Postoupení

V lednu 2025 jsme uzavřeli jsme smlouvu o nákupu licencí informačního systému. Poskytovatel licencí nám poskytl při nákupu licencí slevu ve výši 100% jejich ceny, cena těchto licencí je uvedená ve smlouvě (dále původní cena). Důvodem pro poskytnutí slevy bylo to, poskytovatel již úplatu za licence obdržel v minulosti (původně jsme využívali licence stejného charakteru, které byly zakoupeny naší mateřskou společností, která nám je následně pronajímala, vše se souhlasem poskytovatele licencí). Vzhledem k tomu, že došlo ke změně vlastníka naši společnosti, bylo nutné licence zakoupit nově - ve skutečnosti došlo pouze ke změně licenčního čísla, počty i charakter licencí se nezměnil. S využíváním licencí je spojena povinnost hradit v pravidelných intervalech servis a podporu, cena za tuto službu je vypočtena určitým % z původní ceny licencí uvedené ve smlouvě, tuto servisní podporu účtujeme do nákladů. Jak zaevidovat do majetkové evidence licence pořízené se 100% slevou? Zároveň pracujeme na projektu reimplementace tohoto informačního systému a výdaje spojené s reimplementací účtujeme na účet pořízení. Předpokládáme, že projekt bude dokončen v dubnu 2025. Výdaje na reinmplementaci mají být aktivovány do majetku a evidovány samostatně nebo budou zaevidovány do majetku k inventárnímu číslu licencí (pokud bude závěr, že licence pořízené se 100% slevou mají být evidovány v majetku).

Zásada, že se smlouvy mají dodržovat, je hlavním stavebním kamenem závazkového práva. Nicméně vždy je třeba zkoumat, co přesně strany mají a musejí splnit, jinými slovy, jaký je obsah jejich závazkového vztahu. Tento obsah, tedy práva a povinnosti, které jsou ve smlouvě ukotveny, se však také může během jejího trvání změnit. Ke změně dochází buď na základě svobodné vůle stran, nebo s ohledem na nějakou nastalou situaci, které je třeba se přizpůsobit. Měnit se dokonce nemusí jen obsah smlouvy, v praxi často dochází také k přeměně smluvních stran. Následující text je proto zaměřen na problematiku změny závazků, respektive smluvních závazkových vztahů, a to co do jejich obsahu i subjektů.

Následující článek je zaměřen na vybranou problematiku zániku závazků, které se zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), věnuje v § 1908 až 2009. Základním způsobem zániku závazků je splnění dluhu. Občanský zákoník dále rozlišuje jiné způsoby zániku závazků, kam zařazuje například započtení, splynutí, výpověď, odstoupení od smlouvy a další. V zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů („starý občanský zákoník“), můžeme nalézt problematiku zániku závazků v § 559 až 587, kde je vymezeno splnění dluhu, dohoda, nemožnost plnění, uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, započtení, výpověď, neuplatnění práva, splynutí a narovnání.

1. Popis problému V rámci novely ZDP zákona č. 346/2010 Sb. dochází mimo jiné ke změně v ustanovení § 25 odst. 1 písm. ze) ZDP, do kterého se doplňuje,...