatele k dodání energie od dodavatele?

OSVČ, plátce DPH, přerušil podnikání k 31. 12. 2024. Plátcem DPH je i nadále, nedošlo ke zrušení registrace. Dne 14. 1. 2025 mu byly zaslány daňové doklady na vyúčtování spotřeby energie za období 15. 1. 2024 - 6. 1. 2025 s DUZP dne 14. 1. 2025. Má nárok na odpočet DPH z těchto přijatých plnění, i když již neuskutečňuje ekonomickou činnost? Tato OSVČ vede podvojné účetnictví a náklady na spotřebu energie roku 2024 budou rozúčtovány prostřednictvím časového rozlišení do nákladů roku 2024. Náklady roku 2025 odečtu od základu daně jako závazek, který snižuje základ daně při přerušení podnikání. Je tento postup v pořádku?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Do hospodaření nám byl svěřeny budovy, ty vedeme na svých účtech a odepisujeme. V jedné z budov kraj umístil další svoji přísp. organizaci, a to ZUŠ, máme spolu uzavřenu smlouvu o výpůjčce. Dodávky energií jsou však společné. My SŠ jsme plátci DPH. ZUŠ není plátcem DPH. Jednou na kalendářní čtvrtletí přeúčtováváme náklady na elektřinu, plyn, vodné, stočné a odvoz odpadu. U všech těchto nákladů si uplatňujeme odpočet DPH na vstupu. Krátíme krátícím koeficientem. Při vystavení faktury pro ZUŠ používáme název: refundace nákladů při výpůjčce, přeúčtováváme vyčíslenou spotřebu pro ZUŠ dle kalkulace a v částkách bez DPH. Toto plnění jim fakturujeme s 0% DPH (není předmětem DPH) a účtujeme zápisem MD 377/D 502, 503, 518. Postupujeme správně? 

Pronajímatel vystaví nájemci jednu celkovou zálohu za všechna média (v této celkové záloze je záloha za teplo, chlad, vodné, stočné, elektrickou energii, služby) - zaplacením se vystaví daňový doklad na přijatou platbu. Tato média se vyúčtovávají v různou dobu (např. elektrická energie 1x měsíčně, služby 1x ročně). Pokud nájemce do vyúčtování prvního média např. elektrické energie nezaplatí zálohu má se částečně záloha "vystornovat" a zbytek požadovat zaplatit, protože zbytek není vyúčtováno? Vystornovat částečně i proto, abychom nebyli povinni po vyúčtování tuto zálohu vracet?

Pronajímatel daní příjmy z pronájmu v § 9 ZDP, je plátcem DPH. U pronájmu jiným plátcům pro uskutečňování jejich ekonomické činnosti uplatňuje daň. Dále daní energie a uplatňuje si z energií nárok na odpočet DPH. Jinou ekonomickou činnost nemá. Může takto postupovat i po novele r. 2025, nebo se v tomto něco zásadně změní a nemůže být nadále plátcem DPH?

Nájemci platí za jednotlivá média zálohově 1 x měsíčně (součástí 1 celkové zálohy je záloha za teplo, chlad, el.energii a vodu). Každé médium se vyúčtovává v jiné termíny (el.energie 1x měsíčně, teplo, chlad 1x ročně, protože dodavatel to vyúčtovává taky 1x ročně). Nájemce pronajímateli zaplatí zálohu za všechna média později, až je vyúčtováno např. 1 médium - el.energie, ostatní média zatím vyúčtována nejsou. Musí pronajímatel část zálohy za médium, které je zaplaceno v souhrnné záloze a navíc vyúčtováno vystavit opravný daňový doklad k přijaté záloze? V případě, že není zaplacena záloha vůbec a už je vyúčtováno 1 médium z celkové zálohy musí pronajímatel snížit zálohu nebo po dohodě s nájemcem chtít stále plnou částku zálohy, byť v záloze je část, která už je vyúčtována?

Budova ve vlastnictví s.r.o. je vybavena plynovým kotlem, jako hlavním zdrojem tepla, který je tak nedílnou součástí budovy (KOOV 411/13.11.13). Dále se instalovalo tepelné čerpadlo jako doplňkový zdroj vytápění, který má charakter samostatné movité věci. Jaký bude postup účetní jednotky v případě, že po určitém čase bude plynový kotel nefunkční, bude vyřazen a hlavním zdrojem vytápění se stane tepelné čerpadlo, které až dosud bylo doplňkovým zdrojem vytápění?

Společnost (teplárna, plátce DPH) prodává teplárenský popílek (vzniklý spalováním uhlí a dřevní štěpky) plátcům DPH. Je dle Vašeho názoru správná fakturace v režimu trvalého režimu přenesení daňové povinnosti § 92c a sice kód nomenklatury celního sazebníku 2620? Je dle Vašeho názoru možno tento druh popela zařadit právě do skupiny 2620, nebo spíše patří do skupiny 2621 (poté by tedy mělo být fakturováno se základní sazbou)?

Jak je to u převodu infrastruktury mezi investorem a obcí? Investor je plátce DPH. Vybudovali jsme kanalizaci, vodu, komunikaci a osvětlení. Vzhledem k tomu, že na kanalizaci se chtějí připojovat i noví občané obce, vznikla zde dohoda, že se vše převede na obec. Pozemek, kde vše vzniklo, je v našem majetku, infrastruktura také. Obec nemá peníze, aby došlo k úplatnému převodu do vlastnictví obce za zůstatkovou cenu. Jakou formu převodu zvolit: darování či úplatný převod? A jak to v jednotlivých případech bude z hlediska daňového u s. r. o.? Investor uplatnit odpočet DPH.