Stavební a montážní práce
Jedná se o přijatou fakturu za stavební činnost s přenesenou daňovou povinností, kterou ale dostane neplátce DPH, spolek. Za mě je správný postup celou částku základ daně + vyčíslená DPH 21 % zaúčtovat bez DPH na náklady. Myslím si to správně, nebo je jiný postup? V jakém zákoně bych se mohla ujistit o správnosti postupu?
Tělovýchovná jednota, spolek (plátce DPH), obdržela fakturu za stavební a montážní práce na parkovišti v přenesené daňové povinnosti. Správu parkoviště provozuje spolek ve své ekonomické činnosti na základě pachtovní smlouvy. Parkoviště tedy není majetkem spolku. Předmětem poskytnutých prací bylo natažení pletiva včetně usazení a vrtu do asfaltu. V případě ukončení pachtovní smlouvy by pletivo zůstalo na parkovišti v majetku propachtovatele. Je možné si uplatnit v rámci přenesené daňové povinnosti nárok na odpočet DPH nebo vzhledem k tomu, že se nejedná o daňové náklady spolku, odpočet není možný?
Realizujeme výstavbuv nového rodinného domu „na klíč“. Jaká sazba DPH se vztahuje na jednotlivé části realizace v případě, že se jedná o novostavbu, která ještě nebyla zkolaudována? Jedná se zejména o tyto práce: pokládka podlah obklady a dlažby (např. koupelna), instalace (elektro, voda, kanalizace, vytápění), montáž kuchyňské linky, další dokončovací práce v interiéru. Spadají tyto práce v rámci výstavby nového domu stále pod základní sazbu 21 % DPH, nebo je možné uplatnit sníženou sazbu DPH? A mění se situace v případě, že by tyto práce byly realizovány až po kolaudaci objektu, tedy na již existující obytné stavbě?
Společnost s r. o., plátce DPH, přijala fakturu v režimu PDP na zakázce: Provedení kompletního zateplovacího systému a práce s tím související. Stavebně montážní práce jsou prováděny na stavbě Domov pro seniory (jedná se o výstavbu nového domova pro seniory, kde tato společnost provádí pouze zateplení). Máme prohlášení od objednatele, ve kterém prohlašuje, že se jedná o stavbu pro sociální bydlení vymezenou v § 48 a § 49 zákona o DPH. Zároveň v prohlášení uvádí, že použití základní i snížené sazby DPH v souvislosti s výstavbou sociálního bydlení je spojeno s výstavbou veřejných objektů vyhrazených pro účely občanské vybavenosti. Můžeme pro vyměření použít sníženou sazbu DPH?
Společnost s.r.o. (plátce DPH) provádí instalaci nových distribučních rozvaděčů ve společných prostorech bytového domu pro SVJ (neplátce DPH). Režim PDP tedy nemůže být použit. Je možné při fakturaci prací použít sníženou sazbu DPH? Výše uvedené práce práce probíhají na dokončené stavbě, ověřené v RUIAN se způsobem využití: bytový dům.
OSVČ, plátce DPH, provádí stavebně montážní práce v objektu fary-oprava střechy, žlabů. V prostorách fary jsou ubytované osoby, žijící a pracující na faře, dále jsou prostory fary využívány k bohoslužbám. Objekt je zapsán v KN jako jiná stavba. Jaká sazba DPH se bude účtovat? Římskokatolická církev není plátcem DPH.
Společnost s r. o. přijala fakturu za terénní opravy a oplocení v PDP. Stavební práce probíhaly na objektu, u kterého je v RUIAN zapsán způsob využití: objekt občanské vybavenosti. Předmětem zakázky jsou: úpravy a přístavba pneuservisu a prodejny. Objednatel zakázky ale argumentuje tím, že i u objektu občanské vybavenosti lze použít sazbu 12 % (při následné fakturaci celé zakázky). Domnívám se, že správná sazba by měla být 21 %.
Pronajímatel provedl na žádost nájemce vyřezání průchodu v betonové zídce, která je ve vlastnictví pronajímatele. Toto vyřezání chce pronajímatel po nájemci zaplatit, protože tímto nových průchodem budou chodit klienti nájemce do nebytových prostor nájemce. Může tyto práce nájemci jednorázově přeúčtovat? (náklad za úpravu v roce 2025: MD 518/D 321, k tomu dohad na FV, která se vystaví v roce 2026: MD 385/D 602), přeúčtování FV na nájemce až v roce 2026: MD 311/D 385) nebo mu to může nájemce zaplatit jenom jako nájemné, protože zbourání části zídky je technickým zhodnocením zídky, které vlastní pronajímatel? Dalším nákladem bude zhotovení a instalace branky, která bude až v roce 2026 fakturovaná. Je navrhnuté účtování správně u loňské faktury, tj. MD 518/D 321 a jak účtovat o náklady branky v roce 2026 – není to už nedokončená práce v roce 2025? Takže nájemce bude platit vybouraní průchodu a zhotovení a instalace branky – vše v majetku pronajímatele.
Elektromontážní firma, plátce DPH, instaluje na domech 2 typy dobíjecích stanic:
1. Wallboxy, které jsou sice k budově připojeny, ale funkčně s ní nesouvisí a jsou lehce odnímatelné, např. pověšené na stěně a zapojené do zásuvky. Jedná se o dodávku technologie zařazené CZ-CPA 33.20.50 Instalace elektrických zařízení, které podléhají vždy sazbě DPH 21%?
2. Wallboxy funkčně spojené s budovou, které jsou nejčastěji přímo pevně připojeny na elektrický rozvaděč – tyto jsou součástí stavby a spadají pod stavebně montážní práce CZ-CPA 43.21.00 Elektroinstalační práce? Posuzují se buď v režimu přenesené daňové povinnosti dle § 92e ZDP, nebo v případě montáže na rodinný dům pro sociální bydlení ve snížené sazbě DPH jako ostatní stavební práce? Nebo se jedná vždy bez ohledu na způsob instalace o dodávku technologie vždy v sazbě DPH 21%?
Firma, s. r. o., provádí stavební a montážní práce v RD, který zrekonstruovala pro prostory mateřské školky. Tento RD byl v 12/2025 zkolaudován jako dům pro bydlení. Mateřská školka je v RD v pronájmu. Fakturace bude na mateřskou školku, osobu povinnou k dani, neplátce DPH. Školka na přestavbu prostor čerpá dotace. Jakou prosím při fakturaci školce použít sazbu DPH vzhledem k tomu, že je RD zapsán jako dům pro bydlení? Bylo nám řečeno použít 12% sazbu DPH, ale trochu nás mate § 49 odst. 4) zákona o DPH, kde je v druhé větě uvedeno: „To neplatí, pokud se poskytnutím těchto prací tato stavba mění na stavbu nebo prostor, které nejsou stavbou pro bydlení nebo pro sociální bydlení.“ Bylo nám také řečeno, že tento RD nikdy nebude rekolaudován na jiný prostor k užívání než k jakému byl původně zkolaudován, čili prostor pro bydlení.
Česká stavební firma s. r. o., neplátce DPH, přijala stavební službu od slovenského podnikatele, fyzické osoby, také neplátce DPH. Služba byla vykonána v ČR. Jak to bude z pohledu DPH?
Pronajímatel, právnická osoba, plátce DPH, je vlastníkem nemovitostí a pronajímá nebytové prostory. Nový nájemce, neplátce DPH, požadoval stavební úpravu prostor, které na svoje náklady nechal pronajímatel upravit od jiné stavební firmy v částce 300 000 Kč bez DPH. Po vzájemné dohodě tyto náklady zaplatí nájemce během následujících 10 měsíců v pravidelných splátkách.
Varianty pro splacení:
1) Přeúčtování stavebních úprav jednorázově na nájemce a současně sjednání dohody o splátkách. V tomto případě bude u pronajímatele plnění podléhat DPH na výstupu. U pronajímatele bude při pořízení těchto stavebních prací plný nárok na odpočet DPH.
2) Navýšení nájmu na 10 následujících měsíců ve výši provedených stavebních úprav. Pokud je nájemce neplátce DPH, pak by zvýšený nájem měl být osvobozen dle § 56a ZDPH. V tom případě nebude mít pronajímatel u tohoto plnění nárok na odpočet DPH na vstupu. Zvýšené nájemné by bylo účtováno včetně DPH, tj. 363 000 Kč/ 10 splátek. Nájemce v obou případech uhradí cenu včetně DPH. Lze pro přeúčtování vzniklých nákladů tyto varianty použít, ať první či druhou? Je nějaká jiná možnost? Z povahy plnění jde o dodání stavebních prací pronajímatelem nájemci jako samostatné plnění. Pokud by se jednalo o technické zhodnocení, kdy je příjemce pronajímatel a technické zhodnocení odpisuje, pak by měl mít navýšený nájem trvalý charakter? Např. rozpad hodnoty TZ na dobu odpisování a promítnout toto navýšení i pro budoucí nájemce?
Do jaké sazby DPH zařadit práce související s rekonstrukcí v již dokončeném rodinného domu pro fyzickou osobu neplátce/občana B (definici prací prováděných firmou A uvádíme níže)? Dodavatelem je firma A s.r.o., plátce DPH. Práce dodavatele spočívají v následujících pracích: zajištění objednávek zboží a firem pro rekonstrukci, sestavuje harmonogram realizace, řeší výrobu s dodavateli, návštěuje místa rekonstrukce, kontaktuje a zprostředkovává a zajišťuje subdodavatele/řemeslníky pro rekonstrukci, zajišťuje výběr konkrétních produktů, materiálů, cen, doby dodání apod. Dále zajišťuje a koordinuje práce, logistiku dopravy, vyzvedává materiál, zajišťuje kontrolní dozor při stavebních pracích. Subdodavatelé / řemeslníci však své práce fakturují přímo fyzické osobě B, firma A s.r.o. pro tyto práce pouze zprostředkovává kontakty a dohlíží na ně. A s.r.o. samotné řemeslnické práce nezajišťuje a nefakturuje, tyto práce nejsou součástí smlouvy s fyzickou osobou B. Lze všechny tyto uvedené služby poskytované firmou A koordinačního a organizačního charakteru považovat za stavební a montážní práce ve smyslu § 49 odst. 4 ZDPH?
V roce 2023 jsme přijali od zákazníka zálohu ve výši 100 000 Kč + 15 % DPH, kterou jsme v roce 2023 odvedli. Záloha nebyla určena na konkrétní dílčí plnění v roce 2023 a žádná část stavebních či montážních prací nebyla v roce 2023 provedena. Veškeré práce (výroba, montáž kuchyňské linky a vestavěných skříní) byly provedeny až v roce 2024, kdy již platila snížená sazba 12 %. Jakým způsobem se správně provede vyúčtování této zálohy ve chvíli, kdy celé plnění bylo uskutečněno až v roce 2024? Náš předběžný výklad: Domníváme se, že podle § 37a zákona o DPH se v takovém případě celé plnění zdaňuje sazbou platnou v okamžiku uskutečnění plnění, tedy 12 %, a přijatá záloha z roku 2023 se pouze započte jako přijatá platba, aniž by zůstala „vázána“ na původní 15% sazbu. Prosíme o potvrzení, zda je tento názor správný. Jak by se postupovalo v případě, kdy by záloha přijatá v roce 2023 byla určena zčásti na práce provedené ještě v roce 2023 a zčásti na práce provedené až v roce 2024? Předpokládáme, že by v takovém případě bylo nutné rozdělit základ daně a část plnění zdanit sazbou 15 % a zbývající část sazbou 12 %. Je tento postup správný?
Společnost s. r. o., plátce DPH, instalovala FVE elektrárnu na obecním úřadě. Daný úřad je v katastru nemovitostí zapsán jako RD. Nyní jsme dostali fakturu od dodavatele za instalaci panelů v přenesené daňové povinnosti. Jakou sazbou máme vyměřit danou fakturu? FVE bude využívat celé odběrné místo, patrně jsou v budově, mimo obecního úřadu, i byty.
Jsme stavební firma zabývající se montáží oken, plátci DPH. Pokud jsme montovali okna a montáž se týkala změny nebo opravy již dokončené stavby, bylo pro nás při určování sazby DPH rozhodující, zda se jedná o bytový dům, rodinný dům nebo byt, kde rodinným domem byla stavba pro bydlení, ve které je více než polovina podlahové plochy určena pro rodinné bydlení. Rozumíme tomu nyní správně, že po novele zákona od 1.7.2025 pro nás při této montáži bude rozhodující pouze údaj v základním registru územní identifikace (zápis na katastru nemovitostí) a pokud bude budova zapsaná jako rodinný dům, nezajímá nás již nic jiného a budeme uplatňovat sníženou sazbu DPH i v tom případě, že ve skutečnosti se tento dům zčásti pronajímá? Nemusíme již v tomto případě zjišťovat poměr podlahových ploch určených k bydlení a k pronájmu? V opačném případě, pokud bude zápis na katastru nemovitostí „stavba ubytovacího zařízení", tak sazba DPH při stavebně montážních pracech bude vždy zvýšená? A nadále pro nás platí, že pokud bude odběratel plátce DPH, budeme fakturovat v přenesené daňové povinnosti. A podle výše uvedených situací se bude jednat o přenesenou daňovou povinnost se sníženou sazbou DPH, v případě rodinného domu (opět jen dle údaje z registru územní identifikace), nebo o přenesenou daň. povinnost se zvýšenou sazbou DPH v případě, že se o rodinný dům nejedná?
Podléhají podlahářské práce 12% sazbě DPH, pokud se jedná o stavbu pro bydlení, tzn. odběratel je koncový zákazník, není to firma?
Český podnikatel (A) dodává českému plátci DPH (B) stavební práce s místem plnění na Slovensku (§10). Příjemce služby B není k DPH v SK registrovaný. Jaké vzniknou povinnosti podnikateli A v případě, jestliže je A českým plátcem DPH, anebo A plátcem DPH není? Zejména se mi jedná o to, zdali se musí podnikatel A, je-li plátcem DPH, na Slovensku registrovat k DPH, případně, zda-li se podnikatel A, není-li plátcem DPH, stává českým plátcem DPH z toho důvodu, že poskytl službu s místem plnění v SK.
Pro úplnost dodávám, že podnikatel B stavební práce přijme, doplní je o svůj podíl prací, a jako celek dodácá českému plátci DPH, jenž je v SK k dani již registrován - domnívám se ale, že tato skutečnost na povinnosti podnikatele A nemá žádný vliv.
Poskytnutí stavebních a montáž prací fyzické osobě neplátci na stavbě zapsané v RUIAN jako stavba pro rodinnou rekreaci - lze uplatnit sníženou sazbu daně v případě, že fyzická osoba vlastní jen tuto nemovitost, kterou celoročně užívá a má zde trvalé bydliště? Tvrdím, že ne, ale odběratel se brání a dožaduje se snížené sazby.