Osvobození od daně z příjmů fyzických osob

Firma bude pořádat vánoční večírek pro zaměstnance a bude zaměstnancům dojíždějícím z větší vzdálenosti hradit dopravu tam a zpět (zajistí firma), případně ubytování a náklady na jízdu tam a zpět (vlakem apod.) v den večírku a následující den po odchodu z hotelu). V případě, že by byl večírek bez jakéhokoliv pracovního programu, tak by náklady na dopravu (jakoukoliv formou) i náklady na ubytování byly daňově neuznatelné a zároveň by oba tyto náklady nevstupovaly do základu daně u zaměstnance (i to ubytování)? Nebo co všechno lze považovat za náklady v souvislosti s pořádáním večírku, které u zaměstnance nepodléhají z tohoto titulu zdanění a odvodům? V případě, že by byla část programu pojata jako pracovní (vyhodnocení hospodaření – cca 1 hodina z programu večírku), tak by tyto náklady na dopravu a ubytování byly daňově uznatelné i v dnešním pojetí vánočních večírků? Zaměstnanec, který byl ubytován nebo mu byla poskytnuta doprava, by tedy měl vypracovat v tomto případě cesťák a ta jedna pracovní hodina by se vykázala na výkazu práce? Tyto náklady v souvislosti s večírkem (doprava, ubytování, občerstvení, dárek...) se doufám nezapočítávají u zaměstnanců do limitu nepeněžních benefitů. 

Jak v aktuálním znění chápat § 10 odst. 1 písm. o) ZDP + § 10 odst. 3 písm. a) ZDP osvobození do částky 50 000 Kč, pokud je příjem samostatným základem daně? Zrušení rezervního fondu a výplata společníkům by do hodnoty 50 000 Kč byla pro společníka příjmem osvobozeným? 

Jak to bude po daňové stránce pro rodiče, pokud darují dceři byt, ale: mají zde právo dožití v darovací smlouvě, nebo nemají zde právo dožití v darovací smlouvě, ale dcera je zde nechá dožít?

Klientka pořídila v roce 2018 pozemek a tento v červnu 2025 darovala sestře. V říjnu 2025 došlo k odvolání daru ze strany dárce pro nevděk a pozemek byl vrácen dárci. Vlastníkem pozemku se tedy stala opět klientka. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že odvoláním daru pro nevděk se darování považuje za neplatné od data, kdy k odvolání daru došlo, tedy „ex nunc“. Pokud klientka bude pozemek prodávat, běží tedy lhůta pro případné osvobození prodeje nově až od října 2025 (kdy pozemek obdržela zpět) a tato lhůta bude již 10 let? Při zdaňovaném prodeji pozemku nebude možno použít jako výdaj původní pořizovací cenu z roku 2018, ale je nutno udělat znalecké ocenění k datu zpětvzetí daru?

Máme zaměstnance na týdenní úvazek 10 hodin týdně (2 hodiny denně) a dále zaměstnance na DPP celkem 24 hodin měsíčně. Kdybychom chtěli těmto dvěma zaměstnancům zajistit stravování (dovoz jídla). U prvního zaměstnance není splněna podmínka 3 hodiny na směně, takže dojde k dodanění k hrubé mzdě (soc., zdrav. pojištění i daň ze zvýšené hrubé mzdy). Jak by to bylo u dohodáře? Nárok by měl pouze za den, kdy odpracuje 3 hodiny. Jeho hrubá mzda je 4.800,- Kč. Kdyby bylo např. neosvobozeno stravování ve výši 600 Kč za měsíc (neodpracuje 3 hodiny denně), tak jeho hrubá mzda bude 5 400 Kč a zaplatí pouze zvýšenou srážkovou daň, ale soc. a zdrav. pojištění neplatí, protože je pod limitem 11 499 Kč? Nebo ho musíme přihlásit k soc. a zdrav. poj. a z 600 Kč zaplatit pojištění? U zaměstnavatele by se jednalo o daňově uznatelný výdaj?

Ve firmě jsou dva společníci: jeden je fyzická osoba a druhý právnická osoba (firma). Fyzická osoba by chtěla ze společnosti vystoupit a svůj podíl převést na druhého společníka (firmu).Vznikají v této situaci nějaké daňové povinnosti z převodu podílu, který získá právnická osoba. Je potřeba z této částky uhradit nějakou daň, případně provést další administrativní kroky? 

Fyzická osoba drží déle než 3 roky korporátní dluhopis, má ISIN, který začíná CZ. Jedná se o bezkupónový dluhopis bez výnosu. Bude vypořádán v lednu 2026 mezi nákupní a prodejní cenou v den splatnosti. Jak bude tento výnos zdaněn? Sražení srážkové daně a její odvod svému správci daně má za úkol emitent dluhopisu a bude danit FO v § 10 ZDP? Připadá v úvahu též osvobození od daně v případě úplatného převodu dluhopisu, a to v případě splnění časového testu držby po dobu 3 let, tj. doba mezi nabytím a prodejem? 

Fyzická osoba zakoupila byt pro svou příbuznou, tetu, sestru své matky, starobní důchodkyni bez bližších příbuzných, byt. Fyzická osoba nechává tetu v bytě bydlet bezplatně. Teta žije v bytě sama, a aby si nepřipadala „na obtíž“ hradí si dle vlastního rozhodnutí veškeré náklady svého bydlení (voda, eletřina, teplo, odpady, služby) a rozhodla se také platit příspěvek do fondu oprav cca 3 000 Kč. Vlastník bytu hradí pouze daň z nemovitých věcí, o které teta neví. Je takovýto model skutečně bezplatný a „pronajímatel“ nemusí platit daň z příjmu například z příspěvku do fondu oprav, který za něj hradí jeho teta?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 40 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce dát darem 25% nemovitosti dceři A a prodat 75% nemovitosti dceři A se zeťem do SJM. Je možné, aby v kupní smlouvě na 75% nemovitosti bylo zakotveno, že kupující nevyplatí kupní cenu prodávajícímu (dědici), ale místo toho uhradí za něj závazek z dědictví vůči jeho sestře tj. 50% ceny nemovitoti a zároveň uhradí jeho další závazek ze smlouvy o finančním vyrovnání v rodině, který uzavře dědic s dcerou B, ve výši 25% ceny nemovitosti. Tedy kupní cena by nešla dědici, ale na úhradu jeho závazků vůči jeho sestře a jeho dceři B. Jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50%). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti by se chtěl svého dědictví vzdát ve prospěch svého jednoho dítě s tím, že toto dítě vyplatí 50% podíl jeho sourozenci (povinnost ze závěti) a zároveň 25% podíl druhému dítěti dědice nemovitosti. Jakou formou provést takového vypořádání dědictví a jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

OSVČ v paušálním režimu poskytuje kurýrní služby. Zároveň vlastní neaktivní s. r. o., kde je jediným společníkem. Nemá z toho žádný příjem. Tuto společnost chce prodat. Může ho prodej společnosti vyřadit z paušálního režimu? Ještě doplňuji, že dohromady cena za prodej společnosti a jeho tržby z podnikání nepřekročí v součtu 1,5 mil. pro příslušné pásmo paušální daně. Cena za prodej společnosti bude 10 000 Kč. Tržby z podnikání cca 1 mil. Kč. Nemusí být prodej společnosti evidován jako jiný druh příjmu než je příjem z podnikání dle § 7 ZDP a v důsledku této skutečnosti nevznikne povinnost podat daňové přiznání a nesplnění podmínek pro paušální daň?

Je ovobozen od daně dar ve formě nemovitosti nabyté v dědickém řízením, kdy otec daruje 25 % nemovitosti jen dceři a 75 % dceři a zeťovi do SJM s podmínkou, že dcera se zeťem vyplatí z SJM 75 % ceny nemovitosti tetě a sestře? Bude to daňově osvobozené pro všechny zúčastněné strany?

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Co všechno se dá považovat za uspokojení vlastní bytové potřeby pro účely využití finančních prostředků z podmíněného osvobození prodeje nemovitosti? Lze peníze využít na nákup a realizaci bazénu na vlastní zahradě, kde bydlíme v rodinném domě? A pokud bychom stavěli nový plot či garáž, dalo by se to také použít? 

Společnost plánuje poskytovat svým zaměstnancům volnočasové benefity. Podmínkou pro jejich čerpání bude, že faktura za službu (např. ubytování, vstupné apod.) bude vystavena přímo na společnost a úhrada proběhne z firemního účtu. Benefity budou moci využít i rodinní příslušníci zaměstnanců. Předpokládáme, že pokud zaměstnanec využije benefit společně se svou manželkou a dětmi, bude se pro účely osvobození od daně z příjmů posuzovat pouze celková hodnota plnění vztahující se k zaměstnanci, a to v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (pro rok 2025 částka 23 278,50 Kč). Domníváme se, že se limit nevztahuje samostatně na každého rodinného příslušníka, ale že se posuzuje pouze ve vztahu k zaměstnanci. Je výše uvedený výklad správný, tj. že se limit pro osvobození vztahuje pouze na zaměstnance, bez ohledu na počet rodinných příslušníků, kteří benefit využijí? Je nutné, aby na faktuře byly uvedeny konkrétní jména zaměstnanců, případně jejich rodinných příslušníků, pro účely prokázání nároku na osvobození? V případě, že bude benefit (např. ubytování) uhrazen v roce 2025, ale čerpání proběhne až v roce 2026, do kterého zdaňovacího období se plnění započítává z hlediska sledování limitu pro osvobození – do roku úhrady (2025), nebo do roku čerpání (2026)? Má společnost nárok na odpočet DPH z přijaté faktury za volnočasový benefit, pokud je faktura vystavena na společnost a úhrada proběhne z jejího účtu, ale benefit je poskytnut zaměstnanci (případně i jeho rodině) bezúplatně? Pokud bude součástí benefitu např. ubytování se snídaní, polopenzí nebo all inclusive, je nutné tyto složky (stravování) posuzovat samostatně z hlediska daňového režimu a limitu pro osvobození? Jak postupovat v případě, že zaměstnanec během pobytu využije další služby nad rámec benefitu (např. večeře, minibar, wellness)? Je nutné tyto částky přidanit jako nepeněžní příjem zaměstnance, nebo je možné je zahrnout do volnočasového benefitu, pokud se vejdou do limitu? Případně je nutné tyto částky srazit zaměstnanci ze mzdy?

Založili jsme transparentní účet z důvodu shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu dle § 2 písm. c) zákona č. 117/2001 Sb. Nejedná se tedy o veřejnou sbírku a nemusí se oznamovat. Peníze jsou vybírány zveřejněním bankovního účtu a QR kódem. Je to určeno pro pozůstalou rodinu po členovi spolku. Bude u příjemce osvobozeno od daně z příjmů?

Družstvo – nikoliv bytové, ale družstvo obchodní – uspořádalo pro své členy kulturně-sportovní akci k výročí založení družstva. Družstvo uhradilo za tuto akci cca 100 000 Kč, mezi náklady patřil pronájem prostor, DJ a další. Předpokládám, že se bude jednat o nedaňový náklad bez odpočtu DPH. Nevznikne pro členy družstva nepeněžní příjem, a pokud ano, zda je osvobozen, či nikoliv. Většina členů družstva nepobírá v družstvu žádnou odměnu (v družstvu ani nepracují), kromě dvou členů představenstva, kteří za výkon funkce dostávají měsíční odměnu. 

Fyzická osoba použije příjem z prodeje nemovitosti na obstarání vlastní bytové potřeby. Podmínku pro osvobození příjmu tímto splní. Je někde stanoveno, po jak dlouhou dobu musí daná nemovitost sloužit pro jeho vlastní bytovou potřebu?

Firma chce dát svým zaměstnancům vánoční dárky v podobě balíčků pochutin (víno, sýry, atd.). Tento balíček bude mít určitě hodnotu nad 500 Kč bez DPH. Z pohledu firmy půjdou tyto dary nedaňově bez možnosti uplatnit DPH. Je možné tento dárek považovat za příjem osvobozený od daně, pokud je budeme zaměstnancům rozdávat v následující situaci: přerušení výroby na cca 30–60 minut, přičemž by proběhl proslov vedení s popřáním krásných svátků. Dá se tato situace považovat za společenskou akci s případným kulturním či sportovním prvkem, aby se mohlo jednat o příjem osvobozený od daně dle § 6 odst. 9 písm. g) ZPD?

Společnost zaměstnává na hlavní pracovní poměr mimo českých pracovníků i Slováky a Ukrajince. Od nového roku bude společnost zaměstnávat i pracovníky z Filipín na základě zaměstnanecké karty. Aby získali povolení k pobytu v ČR, je nutno uvést místo, kde se budou zdržovat. Společnost zajistí pro pracovníky ubytování (byt). V pracovní smlouvě budou mít uvedeno, že jim společnost bude přispívat na ubytování. Může společnost přispívat i vyšší částkou než 3 500 Kč (limit osvobozený od daně pro zaměstnance)? V případě že ano, byl by příspěvek pro zaměstnavatele daňově uznatelný a pro zaměstnance nepeněžní příjem? Musela by být smlouva o nájmu bytu (ubytovny) uzavřená na společnost? Nebude diskriminační, když společnost nemá ve vnitřním předpise stanoveno, že bude poskytovat příspěvek na bydlení, a má to zakotveno pouze v nových pracovních smlouvách? Myslím tím pracovníky (cizince), kteří ve společnosti pracují již 5 a více let. Anebo musíme srovnat podmínky a udělat dodatky k stávajícím pracovním smlouvám?