Nárok na odpočet DPH

Tělovýchovná jednota, spolek (plátce DPH), obdržela fakturu za stavební a montážní práce na parkovišti v přenesené daňové povinnosti. Správu parkoviště provozuje spolek ve své ekonomické činnosti na základě pachtovní smlouvy. Parkoviště tedy není majetkem spolku. Předmětem poskytnutých prací bylo natažení pletiva včetně usazení a vrtu do asfaltu. V případě ukončení pachtovní smlouvy by pletivo zůstalo na parkovišti v majetku propachtovatele. Je možné si uplatnit v rámci přenesené daňové povinnosti nárok na odpočet DPH nebo vzhledem k tomu, že se nejedná o daňové náklady spolku, odpočet není možný?

Cestovní kancelář poskytuje zájezd ve zvláštním režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona o DPH a v rámci tohoto zájezdu využije službu průvodce, který je plátcem DPH v Rakousku; rakouský průvodce vystaví fakturu s uvedením DIČ české cestovní kanceláře a s poznámkou, že daň odvede zákazník (reverse charge). Je česká cestovní kancelář povinna provést samovyměření a odvést DPH v České republice za přijatou službu, vzniká jí v této souvislosti nárok na odpočet DPH, pokud je služba průvodce součástí cestovní služby poskytované ve zvláštním režimu, nebo se v tomto případě režim přenesení daňové povinnosti v České republice vůbec neuplatní?

V maloobchodě jsou přirozené úbytky zásob realitou – manipulace se zbožím, jeho vysychání, rozbití, prošlá lhůta použitelnosti nebo drobné krádeže – to vše se promítá do tzv. norem ztratného. Na první pohled se může zdát, že jde o běžnou součást podnikání, ale pokud tuto oblast podceníte, může vám způsobit značné finanční ztráty. V praxi se totiž nejedná jen o účetní evidenci, ale také o daňovou uznatelnost těchto nákladů a související nárok na odpočet DPH. A právě zde se skrývá prostor jak pro legitimní daňovou úsporu, tak pro významná daňová rizika.

Zaměstnanec si rezervoval ubytování na pracovní cestě přes portál booking.com. Zaplatil firemní platební kartou, hotel vystavil fakturu, kde jako odběratel je uvedená firma Booking.com, Nizozemsko, včetně nizozemského DIČ. Je v pořádku, aby hotel v ČR vystavil daňový doklad včetně vyčíslení DPH tímto způsobem? Bez uvedení jména ubytované osoby event. přímo adresy společnosti? Tyto informace hotel má z evidence hosta. Jestliže jako odběratel je uvedený Booking.com a ne zaměstnanec, je možné takový doklad účtovat jako daňově účinný? Fakticky hotel opravdu dostane peníze od společnosti Booking.com, ale ta je pouze prostředníkem při transakci, není odběratelem služby.

OSVČ bude dobrovolný plátce DPH a má osobní auto, které není v majetku jeho firmy. Může si dávat náklady tohoto auta do odpočtu DPH: PHM, oprava auta – 80 %? 

Zaměstnanec užívá firemní elektroauto zároveň k firemním i ke svým soukromým účelům. V dohodě o užívání auta bylo sjednáno, že zaměstnanci bude srážena ze mzdy měsíčně paušální částka za spotřebu elektrické energie, jako náhrada za spotřebu elektrické energie pro soukromou potřebu. Odvádí se z této paušální náhrady DPH? A je to zároveň nepeněžní příjem zaměstnance?

Je možné si uplatnit DPH z faktury od Zásilkovny za odeslání knihy, kterou prodám a je u ní nulová DPH? 

Jsme česká obchodní společnost, právnická osoba, plátce DPH, reklamní agentura a zabýváme se hlavně reklamní činností (pořádání eventů, reklamní předměty, digitální marketing atd.). Jednou z našich činností je, že pro naše klienty zajišťujeme tzv. účast na mezinárodních kongresech. To znamená, že např. na kongres zajistíme pro naše klienty letenky, ubytování v hotelu, registraci na kongres,transfery atd. Záměrně nepoužíváme zvláštní režim pro cestovní službu. Pro klienty tedy kupujeme i letenky, na jejichž cenu aplikujeme naší provizi a následně fakturujeme klientovi. Naše vstupní faktury za letenky jsou s 0% DPH. Dotaz: Můžeme si na cenu letenky přidat provizi a fakturovat stále letenky s 0% DPH nebo fakturace klientovi musí probíhat v základní sazbě 21 %? 

Společnost s ručením omezeným prováděla výstavbu bytů a uplatňovala plný nárok na odpočet, většinu bytů se podařilo prodat, asi 4 byty zůstaly v majetku společnosti a tyto byty společnost začala pronajímat. V posledním daňovém přiznání za rok 2025 do ř. 60 DP k DPH společnost vyčíslila 1/10 DPH z uplatněného DPH. Lze toto DPH zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů MD 548/D 343?

OSVČ, plátce DPH, v roce 2026 vyřadí z obchodního majetku pro daň z příjmu nemovitost, která byla v OM od r. 1993. Nebude již moci uplatňovat daňové výdaje na opravu, údržbu a technické zhodnocení - viz § 25 odst. 1 písm. u) ZDP v § 7 ZDP. V nemovitosti je provozovna a byty, které pronajímá. Pronájem bytů chceme danit v § 9 ZDP a uplatnit 30% paušální výdaje. V nemovitosti má provozovnu (tiskárnu), kde podniká a 4 byty, které pronajímá osvobozeně. Může nadále uplatňovat nárok na odpočet DPH z oprav a TZ u provozovny? U bytů z oprav nelze, protože se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně. Kdyby opravoval celou nemovitost, tak by bylo DPH kráceno koeficientem. Lze takto z hlediska DPH postupovat? Z hlediska daně z příjmů nemá obchodní majetek a z hlediska DPH má obchodní majetek - nemovitost, která slouží k ekonomickým účelům?

Vozidlo pořízeno v průběhu roku a odhadnuto procento pro uplatnění nároku DPH v poměru 80 % služební cesty a 20 % soukromé cesty. Zaměstnanec vedl knihu jízd a zjištěno, že skutečnost byla 85 % služebních jízd a 15 % soukromých jízd. Můžu k 31. 12. upravit odpočet DPH – můžu si „donárokovat“ 5 %, nebo zde platí pravidlo 10 % (musela by být skutečnost o 10% jiná než odhad)? Vím, že tomu tak je u § 78 v následujících letech, ale na jednom webináři DPH se právě rozebíralo, že v roce pořízení se procento musí narovnat na skutečnost bez ohledu, zda je více či méně než 10 %. A když dojde při pořízení ke krácení nároku o 20 % a další dva roky se poměr služební/soukromé nezmění a ve 4. roce dojde k prodeji s DPH tak se zde můžou vynárokovat zbylé dva roky z jedné pětiny k 31. 12., nebo se zde už úprava nedělá a tak jak bylo kráceno na vstupu tak už to zůstává? Příklad: 1. rok krácení 20 % z 210 000 a nárokováno 168 000 Kč, 2. rok stejné procento nedochází k úpravě, 3. rok stejné procento nedochází k úpravě 4. rok prodej nesmím nic nebo 210 000 × (100-80)/5 = 8400 × 2 = 16 800 Kč si mohu nárokovat (ale nemusím).

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

Společnost několik účetních období (od r. 2023) pořizuje dlouhodobý majetek rodinné domy vlastní činností. Zde uplatňuje 100% nárok na vstupu. Jedná se o pořizování materiálu, služby atd. s 21% sazbou DPH, práce prováděné vlastními pracovníky (bez DPH), stavební práce a další práce se sníženou sazbou DPH (do r. 2024 15 %, pak 12 %). Kolaudace proběhla v 2/2025. Proti původnímu záměru prodeje začaly být RD používány na pronájem. Mělo by tedy dojít k vratce DPH. V 2/2025 by mělo být zahrnuto na ř. 47 přiznání k DPH jako přiznání uskutečnění zdanitelného plnění v podobě dodání zboží dle § 13 ZDPH. Základ daně by měl být uveden podle § 36 buď cena zboží obdobného, nebo výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. V našem případě použity celkové náklady. Celkové náklady vč. mezd vl. pracovníků, fakturace od neplátců atd. činí 22 mil. Kč. Jaká hodnota se objeví na ř. 47 přiznání k DPH – celkový základ daně bude 22 mil. Kč, jaká bude hodnota daně? V r. 2025 k datu kolaudace dodání podléhá 12% sazbě DPH, do r. 2024 15% sazbě DPH, u některých položek – např. dodávka materiálu, doprava atd. na vstupu 21 %, do r. 2024 použito u stavebních a montážních prací 15 %. Jakým způsobem se bude počítat částka DPH, které má být vráceno z titulu pronájmu neplátci při zařazení do majetku – zda z částky 22 mil. Kč 12% (i když byly nárokovány v některých případech částky 21% nebo do změny sazby stavebních prací 15%, tj. stavebník uplatnil na vstupu více, než odvede) a na kterých řádcích DP k DPH se tato skutečnost uvede? Případně jakým jiným způsobem postupovat? V některých případech společnost uplatnila na vstupu a u reverse charge stavebních a montážních prací nesprávně DPH 21 %, místo 12 % (resp. 15 %). Za které nejpozdější období může provést nápravu formou DDP k DPH – jedná se zejména o opravu reverse charge – bez dopadu na celkový stav povinnosti DPH. V současné době lze provést nejpozdější opravu za 1/2023, tj. 3 roky dozadu? 

Jsem OSVČ, vedu daňovou evidenci a jsem plátce DPH. V červnu 2024 jsem koupila automobil ve výši 750 000 Kč včetně DPH a uplatnila na vstupu celou výši DPH 130 165 Kč. Automobil jsem používala i pro soukromé účely: 83 % služební jízdy a 17 % soukromé jízdy. V přiznání k DPH za 12/2024 jsem provedla úpravu odpočtu – krácení a odvedla jsem 17 % DPH ve výši 22 128 K, částku jsem uvedla v přiznání k DPH na řádku 45. V červnu 2025 jsem tento automobil prodala za 600 000 Kč včetně DPH a odvedla daň na výstupu. Využití automobilu bylo v roce 2025: 50 % služební jízdy a 50 % soukromé jízdy. Jak mám nyní postupovat pro vypořádání DPH (mohu vypořádat v 12/2025) a daně z příjmů – jaký bude uznatelný odpis a uznatelná zůstatková cena? Využívám krácený paušál na dopravu. 

V průběhu roku 2025 došlo třemi zákony k úpravě znění § 15 a § 15b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jednak se jedná o zákon č. 84/2025 Sb. , kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb. , o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, který nabyl účinnosti dnem 1. 5. 2025, dále se jedná o zákon č. 120/2025 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a některé další zákony, který nabyl účinnosti dnem 1. 6. 2025, a dále zákon č. 176/2025 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení, který nabývá účinnosti od 1. 1. 2026. V článku si blíže rozebereme jednotlivé změny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Jsme společnost, která pořádá výstavy a veletrhy. Některým klientům fakturujeme pro jejich zaměstnance v rámci účasti na veletrhu i ubytování včetně doprovodných služeb. Naše přirážka je ve výši výši 0 Kč . Těmto klientům fakturujeme služby bez DPH dle § 89 zákona o DPH. jako cestovní službu. Přímé náklady spojené s ubytováním, tj. faktury od hotelu za ubytování, u nich nebudeme DPH uplatňovat? U ostatních nákladů (jako nájem, PHM, ostatní režijní náklady, služby, energie) nepřímo souvisejících s fakturací podle § 89 zákona o DPH můžeme uplatnit DPH v plné výši, nebo se nárok na odpočet bude krátit koeficientem? 

Společnost A – plátce DPH, jejíž podnikání nesouvisí s výstavbou ani realitní činností, postavila nemovitost – RD, kterou původně zamýšlela jako sídlo společnosti, ale nyní se rozhodla pro prodej. V 5/2025 RD zkolaudovala a nyní tuto nemovitost nabízí k prodeji. Při výstavbě si uplatňovala DPH z materiálu a prací na nemovitosti. O nemovitost má zájem společnost B, která je také plátcem DPH. Společnost A by při prodeji uplatnila přenesenou daňovou povinnost (se souhlasem společnosti B). Je postup společnosti A v pořádku – Odvod DPH, případně přenesená DPH při prodeji plátci do 2 let od kolaudace? Pokud by společnost B při následném prodeji této nemovitosti již neměla povinnost odvést DPH z prodeje, jak by se řešilo DPH, které si uplatnila na vstupu? Respektive na vstupu byla přenesená daňová povinnost, jaké by z toho vyplývaly povinnosti pro společnost B?

OSVČ si v srpnu 2025 vzala do pronájmu osobní auto, ale jako soukromá osoba. Není zde uvedeno IČO a ani DIČ. Nyní by ho chtěla od 1. 1. 2026 používat v podnikání. Je plátcem DPH. Předpokládám, že z měsíčních splátek, které obsahujíe DPH, si DPH nelze uplatnit. Ale jak je to s náklady na provoz? PHM, myčka, drobné opravy, výměna pneu – lze uplatňovat DPH? Asi se vše musí krátit na základě soukromých a firemních jízd? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, 1. listopadu 2025 nakoupí hmotný majetek, který zařadí do podnikání. Od 1. 12. 2025 se stane plátce DPH. Zpětně si nárokuje DPH z pořízeného majetku. Na jaký řádek přiznání DPH máme uvést výši DPH (zpětný odpočet DPH)? Od 1. 11. 2025 jsme jako neplátci DPH zaúčtovali celkovou částku vč. DPH do spotřeby (hmotný majetek – telefon 25 000 Kč), následně si jako plátci DPH budeme v prosinci nárokovat zpětně DPH z pořízeného hmotného majetku. Jak provedeme změnu základu daně, tak aby byl základ daně v souladu s nárokovanou DPH, tedy nižší o DPH? Můžete doporučit vhodný postup v účtování?

Společnost s r. o., plátce DPH, chce uspořádat pro své zaměstnance teambuilding. Jednalo by se o akci, kdy jedna noc bude v zahraničí a jedna v tuzemsku. Kromě noclehu bude zajištěna i strava (snídaně, oběd, večeře) poté i vstupu do zámku. Pro zaměstnance se bude vyplňovat cestovní příkaz - bude krácen dle poskytnuté stravy a bude poskytnuto kapesné ve výši 40 % (u zahraničního cestovního příkazu). Ráda bych se zeptala, zda veškerá útrata - ubytování, strava, nápoje vč. alkoholických i další výdaje budou daňově uznatelné s možností odpočtu DPH, či nikoli? A doklady ze zahraničí - předpokládám, že na tyto doklady budu nahlížet jako „od tuzemského neplátce“, tj. DPH řešit nebudu, jelikož místo plnění není v tuzemsku. Předpokládám, že celá „akce“ bude u zaměstnance bez odvodů. A co v případě, že na tento teambuliding pojedou i bývalí zaměstnanci, jaký dopad to bude mít na uznatelnost/neuznatelnost dokladů.