Řízení procesní (dědické)

V dědickém řízení je nemovitost, kterou dle závěti dědí jedno dítě zůstavitele (nemovitost byla držena jeho rodičem více jak 40 let) s povinností finančního vypořádání jednoho svého sourozence (50% ceny nemovitosti). Druhý sourozenec dědice nemovitosti má povinnost se nároku na dědictví vzdát, protože již dostal darem za života zůstavitele jinou nemovitost. Dědic nemovitosti chce dát darem 25% nemovitosti dceři A a prodat 75% nemovitosti dceři A se zeťem do SJM. Je možné, aby v kupní smlouvě na 75% nemovitosti bylo zakotveno, že kupující nevyplatí kupní cenu prodávajícímu (dědici), ale místo toho uhradí za něj závazek z dědictví vůči jeho sestře tj. 50% ceny nemovitoti a zároveň uhradí jeho další závazek ze smlouvy o finančním vyrovnání v rodině, který uzavře dědic s dcerou B, ve výši 25% ceny nemovitosti. Tedy kupní cena by nešla dědici, ale na úhradu jeho závazků vůči jeho sestře a jeho dceři B. Jaké jsou daňové důsledy pro všechny zúčastněné?

Dodatečně získané výsledky mezinárodního dožádání Ondřej Lichnovský Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2012, sp. zn. 9 Afs 69/2011. www.nssoud.cz K předpisům: -§ 93 DŘ, -§ 117...

Daňově procesní problematika související s úmrtím fyzické osoby podávající daňová přiznání je řešena v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), především v ustanovení § 239 . Úmrtím fyzické osoby, které vznikly daňové povinnosti, dochází k jejich přechodu na dědice. Daňový řád v této souvislosti hovoří o daňových povinnostech zůstavitele, přitom za zůstavitele označuje občanské právo osobu, po jejíž smrti se dědí. Dědic pak je subjekt práva (fyzická nebo právnická osoba), na kterou přešla práva a závazky zůstavitele nebo jejich část. Otázky dědění jsou řešeny v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „občanský zákoník“) v ustanoveních § 460 až 487 .