Nárok na odpočet DPH

Společnost pronajímá kanceláře v administrativní budově plátcům(nájem zdaňuje) i neplátcům DPH. U přijatých plnění souvisejících se zdanitelným a osvobozeným pronájmem krátí nároky na odpočet koeficientem(účetní služby, právní služby). Společnost plánuje provést opravu budovy. Jak to bude v tomto případě s nárokem na odpočet? Je možné rozdělit opravy na část, která se týká prostor, který je pronajímán pouze plátcům a uplatnit plný nárok na odpočet a opravy, které se týkají společných prostor pro plátce a neplátce a krátit nárok na odpočet koeficientem? Nebo musí být krácen koeficientem celkový nárok na odpočet?

Jak to bude s DPH, když FO bude prodávat byt v majetku, odpisuje ho, právnické osobě, také plátci DPH. Nový subjekt ho bude mít také v majetku a bude ho pronajímat. Jaká bude sazba DPH? Nejde o novostavbu. A po prodeji, při pronájmu fyzické osobě neplátci může normálně pronajímat bez DPH, i když si bude nárokovat DPH na vstupu?

Zaměstnavatel přemýšlí, že by na pracoviště zakoupil pro zaměstnance nějaký druh sportovního stroje na odreagování, protažení. V nabídce byl rotoped nebo veslovací zařízení. Zaměstnanci si odhlasovali veslovací stroj, který by využívali v pracovní době, kam by se chodili trochu odreagovat od stresu a admin zaměstnanci trochu protáhnout od sedavého zaměstnání. Z pohledu zaměstnance se nebude jednat o nepeněžní příjem ve smyslu § 6 odst. 7 písm. e) ZDP. Ale mě by zajímalo jak na to pohlížet ze strany zaměstnavatele. Zda je možné na tento nákup pohlížet jako na daňový náklad s možným odpočtem DPH? Našla jsem si zápis z koordinačního výboru (Zapis_KV_KDP_10_24), kde se touto problematikou zabývají, ale nejsem si jistá, zda jsem správně pochopila, že nákup sportovního vybavení na pracoviště může být daňovým nákladem z pohledu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP? Lze u tohoto nákupu plně nárokovat odpočet DPH?

Novela zákona o DPH, účinná od 1. 1. 2025, přináší zásadní inovace ve zrušení registrace plátců a identifikovaných osob. Detailní změny se konkrétně týkají procesů souvisejících s registrací k DPH, které komplexně ovlivňují způsob, jakým daňové subjekty zrušují svou registraci. Kromě zpřesnění legislativních pravidel, jako je počítání obratu na kalendářní rok nebo úpravy v sankcích při nedodržení elektronické formy podání, se novela zaměřuje na rozšíření důvodů pro zrušení registrace, a to jak z moci úřední, tak na žádost. Tento legislativní balíček také precizněji upravuje práva a povinnosti identifikovaných osob, včetně nastavení nových kritérií pro zánik registrace. Díky těmto změnám se očekává zefektivnění administrativních procesů a zvýšení právní jistoty jak plátců, tak identifikovaných osob. Profesionální a systematický přístup při zrušení registrace je nyní kritický, aby podnikatelé předešli nechtěným následkům, jako je ztráta odpočtu DPH či komplikace při obchodování se zahraničím.

Poskytování darů je běžnou součástí podnikání právnických osob. V článku se dozvíte, jaké daňové konsekvence má dar poskytnutý právnickou osobou. Současně text rozebírá, jaké nástrahy mohou číhat na toho, kdo dar poskytuje bez rozmyslu. Závěr přináší daňové souvislosti daru přijatého právnickou osobou, úkonu, s nímž se nikoliv běžně můžete v praxi setkat. Článek neobsahuje dopady na straně obdarovaného, rovněž tématem darů právnické osoby jakožto zaměstnavatele se účelově nezabývá.

Fyzická osoba, nepodnikatel, s příjmy dle § 6 ZDP – závislá činnost a § 9 ZDP – pronájem. Pronajímané nemovitosti, bytové domy, nemá v obchodním majetku dle ZDP. Roční příjem z pronájmu je vyšší než 2,6 mil. Kč u předmětných bytových domů. Domy vlastní více než deset let, jsou více než deset let po kolaudaci a pořízení, při pořízení nebyl uplatněn odpočet DPH. Nyní se chystá domy prodat. Jak je to s DPH? Dle našeho názoru je pronájem ekonomickou činností dle § 5 odst. 1 a 3 ZDPH, budovy jsou součástí obchodního majetku z hlediska § 4 odst. b) a c) ZDPH, pronájem je osvobozen od DPH § 56 odst. 1 a 5 ZDPH. A jelikož nebyl žádný jiný příjem, protože příjmy ze zaměstnání se do obratu nezapočítávají dle § 5 odst. 2 písm. a) ZDPH, pak tato fyzická osoba nebyla z titulu DPH plátcem DPH, dále s ohledem na to, že osvobozeným plněním § 56 odst. 1 je rovněž prodej domů vč. souvisejících pozemků (popř. § 55a odst. 1 pro ostatní pozemky) – tak se tato fyzická osoba se nestane plátcem DPH a celá transakce nebude podléhat DPH. 

Společnost nakoupila zboží, které využije pro svoji ekonomickou činnost, pod 10 000 Kč z e-shopu. E-shop účtuje pouze cenu celkem bez jakéhokoli uvedení DPH, neuvádí na svých stránkách adresu, identifikační čísla, registraci k DPH v ČR, případně jiném státě apod., tzn. nelze dodavatele zboží jednoznačně určit. Může si společnost doklad o nákupu vůbec vložit do svého účetnictví a jak by měla případně postupovat vzhledem k DPH? 

Mohu uplatnit DPH při daru vína do 500 Kč za 1 láhev?

Jsme PO zřízená ÚSC, plátce DPH. Máme ve správě domy v majetku města, to je naše hlavní činnost. V rámci doplňkové činnosti zajišťujeme správu domů společenství vlastníků jednotek. Jedno z těchto SVJ před dvěma lety dalo výpověď z mandátní smlouvy, tudíž ho už nemáme ve správě, a podalo na nás žalobu o náhradu za špatně provedené práce v souvislosti s revitalizací jejich domu, kterou jsme zajišťovali. Je možné faktury od advokátní kanceláře, plátce DPH za právní služby pro nás ve věci tohoto sporu posuzovat jako náklad doplňkové činnosti, zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů a udělat odpočet DPH? Spor se určitě potáhne do příštího roku, v případě že bychom vyhráli, budeme vynaložené prostředky požadovat po SVJ, ty by se potom zaúčtovaly do výnosů? 

Firma, s.r.o, plátce DPH vykonává montážní práce, kde má zdanitelné plnění. Zároveň vlastní bytový dům, kde byty pronajímá občanům. Tyto nájmy jsou osvobozeny a v přiznání k DPH uváděny na ř. 50. Pokud této firmě vystaví fakturu za stavební práce jiná společnost, tak je automaticky v režimu přenesení. Pokud se však tyto stavební práce týkají výhradně bytového domu, kde si nemůže nárokovat DPH, jak se provádí doměření DPH? Dám jen na ř. 10 v DP a nedám na ř. 43? Bude to hlásit nesoulad. Nebo mi vystaví firma fakturu s běžným DPH (nikoliv přenesení) a já si ho neuplatním?

Jsme česká společnost. U německé společnosti B jsme si objednali zboží. Firma B toto zboží koupila od německého dodavatele A. Obě společnosti uvedly svá německá DIČ, na které se fakturovali včetně německé sazby DPH. Zboží ale společnost A z Německa dodala přímo nám – české společnosti C do ČR. Společnost B nám na české DIČ (C) vystavila fakturu, kde použila své české DIČ a fakturu vystavila včetně české sazby DPH. Je tento postup správný? Můžeme si uplatnit DPH?

DUZP u faktury přijaté je 31. 3. 2025, datum vystavení je 14. 4. 2025, závazek tedy došel až v 4/2025, DPH mám tedy přiznat v 3/2025 nebo až 4/2025, a jak je to u režimu PDP?

Naše firma si plánuje pronajmout skybox (VIP salónek) v multifunkční aréně. Za skybox se bude platit měsíční nájemné. Skybox má maximální kapacitu 8 osob. Bude využíván jednak pro schůzky s obchodními partnery a jednak pro zaměstnance jako benefit. Ve skyboxu bude navíc objednáno občerstvení. 1) Varianta poskytnutí skyboxu zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům – zaměstnanec si sám zakoupí vstupenku na kulturní/sportovní akci. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci zdarma skybox včetně občerstvení. Je nutné tento benefit dodanit jako nepeněžní příjem? Bylo by možné uplatnit osvobození do limitu dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP? Pokud ano, jak správně určit částku za nájemné pro toto přidanění, když je měsíční, a nikoliv vázané na konkrétní návštěvu? Počet návštěv nejsme schopni dopředu určit, skybox může a nemusí být plně obsazen. 2) Varianta poskytnutí skyboxu zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům na sportovní utkání včetně vstupného, vstupné na hokej je v ceně měsíčního pronájmu skyboxu. Otázka ohledně nutnosti dodanění a podmínek je stejná jako v bodě č. 1 3) Varianta návštěva skyboxu zaměstnance s obchodním partnerem – zde by se jednalo o náklady na reprezentaci a u zaměstnance by nešlo o nepeněžní příjem ať jde o nájem salónku, občerstvení či nákup vstupenky. Je to tak? 4) Faktury za pronájem a občerstvení – daňově neuznatelné a u případné DPH není nárok na odpočet?

Společnost s ručením omezeným bude uzavírat smlouvu s advokátní kanceláří na poskytování právních služeb ve věcech souvisejích s převodem podílu ve společnosti, s likvidací společnosti včetně zajištění notářských služeb. Může si společnost uplatnit fakturu za tyto služby jako daňově uznatelný náklad a nárokovat si z daňového dokladu advokátní kanceláře DPH?

OSVČ, plátce DPH, pořídila v roce 2018 osobní automobil pro podnikání i soukromé využití. Při pořízení byl zkrácen nárok na odpočet DPH o 25%. V letech 2018– 022 se prováděla kontrola povinnosti upravit odpočet DPH, povinnost úpravy odpočtu vznikla za rok 2022, kdy poměr využití vozidla pro soukromé využití vzrostl na 55 %. V roce 2025 chce OSVČ automobil vyřadit z obchodního majetku, takže vznikne fiktivní dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH s povinností odvést DPH ze základu podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH. Bude výše odvodu DPH vycházet ze zjištěného základu bez úpravy nebo lze základ daně nějakým způsobem snížit vzhledem ke krácení nároku na odpočet v průběhu dřívějších období?

Společnost překročila obrat pro DPH a od 26. 8. se stala plátcem DPH. Pokud bude uplatňovat nárok na odpočet DPH za předchozích 12 měsíců, znamená to současně, že se projeví změny v DPPO za rok 2024, kde tyto doklady byly účtované jako daňové v celé výši? Například faktury za elektřinu, telefony byly účtovány včetně DPH do nákladů, pokud bychom uplatnili DPH zpětně v prvním přiznání k DPH, musíme podat znovu přiznání DPPO za rok 2024? Společnost poskytuje pouze služby, tzn. neřeší problém inventarizace zásob a uplatnění DPH při pořízení zásob.

Nepodaří-li se osobě povinné k dani jednoznačně prokázat, že náklady (výdaje) na reklamní plnění na vstupu byly skutečně prvkem určujícím cenu konkrétního plnění na výstupu, lze nárok na odpočet DPH uznat jen tehdy, jsou-li náklady (výdaje) na tato plnění součástí obecných nákladů (výdajů) souvisejících s její celkovou ekonomickou činností, za podmínky, že osoba povinná k dani prokáže, že náklady (výdaje) vynaložené na takto přijatá plnění vykazují přímou a bezprostřední souvislost s touto celkovou ekonomickou činností.

Podnikající FO, plátce DPH, zakoupila lodní kontejner, který zařadila do obchodního majetku (cena je vyšší, než 80tis. Kč, takže se odepisuje). Tento kontejner umístila na svůj pozemek u vlatního rodinnému domu, který není vložen do obchodního majetku, jedná se osobní vlastnictví. Na pozemku, na kterém stojí uvedený kontejner provádí úpravy pozemku. Do daňové evidence dali zaúčtovat fakturu za úpravu pozemku kolem kontejneru. Tato fakturu je vystavena v režimu přenesené daň. povinnosti. Myslím si, že když není pozemek vložen do obchodního majetku, ale je to soukromé vlastnictví, že podnikatel nemá nárok na odpočet DPH (ř. 43,44). Pouze v Daň. přiznání DPH uvedu na ř. 10,11 základ daně a vypočítám 21% DPH, ale není nárok na odpočet DPH (ř. 43, 44). Je to tak správně? 

Firma s.r.o. organizovala firemní teambuilding - jednodenní výšlap na horu. Dopravu zaměstnancům zajistila v podobě objednání autobusu, který je odvezl tam i zpět. Může firma v tomto případě uplatnit nárok na odpočet DPH a účtovat dopravu autobusem jako daňový náklad z hlediska daně z příjmu? 

Nejvyšší správní soud nepochybuje o tom, že stěžovatel mohl vést obchodní jednání mimo kamenné kanceláře na nejrůznějších akcích. Aby však prokázal tvrzené východisko, že všechny uskutečněné jízdy sloužily k jeho ekonomické činnosti, nestačilo tvrdit, že se vždy o nějaké pracovní cesty jednalo. Stěžovatel měl konkrétně prokázat kdy, kam a proč vozidla jezdila, tak aby propojil provozní výdaje při konkrétních pracovních cestách či při konkrétní pracovní činnosti s uplatněným nárokem na odpočet; to se mu nepodařilo. Z judikatury kasačního soudu dále vyplývá, že u výdajů spojených s provozem vlastních vozidel určených k podnikatelské činnosti, představuje kniha jízd hlavní důkazní prostředek (např. rozsudky ze dne 28. 11. 2018, č. j. 2 Afs 398/2017-42, či ze dne 26. 9. 2023, č. j. 5 Afs 94/2022-43). Stěžovatel jistě mohl svá tvrzení prokázat i jiným způsobem. Muselo by se však nadále jednat o důkazy způsobilé prokázat, kdy a kam konkrétně jel, za jakým účelem. Nejvyšší správní soud se přitom plně ztotožňuje s žalovaným a krajským soudem, že takovým důkazním prostředkem nemohou být z podstaty věci obecná čestná prohlášení několika starostů a jednatelky obchodního partnera, že k nim jezdil daným vozem, či prohlášení jeho přítelkyně, že stěžovateli poskytuje svůj vůz pro soukromé jízdy.