Kontrolní hlášení v DPH

Český plátce obdrží daňové doklady od svých dodavatelů, plátců DPH. Doklad č. 1 na celkovou částku 11 000 Kč, z toho činí 9 000 Kč plnění včetně DPH 21 % a 2 000 Kč plnění včetně DPH 0 % (vratné obaly ) a doklad č. 2 na pořízení obědů pro zaměstnance na částku 14 000 Kč, kdy odpočet DPH uplatní pouze z 55 % částky 14 000 Kč. Je správné oba doklady vykázat v oddíle B2 kontrolního hlášení?

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Účetní jednotka, ve vnitřní směrnici stanoveno použití ročního pevného kurzu. Tímto kurzem se řídí přepočet banky i závazků, pohledávek? Pokud i závazku (např. faktury přijaté), který tedy zaúčtuji naším pevným kurzem, jak promítnu do DPH přijatou fakturu, která má na sobě jiný kurz, a tím pádem by nesedělo v kontrolním hlášení? Pokud závazek bude účtován pevným kurzem a uhradíme z CZK účtu, kde bude určitě jiný kurz, rozdíl půjde do kurzových rozdílů? 

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

V měsíci 10/2025 byla vystavena faktura na odběratele (neplátce DPH – nepodnikající osoba), která dosud není uhrazená. Byla vystavena na základě fakturačních údajů uvedených v e-mailu od dotyčného. Nyní v 12/2025 jsme při vymáhání zjistili, že dotyčny v rom říjnu nahlásil fakturační údaje na jednatele společnosti, ale faktura měla být vystavena na danou společnost (plátce DPH). Jak nyní postupovat? Přečetli jsme si veškeré info ohledně oprav základu daně ale špatného odběratele jsme nenašli. Potřebujeme to mít však vše formálně v pořádku, jelikož společnost, na kterou má faktura být s ní s největší pravděpodobností nebude souhlasit a tedy budeme pohledávku soudně vymáhat. Přepokládám, že bude potřeba vystavit opravný daňový doklad na původního odběratele (neplátce) a vystavit nový daňový doklad na danou společnost. Pokud to tak je, pak nás zajímají data na dokladech vč. DUZP a případné povinnosti podávdat dodatečné DPH? Nebo je možné jen změnit odběratele na původí faktuře a poslat pouze následné KH? 

Firma se stala plátcem DPH, bude podávat první daňové přiznání. Má v evidenci zásoby za 50 000 Kč a drobný majetek za 60 000 Kč, které k datu registrace neměla spotřebovány a byly nakoupeny do 12 měsíců před registrací. A dále stroj za 100 000 Kč (dlouhodobý majetek), který byl nakoupeny 14 měsíců před registrací? Mohu stroj uplatnit? Jak je myšleno v § 79 odst. 2 bod 5, že lze zahrnout zboží a služby v období 60 měsíců? Na jaký řádek tyto položky v DPH uvedu a vstupuje do KH?

OSVČ, plátce DPH, provozuje ubytovací služby v ČR. V jakém režimu DPH bude vystavena faktura hostovi - plátci EU za ubytování – reverse charge, nebo česká DPH 12%? Do jakých řádků daňového přiznání se uskutečněné plnění promítne?

Pokud nám do datové schránky přijde výzva na kontrolní hlášení a datová schránka byla otevřena, bylo tedy doručeno, je na odpověď 5 dní nebo 17 dní, a pracovních nebo kalendářních? Pokud nestihneme odpovědět ve stanovené lhůtě, je automaticky sankce a v jaké výši?

Naše malá s. r. o. (stavební činnost) je plátcem DPH. Vystavujeme faktury pro plátce DPH, neplátce DPH i občany (nepodnikající osoby). Bohužel nám podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH nesdělují svá DIČ. Vystavená faktura nad 10 000 Kč by měla být v kontrolním hlášení zaznamenána v oddíle A4, ale pokud nemáme od odběratele DIČ, nám náš účetní program (což je pochopitelné) nedovoluje tuto vystavenou fakturu zaznamenat do oddílu A4, ale rovnou se mi vydaná faktura vykáže v oddíle A5, kde se mi evidují doklady do 10 000 Kč a vystavené faktury pro nepodnikající osoby. Poslední zakázaku jsme měli pro Obecní úřad (neplátce), kontaktní údaje nám obec uvedla bez DIČ a dále jsme vystavili fakturu pro podnikatele fyzickou osobu, neplátce DPH. Pokud nevím DIČ, mohu nechat vystavené faktury v oddíle A5 nebo musíme vyžadovat sdělení DIČ? 

Jak postupovat v případě, kdy byla zaplacená záloha na pořízení osobního automobilu ve výši 4 000 000 Kč + 840 000 Kč DPH? DPH byla uplatněna ve výši 420 000 Kč. Nyní došlo k odstoupení od smlouvy, záloha bude vrácena, bude vystaven opravný doklad. Musíme vracet plnou DPH ve výši 840 000 Kč, nebo jen ve výši 420 000 Kč? V případě, že 420 000 Kč, budeme v kontrolním hlášení vykazovat stejně jako při nároku, pouze se zápornou hodnotou?

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Plátce DPH objednal zboží od čínského dodavatele, platba do Číny. Zboží nejede z Číny, ale ze skladu v Německu. Nebude mít dodané JSD, daňový doklad, na kterém je uvedené DIČ objednatele, vystavil čínský dodavatel. Tracking zásilky má doložený. Jak je to z pohledu DPH, jedná se o dodání z EU? V přiznání DPH uvede řádek 3 / 4 a řádek 43 / 44, kontrolní hlášení oddíl A2 bez DIČ?

Můj klient fakturoval tisk příbalových letáků s DPH 21%. U nákupu materiálu, ale i u ostatních nákladů si uplatňoval DPH ve výši 100%. Nyní zjistil, že příbalové letáky jsou od 1.1.2025 osvobozeny od DPH dle §71i. Protistrana chce vše opravit zpětně od 1.1.2025. 1/ Vystavovat faktury bude bez DPH a bude tam poznámka osvobození dle §71i? A do jakého řádku přiznání tato částka půjde-do řádku 26? 2/ u nákladových faktur související s nákupem materiálu si bude uplatňovat DPH? Bude muset dělat koeficient? 3/ bude v pořádku, když uděláme dodatečná přiznání od ledna a také nová- opravená kontrolní hlášení? Klient je čtvrtletní plátce DPH a pokaždé platil vysoké DPH.

Jak postupovat v případě, že česká firma, plátce DPH, pronajme parkovací stání polskému plátci DPH. Služba se vztahuje k nemovitosti a proto se bude jednat o tuzemské plnění a bude se fakturovat včetně české DPH? V přiznání DPH se bude vykazovat na řádku 1? Jak se bude vykazovat v kontrolním hlášení, pokud částka překročí 10 tisíc? Vzhledem k tomu, že polská firma nemá české DIČ, tak to bude systém kontrolního hlášení vyhodnocovat jako chybu. Jak správně postupovat?

NSS dále nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že kontrolní hlášení nelze využívat k argumentaci, že správce daně neprokázal skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, a že v důsledku toho nepřešlo na stěžovatele zpět důkazní břemeno. Jde o dokumenty, které by měl mít k dispozici správce daně. Správce daně má povinnost zjistit co nejúplněji skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daně. Při tom není vázán návrhy daňových subjektů. Jak upozornil NSS v rozsudku č. j. 7 Afs 70/2023-37, vykázání dodávek v kontrolním hlášení ze strany dodavatele nelze považovat za zcela formální a bezvýznamný důkaz. Lze z něj usuzovat, že dodavatel tímto krokem v rozhodné době minimálně nepřímo potvrdil poskytnutí daného plnění. Jedná se tak o dílčí nepřímý důkaz (střípek mozaiky), který v provázaném komplexu dalších shromážděných důkazů a zjištění svědčí bez vážných pochybností o tom, že stěžovateli a) bylo deklarované plnění skutečně poskytnuto.

Čas od času se může stát, že člověk zapomene splnit určitou povinnost. Opomenutí podat kontrolní hlášení však obvykle představuje nepříjemné překvapení v podobě výše dané pokuty. V případě zdravotních důvodů nebo živelních pohrom a jiných situací pak existuje při naplnění podmínek možnost prominutí. V roce 2025 se do pokynů k promíjení částečně navrátilo obecné promíjení jednoho pochybení souvisejícího s kontrolním hlášením, za které se ukládá pokuta související s kontrolním hlášením ve výši 30 nebo 50 tis. Kč. V článku se zaměříme na možnosti promíjení zejména s ohledem na jeden generální pardon pro prominutí sankce.

Máme přijatou fakturu za reklamní předměty, z nichž pouze část splňuje podmínku 500 Kč bez DPH/ks. Faktura je nad 10 000 Kč. vč. DPH. Část, kterou si budeme uplatňovat, je také nad 10 000 Kč vč. DPH. Je v pořádku, že se nepotkají částky v oddílech A4 u našeho dodavatele a B2 v našem kontrolním hlášení? Je to důvod pro zaslání výzvy? 

Stěžovateli je možno rovněž obecně přisvědčit v tom, že vykázání dodávek v kontrolním hlášení ze strany dodavatele nelze považovat za zcela formální důkaz, který by byl bez významu, respektive důkazní síly. Nejednalo se zde o kontrolní hlášení samotného stěžovatele, ale jeho dodavatele, a lze tedy usuzovat na to, že dodavatel tímto krokem v rozhodné době minimálně nepřímo potvrdil poskytnutí daného plnění. Jedná se tak o dílčí nepřímý důkaz (střípek mozaiky), který v provázaném komplexu dalších shromážděných důkazů a zjištění svědčí bez vážných pochybností o tom, že stěžovateli bylo deklarované plnění skutečně poskytnuto.

Jsme nezisková organizace – zapsaný polek a podle stanov provozujeme dětskou skupinu jejímž cílem a posláním je péče o děti předškolního věku. Abychom zvýšili povědomí o provozu naší dětské skupiny a získali nové zájemce, využíváme placenou reklamu na Facebooku. Platíme měsíční poplatek společnosti sídlící v Irsku. Naše tržby nikdy překročí obrat 2 000 000 Kč . Vztahuje se na nás povinnost registrace identifikované osoby k DPH? Např. kontrolní hlášení , souhrnné hlášení atd..

Plátce daně pořídil zboží z JČS (Itálie). Zboží bylo placeno 100 % předem zálohově. Zboží je dodáno již měsíc do ČR a dodavatel se nemá k zaslání faktury. I přes opakované urgence odepisuje, že nás účetní oddělení bude v budoucnu kontaktovat. Italský zákon o DPH asi neznáte, ale zajímalo by mě jestli je v evrovpské směrnici pro DPH určeno do kdy má být daňový doklad vystaven. A dále jak mám postupovat v případě kontrolního hlášení, kde se uvádí číslo daňového dokladu, které právě nemáme k dispozici. Máme tam uvést pořízení bez dokladu?