Nehmotný majetek

Společnost pořizuje ochrannou známku. Hranice pro dlouhodobý nehmotný majetek je 120 000 Kč. Drobný nehmotný majetek v hodnotě od 10 000 – 120 000 se časově rozlišuje na 36 měsíců a je veden v evidenci drobného nehmotného majetku. Drobný nehmotný majetek do 10 000 jde rovnou do nákladů daného roku a už se neeviduje. Je toto nastavení v souladu s předpisy? Vstupní cena ochranné známky je nižší, než 120 000, společnost bude vést tuto ochrannou známku na kartě drobného majetku a její hodnota bude časově rozlišena na 36 měsíců.

Klient je právnickou osobou, která byla založena 4 společníky, z nichž jsou tři fyzické osoby, které vložili do společnosti smluvně při založení funkční aplikaci, kterou používá řádově vyšší desítky tisíc lidí, ale zatím negeneruje žádné příjmy. Čtvrtý společník je právnická osoba, která vkládá know-how a obchodní kontakty, které by měly napomoci monetizaci aplikace. Otázky jsou následující: 1) Je nutné k datu založení společnosti a vložení aplikace (nehmotného majetku) ji nechat nějakým způsobem ohodnotit nebo je to možné udělat i k jinému datu, až když se účetní jednotka rozhodne sama, že chce, aby se ohodnocení promítlo do vlastního kapitálu? 2) V případě ohodnocení, o které nechce účetní jednotka zvýšit základní kapitál společnosti je možné ohodnocení zaúčtovat na účet 413? 3) V případě, že tři společníci vkládají nehmotný majetek a čtvrtý pouze know-how a dostává za něj podíl na aplikaci (vše popsáno v zakládacích listinách), má to u něj nějaké daňové dopady v podobě např. bezúplatného příjmu?

Nově od 1. ledna 2024 zahrnuje čistý obrat pouze výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Pro účely určení čistého obratu se výnosy z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb rozumí výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Jak bude určen čistý obrat u společnosti, která má hlavní činnost Činnost holdingových společností. Obrat společnosti tvoří pouze výnosy z dlouhodobého finančního majetku-podíly na zisku. Podíly na zisku nejsou výnosy z prodeje výrobků, zboží, ani poskytování služeb. Obrat společnosti bude tedy 0?

Právnická osoba uzavřela nájemní smlouvy na skladový software. Nájemní smlouva je uzavřena na 5 let s tím, že může být tato doba se souhlasem obou stran prodloužena. Po ukončení nájemní doby nemůže společnost program využívat. Při ukončení nájemní smlouvy se ale mimo předchozí smluvní ujednání smluvní strany dohodly (písemně), že si společnost program odkoupí, resp. že si koupí příslušnou licenci. Vzhledem k tomu, že kupní cena bude velmi nízká je otázka, zda je nutné nějakým způsobem testovat kupní cenu, jako je tomu u hmotného majetku - § 24 odst. 5 ZDP. 

Způsob daňového odpisování nehmotného majetku v závislosti na době jeho pořízení a zaevidování.

Jak optimálně nastavit převodní ceny u vašeho nehmotného majetku? Jakými předpisy a postupy byste se měli řídit, abyste minimalizovali související rizika? Tento checklist vás provede základními kontrolními body pro správné nastavení převodních cen u nehmotného majetku na základě doporučení OECD obsažené ve Směrnici o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (OECD) a souvisejících dokumentů vydaných v České republice.

S. r. o. má z minulosti nehmotný majetek (výrobní postupy a receptury). Některé z nich postupem času nejsou již využitelné pro výrobu a společnost by je chtěla odepsat či začít odepisovat, samozřejmě daňově, což od roku 2021 není možné. Je nějaká cesta?

Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.

S. r. o. pořídila e-shop ve výši 120 000 Kč bez DPH, jedná se z pohledu zařazení do majetku o ocenitelná práva, a jak dlouho budeme pořízený e-shop odpisovat?

Pokud v roce 2024 pořídíme software: platformu pro prodej jídelníčků v hodnotě 150 000 Kč, bude se tento nehmotný majetek daňově odepisovat po dobu 36 měsíců, nebo jde rovnou do nákladů prostřednictvím účtu 518? 

Klient (společnost s r. o.) koupil licenci na soubor kontaktů (zaplatil za tento soubor kontaktů 600 000 Kč). Kontakty může volně používat i přeprodávat. Je toto nehmotný majetek, který bude odpisovat po dobu použitelnosti? Dále pokud prodá podlicenci, jak se tento prodej zaúčtuje? Je to prodej nehmotného majetku? 

Podnikatel FO, plátce DPH si nechal zřídit webové stránky (vč. nového designu a kódování stránek). Jedná se o webové stránky k prezentaci společnosti. Pořizovací cena byla 150 tis bez DPH. Může jít celá částka v daňové evidenci do daňově uznatelných nákladů nebo se musí odepisovat?

S.r.o. má nehmotný dlouhodobý majetek - software, který byl zařazen do majetku v r. 1994. V roce 2023 došlo k rozšíření licence ve výši 17.000,- Kč. Lze toto technické zhodnocení nehmotného majetku dát rovnou do nákladů? Jaká je hranice TZ u takto starého nehmotného majetku? Předpokládáme, že každé jednotlivé TZ se posuzují samostatně. Na jaký účet bysme měli účtovat?

Firma si v roce 2022 nechala zhotovit nový web na míru za 255 000 Kč bez DPH. Jak správně zaúčtovat toto pořízení a jak odepisovat daňově?

Účetní jednotka se sídlem v ČR (plátce DPH, CZ VAT No.) bude objednávat díly pro svoji výrobu od dodavatele A ze třetí země. K výrobě těchto dílů bude dodavatel A využívat výrobní zařízení, které má v zápůjčce od dodavatele B (také ze třetí země). Aby si účetní jednotka zajistila dostatečnou kapacitu výrobního zařízení pro výrobu těchto dílů, dohodla se s dodavatelem B, že zaplatí 50 % pořizovací ceny stroje dodavateli B na základě smlouvy o právu k užitku. Tato částka byla fakturována dodavatelem B účetní jednotce do ČR v červnu 2022 a v témže měsíci byla uhrazena. Dne 5. září 2022 pak byla podepsána zmíněná smlouva mezi českou účetní jednotkou a dodavatelem B o právu užitku z tohoto výrobního zařízení. Domníváme se správně, že toto právo užitku oceněné ve fakturované hodnotě 50 % ceny výrobního zařízení, zařadí česká účetní jednotka jako ocenitelné právo a bude odepisovat (v souladu se svými interními předpisy eviduje i po roce 2021 dlouhodobý nehmotný majetek nad 60 tis. Kč), účetní odpisy pak budou daňovým nákladem? Plynou z této transakce pro českou účetní jednotku nějaké povinnosti z hlediska DPH (v režimu samovyměření), případně k jakému datu vznikla povinnost přiznat daň? Děkuji za odpověď.

Společnost je producentem celovečerního filmu. Na výrobě filmu se podílí také koproducenti, kteří poskytují producentovi finanční obnosy - tzv. koprodukční vklady. Tyto finanční prostředky producent spotřebovává na tvorbu filmu - tj. celovečerního filmu a jsou vedeny na účtu 384- výnosy příštích období. Natáčení filmu probíhá i několik let, několik účetních období. Po té je film uveden do kin a má svoji premiéru. K datu premiéry jsou vynaložené náklady na film převedeny z účtu 041 na dokončený dlouhodobý nehmotný majetek (film je zařazen do užívání) a začíná jeho účetní a daňové odepisování. Ze zkušenosti je pro rok 2021 zpracována směrnice a v ní je stanoveno, že odpisování filmu bude probíhat po dobu 12 měsíců. Účetní odpisy v roce 2021 jsou totožné s daňovými odpisy (je totiž zrušen § 32a zákona o daních z příjmů počínaje rokem 2021). Může tato účetní jednotka rozlišit prostředky přijaté a vedené na 384 - výnosy příštích období (koprodukční vklady) právě na oněch 12 měsíců (byla by tak doba odepisování a doba použití přijatých koprodukčních vkladů totožná) nebo je povinna je rozpustit do výnosů tyto koprodukční vklady jednorázově? A a to k datu premiéry filmu? Nebo obhájí jejich navedení do výnosů postupně v souladu s dobou odepisování filmu? Dosud přijaté vklady účtujeme do výnosů jednorázově k datu premiéry, má to však za následek obrovské výkyvy v hospodářském výsledku.

Naše a. s. (kupující) si objednala u IT firmy aplikaci, kterou využívají zaměstnanci k ekonomické činnosti firmy. Jen zaměstnanci si mohou aplikaci stáhnout do telefonu. Na aplikaci je uzavřena smlouva o dílo, ve které je informace, že aplikace není majetek kupujícího dle autorského zákona. Za tuto aplikaci jsme zaplatili 2 mil. CZK IT firmě. Pro její používání jsme zaplatili ještě za licenční smlouvu 1 mil. CZK. Licenční smlouva je na dobu neurčitou. Máme náklady na zhotovení aplikace odpisovat nebo časově rozlišovat (na jak dlouho)? Licenční smlouvu na dobu neurčitou máme odpisovat jako SW na 36 měsíců (pravidla v naší účetní jednotce po novele ZDP k 1. 1. 2021 zůstala stejná pro DHNM)? 

Do jakého řádku v přiznání k dani z příjmů právnických osob - oddílu B. Odpisy hmotného a nehmotného majetku, patří odpisy nehmotného majetku pořízeného v roce 2021?

Certifikační autorita nakupuje ke své činnosti drahé publikace, tištěné normy a různé tištěné předpisy - patří to mezi (drobný) nehmotný majetek nebo hmotný majetek? Pokud by to výjimečně bylo nakoupeno na CD, tak je (drobný) nehmotný majetek?

Připravuji daňové odpisy za rok 2021 a zjistila jsem, že firma (a. s.) má v majetku software v hodnotě 139 000 Kč, který odepsala účetně, ale neuplatnila žádné daňové odpisy. Tento nehmotný majetek byl ale pořízen již v roce 2014. Lze i po tak dlouhé době uplatnit daňové odpisy z tohoto majetku.