Osvobození od daně z příjmů fyzických osob

Společnost organizuje pro svoje zaměstnance firemní meeting v rámci sídla firmy. Účastnit se jej budou obchodní zástupci z celé ČR, bude to pro ně tedy pracovní cesta. Jak posoudit náklady na oběd, který je zajištěný externí firmou bufetovou formou na pracovišti? Meetingu se účastní také zaměstnanci, kteří pracují v sídle firmy. Je potřeba rozlišit náklady připadající na OZ, kteří mají oběd v rámci pracovní cesty a na zamce ze sídla společnosti? Prosím o posouzení z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance z hlediska daně z příjmů i DPH.

Může zaměstnanec pronajmout zaměstnavateli osobní automobil bezúplatně? Nejsou vůči sobě v žádném vztahu. Plynuly by z toho nějaké návazné povinnosti či daňové dopady, když je plnění bezúplatné, např. nutnost založení živnosti zaměstnancem apod.?

Fyzická osoba koupí v roce 2025, zrekonstruuje ho a prodá. Dosáhne díky tomu určitého zisku (prodejní cena minus kupní cena minus náklady na rekonstrukci). Získané prostředky použije pro splacení svého hypotečního úvěru na byt, ve kterém prokazatelně bydlí. Svůj byt ale má již od roku 2023, stejně tak hypoteční úvěr na něj. V odpovědi na dotaz Splacení hypotéky a osvobození od daně z příjmů z roku 2023 se Ing. Děrgel vyjadřoval k obavám týkající se ustanovení § 4b dnešního odst. 2. Jde o to, zda to musí být „nově obstaraný byt“, nebo lze použít na splacení již svého stávajícího bydlení – opatřeného v roce 2023. 

Prarodič daruje nemovitost (budovu) vnukovi v polovině roku a syn ji koncem roku zařadí do svého obchodního majetku, protože ji bude používat k podnikání a rekonstruovat ji. Jak se bude postupovat u vnuka? V okamžiku darování je dar osvobozen dle § 10 ZDP a poté, když je budova zařazena do podnikání v ceně dle znaleckého posudku, nebude moci vnuk tuto nemovitost daňově odpisovat? Následné technické zhodnocení již odepisovat bude moci?

Fyzická osoba v rámci dědictví získala polílové listy různých fondů na své majetkové účty. Započítává se do doby držby pro osvobození i doba, po kterou podílové listy držel zůstavitel?

Jsme externí účetní firma a náš klient zaměstnává zaměstnance ve 3. rizikové kategorii - vibrace, celková fyzická zátěž dle rozhodnutí KHS. Zaměstnavatel má od roku 2021 interní směrnici, podle které poskytuje jako benefit příspěvek na spoření na stáří do maximální výše 1 000 Kč všem zaměstnancům, kteří o tento příspěvek požádají. Jak postupovat v případě, kdy nastal souběh dobrovolného a povinného příspěvku? Je nutné zachovat dobrovolný příspěvek do 1 000 Kč dle interní směrnice spolu s povinným příspěvkem, nebo je možné přispívat pouze povinná 4 %? 

Zaměstnanec pracuje na DPP u více společností a pobírá tyto odměny: společnost A, s.r.o. = 11 999 Kč, B, s.r.o. = 11 999 Kč, C, s.r.o. = 5 600 Kč, celkem 29 598 měsíčně, z toho 4 440 Kč je 15% srážková daň. Je možné, aby bylo pracovníkovi na DPP u společnosti A, s.r.o. navíc k měsíční odměně 11.999,- vypláceno ještě denní stravné ve výši 128,80 Kč aniž by z tohoto stravného bylo cokoli odváděno, daň, sociální, zdravotní. V praxi by to bylo, že zaměstnanec obdrží na účet 11 999 Kč mzdu a k tomu za 20 odpracovaných dní 2 576 Kč příspěvek na stravné. Z uvedených částek zaměstnavatel ani zaměstnanec nic neodvádějí?

Jsem starobní důchodkyně, jiné příjmy nemám. V roce 2025 mi zemřel manžel. Společně jsme vlastnili byt (SJM), který po dědictví přešel na mě. Byt byl odhadnut realitní kanceláří v rámci dědického řízení na 5,2 mil. Kč. Vím, že při příjmech nad 5 mil. Kč se tento příjem musí oznamovat na FÚ. Vlastníkem jsem ale byla už před úmrtím, fakticky jsem tedy získala příjem v hodnotě 1/2, tj. 2,6 mil. Kč, což je pod hranicí pro podání oznámení. Jak se, prosím, v tomto případě posuzuje hranice příjmu? Mám příjem 5,2 mil. Kč nebo 2,6 mil. Kč nebo žádný, když jsem fakticky byla vlastníkem celého bytu společně s manželem už před úmrtím? V této souvislosti mám ještě otázku k dani z nemovitostí. Historicky bylo podáno oznámení při zakoupení bytu na jméno manžela. Musím do konce ledna 2026 ohledně daně z nemovitostí také podat nějaké oznámení, že poplatníkem jsem nyní já, event. musím podat sama znovu daňové přiznání? Nebo si to FÚ sám změní, pokud mu oznámím, že manžel zemřel?

Domnívám se, že u OSVČ, která uplatňuje výdaje v procentech a nemá dle zákona žádný majetek, a proto jak prodej osobního automobilu, tak i vratka povinného ručení se nebudou započítávat do příjmů dle § 7 ZDP. Předpokládám, že: a) pokud je prodej do 1 roku, tak se příjem vykáže v § 10 ZDP, a pokud je to po 1 roce, tak je příjem osvobozen, b) období 1 rok se počítá v měsících a pokud auto koupil v 05/2024, tak prodej v 06/2025 bude osvobozen.

V s. r. o. může zaměstnavatel v souladu s vnitřními předpisy poskytnout zaměstnanci kromě jiného benefit v nepeněžní formě na rekreaci a na zdravotní potřeby. Jsou níže uvedené formy benefitu považovány za nepeněžní plnění, které je u zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů a u zaměstnavatele nedaňový náklad? 1) Faktura z cestovní kanceláře za zájezd: jako odběratel není uvedena s. r. o. ale pouze jméno a bydliště zaměstnance. Zájezd je uhrazen z účtu s. r. o., nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 2) Výše uvedená faktura bude hrazena v hotovosti, na pokladním dokladu je uveden VS faktury, jako plátce je uvedena s. r.o . Nadlimitní část zaměstnanec firmě uhradí. 3) Výše uvedená faktura je placena z účtu zaměstnance, s. r. o. následně zaměstnanci uhradí část do zákonného limitu. 4) Nákup dioptrických brýlí pro zaměstnance do limitu, existuje na něj pouze pokladní doklad placený v hotovosti bez uvedení odběratele. Pokladní doklad je zařazen do účetnictví s. r. o. jako výdaj z pokladny.

Jak správně postupovat při prodeji použitého zboží prostřednictvím portálů Aukro, Vinted a podobných? Prodej oblečení, hraček, nepotřebného vybavení atd. přesáhl 50 000 Kč za rok, vzhledem k tomu, že jsem svým prostřednictvím prodávala i věci rodičů a sourozenců. Musím tento příjem uvádět do příjmů dle § 10 ZDP? Výdajem by pak byly náklady na nákup prodávaných věcí? Zároveň mám i příjmy z podnikání (mám ŽL také na nákup a prodej), počítá se uvedený prodej použitých věcí do obratu pro DPH? 

Fyzická osoba dostala darem byt od své matky, v daném bytě nemá trvalé bydliště, ale chtěla by byt prodat a získané prostředky použít na nákup nového bytu. Jak se to bude chovat k DPH a dani z příjmů? Je nějaký časový limit, kdy musí mít byt ve vlastnictví?

Společnost vlastní byt. Jednatelé (zároveň společníci) zvažují dvě varianty prodeje za cenu cca 6 000 000 Kč: 1. Přímý prodej bytu na základě kupní smlouvy (byt prodává společnost). 2. Prodej společnosti, tedy prodej obchodních podílů obou společníků (společnost by byla prodána včetně bytu). Společnost má dva společníky, oba vlastní podíly více než 10 let a oba by prodávali své podíly. Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč. Je v této situaci nutné zřizovat nějaký fond např. fond ze zisku / fond společnosti? Pokud dojde k prodeji obchodních podílů za cenu 6 000 000 Kč (společnost včetně bytu), vzniká společníkům povinnost platit daň z příjmů z prodeje podílů, nebo je možné uplatnit osvobození vzhledem k tomu, že podíly vlastní déle než 10 let? Vzniká v tomto případě nějaká daňová povinnost na úrovni společnosti? Pokud by naopak došlo k přímému prodeji bytu společností, chápeme správně, že společnost by postupovala podle platné daňové legislativy a z případného zisku by odvedla daň z příjmů právnických osob? 

Společnost s r. o., plátce DPH, chce uspořádat pro své zaměstnance teambuilding. Jednalo by se o akci, kdy jedna noc bude v zahraničí a jedna v tuzemsku. Kromě noclehu bude zajištěna i strava (snídaně, oběd, večeře) poté i vstupu do zámku. Pro zaměstnance se bude vyplňovat cestovní příkaz - bude krácen dle poskytnuté stravy a bude poskytnuto kapesné ve výši 40 % (u zahraničního cestovního příkazu). Ráda bych se zeptala, zda veškerá útrata - ubytování, strava, nápoje vč. alkoholických i další výdaje budou daňově uznatelné s možností odpočtu DPH, či nikoli? A doklady ze zahraničí - předpokládám, že na tyto doklady budu nahlížet jako „od tuzemského neplátce“, tj. DPH řešit nebudu, jelikož místo plnění není v tuzemsku. Předpokládám, že celá „akce“ bude u zaměstnance bez odvodů. A co v případě, že na tento teambuliding pojedou i bývalí zaměstnanci, jaký dopad to bude mít na uznatelnost/neuznatelnost dokladů. 

Jsem OSVČ v paušálním režimu. Koupil jsem v minulém roce byt, který budu v tomto roce prodávat. Vzhledem k nárůstu cen nemovitostí, budu byt prodávat nejspíš se ziskem. Jak postupovat, když zisk z prodeje vlastní nemovitosti nebudu používat na uspokojení vlastní bytové potřeby? Jak postupovat, když zisk z prodeje vlastní nemovitosti použiji na uspokojení bytové potřeby? Jde mi o to zůstat v paušálním režimu OSVČ. 

Společnost s. r. o. zaměstnává vedle občanů ČR také cizince ze třetích zemí. Ti pro legální pobyt a výkon zaměstnání v ČR potřebují získávat a prodlužovat si víza, povolení k pobytu a povolení k zaměstnání. Jako benefit jim společnost poskytuje služby externího dodavatele migračních služeb, který jim s těmito úkony pomáhá. Externí dodavatel společnosti fakturuje zejména tyto položky: 1) Překlady osobních dokladů zaměstnanců a členů jejich rodin do češtiny (oddací list, rodný list atd.) 2) Notářské poplatky a kopírovací služby spojené s těmito dokumenty (opět i pro členy rodiny). 3) Správní poplatky a kolkové známky hrazené na cizinecké policii za zaměstnance a jejich rodinné příslušníky. 4) Osobní asistence a tlumočení dodavatele při jednáních zaměstnanců na cizinecké policii nebo na Ministerstvu vnitra ČR. 5) Pomoc s vyplněním žádostí zaměstnanců a členů jejich rodiny pro potřeby správních řízení (včetně následujících hlášení změn adresy bydlení atd). 6) Poštovné spojené s zasláním dokumentů ze zahraničí do ČR. 7) Cestovné dodavatele (např. za cestu na pobočku Ministerstva vnitra ČR). Náš předběžný pohled: Domníváme se, že se z pohledu zaměstnance jedná o nepeněžitý příjem (přirovnatelný k úhradě soukromého nákladu), který by měl podléhat zdanění a odvodům na pojistném, včetně daně ze závislé činnosti. Zaměstnanec by si tyto úkony a výdaje jinak hradil sám ze své mzdy. Z pohledu společnosti by pak faktury od dodavatele za tyto služby byly daňově neuznatelným nákladem, neboť nesouvisejí s jejím podnikáním, ale jde o soukromé náklady fyzických osob zaměstnanců a jejich rodin. Vedení společnosti argumentuje, že tyto náklady souvisí s ekonomickou činností společnosti a měly by být tedy daňově uznatelné bez nutnosti zdaňovat je u zaměstnanců. Je z pohledu daně z příjmů společnosti úhrada těchto migračních služeb daňově uznatelným nákladem? Zdaňuje se tato úhrada na straně zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění včetně DPFO? 

Do nepeněžních příspěvků na benefity zaměstnanců lze zahrnout i zakoupené vstupy do wellness center/spa? 

Soukromá osoba zakoupí nemovitost kde provádí stavební úpravy. S těmito úpravami mu pomáhá jiná soukromá osoba / např. zaměstnanec ve svém volnu, důchodce apod. /. Jakým způsobem pomocníka vyplatit ? Jaký způsob odměňování zvolit, aby nebyl porušen zákon. Není to zaměstnanecký poměr pouze výpomoc při stavebních pracech. Jak danit příjem pomocníka ? Majitel nemovitosti předpokládá, že po opravě nemovitost prodá, tak by chtěl cenu pomocných prací zahrnout do výdajů k opravě nemovitosti.

Na začátku roku 2025 jsem vlastnil tyto nemovitosti: garsonka na pronájem(bez hypotéky), RD k vlastnímu bydlení (hypotéka cca 1 mil Kč). Garsonku jsem kupoval v roce 2021 a v květnu 2025 prodal. Časový test je v tomto případě 10 let a měl bych zaplatit daň z prodeje nemovitosti. Pořizovací cena 1.500.000 Kč,uplatňoval jsem odpisy. Vybavení 150.000 Kč - odpisy. Prodejní cena 3.040.000 Kč. Zisk z prodeje po odečtení uplatněných odpisů je cca 1.830.000 Kč. V roce 2026 chci doplatit hypotéku na vlastní bydlení v RD ve výši cca 1.000.000 Kč Tuto transakci chci započíst jako náklad na vlastní bydlení vůči zisku z prodeje garsonky. Prosím o potvrzení, zda náš postup bude správný, když v daňovém přiznání za rok 2025 přijmy z prodeje nemovitosti vůbec neuvedeme, ale připojíme na FÚ oznámení o záměru vyplacení hypotéky pro vlastní bydlení a následně v přiznání za rok 2026 bude uveden rozdíl mezi celkovým ziskem a vyplacenou hypotékou, kterou zdaníme. Je dále potřeba doložit potvrzení z banky o vyplacení hypotéky? Může se zde započítat i zaplacený úrok, nebo jen jistina?

Dcera v září 2025 zdědila po mamince pozemek: zastavěná plocha a nádvoří, součástí je rodinný dům a pozemek-zahrada. V listopadu 2025 oba tyto pozemky a dům prodala za 9 500 000 Kč. Předpokládám, že prodej je osvobozen od daně z příjmu dle § 4 odst. 1 písm. b). Maminka vlastnila dům déle než 10 let. Na dceru se nevztahuje oznamovací povinnost osvobozených příjmů, jelikož tyto skutečnosti byly zapsané do katastru nemovitostí České republiky a nemusí ani podávat daňové přiznání z příjmů fyzických osob a ani přiznání k dani z nemovitostí?