Kapitál základní

Fyzická osoba, nepodnikatel, vlastní portfolio cenných papírů (založená konta u brokerů) . Pokud by tato portfolia (oceněná znalcem) vložil, převodem práv k nim u brokera , jako základní kapitál do s.r.o., kterou by založil , jaký by to pro něj jako FO občana mělo daňový dopad a v jakém časovém horizontu ? A jaký by byl rozdíl, pokud by s.r.o. založil standardně se ZK např. 10 tisíc a cenné papíry by opět nechal u brokera převést na s.r.o. (nebo-li v tomto případě by nešel cestou, že hodnotou CP vytvoří ZK, ale vložení CP by bylo něco jako když společník vloží vklad do své firmy. Zda broker umožní převod práv k CP, aniž by je původní vlastník nemusel nejdřív odprodat a posléze koupit jako s.r.o. ,zatím nevíme, ale řešíme otázku daňového dopadu u FO, pokud by toto na straně brokera bylo realizovatelné.

OSVČ převádí podnikání na s. r. o., jeho součástí je i podnikatelský úvěr. Jak správně zaúčtovat převod úvěru do společnosti s. r. o., která ho bude následně splácet?

OSVČ si založila s. r. o. a nyní tam chce vložit 3 automobily formou příplatku mimo základní kapitál (řekněme každé je dle znalce v hodnotě 100 Kč). Jedno auto je však na úvěr (např. v hodnotě 110 Kč). V bance se na úvěr udělal dodatek přistoupení s. r. o. ke smlouvě a byla podepsána zástavní smlouva o převodu vlastnického práva se s. r. o. Jak se toto prosím bude účtovat: MD 022/D 355 300 Kč, MD 355/D 413 190 Kč a MD 355/D 461 110 Kč? 

Manželé, oba OSVČ soukromí zemědělci, plátci DPH, založili farmu s. r. o., také plátce DPH, do které budou vkládat majetek (budovy, některé pozemky, zvířata, zásoby a provozuschopné stroje) vkladem do základního kapitálu. Vše se teď řeší u notáře. Jak budou postupovat z pohledu DPH a daně z příjmu FO i PO? Budou jako OSVČ nebo s. r. o. něco danit? A ještě mají staré stroje, dávno odepsané a nepoužívané, které se do s. r. o. převádět nebudou. Dle odhadce nemá ani cenu je vkládat do s. r. o. Zůstanou v majetku OSVČ, která ale bude končit živnost. Bude za tyto stroje odvádět nějakou DPH, případně daň z příjmu? Pokud ano, z jaké částky a k jakému datu? 

Mateřská společnost zakládá s. r. o. jako jediný společník. Vklad do základního kapitálu účtuje na účet 061. V souvislosti se založením společnosti uhradila mateřská společnost notářské poplatky a výdaje na právní poradenství. Může si mateřská společnost o tyto výdaje navýšit ocenění na účtu 061, nebo musí být tyto výdaje považovány za nedaňové náklady?

S.r.o. má jediného společníka, který je zároveň jednatelem. Základní kapitál s.r.o. je 20000,-Kč. V prvních třech letech od svého vzniku s.r.o. investovala do výrobních prostor a přípravy provozu 3500000,-Kč. Veškeré zdroje získalo s.r.o. výhradně jako bezúročnou půjčku od společníka. První tržby mělo s.r.o. až ve třetím roce. s.r.o. Tedy již od prvního roku mělo záporný vlastní kapitál. Nyní po třech letech má s.r.o. záporný vlastní kapitál ve výši cca 3000000,-Kč. Uvažujeme správně, že v tomto případě může s.r.o. dál běžně fungovat se záporným kapitálem, aniž by byl jednatel povinen prohlásit konkurz?

Při založení s.r.o. byla splacena pouze část základního kapitálu. Nyní by společník chtěl základní kapitál doplatit. Jaký bude postup, a jak se celá operace zaúčtuje, a propíše do veřejného rejstříku? Společník pošle doplatek základního kapitálu na účet společnosti? Tato platba se zaúčtuje jako 221/411 nebo jinak? Jakým způsobem pak proběhne aktualizace údajů o doplacení ve veřejném rejstříku? Jak konkrétně se to dělá (je na to nějaký formulář?), jaké jsou k tomu potřeba podklady (výpisy z účtů? jiné?)?

V jakém DPH režimu bude vklad stavebních pozemků, které naplňují definici § 56 zákona o DPH, v situaci, kdy vkladatel nabyl pozemky v minulosti jako součást průmyslového areálu. Tento areál byl prodáván jako celek a byl od DPH osvobozen, jelikož hlavním plněním v době realizace transakce byly nemovitosti od DPH osvobozené. Nyní však dochází k oddělení části pozemků v areálu a jejich vkladu do jiné společnosti (nepeněžitý vklad mimo základní kapitál). Jedná se v tomto případě o zdanitelné plnění dle § 13 odst. 4 písm. c) zákona o DPH nebo lze přijmout výklad, že při pořízení pozemků nebyl uplatněn odpočet DPH, byť byly pořízeny v rámci nákupu areálu, a tudíž vklad není zdanitelným plněním?

Snížení základního kapitálu s. r. o. o vloženou nemovitost a vrácení nemovitosti společníkovi s. r. o., plátce DPH, jediný společník vlastnící 100 %, s. r. o. vznikla v r. 1992. Základní kapitál ve výši 2 400 000 vytvořen vkladem nemovitosti 10. 1. 2011 oceněné znalcem na 2 300 000 Kč a peněžitým vkladem 100 000 Kč při vzniku s. r. o. Kolaudace vložené nemovitosti 14. 1. 2014, účetní hodnota nemovitosti po technickém zhodnocení k 31. 12. 2024 činila 3 00 000 Kč (tech. zhodnocení financováno z půjček od společníka), zůstatková cena v účetnictví 2 800 000 Kč. Neuhrazená ztráta s. r. o. k 31. 12. 2024 je 1 094 000 Kč. V účetnictví evidován závazek vůči společníkovi ve výši 1 900 000 Kč. Současná znalecká cena nemovitosti 12 000 000 Kč. Jak může společník získat zpět vloženou nemovitost a co bude a jak zdaňovat při nepeněžním plnění vydáním nemovitosti nebo peněžním plnění při prodeji nemovitosti společníkovi? U peněžního plnění bych se chtěla zeptat na odpověď Ing. Děrgela z 23. 4. 2024, ID 44339, kde je doporučeno peněžité plnění, ale při prodeji nemovitosti společníkovi by společnost zdanila tento příjem 12 000 000 Kč snížený o zůstatkovou cenu nemovitosti 2 900 000 Kč? A jaké další náklady by uplatnila proti tomuto výnosu? Není to spíše nevýhodný způsob? Bylo by možné uplatnit u společníka, fyzické osoby, osvobození příjmu z nabytí vlastnického práva k jednotce dle § 4 odst. 1 písm. v) ZDP, protože společník je nájemcem jednotky, je členem této právnické osoby a podílel se nepeněžním plněním (vkladem nemovitosti) na pořízení domu s jednotkami. Společnost ale vznikla už v roce 1992. Prosím o vysvětlení, jak s tímto mým dotazem potom souvisí článek Ing. Pilařové ze dne 4. 10. 2023 ID 39891 (Snížení základního kapitálu z přechozího nepeněžitého vkladu). Pro úplnost dodávám, že jsem vkládala svoji nemovitost, kterou jsem získala v době kratší než 5 let před provedením vkladu do s. r. o.

Společnost s.r.o. vznikla v roce 2010 se základním kapitálem 50mil, který byl splacen vkladem nemovitosti do s. r. o. Nemovitost se zrekonstruovala a postupně jednotlivé bytové jednotky rozprodala. V majetku zůstává poslední bytová jednotka a garáž. Společnost má neuhrazenou ztrátu ve výši 32 mil. Kč. Společnost má vůči společníkovi pohledávku ve výši 13 mil. Kč. Když společnost sníží svůj základní kapitál na 10 mil., snížení musí být nejdříve zúčtováno s neuhrazenou ztrátou minulých let a může být poté započteno s pohledávkou vůči společníkovi? Může to firma započítat, závazek z titulu snížení základního kapitálu s pohledávkou z titulu půjčky vůči společníkovi, i přes to, že má firma závazky (půjčky) vůči jiným společnostem?

Společnost A měla jediného společníka, fyzickou osobu, který ji prodal společnosti B, kde je také tato fyzická osoba 100% společníkem. Společnost A eviduje zápůjčku od bývalého společníka na účtu 365. Je možné přeúčtovat zápůjčku k bývalému společníkovi na účet 066 k datu prodeje společnosti? Může být zápůjčka od bývalého společníka, který je stále spojenou osobou, nadále bezúročná?

Společnost A (s. r. o.) s jediným jednatelem, který je zároveň i jediný společník vlastnila 12 let nemovitosti, které využívala k podnikatelské činnosti (pronájem/skladování), toto však nebylo hlavním příjmem společnosti. Jednatel se rozhodl pro založení nové společnosti B (s. r. o.), kde je také jediným společníkem a zároveň jednatelem, jelikož chtěl oddělit činnost pronájmu/skladování a sepsáním kupní smlouvy se společností A a B převedl nemovitosti na společnost nově založenou (B). Dle výpisu z katastru je již novým vlastníkem společnost B. 1) Z pohledu nově založené společnosti (B): Jde o navýšení jmění (Příplatek) mimo základní kapitál, kdy nová společnost je nabyvatelem a mohu zaúčtovat majetek oproti navýšení účtu 413 - Kapitálové fondy s tím, že částka bude použita dle kupní smlouvy a majetek nebude nabyvatel odepisovat. Je to takto v pořádku? 2) Z pohledu společnosti A: Jde o vklad do základního jmění jiného subjektu, kde částky budou dle kupní smlouvy (cena byla stanovena součtem daňových zůstatkových cen majetku) a bude zaúčtováno interním dokladem ve výnosech (MD 061/D 641), zároveň v nákladech daňová zůstatková cena a majetek bude ze společnosti tímto vyřazen. Jde tedy o daňově neutrální situaci z pohledu daně z příjmů a zároveň se netýká ani DPH? Nebo mi zde něco uniká?

Akciová společnost byla založena v roce 2017, k dnešnímu dni nedošlo k žádné přeměně, ani ke změně akcionářů (fyzických osob). Základní kapitál byl splacen při založení a činí 2 mil. Kč. V roce 2018 došlo dvakrát k dobrovolnému příplatku akcionářů do vlastního kapitálu mimo základní kapitál. 1) Příplatek byl uhrazen zápočtem oproti pohledávce akcionářů vůči společnosti. Pohledávka akcionářů vznikla z titulu úhrady kupní ceny vyplývající ze smlouvy o prodeji obchodních podílů na s. r. o. Účtování v akciové společnosti – celkem 20 mil. Kč: MD 362/D 413, MD 061/D 362. 2) Příplatek byl uhrazen zápočtem oproti pohledávce akcionářů vůči společnosti. Pohledávka akcionářů vznikla z titulu úhrady úplaty za postoupení pohledávky vůči s. r. o. Účtování v akciové společnosti – celkem 200 mil. Kč: MD 362/D 413, MD 066/D 362. V roce 2025 bude svolána valná hromada a dobrovolný příplatek do vlastního kapitálu bude ve výši 30 mil. Kč vrácen akcionářům. Každému 10 mil. Kč. Podle § 36 odst. 2 písm. e) zákona o daních z příjmů podléhá výplata složek vlastního kapitálu nevytvořených ze zisku srážkové dani. Ale v tomto případě základ pro srážkovou daň bude nulový, protože hodnota vrácených příplatků nepřevýší stav na účtu 413. Je to tak? Pokud je úvaha správná, bude akcionář nějakým způsobem příjem oznamovat finančnímu úřadu?

Založení obchodní společnosti se řídí zákonem č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, a vyžaduje vypracování společenské smlouvy, která, pokud jde o kapitálovou společnost, musí mít formu veřejné listiny. Vést účetnictví začíná společnost okamžikem svého vzniku (zápis do obchodního rejstříku). Náklady vynaložené před vznikem společnosti, jako je například pronájem nebo právní služby, proto nelze účtovat, ale uvádějí se jako náklady příštích období v zahajovací rozvaze, kterou má společnost povinnost k okamžiku svého vzniku sestavit. Po otevření účetních knih se tyto náklady zahrnou jednorázově nebo postupně do nákladů běžného období. Vklady do obchodní společnosti mohou být peněžité i nepeněžité a správce vkladů je odpovědný za jejich správu před vznikem společnosti; nepeněžité vklady musí být oceněny znalcem.

Společníci vložili do základního kapitálu s.r.o. budovu. Tato budova prošla rekonstrukcí a nyní byla rozprodána jako bytové jednotky. Tři bytové jednotky byly zařazeny jako majetek a nadále slouží k pronájmům. Otázka zní jak zaúčtovat snížení základního kapitálu společnosti.

Firma s.r.o ABC má v majetku nemovitost +pozemek. Pozemek je evidován v pořizovací ceně a neodepisuje se a budova-sklad je evidována v pořizovací ceně a odepisuje se. Nyní se bude zakládat novou s. r. o, kam přejde tento majetek a ten bude pronajímán. Převod se uskuteční způsobem odštěpění. Jedním, z požadavků přípravných prací je vypracování znaleckého posudku ocenění části odštěpovaného majetku. Pokud znalecký posudek určí cenu vyšší než je v původní sročce, zaeviduji tento majetek v nové s. r. o. podle znaleckého posudku? A v té s. r. o., kde byl majetek původně, zaúčtuji odpis a zůstatkovou cenu, jako při prodeji?

Popis výchozí situace. Fyzická osoba (FO) vlastní 80 % akcií společnosti A. Ta samá FO vlastní 100 % akcií společnosti B. Společnost B vlastní zbývajících 20 % akcií společnosti A. Fyzická osoba by se chtěla stát 100 % vlastníkem akcií společnosti A. Lze použít následující konstrukci a jaká mohou být rizika vyplývající ze ZOK či rizika daňová? Konstrukce: Společnost A nakoupí od společnosti B 20 % podíl (ve výši dle znaleckého ocenění) a zaúčtuje jako vlastní akcie. Valná hromada rozhodne o snížení základního kapitálu ve společnosti A právě o výši pořízených vlastních akcií. FO se tak stane jediným akcionářem i ve společnosti A.

Základní kapitál s. r. o. je souhrnem všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků a tvoří část vlastního kapitálu společnosti. Základní kapitál s. r. o. lze zvýšit buď převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů, nebo k novému vkladu (tzv. efektivní zvýšení základního kapitálu), nebo navýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti (tzv. nominální zvýšení základního kapitálu), anebo kombinací obou těchto způsobů. Ke snížení základního kapitálu s. r. o. dochází zejména za účelem úhrady účetní ztráty. Při tzv. efektivním snížení základního kapitálu dochází buď k výplatě části majetku s. r. o. společníkům, nebo se společníkům promíjí povinnost splatit zbytek vkladu do základního kapitálu. Při snížení základního kapitálu s. r. o. spojeného s výplatou společníkům je z daňového hlediska podstatné, zda v minulosti došlo ke zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti. Rozhodnutí o zvýšení nebo snížení základního kapitálu s. r. o. patří výlučně do působnosti valné hromady (o změnách základního kapitálu v jednočlenné společnosti rozhoduje její jediný společník). Účinky zvýšení nebo snížení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. Při účtování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu se s. r. o. řídí postupy pro účtování o změnách základního kapitálu v akciové společnosti stanovenými Českým účetním standardem pro podnikatele č. 012-Změny vlastního kapitálu; tyto postupy se v s. r. o. použijí přiměřeně s ohledem na zákon o obchodních korporacích .

Manželka byla od roku 2014 do roku 2022 stoprocentním vlastníkem společnosti s. r. o. V roce 2022 převedla bezplatně 50 % podílu na manžela. Základní kapitál společnosti činí 100 000 Kč a peněžitý příplatek mimo základní kapitál (PMZK) byl v době převodu podílu ve výši 3.5 mil Kč. Předpokládám, že převodem podílu na jinou osobu, přešlo s převodem i právo na vrácení poskytnutého příplatku, protože příplatek není vázán na osobu, ale na podíl jako takový. Jak to bude z daňového hlediska v případě, že valná hromada rozhodne o vrácení peněžitého PMZK v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti se zdaněním u manžela a manželky? Příplatek byl původně do společnosti vložen za účelem rekonstrukce nemovitosti vlastněné společností. Pokud chápu správně ustanovení zákona, je příjem z vráceného příplatku v plné výši ponížen o nabývací cenu podílu. Nabývací cena podílu se uplatní jako daňový výdaj, přičemž nabývací cenou podílu se ve smyslu § 24 odst. 7 ZDP rozumí cena, za kterou podíl společník nabyl. Pokud tedy manžel podíl nabyl bezplatně, nelze uplatnit žádný výdaj? Byl by rozdíl, pokud by byl příplatek převeden na půjčku a půjčka by byla společníkům vyplacena (vrácena)? Jak by se postupovalo, pokud by manžel prodal svůj podíl před nebo po splnění časového testu 5 let pro osvobození a příjem by nepřesáhl 40 mil. Kč? Přerušilo se převodem podílu na manžela u manželky počítání lhůty pro osvobození při prodeji společnosti? 

Společník A (FO) vlastnil 100% OP v s.r.o. V roce 2013 realizoval dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, a to kapitalizací jeho dřívější půjčky. Důvodem byla vysoká kumulovaná ztráta min. let, tedy záporný vlastní kapitál. V roce 2015 tento společník (A) prodal 100% OP na společnosti, a to právnické osobě (a.s. - spol. B), za cenu 1 mil. Kč. Nový společník B tak ve svém účetnictví eviduje pořizovací cenu OP ve výši 1 mil. Kč. V letošním roce plánuje výplatu/vrácení příplatku mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, protože je společnost zisková a přípatek tak není třeba dále držet. Otázky: 1/ Jak bude vrácení přípatku u nového společníka B zaúčtováno v jeho účetnictví? 2/ Bude toto vrácení podléhat dani z příjmů, případně jak bude zdaněno. Předem děkuji.