Účetní závěrka

  • Článek
Národní účetní rada na svém zasedání dne 13. 6. 2025 schválila text nové interpretace s názvem I-52 Zaměstnanecké požitky. V účetní praxi se používají dva různé způsoby evidence zaměstnaneckých požitků, a to buď účtování výsledkově (do nákladů), nebo rozvahově (např. prostřednictvím sociálního fondu). Toto rozdílné účtování vede k nesrovnatelnosti účetních závěrek, a to u výše výsledku hospodaření a struktury vlastního kapitálu. Cílem této interpretace je zavést jednotný postup evidence zaměstnaneckých požitků, přičemž NÚR se přiklání k evidenci prostřednictvím výsledovky společnosti.
Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 
Společnost A, česká s.r.o., odštěpila do existující společnosti B, české s.r.o. část svého majetku (obchodní podíl). Obě společnosti ve 100% vlastní stejná fyzická osoba. Rozhodný den byl stanoven na 1.5.2025 a je předpoklad, že zápis bude proveden do konce roku 2025. Jaká budou u obou společností účetní období a jaké povinnosti z pohledu daně z příjmu právnických osob oběma společnostem vzniknou? Budou mít obě společnosti kratší a delší účetní období, tj. od 1.1. do 30.4.? Vzniká oběma společnostem povinnost podat přiznání do 3 měsíců od dne rozhodnutí společníka o rozdělení? Může situaci pomoci schválená novela zákona o účetnictví? 
Firma s.r.o. má v saldu přeplatky na vystavených fakturách z let 2020 - 2024. V knize pohledávek jsou tyto přeplatky znázorněné mínusem, jednotlivě se jedná o menší částky, které jsou v souhrnu cca 40 tis. Kč. Přeplatky už se nebudou vracet, jak postupovat se zaúčtováním/odepsáním v rámci účetní závěrky roku 2025? 
Již vyšla novela zákona č. 316/2025 Sb. a dočetla jsem se různých výkladů, odkdy se limity zvyšují. Posuzuje se nový limit již za rok 2025? Nebo pro posouzení za rok 2025 platí stávající limity. Z přechodných ustanovení si nejsem jistá. 
Naše společnost se sídlem v České republice je 100% dceřinou společností polské akciové společnosti, na jejíž úrovni je sestavována konsolidovaná účetní závěrka. Majoritním vlastníkem této mateřské společnosti je polská společnost s ručením omezeným, jejímž jediným společníkem je fyzická osoba. Nemáme žádné informace, že by nad touto polskou akciovou společností existovala další povinnost sestavování konsolidované účetní závěrky. Z údajů uvedených v konsolidovaných účetních závěrkách vyplývá, že konsolidované roční výnosy ve výši 750 mil. EUR byly skupinou překročeny pouze v roce 2022, a to za roky 2020 až 2024. Pro účely přepočtu konsolidovaných výnosů z těchto účetních závěrek jsme použili průměrný kurz EUR/PLN za příslušné roky. Dotazy: 1. Je postup, kdy pro přepočet konsolidovaných výnosů z konsolidovaných účetních závěrek používáme průměrný kurz EUR/PLN za příslušný rok, správný? 2. Za konsolidované roční výnosy z pohledu dorovnávací daně – posuzujeme kompletní výnosy celé skupiny, tedy veškeré výnosy uvedené v konsolidovaném výkazu zisku a ztráty, nebo se vychází z jiné definice výnosů podle pravidel pro dorovnávací daň? 3. Pro rozhodnutí, zda naše společnost spadá do působnosti pravidel pro dorovnávací daň, postačuje skutečnost, že nebyla splněna podmínka překročení prahové hodnoty alespoň ve dvou ze čtyř výkazních období bezprostředně předcházejících danému zdaňovacímu období, nebo je nutné ověřovat i další skutečnosti? 4. Vzhledem k tomu, že kritérium bylo splněno pouze v roce 2022, je nyní klíčové sledovat vývoj konsolidovaných výnosů až do zdaňovacího období roku 2026? 5. Znamenalo by případné překročení rozhodné hranice v letech 2025 nebo 2026 vznik povinnosti provádět další výpočty pro účely dorovnávací daně? 6. Pokud existuje povinnost mateřské společnosti (polské s.r.o.) naší mateřské společnosti (polské a.s.) sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Ověření hraniční hodnoty pro 750 mil. EUR by se pro naší CZ společnost týkala konsolidace polské s.r.o.?
U klienta byl vyhlášen konkurz ke dni 19.8.2025. Vzhledem k tomu, že musíme sestavit mimořádnou účetní závěrku, chci požádat o radu, zda v mimořádné účetní závěrce musí být proúčtovány i kurzovní rozdíly neuhrazených faktur, zda můžeme uplatnit ½ daňových odpisů, časové rozlišení atd. jako v řádné účetní závěrce? Vzhledem k tomu, že byl vyhlášen konkurz v průběhu měsíce srpna, musí být v mimořádné účetní závěrce proúčtovány i poměrně vypočtené mzdy a odvody zaměstnanců za dny v srpnu před vyhlášením konkurzu? Jak, prosím, provést Vyúčtování daně ze závislé činnosti? Naposled za měsíc červenec a nezahrnout mzdy za srpen? Jaké další povinnosti vůči institucím (sociální správa, zdrav. pojišťovny, FÚ) musíme splnit za období od začátku roku do dne předcházejícího vyhlášení konkurzu? 
Právnická osoba (s.r.o.) s účetním obdobím kalendářní rok, plánuje vstup do likvidace, a to k 1.1.2026. Za období před vstupem likvidace tedy nemusí zpracovávat mimořádnou účetní závěrku, ale bude zpracovávat řádnou účetní závěrku k 31.12.2025. Jaká je lhůta pro podání daňového přiznání za rok 2025?
Firma s.r.o. (bez povinnosti auditu) , dosud nezveřejňovala v rejstříku zprávu o vztazích. Za rok 2024 ji budeme odesílat příští měsíc. Je lepší odeslat zprávy teď i za roky zpětně a zveřejnit je nebo je již nezveřejňovat vůbec? Za jak dlouhou dobu zpětně by firma mohla dostat pokutu za nezveřejnění? Dívala jsem se do rejstříku a většina s.r.o. tuhle zprávu nezveřejňuje vůbec. 
Jaké jsou lhůty pro svolání VH a rozhodnutí o výplatě podílu na zisku, jestliže bylo daňové přiznání podáno 1. 4. nebo 1. 7. 2025?
Je možné bez mezitimní účetní závěrky rozdělit zisk minulých let na základě rozhodnutí valné hromady i po termínu 30. 6. 2025, tzn. např. 30. 9. 2025?
1. Přeceňujeme měsíčně pohyby těchto zásob k poslednímu dni měsíce a reverzujeme toto přecenění prvního následujícího měsíce. Jak postupovat u roční závěrky a přecenění k 31. 12.? Reverzovat nebo nereverzovat 1. 1. přístího roku? 2. Současně přeceňujeme stav zásob vlastní výroby na skladě k 31. 12./1. 1. aktuální kalkulací hodnoty zásoby. Je toto přecenění nákladem/výnosem starého nebo nového roku?
  • Článek
Od ledna 2025 zákon č. 263/2024 Sb. o veřejných kulturních institucích, upravuje účel a činnost veřejné kulturní instituce, její zřízení a vznik, postavení jejího zřizovatele a působnost jejích orgánů, její hospodaření a nakládání s jejím majetkem, stejně tak jako další záležitosti týkající se jejího postavení. Zákon přináší významné změny v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb, zavádí koncept veřejné kulturní instituce jako nové právnické osoby, která by měla nahradit stávající příspěvkové organizace. Nová právní úprava slibuje odpolitizování kultury, širší zapojení odborné veřejnosti a zlepšení finanční stability prostřednictvím rozmanitějších zdrojů financování. Nový zákon také přináší změny ve způsobu řízení, hospodaření a nakládání s majetkem těchto kulturních subjektů, což může ovlivnit současná divadla, muzea, knihovny a další instituce, které zvažují přechod na tuto novou právní formu.
Jaké informace má zapsaný spolek povinnost zveřejňovat? Lze to chápat tak, že dle § 21a zákona o účetnictví: „Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.",  mají spolky povinnost zveřejnit účetní závěrku (v případě podvojného účetnictví) či přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví)? Jaké další údaje je spolek povinen zveřejnit? 
Společnost se blíží ke konci insolvenčního řízení, po posledním rozvrhu na věřitele zbydou v účetnictví ještě zbytky závazků, které již nebude z čeho vypořádat; pohledávky, které není možné vymoci a další rozvahové položky typu neuhrazených ztrát z minulých let atd. Jaký je správný postup pro vytvoření účetní závěrky (a jaký typ účetní závěrky to bude - mimořádná?), ve které by měly být tyto položky zúčtovány? A jak bude vypadat konečná rozvaha? Prosím o účetní případy na zúčtování těchto položek. A jaké dopady to bude mít do přiznání k dani z příjmů - např. odpis pohledávek bude nedaňový; odpis závazků se naopak bude muset zdanit? Je třeba také sestavit přiznání k dani z příjmů k datu této závěrky?
Účetní jednotka, akciová společnost, spadala od roku 2021 do kategorie „mikro ÚJ“ z důvodu nízkého obratu. V roce 2021 měla aktiva cca 328 mil. Kč a obrat cca 13 mil. Kč (a to jen z převodu podílů na zisku od dceřinné společnosti), počet zaměstnanců 0. V roce 2022 a 2023 byla situace podobná, jenže z důvodu štěpení společnosti podávala přiznání k dani z příjmů právnických osob za 2 účetní období (rok 2022 a 2023 dohromady), takže ve výkazech za spojené účetní roky 2022 a 2023 jsou aktiva 328 mil. Kč a obrat cca 26 mil. Kč. Spadá tedy společnost v roce 2024 stále do kategorie „mikro ÚJ“? A v roce 2024 má společnost aktiva opět přes 300 mil. Kč, ale převod podílu na zisku od dceřinné společnosti činí 59 mil. Kč. Bude se stále pro účely kategorizace a případnou povinnost auditu (pokud by překročila obrat 80 mil. Kč) posuzovat jako „mikro ÚJ“, když nemá výnosy z tržby za zboží, výrobky a služby a jediným výnosem jsou podíly na zisku od dceřinné společnosti?
S. r. o. mikro účetní jednotka přikládá k daňovému přiznání účetní závěrku. V jakém správném rozsahu by měly být jednotlivé výkazy - rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha přiloženy k daňovému přiznání? Nechceme účetní závěrku zveřejnit prostřednictvím FÚ, zveřejníme si ji sami po schválení valnou hromadou.
Společnost s r. o. v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2023 uvedla v příloze K. „Vybrané ukazatele hospodaření“ a v „Příloze v účetní závěrce“ chybný údaj „Průměrný přepočtený počet zaměstnanců“. Jakým vhodným způsobem tuto chybu finančnímu úřadu oznámit? Předpokládáme, že dodatečným daňovým přiznání ne, když nedochází ke změně v celkové výši daně. Nebo tuto povinnost společnost nemá a stačí údaj opravit až u případné kontroly ze strany FÚ?
Jak je to se zprávou o vztazích? Je aktuálně platné, že zpracovává každá obchodní společnost bez výjimek, nebo musí být naplněna definice ovládané osoby dle ZOK? Konkrétně s. r. o., 3 jednatelé = společníci se stejným podílem – mají povinnost zpracovávat a zveřejňovat? Mají ve zprávě zveřejňovat pozice v jiných společnostech, pokud s nimi je nějaký obchodní vztah, a pokud ano, pak všechny, nebo jen ty pozici s významným vlivem? 
Pokud má společnost povinnost sestavit konsolidovanou účetní závěrku k rozvahovému dni, ale tuto povinnost nesplní. Kdo uděluje sankci 3% z hodnoty aktiv při nesplnění povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku? Vztahuje se na udělení sankce nějaká promlčecí lhůta, případně od jakého data?