Směnky

Dne 20. 3. 2024 jsme nakoupili u banky směnku se splatností do jednoho roku v hodnotě 300 000 EUR., roční úrok 12 000 EUR. Jak se o směnce účtuje a jakým kurzem? V bankách jsem si založila novu banku – převod EUR na nákup směnky MD 221/D 261, nákup směnky MD 256/D 221. K 31. 8. 2024 mám Výpis z investičního portfolia, kde je uvedena Tržní cena v originální měně 300 000 EUR , dále je zde vyčíslen úrok ve výši 5 391,78 EUR, uvedena Tržní hodnota v originální měně 305 391,78 EUR a Tržní hodnota v měně obchodování 7 643 956,25 CZK. Úrok k 31.8.2024 jsem zaúčtovala 256/666 – naším účetním kurzem (používáme měsíční). Dále máme výpis z investičního portfolia k 31.12.2024, kde je uvedena Tržní cena v originální měně 300 000 EUR , dále je zde vyčíslen úrok ve výši 9 402,74 EUR, Tržní hodnota v originální měně 309 402,74 EUR a Tržní hodnota v měně obchodování 7 792 308,01 CZK. DNe 31. 12. 2024 jsem doúčtovala zbylou výši úroku 4 010,96 EUR opět naším úč. kurzem 256/666. Dále máme Potvrzení – splatnost směnky s datem operace 20.3.2025, což je 1 rok a 1 den. Jedná se ještě o krátkodobou směnku se splatností do jednoho roku? Hodnota operace 312 000 EUR, jiné hodnoty zde uvedeny nejsou. Jakým kurzem se účtuje toto? Přeceňuje se hodnota směnky vč. úroků ke dni účetní uzávěrky – jako zůstatky bank v cizích měnách? Je potřeba také Konfirmace k 31. 12. 2024 z banky pro účely auditu i u této směnky? 

Naše s. r. o. nakoupila 27. 11. 2023 směnku za 1 mil. Kč, zaúčtováno MD 256/D 221. Splatnost směnky byla 27. 11. 2024 na hodnotu 1 070 000 Kč. Byl zaúčtován alikvótní úrok 70 000 MD 256/D 666. Bohužel nám nebyla směnka ve splatnosti uhrazena. Zatím nevíme zda a kdy nám bude uhrazena, probíhají jednání. Jak zaúčtovat tuto směnku k 31. 12. 2024? Přeúčtovat do dlouhodobého finančního majetku na 065 nebo na jiný účet? Úrok vstupuje do daňových výnosů a bude odvedena daň, i když nebude uhrazen? 

Fyzická nepodnikající osoba prodává akcie společnosti, kde není splněn časový test. Kupující uhradí část ceny kupní ceny v penězích a část kupní ceny směnkou (vystavenou jako platební prostředek). Kdy dojde k dodanění na straně prodávajícího (prodejní minus nabývací cena)? Je bráno uhrazení směnky jako zaplacení? Jinými slovy například nabývací cena je 1 mil Kč a prodejní 2 mil Kč. Z toho 1 mil Kč bude zaplaceny penězi a zbývající 1 mil Kč bude uhrazen vystavenou směnkou. Dojde ke zdanění rozdílu již vystavením směnky nebo až jejím zaplacením? V případě, že ke zdanění dojde v případě vystavení směnky, co se stane v případě, že směnka nebude nikdy zaplacena a prodávající ji nebude nikterak vymáhat?

Každá obchodní společnost vstupuje do smluvních vztahů se svými obchodními partnery. Z těchto vztahů vznikají pohledávky na jedné straně a závazky na straně druhé. Při dodání výkonů (materiál, zboží nebo služba) odběratelům vzniká dodavateli pohledávka s určitou předem stanovenou dobou splatnosti. Po tuto dobu poskytuje dodavatel odběrateli tzv. obchodní úvěr. Odběratel a dodavatel jsou obchodní partneři, kteří by měli dodržovat zásady poctivého obchodního vztahu, čímž je mj. řádné a včasné plnění. Odběratelé se obecně snaží co nejvíce protahovat termíny splatnosti svých závazků, a dodavatelé ve snaze zajistit si odbyt a udržet si partnera se snaží jim vyhovět. Ovšem takový styl řízení pohledávek mohou praktikovat jen do určité míry, jinak ohrozí i svou vlastní existenci. Neplacení pohledávek má pro věřitele i daňové dopady, protože účetní jednotka musí zdanit svůj výnos a u plátců odvést i DPH, a to bez ohledu na to, zda dostane či nedostane zaplaceno od svého odběratele. Každý dodavatel se musí řádně starat o své pohledávky, které se stávají předmětem řízení s cílem omezit nebezpečí vzniku jejich nedobytnosti. Řízení problematických či přímo nedobytných pohledávek je časově i finančně velice náročné, a samozřejmě nepřináší takové užitky, které by přineslo jejich včasné uhrazení. V první řadě je důležité včas se zaměřit na prevenci vzniku problémů při hrazení faktur od odběratelů. Před uzavřením obchodního vztahu je třeba prověřit důvěryhodnost odběratele, monitorovat jeho platební morálku a následně uzavřít podrobnou obchodní smlouvu s navrženými dodacími a platebními podmínkami. Způsob placení by měl být nastaven tak, aby poskytl dodavateli maximální možnou záruku uhrazení jeho pohledávky. Avšak i sebelépe zajištěná pohledávka ještě zdaleka nedává dodavateli stoprocentní jistotu, že dostane řádně a včas zaplaceno. Významným nástrojem prevence nezaplacení pohledávek jsou zajišťovací instrumenty.

Fyzická osoba, podnikatel, se zavázal, že další společnosti XY poskytne finanční investici ve výši 200 000 Kč. Na základě splnění tohoto závazku bude vystavena směnka se splatností 12 měsíců na částku 210 000 Kč s příslibem, že příslušný obnos bude společností XY za 12 měsíců vrácen. Z celé operace je tedy pro fyzickou osobu zisk 10 000 Kč za 12 měsíců. U fyzické osoby se jedná o příjem osvobozený nebo bude muset zdaňovat v § 10 ZDP? Podnikatelská činnost subjektu je jiná, jedná o nahodilý příjem.

Společnost s ručením omezeným poskytla zápůjčku právnické osobě. Právnická osoba zápůjčku neuhradila do doby splatnosti, tak byla vystavena zajišťovací směnka na částku zápůjčky s příslušenstvím. Nyní došlo k soudnímu řízení a avalista (fyzická osoba) má povinnost tuto směnku uhradit včetně nákladů soudního řízení. Společnost s r. o. vede v účetnictví pohledávku vůči právnické osobě na jistinu zápůjčky, úroky a smluvní pokutu. Jak správně zaúčtovat nově vzniklý stav, kterým přechází zaúčtovaná zápůjčka právnické osobě na účtu 378 na vymáhanou směnku po fyzické osobě? Bylo již zahájeno exekuční řízení. Má být vytvořena účetní opravná položka i k zaúčtovaným úrokům z prodlení?