Splátka

Právnická osoba, s. r. o., neplátce, při splácení podnikatelského úvěru v roce 2025 omylem zaplatila 2 úvěrové splátky duplicitně (jistina + úrok). Tyto úroky podle akruálního principu asi nebudou daňovým nákladem roku 2025. Úvěr by měl být doplacen v roce 2028. Jak zaúčtovat duplicitní jistinu a úroky, když nevíme, zda je banka vrátí či započte? 

Zemědělské družstvo bude svému členovi, který ukončil členství vypořádávat formou vypořádacího podílu jeho členský podíl. Jeho členský podíl vznikl při transformaci družstva. Jeho členský podíl ve výši 35 000 Kč je tvořen: základním podílem 20 000 Kč, který je náhradou podle zvláštních předpisů (prokázaný vklad a náhrada živého a mrtvého inventáře) a 15 000 Kč je další (transformační) podíl přiznaný podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Tento členský podíl je i vypořádacím podílem a bude bývalému členovi vyplácen v penězích jednorázově (ne ve splátkách). Družstvo jako povinná osoba má povinnost srazit daň ve výši 15 % z vypláceného dalšího majetkového podílu podle § 36 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. Z § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od roku 2024 vyplývá osvobození těchto příjmů nepřesahujících 50 tisíc Kč za rok. Znamená to, že v našem případě nebudeme srážkovou daň aplikovat, protože splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč? Jak by to bylo v případě, že by členovi vznikl např. nárok na vypořádací podíl ve výši 600 000 Kč a transformační část bude činit 120 000 Kč a družstvo se s bývalým členem dohodne, že bude tento podíl vyplacen ve třech ročních splátkách 200 000 Kč. V následnících 3 letech bude tedy vyplácet částku 200 000 Kč a z toho bude 400 00 Kč další (transformační) část podílu. V takovém případě (splátek) družstvo nebude rovněž aplikovat srážkovou daň na žádnou splátku? Splátka dalšího (transformačního) majetkového podílu nepřesáhne 50 000 Kč.

Společnost s r. o. uzavřela s bankou účelový investiční úvěr na pořízení majetku. Banka z tohoto úvěru uhradila kupní cenu přímo dodavateli strojů a finanční prostředky nebyly připsány na bankovní účet naší společnosti. Ke dni účetní závěrky naše společnost nemá k dispozici žádné účetní doklady k pořízení majetku (fakturu, předávací protokol ani doklad o uvedení do užívání). K dispozici jsou pouze bankovní výpisy dokládající pravidelné splátky úvěru. Z tohoto důvodu naše společnost zvolila následující účetní postup: vznik úvěru je zaúčtován interním dokladem jako závazek vůči bance na účet 231 se souvztažným zápisem na účet 379-Jiné závazky, účet 231 je následně snižován o uhrazené splátky jistiny dle bankovních výpisů, úroky a bankovní poplatky jsou účtovány do nákladů, majetek není ke dni účetní závěrky evidován na účtech 042 ani 022 a nejsou uplatňovány žádné odpisy, a to z důvodu absence účetních dokladů. Žádáme o potvrzení, zda je uvedený postup v souladu se zákonem o účetnictví a daňovými předpisy, případně o doporučení správného řešení.

Společnost s r. o., plátce DPH, má automobil na operativní leasing. Datum splatnosti je vždy 1. daného měsíce. Splátku za leden 2026 už kolega uhradil 29. 12. 2025. Jak tuto splátku v bance zaúčtovat? Předpokládám, že do DPH a KH jde doklad až v lednu, bez ohledu na datum zaplacení. 

Může být problém, kdyby s. r. o. nakoupila nemovitost za 5 mil. Kč a ve smlouvě by bylo, že bude spláceno po 200 000 Kč měsíčně v hotovosti? Myslím tím ve vztahu k limitu hotovostních operací, ale i z pohledu AML zákona – podezřelého obchodu a povinných osob, případně další dopady.

Fyzická osoba pronajímá soukromý byt, pořízený před 3 lety, tj. v roce 2023. Na tento byt splácí úvěr ve výši cca 9 000 Kč měsíčně. Byt je v osobním vlastnictví. Lze tyto částky splátky úvěru započíst jako náklad proti nájemnému při danění nájmu podle § 9 ZDP?

Nepodnikatel podnajímá nemovitost a příjmy daní v § 9 ZDP. Není vlastníkem nemovitosti. V této nemovitosti je sám nájemcem a platí pronájem jen 1 000 Kč měsíčně. Dále mají s pronajímatelem udělaný splátkový kalendář na budoucí koupi nemovitosti. Již 5 let jsou placeny splátky (cca ročně 1 mil. Kč). Až bude doplacena poslední splátka stane se vlastníkem nemovitosti. Lze uplatňovat splátky nemovitosti během splácení do výdajů v § 9 ZDP? Uplatňujeme skutečné výdaje - nájem, opravy, údržbu nemovitosti atd.

Firma s. r. o., měsíční plátce DPH, se dostala do svízelné situace. Klient, občan, už 2 roky odmítá zaplatit stavební práce, problém se dostal k právníkům. V březnu 2025 se vystavila faktura, kvůli promlčecí době, kde 12 % DPH je vyčísleno přes 80 000 Kč. Firma není schopna za měsíc březen 2025 zaplatit přes 60 000 Kč DPH. Jak postupovat, máme se spojit s finančním úřadem a domluvit splátky DPH, nebo máme vydanou fakturu vyčíslit v pozdějším termínu DPH?

Jak správně zdanit příjmy z prodeje akcií ve výši 52 mil. Kč přijaté v roce 2025, pokud byla kupní smlouva uzavřena v roce 2020 a příjem byl v té době osvobozen od daně? Kupní cena je postupně splácena. Měla by se nabývací hodnota akcií odečítat postupně a daňová povinnost vznikne až ve chvíli, kdy bude celá nabývací hodnota vyčerpána? Jaký je správný postup podle aktuálních předpisů?

Přebírala jsem účetnictví od předchozí účetní. Před 5 lety byla pořízena zařízení na splátky (modem), přičemž závazek byl zaúčtován na účet 325. Tento závazek se postupně snižoval a letos mělo být uhrazeno posledních 7 splátek. Při kontrole jsem ale zjistila, že došlo k chybě a celkový počet splátek je 9. Na účtu 325 tak nyní přebývá částka, která měla být již uhrazena. Jak správně vyrovnat tento přebytek? Vše bylo již nákladově zaúčtováno před 5 lety. 

Dotaz Dobrý den, můj dotaz se týká finančního leasingu s opcí odkupu. Společnost s ručením omezeným koupila návěs, financování formou finančního leasingu s opcí odkupu, doba leasingu 54 měsíců. Leasingová společnost vystavila daňový doklad na celou částku (prodejní cena včetně nákladů na financování, včetně převodní ceny 1 000 Kč vč. DPH). Tento doklad byl vystaven v souladu s § 13 odst. 3 písm. c) zákona o DPH . Návěs má ve svém majetku leasingová společnost, s. r. o. jej eviduje v podrozvahové evidenci. Po ukončení leasingu bude evidován na drobném hmotném majetku. Co se týká jednotlivých leasingových splátek, tak první je mimořádná splátka 54 tis. Kč, pak je splátka ve výši DPH, která byla na daňovém dokladu vystaveném leasingovou společností a další splátky jsou po 9 tis. Kč. Návěs byl předán 25. 7. 2024. Daňový doklad od leasingové společnosti jsem zaúčtovala: základ daně 381/479 DPH 343/479 V bance bude při úhradě použit účet 479. Co se týká nákladů, tak jsem částku základu daně vydělila počtem 54 měsíců, a v roce 2024 bude v nákladech 5/54, v dalších letech 12/54 a poslední rok zbytek 1/54. Dotaz – účtuji metodicky správně o celé částce leasingu v roce 2024? Četla jsem ještě názor, že daňový doklad od leasingové společnosti účtovat základ daně 395/395 DPH 343/325 Splátku leasingové společnosti ve výši DPH v bance zaúčtovat na 325, a pak jednotlivé splátky v bance účtovat 381.

Jak to bude se zdaněním příjmů v situaci, kdy fyzická osoba vlastnící obchodní podíl tento obchodní podíl prodá (nesplňuje časový test pro osvobození prodeje) ale v rámci kupní smlouvy je domluveno, že cena za prodej obchodního podílů bude ve 3 splátkách po dobu tří let od data prodeje, tedy obchodní podíl prodá v roce 2024, ale kupní cenu bude inkasovat postupně v roce 2024, 2025 a 2026? Zdaní se celá kupní cena v roce prodeje, nebo v každém roce se zahrne do příjmů 1/3? Jak to pak bude v případě nákladů k těmto příjmům – také se do daňového přiznání zahrne poměrná část nákladů? A jak by to bylo u modifikace stejného případu, když by obchodní podíl prodala s tzv. odloženou splatností, tedy kdyby prodej se uskutečnil v roce 2024, ale celá kupní cena by byla inkasovaná v roce 2026 – zdanila by tedy všechen příjem až v tom roce, kdy skutečně obdržela celý příjem? 

Společnost s r. o. dostala fakturu od telefonního operátora. Na tomto dokladu je kromě běžných telefonních hovorů, které podléhají DPH, položka splátky. V této položce je splátkový telefon, který si jednatel pořídil. Jak budu účtovat tuto fakturu od telefonního operátora - cena za hovory 1000 + 210 DPH + splátka zařízení 500 Kč. Celková cena telefonu je Kč 500 × 24 měsíců = Kč 12 000. 

Společnost podepsala smlouvu o nájmu stroje na 2 roky, součástí nájemní smlouvy je instalační poplatek (doprava, doprava a zaškolení), jehož zaplacením je podmíněno dodání stroje. V případě skončení nájmu bude o instalační poplatek ponížena odkupní cena. Je instalační poplatek součástí běžného nájmu, nebo má být časově rozlišen po dobu trvání smlouvy?

Fyzická osoba v roce 2023 prodala 2 nemovitosti na základě 2 samostatných kupních smluv. Nemovitosti nebyly zařazeny v obchodním majetku, zároveň ani v jednom případě nebyl splněn test pro osvobození, tj. zdanění obou prodejů bude v §10 ZDP. Smlouva A: nabývací cena 1,5 mil. Kč, prodejní cena 1 mil. Kč, tj. ztráta 0,5 mil. Kč, cena uhrazena jednorázově v roce 2023. Smlouva B: nabývací cena 2 mil. Kč, prodejní cena 4 mil. Kč, zisk z prodeje 2 mil. Kč, prodejní cena u smlouvy B bude uhrazena ve 2 splátkách, první splátka ve výši 2 mil. Kč v roce 2023 a druhá splátka ve výši 2 mil. Kč v roce 2024. Celkem tedy z obou prodejů bude realizován zisk ve výši 1,5 mil. Kč. Jaký bude základ daně dle § 10 v roce 2023 a 2024? Příjem dle smlouvy B bude realizován jak v roce 2023 (2 mil. Kč), tak i v roce 2024 (2 mil. Kč). Je možné k příjmům ze smlouvy B v jednotlivých letech uplatnit nabývací cenu ve stejném poměru, v jakém budou vykázány příjmy?

Zaměstnanec si uplatňuje v RZD úroky z úvěru na nemovitost obstaranou po 1.1.2021. Všechny podmínky uznatelnosti jsou splněny. Zaměstnanec doložil 2 potvrzení o zaplacených úrocích - ze dvou různých úvěrů. Na prvním potvrzení je uvedeno, že za období 1.1.-5.10.2022 bylo zaplaceno na úrocích 15 405 Kč. Na druhém potvrzení je uvedeno, že za období 16.8.-31.12.2022 bylo zaplaceno na úrocích 67 244 Kč. Jak se posuzují měsíce splácení? Pokud mám období splácení 1.1.-5.10., tak je limit 9*12500 (jen celé měsíce splácení) nebo 10*12500 (dá se do limitu započítat i říjen)? Jak správně spočítat limit ve výše uvedeném případě? Dá se říct, že zaměstnanec platil úroky po celý rok a celková částka je 82 649 Kč, tedy limit 150 000 Kč nebyl překročen a můžeme uznat celou částku? Nebo se úroky musí posuzovat samostatně za každý úvěr zvlášť? Jak konkrétně by tedy vypadal výpočet limitu?

Fyzická osoba prodala nemovitosti, prodej není osvobozený. Prodejní cena je 2 300 000 Kč, nemovitost nabyla darem, odhad je 2 mil. Kč. Fyzická osoba obdrží první rok 1 300 000 Kč a následující 4 roky - každý rok 250 000 Kč. Jak bude zdaňovat? První až čtvrtý rok se příjem rovná výdaj, až poslední rok příjem 300 000 Kč, nebo jinak? Které ustanovení zákona toto řeší, případně kde najdu postup?

OSVČ, plátce DPH, podniká v prodeji zboží a hostinské činnosti. Dále vybírá splátky půjček od dlužníků pro finanční společnost – poskytovatele půjček. Za to OSVČ náleží provize. Bude tato provize zatížena DPH nebo se jedná o finanční službu osvobozenou od DPH podle § 54 zákona o DPH? OSVČ nevystavuje pro finanční společnost ani fakturu, pouze má tzv. týdenní přehledy, kde je vypsáno, kolik vybraal peněz, kolik jich odevzdala a že v hotovosti převzala provizi, která mu za to náleží.

Na jaké účty prosím zaúčtovat zaplacenou zálohu prodejci automobilu v roce 2021? A dále zaúčtování faktury od prodejce V roce 2022, kde je odečtená záloha, poté je faktura opravným daňovým dokladem zrušena a nově je vystaven daňový doklad od leasingové společnosti na mimořádnou splátku (automobil bude financován operativním leasingem). 

Dne 17. 4. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19.