Postoupení pohledávky

Občan (soukromá osoba/nepodnikatel) sjednal, s investiční společností, zhodnocení vlastních finančních prostředků, formou termínovaného vkladu. Své vlastní finanční prostředky, v hodnotě 100.000 Kč, dle Smlouvy o TV řádně odeslal. Po sjednané době se mu nevrátily investované prostředky, ani jejich sjednané zhodnocení. Tuto svou pohledávku se rozhodl úplatně postoupit za 30.000 Kč. Jaké plynou občanovi daňové povinnosti, z titulu postoupení pohledávky?

Synovi (nový věřitel) byla bezúplatně postoupena pohledávka od otce (původní věřitel). Dlužník byl o postoupení vyrozuměn. Postoupení pohledávky nic nebránilo. Nominální hodnota pohledávky je 6 mil. Kč. Pohledávka bude splácena v nepravidelných splátkách v průběhu několika let. Žádná ze splátek nepřesáhne částku 5 mil. Kč. Ani suma úhrad za kalendářní rok nepřesáhne částku 5 mil. Kč. Má syn povinnost oznámit osvobozený příjem podle § 38v ZDP, protože byl příjem realizován okamžikem postoupení pohledávky? Nebo se jako osvobozený příjem syna hodnotí každá jednotlivá splátka pohledávky, která však jednotlivě nebude překračovat hodnotou hranici pro povinnost osvobozený příjem oznámit?

FO občan A půjčila hotovost jiné FO občanovi B. FO B tuto zápůjčku nesplatila, avšak dohodla se s FO A, která je zároveň společníkem společnosti C s.r.o., že započtou půjčenou částku + úroky oproti ceně za práce, kterou FO B provedla pro společnost C. FO A tedy postoupila pohledávku včetně úroku na společnost C. Zároveň FO A nepožadovala po společnosti C zaplacení a přenechala částku ve společnosti C jako půjčku společníka. Jak bude daňově řešeno u FO A a společnosti C? Jak by situace vypadala, pokud by postoupila FO A pohledávku zdarma?

Fyzická osoba nepodnikatel zapůjčila právnické osobě částku 100. Nyní tuto pohledávku včetně nevyplacených úroků v hodnotě 5 postupuje za souhrnnou částku 100. Bude u fyzické osoby hodnota nevyplacených úroků 5 předmětem daně podle § 23 odst. 13 zákona o daních z příjmů? Byl by jiný pohled na zdanění, pokud by ve smlouvě bylo uvedeno, že se jistina postupuje za 95 a úrok za 5?

Kompenzace (z lat. compensare – vyrovnávat, vyvažovat) v účetnictví představuje vzájemné vyrovnání mezi pohledávkami a závazky, náklady a výnosy, zisky a ztrátami apod.). V rámci obchodně-závazkových vztahů (dodavatelsko-odběratelských vztahů) může docházet ke kompenzačním (výměnným) obchodům, které zahrnují nepeněžité plnění vzájemných dodávek. To znamená, že zboží je vyměňováno za jiné zboží nebo služby. V tomto příspěvku se zaměříme na kompenzace v účetnictví. Probereme ustanovení platných právních předpisů, která tuto oblast regulují, a uvedeme několik příkladů kompenzací. Výklad zakončíme ustanovením § 24 odst. 1 ZDP . Tento postup může zjednodušit účetnictví, je však třeba dbát na specifická pravidla a omezení. Kompenzace v účetnictví může být užitečným nástrojem, ale musí být používána s rozvahou a v souladu s platnými právními předpisy. Nesprávná aplikace kompenzací může vést k problémům při daňové kontrole, zkreslení účetní závěrky nebo nesprávně stanovenému základu daně.

Kdo může podepsat dohody o vzájemných zápočtech závazků a pohledávek? Musí je podepsat statutární zástupce s podpisovým právem, nebo člen finančního oddělení bez podpisového práva. 

S.r.o. postoupila nespřízněné osobě pohledávku vzniklou z titulu prodeje zboží a výnos z postoupení zaúčtovala na účet 646. Pohledávka z tohoto postoupení jí dosud nebyla uhrazena. Může k ní tvořit zákonnou opravnou položku, případně provést daňový odpis?

Firma A s.r.o. poskytla půjčku nespřízněné firmě B a následně pohledávku vč. naběhlých zdaněných úroků za 100 % účetní hodnoty postoupila firmě C s.r.o. Firma C uhradila firmě A celou pohledávku a po roce postoupila tuto pohledávku za 100 % firmě D s.r.o. Firma D uhradila firmě C pouze část pohledávky nedosahující ani výše úroků. Může firma C k pohledávce z postoupení pohledávky za firmou D tvořit daňovou opravnou položku? Pohledávka není promlčená.

Firma A (dodavatel FVE) nakoupila od firmy B pohledávku, kterou měla firma vůči dodavateli C. Zákazník B u firmy A podepíše dvě smlouvy: 1) Smlouvu o postoupení pohledávky, že nám přenechává tuto pohledávku za úhradu. 2) Smlouvu o dílo k instalaci FVE, kde část ceny díla bude uhrazena započtením postoupené pohledávky. Konkrétně: Firma A nakoupila od firmy B pohledávku v nominální hodnotě 350 000 Kč za 175 000 Kč. Poté firma A poskytla firmě B službu za 517 805 Kč. Faktura byla zčásti uhrazena zápočtem 175 000 Kč vč.DPH a zbytek bude uhrazen na účet. Jak máme tento zápočet účtovat? Co mám vystavit k odkoupení/postoupení pohledávky – interním dokladema případně s jakou kontací? A za instalaci FVE stačí vystavit jednu fakturu a zápočtem uhradit část ceny a zbytek zákazník doplatí?

Společnost A (a. s.) měla pohledávku z titulu půjčky za fyzickou osobou. Pohledávka byla nepromlčená a ve výši 200.000Kč. Společnost A tuto pohledávku postoupila za 50 % původního hodnoty na jinou společnost B. Pohledávku z titulu půjčky jsme odepsat z 50 % nedaňově a z 50 % daňově do výše postoupení. Společnost A nyní eviduje pohledávku z titulu postoupení za společností B v hodnotě 100.000 Kč, o které účtovala MD 315/D 646. V současné době je stále tato (nová)pohledávka nepromlčená. Dotaz zní, může společnost A, k této pohledávce tvoří zákonnou opravnou položku? Zdá mi že ano, protože o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno do výnosů z titulu postoupení. Na druhou stranu se mi to nezdá, tím by se vlastně obešla podmínka „účtování do výnosů v době vzniku pohledávky u původní pohledávky“, což samozřejmě není náš případ.

Fyzická osoba A, nepodnikatel, poskytla bezúročnou zápůjčku ve výši 6 mil. Kč jiné fyzické osobě B, nepodnikateli a tuto v r. 2018 postoupila za nominální hodnotu na právnickou osobu X. Právnická osoba X závazek neuhradila a fyzická osoba A v r. 2023 postoupila svou pohledávku v částečné výši 1,5 mil. Kč na jinou právnickou osobu Y rovněž v nominální hodnotě. Právnická osoba Y závazek v roce 2023 ve výši 1,5 mil. Kč fyzické osobě A uhradila. Zbývající část pohledávky ve výši 4,5 mil. Kč eviduje fyzická osoba A stále za právnickou osobou X. Kdy a v jaké výši vznikla povinnost přiznat zdanitelný příjem u fyzické osoby A? Zápůjčka není předmětem daně. Měl se ale příjem přiznat v případě postoupení dle § 10 ZDP, a to již v roce 2018 v celé výši tj. 6 mil. Kč, současně s uplatněním výdaje ve výši zápůjčky, tj. rovněž 6 mil. Kč? V případě dalšího postoupení a úhrad zbylé pohledávky v následujících letech již žádné daňové povinnosti fyzické osobě A nevzniknou?

Společnost A se dostala do potíží a nesplácí své závazky. Společnost B (se stejným jednatelem) na základě dohody o přistoupení k dluhu tyto závazky přebrala. Jak je toto řešeno daňově? Ve společnosti A daňový náklad ? Některé závazky jsou v nákladech již roku 2022. Ve společnosti B jako nedaňový náklad nebo jako pohledávka za jednatelem? Děkuji

Jak nastavit a správné účtování zpětné cese postoupených pohledávek factoringové společnosti? Společnost má uzavřenou smlouvu s factoringovou společností a své pohledávky společnosti postupuje. Factor pohledávku přijímá do svého vlastnictví, v případě neuhrazení pohledávky odběratelem po uplynutí regresní lhůty se na základě smluvního ujednání vrací pohledávka zpět do účetnictví postupitele. Vyřazení pohledávky (zaúčtované na 311/601) účtujeme výsledkově, tzn. přes 546/311 a výnos z postoupené pohledávky 315/646. V případě zpětné cese jsme účtovali zpět přes výsledkové účty mínusem, tzn. - 546/611 a -315/646. Auditor se nyní přiklání při zpětné cesi účtovat rozvahově přes 311/315. Jsou možné obě varianty, anebo v případě zpětné cese má společnost zůstat u rozvahového účtování přes účty skupiny 3?

Tuzemská společnost s ručením omezeným vystavila opravný daňový doklad k DPH za dlužníkem v insolvenčním řízení a při splnění všech zákonných podmínek uplatnila nárok na vrácení DPH v rámci přiznání v roce 2012 ( tedy před více než 10 lety). Letos v 2023, kdy stále probíhá insolvenční řízení, postoupila tuzemská společnost za úplatu tuto pohledávku, ke které byl vystaven opravný daňový doklad. Plyne společnosti nějaká povinnost ( vrácení DPH) z titulu postoupení pohledávky?

Prokázání postoupení pohledávky je právní jednání postupníka adresované dlužníkovi. Pokud při postoupení pohledávky máte zájem na tom, aby bylo postoupení účinné vůči dlužníkovi, je potřeba mu postoupení oznámit či prokázat (nejedná-li se o tiché postoupení pohledávky, kdy smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky mají zájem na tom, aby dlužník po nějakou dobu nevěděl, kdo je věřitelem pohledávky za ním). Není-li postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi postupitelem, lze obdobného účinku docílit prokázáním postoupení ze strany postupníka. Než dojde k některé z těchto sktutečností, není vůči dlužníku postoupení účinné a platí tak, že se zprostí svého závazku plněním postupiteli. Zatímco postupiteli stačí zaslat oznámení o postoupení pohledávky (jiný vzor, bez povinnosti přiložit smlouvu o postoupení pohledávky), postupník ji splní prokázáním postoupení pohledávky (tento vzor, prokazuje se zpravidla přiložením smlouvy o postoupení pohledávky, lze ovšem prokázat i jinak, například souhlasným prohlášením stran).

Oznámení o postoupení pohledávky je právní jednání adresované dlužníkovi. Pokud při postoupení pohledávky máte zájem na tom, aby bylo postoupení účinné vůči dlužníkovi, je potřeba mu postoupení oznámit či prokázat (nejedná-li se o tiché postoupení pohledávky, kdy smluvní strany smlouvy o postoupení pohledávky mají zájem na tom, aby dlužník po nějakou dobu nevěděl, kdo je věřitelem pohledávky za ním). Tento vzor slouží jako oznámení o postoupení pohledávky postupitelem. Není-li postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi postupitelem, lze obdobného účinku docílit i prokázáním postoupení ze strany postupníka (k prokázání postoupení pohledávky slouží jiný vzor). Než dojde k některé z těchto skutečností, není vůči dlužníku postoupení účinné a platí tak, že se zprostí svého závazku plněním postupiteli. Postupiteli stačí pouze zaslat oznámení o postoupení pohledávek (což je v praxi častější), u prokázání postupníkem se vyžaduje zpravidla předložení smlouvy o postoupení pohledávky.

Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena, včetně jejího zajištění.Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.Nelze postoupit pohledávku, kterou nelze zcizit, či pokud to ujednání dlužníka a věřitele vylučuje. Nelze také postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.

Tuzemská akciová společnost postoupila pohledávku na neziskovou organizaci - spolek, ve kterém se sdružili věřitelé oproti společnému dlužníku. Vymáhání nebylo úspěšné a v současnosti dluží spolek akciové společnosti za postoupenou pohledávku. V době postoupení pohledávky byly v grémiu spolku tři osoby, přičemž jedna osoba byla současně i v představenstvu této a. s. Nyní je ve spolku také shodná osoba jako v představenstvu této a. s., ale bude vymazána. Lze tvořit zákonnou opravnou položku k této postoupené pohledávce dle § 8a zákona o rezervách, když spolek uzná písemně závazek, nebo dle § 8 zákona o rezervách, pokud akciová společnost podá insolvenční návrh na spolek?

Společnost má pohledávku po splatnosti cca 1 rok ve výši 103 tis. Kč vůči odběrateli. Nyní chce pohledávku bezúplatně postoupit na jinou společnost. Je možné pohledávku bezúplatně postoupit a jaké jsou daňové dopady postoupení pohledávky u postupníka a postupitele (oba právnické osoby s. r. o.)? 

Společnost s r. o. počátkem roku 2023 vystavila fakturu za úrok z prodlení ve výši 100. Posléze na základě smlouvy o postoupení pohledávky tuto pohledávku postoupila za 30. Jaké bude daňové řešení výnosů z vystavené faktury a výnosů a nákladů z následného postoupení?