Účetní závěrka

Účetní jednotky aktuálně zpracovávají svoje účetní závěrky za uplynulý kalendářní rok. Chyby jim přitom mohou způsobit vážné komplikace – od problémů s bankami a investory až po sankce ze strany státu. Poradenská společnost BDO proto přichází s praktickým řešením: BDO Závěrkový asistent V500 je profesionální nástroj pro sestavení účetní závěrky, který je k dispozici zcela zdarma jak účetním – jednotlivcům, společnostem, tak i studentům.

Jaký je postup při zaúčtování dvou přijatých faktur z roku 2024, které byly doloženy až v roce 2025, kdy je účetnictví za rok 2024 již uzavřeno? Faktura za službu (rok 2024) Jedná se o fakturu za službu, která byla prokazatelně poskytnuta a spotřebována v roce 2024. Nemá žádnou vazbu na nedokončenou výrobu ani zásoby. Vzhledem k obratu společnosti se jedná o významnou částku. Domnívám se, že se jedná o významnou nákladovou položku minulého období, a proto by bylo nutné: podat dodatečné daňové přiznání k DPPO za rok 2024, uvést částku jako snížení základu daně (ř. 112), vzhledem k tomu, že za rok 2024 byla vykázána daňová ztráta, došlo by k jejímu navýšení. Je tento postup správný, nebo je možné aplikovat jiný účetní či daňový režim? Faktura za materiál (rok 2024) Druhá faktura se týká dodání materiálu, který byl fyzicky přijat v roce 2024 a k 31. 12. 2024 zůstal na skladě. Materiál byl použit až v roce 2025 na zakázku realizovanou v roce 2025. Prosím o stanovisko: Jakým způsobem správně účetně zachytit nákup materiálu za rok 2024 a stav zásob k 31. 12. 2024? Je nutné podat dodatečné přiznání, případně do jakých řádků transakci zaznamenat? Jak správně daňově ošetřit skutečnost, že věcně náklad patří až do roku 2025 (při vyskladnění do spotřeby)?

Společnost s r. o. dne 10. 4. 2025 schválila účetní závěrku za rok 2024 a nerozhodla o čerpání zisku. V listopadu 2025 se společnost rozhodla, že bude čerpat zisk a udělala rozhodnutí o čerpání zisku ve výši 1 mil. Kč hrubého. Kdy je nutné nejpozději odvést srážková daň? Lze schválit účetní závěrku a rozdělení o zisku udělat později?

Klient obchoduje s ojetými vozidly. Koupil 3 návěsy, které byly ve 2024 v inventuře k 31. 12. 2024 na skladě. Sklad vede způsobem B. Během roku 2025 se rozhodl je přestavět na mobilheimy a takto prodat. Informaci o tom i doklady za okna, palubky a jiné vnitřní vybavení donesl až teď. Běžné náhradní díly nakupuje i během roku. Nedokáže přesně říct, co bylo na co použito do kterého vozidla ani kolik času bylo potřeba a ještě ani není dokončeno. Jak prosím postupovat účetně i daňově k 31. 12. 2025 ohledně inventury, nedokončené výroby atd.?

Nacházíme se uprostřed období příprav účetních závěrek, revizí opravných položek nebo splatnosti pohledávek. Abychom vám práci co nejvíce zjednodušili, připravili jsme sérii článků a odpovědí na dotazy, které patří mezi naše nejčastější současná témata. Od nedobytných pohledávek přes časové rozlišení až po kurzové rozdíly – v aplikaci DAUČ najdete vše potřebné srozumitelně a na jednom místě.

V prosinci 2025 jsme zjistili, že v nákladech za rok 2024 chybí přijatá faktura, která věcně i časově náleží do účetního období roku 2024. Účetní závěrka za rok 2024 je již uzavřena. Nechceme podávat dodatečné daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2024, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o položku, která by vedla ke snížení základu daně. Podle § 141 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v takovém případě nevzniká povinnost podávat dodatečné daňové přiznání. Jakým způsobem máme tuto skutečnost správně zaúčtovat v účetním období roku 2025, zejména s ohledem na: věcnou a časovou souvislost nákladu s rokem 2024, uzavřenou účetní závěrku za rok 2024, dopad na hospodářský výsledek a správnost účetního vykazování v roce 2025? Současně předpokládáme, že pokud jsme fakturu obdrželi v prosinci 2025 a jsou splněny podmínky dle § 73 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, můžeme si nárok na odpočet DPH uplatnit v přiznání za prosinec 2025, tedy v období, kdy jsme daňový doklad obdrželi. 

V rámci hospodaření s prostředky na výplatu mezd a tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) uplatňujeme rozdílný postup v závislosti na období rozpočtového roku. Na konci rozpočtového roku převádíme v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zejména § 46, prostředky určené na výplatu mezd za měsíc prosinec a současně i odpovídající příděl do FKSP z výdajového účtu na účet cizích prostředků. Z tohoto účtu je následně v lednu následujícího roku příslušná částka převedena na bankovní účet FKSP. V průběhu rozpočtového roku je však postup odlišný – příděl do FKSP je převáděn přímo z výdajového účtu na bankovní účet FKSP, tedy bez využití účtu cizích prostředků jako mezičlánku. Naším dotazem je, zda je tento rozdílný postup v průběhu roku v souladu s platnou právní úpravou, případně zda by z hlediska rozpočtových pravidel a metodiky měl být uplatňován jednotný postup po celý rozpočtový rok.

Pokud s. r. o. v roce 2024 účtovala o odložené dani (protože byla součástí auditovaného korporátu) a v roce 2025 došlo k jejímu prodeji, tudíž už není součástí korporátu, musíme pokračovat v účtování o odložené dani, nebo ji můžeme rozpustit/vynulovat a nepokračovat v tomto účtování? Momentálně je na účtu DAL 481 vykázáno –49 882 Kč. 

Účetní jednotka vykazuje v účetních výkazech k 31. 12. 2023 a 31. 12. 2024 tyto údaje:    Aktiva/netto  Obrat Zaměstnanci 2023 46 538 198 715 22 2024 37 337 196 952 23 Bude za rok 2025 podléhat auditu účetní závěrky? 

Musí být dokument – účetní závěrka – před odesláním do rejstříku podepsán osobně, následně naskenován a odeslán, nebo postačí, když bude zaslán prostřednictvím datové schránky společnosti? 

Česká legislativa klade důraz na preciznost při sestavování účetní závěrky, která hraje zásadní roli nejen v souladu se zákonem o účetnictví, ale i jako klíčový nástroj pro finanční řízení firmy. Účetní jednotky jsou povinny provést inventarizaci majetku a závazků, uzávěrkové účetní operace, jako jsou správné časové rozlišení, odpisy dlouhodobého majetku a tvorba rezerv a opravných položek, které zajišťují věrné zobrazení finanční situace. Vyžaduje se také přecenění cenných papírů a derivátů, správná reklasifikace krátkodobých a dlouhodobých aktiv i závazků a následné sestavení povinných výkazů, jejich schválení statutárním orgánem a zveřejnění ve sbírce listin. Český právní rámec, zahrnující zákon, vyhlášky i České účetní standardy, poskytuje komplexní metodickou podporu, ale zároveň ukládá firmám odpovědnost za dodržení všech požadavků. Správná skladba účetní závěrky nejen minimalizuje riziko sankcí, ale také slouží jako opora pro finanční rozhodování vlastníků, investorů či auditorů. Podniky mohou využít detailní checklist pro usnadnění těchto procesů a zajištění bezproblémového průběhu prací.

Mateřská společnost je mikro účetní jednotkou. Vlastní ze 100 % dvě další mikro účetní jednotky a z 50 % (společný vliv) vlastní velkou účetní jednotku. Podléhá mateřská společnost povinnosti konsolidace? 

V odpovědi na otázku ID53317 z 16. 6. 2025 je uvedeno: „Co se týče výroční zprávy. Ne každý spolek musí zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávu. Povinnost se týká zejména těchto případů: Spolek je povinen mít audit (např. podle § 20 zákona o účetnictví). Spolek je příjemcem veřejných prostředků (např. dotace od státu nebo obce) Spolek je povinen podle zvláštního právního předpisu (např. školské nebo sociální neziskovky).“ Z jakého zákona nebo vyhlášky vyplývá pro spolek povinnost zpracovat a zveřejnit výroční zprávu, pokud je příjemcem veřejných prostředků?

Národní účetní rada na svém zasedání dne 13. 6. 2025 schválila text nové interpretace s názvem I-52 Zaměstnanecké požitky. V účetní praxi se používají dva různé způsoby evidence zaměstnaneckých požitků, a to buď účtování výsledkově (do nákladů), nebo rozvahově (např. prostřednictvím sociálního fondu). Toto rozdílné účtování vede k nesrovnatelnosti účetních závěrek, a to u výše výsledku hospodaření a struktury vlastního kapitálu. Cílem této interpretace je zavést jednotný postup evidence zaměstnaneckých požitků, přičemž NÚR se přiklání k evidenci prostřednictvím výsledovky společnosti.

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Společnost A, česká s.r.o., odštěpila do existující společnosti B, české s.r.o. část svého majetku (obchodní podíl). Obě společnosti ve 100% vlastní stejná fyzická osoba. Rozhodný den byl stanoven na 1.5.2025 a je předpoklad, že zápis bude proveden do konce roku 2025. Jaká budou u obou společností účetní období a jaké povinnosti z pohledu daně z příjmu právnických osob oběma společnostem vzniknou? Budou mít obě společnosti kratší a delší účetní období, tj. od 1.1. do 30.4.? Vzniká oběma společnostem povinnost podat přiznání do 3 měsíců od dne rozhodnutí společníka o rozdělení? Může situaci pomoci schválená novela zákona o účetnictví? 

Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 

Již vyšla novela zákona č. 316/2025 Sb. a dočetla jsem se různých výkladů, odkdy se limity zvyšují. Posuzuje se nový limit již za rok 2025? Nebo pro posouzení za rok 2025 platí stávající limity. Z přechodných ustanovení si nejsem jistá. 

Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?

U klienta byl vyhlášen konkurz ke dni 19.8.2025. Vzhledem k tomu, že musíme sestavit mimořádnou účetní závěrku, chci požádat o radu, zda v mimořádné účetní závěrce musí být proúčtovány i kurzovní rozdíly neuhrazených faktur, zda můžeme uplatnit ½ daňových odpisů, časové rozlišení atd. jako v řádné účetní závěrce? Vzhledem k tomu, že byl vyhlášen konkurz v průběhu měsíce srpna, musí být v mimořádné účetní závěrce proúčtovány i poměrně vypočtené mzdy a odvody zaměstnanců za dny v srpnu před vyhlášením konkurzu? Jak, prosím, provést Vyúčtování daně ze závislé činnosti? Naposled za měsíc červenec a nezahrnout mzdy za srpen? Jaké další povinnosti vůči institucím (sociální správa, zdrav. pojišťovny, FÚ) musíme splnit za období od začátku roku do dne předcházejícího vyhlášení konkurzu?