Osvobození od daně z příjmů fyzických osob

Lze zaměstnancï proplatit celoroční předplatné jízdného na MHD v Praze a považovat to za zdanitelný náklad? 

Fyzická osoba koupila byt k vlastnímu bydlení na hypotéku, cena bytu 5 mil. Kč, hypotéka 4,5 mil Kč. FO v bytě bydlela 1 měsíc a následně byt prodala. Prodejní cena 6 mil Kč. Prostředky z prodeje bytu byly použity na splacení hypotéky 4,5 mil Kč. Bude splacení hypotéky považováno za uspokojení vlastní bytové potřeby? Bude možné příjem z prodeje osvobodit zcela nebo jen částečně? Zbytek příjmu 1,5mil Kč nebyl zatím nijak použit. 

Je letenka, kterou pořídím novému zaměstnanci, aby se mohl přesunout z Indie do České republiky den před nástupem, daňově uznatelným nákladem pro zaměstnavatele? Jak ji zaúčtuji? Je třeba z této letenky za zaměstnance odvést daň z příjmu a zákonné odvody? Jsme vysoká škola.

Fyzická osoba vlastnila podíl ve firmě A s.r.o. ve výši 50 % od roku 2016. V říjnu 2024 založila novou společnost B s.r.o., ve které měla také podíl 50 %. V listopadu 2024 proběhla přeměna odštěpením sloučením této A s.r.o. s novou společností B s.r.o. a fyzická osoba se stala 50% společníkem v nově vzniklé společnosti B s.r.o.. Na nově vzniklou společnost B s.r.o. byl převeden majetek původní A s.r.o.. V lednu 2025 tato fyzická osoba odkoupila celý podíl 50 % od druhého společníka a stala se tedy 100% vlastníkem B s.r.o.. Nyní se chystá celý podíl prodat. Jak postupovat při prodeji tohoto podílu? Lze postupovat podle § 4 zákona o daních z příjmů podle poslední věty odstavce a při prodeji 50% podílu osvobodit? 

Může vystavit fakturu (syn, manželka), kteří nepodnikají za jednorázovou výpomoc (sekání, úklid, zednické práce) otci, manželovi podnikající osobě? Pokud ano, byl by tam limit na osvobození 30 nebo 50 000 Kč?

Vlastníci nemovitosti bezúplatně přenechají část nemovitosti synovi k podnikání. Jedná se u syna o nepeněžitý příjem ve výši obvyklého nájmeného? Pokud ano, je tento příjem od daně osvobozen podle § 10 ZDP?

Česká společnost prodává drogistické zboží. V rámci podpory prodeje chce vybrat několik zaměstnanců, kterým předá vzorky zboží, které prodává. Zaměstnanec natočí se vzorkem krátkou reklamu na sociální síť a podle dohodnutého klíče (počet zhlédnutí apod.) dostane za tuto reklamu finanční odměnu. Narážíme v praxi na tyto problémy: zda odměna, která se vyplatí zaměstnanci, je příjmem podle § 6 (tato osoba má jinou pracovní náplň, než je propagace produktů), a také i zaměstnanec vzorek nechá – pokud by měl vzorek vracet, nebude to pro něj zdaleka tak atraktivní. Reálně se vzorek samozřejmě celý nespotřebuje při reklamě. Nehrozí zde nějaký dodatečný nepeněžní příjem, můžeme považovat spotřebu vzorků za daňově uznatelnou? 

Fyzická osoba, OSVČ, podnikající v pronajímání své chalupy na krátkodobé pobyty, chce prodat svůj pozemek na kterém provedla přípravy pro stavbu domu, jako je rozdělení pozemku. Pokud tento pozemek bude prodávat, lze to považovat jako soukromý prodej a nezahrnovat do příjmů dle § 7 ZDP? Je potřeba nějakým způsobem řešit DPH? 

Zaměstnanec přijal dar ve výši 12 600Kč od města jako člen dobrovolných hasičů. V darovací smlouvě je uvedeno, že příjem zaměstnance podléhá § 10 ZDP. Zaměstnanci tvrdím, že mu nebudu moct provést roční zúčtování daně za rok 2025 a že on sám si musí podat v roce 2026 daňové přiznání za rok 2025 a tento přijatý dar dle § 10 ZDP řádně zdanit. On se domnívá, že má nárok na osvobození, protože obdržel do limitu 50 000 Kč, a tudíž podle něho by měl být příjem od daně osvobozen. Mám pravdu v tom, že musí CELÝ dar zdanit?

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Jak to bude po daňové stránce pro rodiče, pokud darují dceři byt, ale: mají zde právo dožití v darovací smlouvě, nebo nemají zde právo dožití v darovací smlouvě, ale dcera je zde nechá dožít?

Klientka pořídila v roce 2018 pozemek a tento v červnu 2025 darovala sestře. V říjnu 2025 došlo k odvolání daru ze strany dárce pro nevděk a pozemek byl vrácen dárci. Vlastníkem pozemku se tedy stala opět klientka. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že odvoláním daru pro nevděk se darování považuje za neplatné od data, kdy k odvolání daru došlo, tedy „ex nunc“. Pokud klientka bude pozemek prodávat, běží tedy lhůta pro případné osvobození prodeje nově až od října 2025 (kdy pozemek obdržela zpět) a tato lhůta bude již 10 let? Při zdaňovaném prodeji pozemku nebude možno použít jako výdaj původní pořizovací cenu z roku 2018, ale je nutno udělat znalecké ocenění k datu zpětvzetí daru?

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Ve firmě jsou dva společníci: jeden je fyzická osoba a druhý právnická osoba (firma). Fyzická osoba by chtěla ze společnosti vystoupit a svůj podíl převést na druhého společníka (firmu).Vznikají v této situaci nějaké daňové povinnosti z převodu podílu, který získá právnická osoba. Je potřeba z této částky uhradit nějakou daň, případně provést další administrativní kroky? 

Fyzická osoba zakoupila byt pro svou příbuznou, tetu, sestru své matky, starobní důchodkyni bez bližších příbuzných, byt. Fyzická osoba nechává tetu v bytě bydlet bezplatně. Teta žije v bytě sama, a aby si nepřipadala „na obtíž“ hradí si dle vlastního rozhodnutí veškeré náklady svého bydlení (voda, eletřina, teplo, odpady, služby) a rozhodla se také platit příspěvek do fondu oprav cca 3 000 Kč. Vlastník bytu hradí pouze daň z nemovitých věcí, o které teta neví. Je takovýto model skutečně bezplatný a „pronajímatel“ nemusí platit daň z příjmu například z příspěvku do fondu oprav, který za něj hradí jeho teta?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 40 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce dát darem 25% nemovitosti dceři A a prodat 75% nemovitosti dceři A se zeťem do SJM. Je možné, aby v kupní smlouvě na 75% nemovitosti bylo zakotveno, že kupující nevyplatí kupní cenu prodávajícímu (dědici), ale místo toho uhradí za něj závazek z dědictví vůči jeho sestře tj. 50% ceny nemovitoti a zároveň uhradí jeho další závazek ze smlouvy o finančním vyrovnání v rodině, který uzavře dědic s dcerou B, ve výši 25% ceny nemovitosti. Tedy kupní cena by nešla dědici, ale na úhradu jeho závazků vůči jeho sestře a jeho dceři B. Jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

Je ovobozen od daně dar ve formě nemovitosti nabyté v dědickém řízením, kdy otec daruje 25 % nemovitosti jen dceři a 75 % dceři a zeťovi do SJM s podmínkou, že dcera se zeťem vyplatí z SJM 75 % ceny nemovitosti tetě a sestře? Bude to daňově osvobozené pro všechny zúčastněné strany?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?