Společnost

Nově vzniklá hudební skupina, která má pět členů, každý člen má svůj vlastní živnostenský list. Hudební produkce bude pro ně vedlejší zdroj příjmů. Již mají domluveno několik zakázek: budou hrát na plesech a jiných společenských akcích. Nejedná se tedy o nahodilou činnost, domluvených zakázek mají prozatím 8. Organizátoři plesů jim budou vyplácet jednu částku, požadují po nich pouze jednu fakturu za celou hudební produkci za večer. V kapele je zpěvačka, kytarista, bubeník, pianista a zvukař. Budou si dělit odměnu rovným dílem. Mají si tedy určit jednoho, na koho budou fakturovat a pak si odměnu rozdělí a každý si svoji část uvede do svého daňového přiznání? Mohou si pak i vykázat výdaje procentem? Nebo tento postup není možný? 

Ve společnosti, dle dřívější terminologie ve sdružení, jsou tři fyzické osoby, vedou jednoduché účetnictví (peněžní deník). K podnikání používají jeden bankovní účet, ten je zveřejněn na stránkách Finančního úřadu. Vzhledem k tomu, že žádost o dotaci ze SZIF (neinvestiční dotace, na plochu atd.) podali dva ze společníků, musel každý uvést do žádosti jiné číslo bankovního účtu. Jeden uvedl účet, který je v podnikání používán, druhý si založil nový. Prozatím jsme tento nový účet nenahlásili na FÚ, neboť dotaci jsme následně přeposílali na společný podnikatelský bankovní účet. Pokud však došlo k situaci, že na účet založený společníkem došla dotace SZIF 31. 12., ale již jsme ji nestihli přeposlat na společný účet, jak nejlépe postupovat? Účet urychleně dohlásit na FÚ, nebo částku ve stejné výši vložit v hotovosti do pokladny, aby se ještě dostala do příjmů v roce 2025? 

3 fyzické osoby mají kapelu. Jeden je živnostník v paušálním režimu, druhý je zaměstnanec mající pouze příjmy ze závislé činnosti a třetí je důchodce. Jak správně by měli danit příjmy z kapely? Příjmy z umělecké činnosti jsou podle autorského zákona, takže nemusí mít živnostenský list? Příjmy z prodeje např. triček s nápisem kapely - zde musí být živnost na maloobchod? Zpívají na plesech, svatbách, občas nějaký festival. Předpokládáme, že se nedostaneme do příležitostné činnosti a do osvobození v §10 odst. 3 písm. a) ZDP, kde je osvobození těchto příjmů do 50.000,- Kč. Jak by měli vystavovat faktury, když dostanou např. jeden příjem za celou kapelu? Měl by každý vždy vystavovat fakturu pouze za svůj podíl na odměně z vystoupení?

Manžel má živnostenský list na ubytovací služby v domě, který je v jeho výlučném vlastnictví (mimo SJM). Manželka je "spolupracující osoba". Manželka si zřídí živnostenský list na stejnou činnost a chce dále spolupracovat v rámci činnosti manžela jako další OSVČ. Jaké možnosti mají manželé z hlediska daně z příjmů? Musí vykonávat a danit činnost jen jako "společnost"? Pokud by manželka získala podíl na domě, nemuseli by zakládat společnost a na jakém základě by mohli rozdělovat příjmy? Manžel má i jiné příjmy, chce nadále uplatňovat paušální výdaje, manželka by se chtěla vstoupit do paušálního režimu - lze to?

Společnost bez právní subjektivity (rodinný podnik v zemědělství) přijímá a vydává daňové doklady na jednoho společníka. Při sestavení podkladů pro DPH postupujeme tak, že všechny doklady rozdělíme podle podílu společníků (50/50) a každý ze společníků podává sám za sebe přiznání k DPH. Jak postupovat při sestavení podkladů k DPH, pokud nastane situace, že budou oba společníci vydávat a přijímat daňové doklady a stále platí poměr podílů ve společnosti.

Fyzická osoba, plátce DPH, uplatňující paušální výdaje a fyzická osoba, neplátce DPH, který je poplatníkem v paušálním režimu, chtějí vytvořit společnost za účelem pořízení těžebního stroje (harwestor) a násleného poskytování služeb těžby dřeva (50 :50). Jak budou fakturovat službu: plátce DPH 50 % + DPH a neplátce 50 % ceny? Nebo je možné, aby jeden pověřil druhého k vystavení faktury? Jak ale řešit zdanění DPH? Jakým způsobem nárokovat odpočet z pořízení stroje, pohoných hmot, náhradních dílů a jiných služeb? Plátce zaeviduje doklad do své evidence a uplatní si poměrnou část (50%) DPH? Při nákupu jim asi nebudou rozdělovat cenu na dva odběratele. Z naší strany bylo raději doporučeno založení s. r. o.

OSVČ ve sdružení přerušují živnost dle § 7 ZDP – kovoobraběči – k 31. 12. 2024, kde 5 let fakticky pouze pronajímali stroje (nabyté ve sdružení) a každý měl 1/3 výnos z tohoto pronájmu. Proto dále od r. 2025 budou pronajímat tyto stroje dle § 9 ZDP a zůstanou každý plátcem DPH. Doposud měli 1 podnikatelský bankovní účet a vše si rozdělovali rovným dílem, 1/3 (byli ve sdružení). Pokud budou na § 9 ZDP, musí si každý zřídit svůj obchodní účet a oznámit účty finančnímu úřadu? A pokud prodají 1 stroj v roce 2025, pak každý vyfakturuje 1/3 z celkové ceny obvyklé tohoto stroje? Danit prodej budou asi v § 10 ZDP?

Společnost s r. o. je vlastněna dvěma společníky (50% podíl + 50% podíl). Tato společnost se rozdělí na dvě části metodou odštěpením. Společníci to vnímají tak, že společnost bude rozdělena na dvě poloviny. Vznikne nástupnická s. r. o. a odštěpená s. r. o. Společníci si vymění podíly tak, že v nových společnostech zůstane vždy jeden z nich. 1. Vyplývá z kroku výměny nějaká daňová povinnost? 2. U odštěpené společnosti se bude dělat odhad. Musí se udělat odhad i u nástupnické společnosti? 3. U nástupnické společnosti dojde k darování podílu mezi přímými příbuznými (otec - syn), vyplývá z tohoto kroku daňová povinnost?

Dvě fyzické osoby, obě plátci DPH, jsou společníci společnosti (sdružení). Ve smlouvě o společnosti mají společníci ujednání, že příjmy a výdaje si dělí rovným dílem 50/50, kdežto na majetku a závazcích se podílí 100/0, tedy veškerý vytvořený majetek, zásoby, pohledávky, ale i závazky náleží pouze jednomu z nich. Takto to i dlouhodobě vykazujeme v přiznání. Nyní se rozhodli ukončení společnosti ukončit. Je to právně možné, aby měli podíl na majetku jiný než na příjmech a výdajích? My jsme takový zákaz v občanském zákoníku nenašli, a tak se domníváme, že taková dohoda možná je. Pokud by takové ujednání nebylo platné, znamená to, že podíly na majetku a závazcích jsou shodné jako podíly na příjmech a výdajích? V případě ukončení společnosti, kdy podíl na majetku a závazcích náleží pouze jednomu ze společníků, který bude dál pokračovat v podnikání, nevznikají žádné daňové důsledky z vypořádání, protože k žádnému vlastně nedochází?

Jak budou postupovat zemědělští podnikatelé, kteří společně hospodaří a jsou plátci DPH. Jsou OSVČ, plátci DPH, společně pracují v zemědělství, v lese. Jeden vede daňovou evidenci. Mají společné příjmy a výdaje. Každý má svůj stroj. Jak budou podávat přiznání k DPH? Mohou příjmy a výdaje dělit podle dohody?

Dva účastníci sdružení, otec a syn chtějí ukončit společnost (dříve sdružení) s tím, že by otec činnost ukončil zcela a syn by pokračoval a převzal by od otce veškeré složky majetku. Podíl mezi společníky je 50/50. Oba jsou plátci DPH a vedou daňovou evidenci. Rádi bychom Vás požádali o stanovisko k vypořádání společnosti, jak z pohledu DPH, tak daně z příjmů u níže uvedených položek. Společnost má aktuálně v tis. Kč: zásoby bez DPH: 1400 banka: 300 Pohledávky: 500 Závazky: 100 Hmotný majetek (vozidlo) zůstatková cena 0Kč. 

Společnost fyzických osob (dříve sdružení bez právní subjektivity) – jak správně postupovat z hlediska DPH při rozdělení zisku této společnosti? Vedení účetnictví a administrativy celé společnosti (sdružení) má na starosti společník číslo 1. Fakturace ve společnosti během roku probíhala tak, že třetí osobě fakturoval společník číslo 1 a ostatní společníci pak fakturovali tomuto společníkovi číslo 1 uskutečnění plnění ve výši svého podílu na společnosti. Obdobně se postupovalo i u přijatých zdanitelných plnění. Ještě před koncem roku společnost zanikla, byl vytvořen zisk k rozdělení. Společník číslo 1 chce po ostatních, aby mu svůj podíl na zisku (vypořádací podíl) vyfakturovali a tuto fakturu vykázali ve svém přiznání k DPH a KH. Je to tak správně? Jedná se o převod peněžních prostředků (nejde o žádný jiný majetek). Dojde k uskutečnění zdanitelného plnění? 

Jak postupovat v následujícím roce po vzniku společnosti (sdružení živnostníků), resp. jednoho živnostníka a jednoho s. r. o. V roce 2023 vzniklo sdružení, já jako účetní OSVČ stále účtuji v daňové evidenci a vzájemně si fakturujeme se s. r. o. Nevím, zda je nutné vést nějakou oddělenou evidenci pro účely daně z příjmů nebo podávat extra daňové přiznání? A jakým způsobem se vypořádají závazky a pohledávky před zahájením vedení účetnictví?

Naše společnost přijme likvidační zůstatek v nepeněžní podobě, budovu a pozemek. Hodnota nemovitostí dle znaleckého posudku bude převyšovat hodnotu zachycenou v účetnictví. Nevíme přesně, jak si vyložit ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 10 „kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, kterým je vypořádáván vypořádací podíl nebo likvidační zůstatek v nepeněžní formě, a výši jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní korporace podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to u poplatníka, který je členem obchodní korporace..." Účetní hodnotou se rozumí účetní hodnota majetku v likvidované společnosti nebo u nás, jakožto příjemce likvidačního zůstatku a hodnota zachycená na našich účtech 021 a 031? 

Pokud v jedné právní operaci přijmu do s. r. o. nového společníka (dceru) a také požádám o snížení základního vkladu a vyplacení rozdílu vkladu, dojde k časově rozdílným operacím a vklad přejde také na nového společníka a bude se provádět výplata i novému společníkovi. Vzhledem k tomu, že vklad je v s. r. o. již více než 10 let a nový společník bude mít vklad několik měsíců, jaká bude povinnost z daňového hlediska?

Matka se synem založili v minulosti sdružení bez právní subjektivity. Maminka je v důchodu a chce k 31. 12. 2022 ukončit veškerou činnost ve sdružení a celkové podnikání. Syn bude pokračovat dál, ale už samostatně. Sdružení má prodejnu, podniká v nákupu a prodeji zboží. Nyní vede daňovou evidenci, kde maminka byla určena jako osoba, která je zodpovědná za sdružení, tj. veškeré doklady jsou fakturovány na ni. Pracovní smlouvy jsou taky sepsány s maminkou. Nemovitost - prodejna - vlastní 3 osoby - maminka, syn (členové sdružení) a dcera, která je zaměstnána ve sdružení. V majetku jsou automobily a majetek, který slouží pro sdružení. Podíl ve sdružení je nyní = syn 90 %, matka 10 %. Oba jsou plátci DPH. Jak pokračovat při ukončení sdružení k 31. 12. 2022? Jak nejlépe vypořádat majetek a zásoby? Lze pracovní smlouvy převést na syna dodatkem?

Společnost s r. o. dostala nabídku na prodej své dceřiné společnosti, kde má 100% podíl a držbu 5 let. Příjem z prodeje je u matky dle § 19 osvobozen od daně. Jak je to ale se zdaněním u fyzické osoby, tří společníků? S. r. o. (matka) je založena v roce 2014, dva ze společníků jsou prvotními vlastníci od založení, další společník získal podíl v roce 2020. Společníci by si samozřejmě chtěli veškerý podíl z prodeje vyplatit, s tím záměrem se to i prodává. U mateřské společnosti by částka z prodeje nezůstala.

Tuzemská OSVČ má zároveň podíl ve společnosti fyzických osob ve výši 31%. Nyní odkoupila od společnosti resp. od ostatních účastníků společnosti odepsaný nákladní automobil, který bude nadále využívat ke své podnikatelské činnosti. Může jej odepisovat s tím, že vstupní cenou je cena účtovaná ostatními účastníky, tedy 69% z ocenění automobilu? 

Na bankovním účtu likvidované společnost je kladný zůstatek. Finance budou přeposlány na „matku“, jelikož je jediný vlastník a veškeré poplatky a nutné výdaje budou již hrazeny z pokladny. Jak tuto transakci proúčtovat na obou stranách?

Pokud si společníci veřejné obchodní společnosti ponechají aktivní živnostenské listy jako OSVČ a se souhlasem ostatních společníků mohou mít během roku jednu nebo dvě zakázky. To, že by měli příjmy jako OŠVČ není ovšem jisté. Jaké důsledky by mohl mít aktivní živnostenský list z hlediska daní, pokud by společníci neměli žádný příjem i více let za sebou a v daňovém přiznání by tak uváděli jen příjem jako společníci v. o. s.?