Účetní období

Jsme s. r. o. s mimo jiné truhlářskou výrobou, tuto činnost přenecháváme jiné s. r. o., která bude v našem objektu v pronájmu. Naše stroje, nástroje a ruční nářadí (potřebné k této činnosti) přenecháme této s. r. o. a řešíme, jakou formou. Našim požadavkem je, že stroje vlastnicky na novou s. r. o. přejdou až v okamžiku celého zaplacení, nová s. r .o. bude stroje cca 8 let splácet. Jakou nejvhodnější formou stroje prodat? Mohu já, jako s. r. o., prodat stroje na finanční leasing? Jaké jsou dopady na DPH a DPPO?

Jak postupovat v případě, kdy společnost s. r. o. na účtu 042 „střádá“ částky například za projektovou studii na realizaci stavby domu, ve výši např. 200 000 Kč, tedy náklady přesahují hraniční částku pro začátek odpisování 80 000 Kč Z nějakého důvodu se rozhodne, že projekt realizovat nebude a celou tuto „akci“ zruší. Nicméně mnoho nákladů s tím spojených již vzniklo. Co tedy se zůstatky na účtu 042? Odúčtují se rovnou do nákladů? A v jakém okamžiku? Na základě čeho? Co když částky jsou nashromážděné za více ročních období? Například rok 2022,2023, 2024 a v roce 2025 se rozhodne, že projekt realizovate nebude? V jakém roce a jak je odúčtuje? Musí podávat za předchozí roky dodatečné daňové přiznání? 

S. r. o. prodala letos nemovitosti, dosáhne velkého zisku. Má v úmyslu příští rok pořizovat jinou nemovitost. Cílem je, aby letos nemusela platit tak vysoké daně, když příští rok bude opět do pořizování nemovitostí investovat. Je k tomu nějaká cesta? Něco na způsob rezervy o níž by se v letošním roce mohl snížit daňový základ? U FO je to poměrně jednoduché, tam se to ohlásí atd., ale u PO si vůbec nejsem jista, zda nějaká taková možnost existuje. Bohužel ani daňově uznatelnou rezervu asi není možné v tomto případě tvořit. Je prosím nějaká cesta jak tento problém vyřešit? 

Společnost A, česká s.r.o., odštěpila do existující společnosti B, české s.r.o. část svého majetku (obchodní podíl). Obě společnosti ve 100% vlastní stejná fyzická osoba. Rozhodný den byl stanoven na 1.5.2025 a je předpoklad, že zápis bude proveden do konce roku 2025. Jaká budou u obou společností účetní období a jaké povinnosti z pohledu daně z příjmu právnických osob oběma společnostem vzniknou? Budou mít obě společnosti kratší a delší účetní období, tj. od 1.1. do 30.4.? Vzniká oběma společnostem povinnost podat přiznání do 3 měsíců od dne rozhodnutí společníka o rozdělení? Může situaci pomoci schválená novela zákona o účetnictví? 

Jsme s.r.o. Na FÚ jsem k 27.6.2025 oznámila přechod ze zdaňovacího období kalendářní rok na zdaňovací období hospodářský rok (1.10.2025 do 30.9.2026), ale neuvedla jsem, jak dlouhé bude přechodné období před počátkem hospodářského roku. Nyní přišla Výzva k podání DaP a dle dodatečné ústní informace z FÚ bych měla podat DaP za období 1.1.2024-31.12.2024 a 1.1.2025 - 31.8.2025. Mám povinnost oznámit, že přechodem na HR se předchozí účetní období slučuje a bude trvat 21 měsíců? Lze podání případně doplnit nebo má takovou vadu, že se na něho bude pohlížet jako na neúčinné? Oznámení bylo podáno v tomto znění: "Oznámení o změně účetního období Firma XY se sídlem v xxx, IČxxxxxxxx tímto oznamuje, že s účinností od 1. 10. 2025 přechází z účetního období - kalendářní rok na účetní období – hospodářský rok. Nové účetní období bude trvat 12 měsíců. Začíná dnem 1. 10. a končí dnem 30. 9. Toto oznámení se podává v souladu s ustanovením §3 odst.5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů."

Pokud má účetní jednotka první zdaňovací období kratší než 12 měsíců z důvodu založení v druhé polovině roku. Je nárok na roční výši daňových odpisů? Nebo je to bráno jako část  a odpis daňový poloviční (pak se mi druhá půlka přesune na konec)? 

Pronajímatel kancelářských prostor se domluví s novým nájemcem, že před započetím užívání najatých prostor pronajímatel provede stavební úpravy na žádost nájemce (např. nové podlahové krytiny, nové osvětlení, nové sádrokartonové příčky, apod.). Tyto stavební úpravy uhradí na půl (polovinu uhradí pronajímatel, polovinu uhradí nájemce na základě faktury od pronajímatele). Nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou 10 let. V případě, že dojde k předčasnému ukončení nájemní smlouvy, náklady hrazené pronajímatelem (tj. polovina celkových nákladů na stavební úpravy) mu bude nájemce muset uhradit (tj. v případě předčasně ukončené smlouvy by nakonec celou výši nákladů na stavební úpravy uhradil nájemce). Jak u nájemce zaúčtovat náklady na stavební úpravy (tj. polovinu celkových nákladů na stavební úpravy, kterou uhradí na počátku nájmu pronajímateli) - bude se jednat o technické zhodnocení najatých prostor (i když v případě, že smlouva nebude předčasně ukončena, nájemce uhradil pouze polovinu nákladů) nebo by měly být např. zaúčtovány na účet 381 a do nákladů rozpouštěny po dobu, na kterou je nájemní smlouva uzavřena?

Společnost přispívá zaměstnancům na životní pojištění, kdy po skončení např prosince je vyčíslena výše příspěvků za všechny zaměstnance a do prosince je zaúčtován závazek spolu s nákladem (527/379). Následně je v lednu pojišťovně závazek uhrazen. Je tento postup správný, nebo vzniká náklad společnosti až při platbě v lednu? Od čeho všeho se v tomto příadě odvíjí určení správně zvoleného období pro náklad? 

Přijatá faktura má DUZP 31. 12. 2024, datum vystavení 3. 1. 2025. Kdy vzniká z pohledu účetního závazek v 12/2024 nebo 01/2025? Nabízejí se dvě možnosti účtování: faktura přijatá zaúčtována do 12/2024, DPH uplatněn nárok 1/2025 (tudíž k 31. 12. 2024 vzniká neuhrazená pohledávka z titulu DPH) nebo fakturu zaúčtuji do 01/2025 a přes účet 383 časově rozliším náklady do r. 2024 – jsou možné obě varianty? Účetní program má problém v zaúčtování závazku v 12/2024 a uplatnění nároku DPH v 01/2025.

Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem účetnictví (účetnímu případu). Z účetního i daňového hlediska se jedná o významný okamžik se zvláštním zřetelem vztahujícím se k přelomu účetních období. V § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “) se uvádí, že okamžik uskutečnění účetního případu je povinnou náležitostí účetního dokladu; tento okamžik může být totožný s okamžikem vyhotovení dokladu. Je však třeba mít na paměti, že okamžik uskutečnění účetního případu není dnem (datem), kdy se o účetním případu účtuje.

Poplatník provozující hospodu otevírá každý den v 17:00 hodin a zavírá následující den v 02:00. V případě že otevře hospodu 31. 5. 2024 v 17:00 a zavře 1. 6 .2024 v noci v 02:00. Je potřeba tržbu rozlišit na tržbu dne 31. 5 2024 od 17:00 do 00:00 a pak následně tržbu na den 1. 6. 2024 od 00:00 do 2:00? 

Společnost s r. o. vznikla 20. 12. 2022. Zvolili jsme si delší účetní období a nyní jsme podávali DAP za zdaňovací období od 20. 12. 2022 do 31. 12. 2023. V roce 2022 byla zahajovací rozvaha 701-411, 221-701 ve výši 1 000 Kč. Program nám toto dal do výkazu Rozvahy do běžného období. Ve výkazu Rozvahy za minulé účetní období jsou nuly. Je to tatko akceptovatelné?

Účetní období je i nadále vymezeno základním pravidlem, že trvá 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově je stanovena možnost pro účetní jednotky, které jsou obchodní korporací a zároveň jsou zahrnuty v konsolidované účetní, vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů, a to tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení podle kalendářních měsíců. Tímto vymezením se tedy rozumí období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprava je inspirována mezinárodními účetními standardy.

Obracím se na vás ohledně konzultace v souvislosti s využitím delšího účetního období. Dne 19.12.2023 bylo zapsáno s.r.o. do OR. Společník se rozhodl, že využije § 21a/d ZDP a § 3/4/a ZOÚ. Chtěl bych se zeptat: 1) stačí pokud s.r.o. do termínu pro podání přiznání k DPPO oznámí FÚ že využije výše uvedené paragrafy a bude mít účetní období 12/2023-12/2024? 2) co dalšího musí s.r.o. v této souvislosti udělat? 

Společnost prodává zboží. V kupní smlouvě je uvedeno, že zboží se prodává na dodací paritě FCA XXX. Dále je ve smlouvě uvedena výhrada vlastnického práva, tzn., že kupující nabude vlastnické právo až po úplném zaplacení faktury. Kdy se účtuje u prodávajícího o výnosu? Příklad: Datum dodání FCA dne 15. 12. 2023. Datum splatnosti a skutečné úhrady 30. 1. 2024. Je správný postup účtovat do výnosů dne 15. 12. 2023? 

S. r. o. byla založena 30. 11. 2022. V prosinci 2022 byly vynaloženy pouze náklady související se založením s. r. o., nebyly žádné výnosy. Nechtěli bychom podávat daňové přiznání za rok 2022, protože by vznikla ztráta. Jestliže nebudeme podávat daňové přiznání, jakým způsobem máme toto oznámit na FÚ? Poté v roce 2024 by se sestavovaly výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztrát) za období 30. 11. 2022 - 31. 12. 2023 a stejně tak i daňové přiznání?

Jsme plátci DPH a chceme naše dodavatele motivovat k uzavření smlouvy na dodávku suroviny v příštím roce. Motivovat je chceme tím, že jim letos vyplatíme finanční bonus, když s námi letos tuto smlouvu uzavřou. Uvažujeme o dvou variantách výše bonusu:  a) stejná výše pro všechny dodavatele, jen vázaná na uzavření smlouvy, b) různá výše, vázaná na uzavření smlouvy a dle množství suroviny.  Do jakého účetního období máme dát nákladově vyplacení bonusu v případě a) nebo b)? Do letošního nebo až příštího, když smlouva bude uzavřena v letošním účetním období, ale dodávka se uskuteční až v příštím? Bude tento bonus podléhat DPH, opět jak v případě a) i b)?

Společnost účtuje náklady na zpracování daňového přiznání do toho roku, kdy je daňové přiznání zpracováno (tj. náklady na zpracování DPPO za r. 2021, zpracované v r. 2022 jsou v nákladech roku 2022). Za rok 2022 společnosti vznikla povinnost auditu. Jak zaúčtovat z hlediska časového náklady na audit? V r. 2022 byla zaplacena záloha, faktura za předaudit nebyla vystavena. Jak by měly být správně zaúčtovány tyto dva druhy nákladů? Předpokládám, že způsob by měl být asi u obou shodný?

Pokud se účetní jednotka rozhodne změnit účetní období, tak musí tento záměr změny účetního období oznámit správci daně ve lhůtě minimálně 3 měsíců před plánovanou změnou či před koncem běžného účetního období (podle toho, který termín nastal dříve).

Přehled o peněžních tocích (někdy i v České republice označovaný anglickým názvem cash flow) je výkaz, který doplňuje rozvahu a výkaz zisku a ztráty o další rozměr, kterým se vrací k základní ekonomické kategorii, která stojí na počátku všech ekonomických úvah, tj. k peněžním prostředkům. Dobrá znalost ekonomických procesů zachycených v tomto výkazu často pomáhá nalézt odpověď na to, odkud organizace bere peníze, proč se jí peníze nedostávají a jak jsou peníze použity.