Úroky

Občan pronajímá od roku 2022 byt a příjem daní dle § 9 ZDP, uplatňuje skutečné výdaje. Koncem roku 2025 si koupil dům na hypotéku se záměrem dalšího pronájmu. Dům začne pronajímat až v první polovině roku 2026, odpisy na tento dům bude uplatňovat až za rok 2026. Může za rok 2025 uplatnit do výdajů dle § 9 zaplacené úroky z hypotéky na tento dům, i když příjem z pronájmu bude až za rok 2026?

Dle zákona o rezervách je jednou z podstatných podmínek uložení peněžních prostředků na samostatný účet v bance při splnění dalších podmínek. Zákon již neřeší, zda tento účet může být spořící nebo popř. termínovaný. Uvažujeme správně, že lze tedy uložit finance při tvorbě rezervy i na účty, které generují vyšší úroky z uložených prostředků? V případě, že ano, lze již stávající prostředky, které jsou uloženy na běžném neúročeném účtu převést na spořící účet, který bude stále sloužit primárně k účelu pro který byly rezervy tvořeny? V případě že by bod b) nebyl možný, mohla by společnost nový účet zřídit pro nově vznikající rezervy další samostatný účet, ale již spořící, byl by tento postup v souladu se zákonem? Měla by tedy několik účtů pro jednotlivé rezervy, sloužící primárně k účelu, pro které byla rezerva vytvořena. Pokud není účet s vyšším úročením překážkou, lze takto získané úroky z něj vybírat a používat pro běžnou činnost společnosti?

Společnost A s. r. o. je 100 % společníkem společnosti B s. r. o. Společnost A poskytla společnosti B půjčku v hodnotě do 10 mil. Kč. Musí být tato půjčka úročená? Pokud ano, je možné sjednat úrok ve výši 1 % nebo si tyto společnosti musí mezi sebou půjčovat za obvyklý úrok? Pokud by půjčka byla bezúročná, nebo na nižší, než obvyklý úrok musí se u některé se společností dodanit majetkový prospěch? Jedná se o rok 2025 a dál.

Společnost s r. o. uzavřela s bankou účelový investiční úvěr na pořízení majetku. Banka z tohoto úvěru uhradila kupní cenu přímo dodavateli strojů a finanční prostředky nebyly připsány na bankovní účet naší společnosti. Ke dni účetní závěrky naše společnost nemá k dispozici žádné účetní doklady k pořízení majetku (fakturu, předávací protokol ani doklad o uvedení do užívání). K dispozici jsou pouze bankovní výpisy dokládající pravidelné splátky úvěru. Z tohoto důvodu naše společnost zvolila následující účetní postup: vznik úvěru je zaúčtován interním dokladem jako závazek vůči bance na účet 231 se souvztažným zápisem na účet 379-Jiné závazky, účet 231 je následně snižován o uhrazené splátky jistiny dle bankovních výpisů, úroky a bankovní poplatky jsou účtovány do nákladů, majetek není ke dni účetní závěrky evidován na účtech 042 ani 022 a nejsou uplatňovány žádné odpisy, a to z důvodu absence účetních dokladů. Žádáme o potvrzení, zda je uvedený postup v souladu se zákonem o účetnictví a daňovými předpisy, případně o doporučení správného řešení.

Zaměstnanec předložil zaměstnavateli potvrzení o výši zaplacených úroků z hypotečního úvěru za období leden-prosinec 2025 ve výši 81 705,29 Kč. Také doložil smlouvu o hypotečním úvěru ze dne 25. 10. 2024 - druh úvěru: spotřebitelský úvěr na bydlení - Hypoteční úvěr - celková výše úvěru v Kč - účel: náhrada výdajů za uhrazenou část kupní ceny - bytová jednotka č. X/Y v budově č.p. A na pozemku parc. č. B, katastrální území M, obec M. Lhůta pro čerpání úvěru byla do 12 měsíců od účinnosti smlouvy. Úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti uvedené v účelu + pozemek, na kterém se nemovitost (byt) nachází. Zaměstnanec v této nemovitosti bydlí. Dočetla jsem se, že daňová úleva nenáleží na část úroků z úvěru od banky nebo stavební spořitelny, který je poskytnut na účely, které nejsou definovány jako bytová potřeba v zákoně, např. pořízení bytového zařízení, úhradu služného nájemného, za úhradu úvěrového pojištění, na náhradu výdajů vynaložených poplatníkem z vlastních zdrojů apod. Má tedy zaměstnanec v tomto případě nárok na uplatnění úroků z tohoto úvěru?

Majitel nemovitosti pronajal nemovitost v minulém roce pouze na 6 měsíců. Rád by použil jako výdaj úroky z hypotéky. Musí tyto úroky krátit jen na dobu, kdy nemovitost pronajímal?

Společnost uložila větší obnos na termínovaný vklad. Datum uložení 5. 12. 2025 a termínovaný vklad je do 5. 1. 2026. Je potřeba na přelomu roku k 31. 12. 2025 časově rozlišit část úroků do 31. 12. 2025 a pak zbytek, když úroky byly vyplaceny až 5. 1. 2026? Nejedná se o bezvýznamnou částku.

Mohu v ročním zúčtování daně z příjmů FO uplatnit nárok na odpočet úroků z hypotéky na byt, který jsme koupili tchyni v případě, že hypotéka je na mě a na manžela a my platíme splátky a úroky? Tchyně v bytě zatím nemá trvalé bydliště, ale platí zálohy za energie a internet a TV. 

Klient koupil rodinný dům – do SJM. Zatím jako investice, později možná pro vlastní bydlení či děti. Nyní probíhá částečná rekonstrukce (cca 1 mil. Kč). Poté se bude dům dlouhodobě pronajímat, buď celý, nebo jako 2 byty. Na nemovitost je hypotéka. Dále klienti vlastní byt v SJM – ten se dlouhodobě pronajímá. Uplatňují výdaje procentem z příjmů (30 %). Pán má dílnu, kterou pronajímá firmě, není v SJM. Uplatňuje výdaje procentem z příjmů (30 %). Nákup domu - podáme přiznání k dani z nemovitých věcí do ledna následující roku. Je to tak? Žádné další daně se již řešit nemusí? Může se dům, nyní dlouhodobá investice, odpisovat a uplatnit náklady na opravy a základní vybavení pro provoz již za rok 2025, kdy je zprovozněn (bohužel zatím bez nájmce) a od roku 2026 pronajímán? Nyní je vedena evidence skutečných příjmů a výdajů. Při zpracování DPFO se rozhodne, zda využít skutečné výdaje nebo výdaje % z příjmů, což by bylo pro klienta výhodnější – je to možné? Jak´je to s náklady na částečnou rekonstrukci, je možné vést daňovou evidenci a zařadit vše do odpisů (30 let) – kupní cena + rekonstrukce, případně nábytek, částečné vybavení… Mohou se tři pronájmy rozdělit – manželka vše v SJM by přiznala a danila dům a byt a manžel pouze dílnu, která je na jeho jméno, není v SJM? Tzn. pronájem dílny dát do DPFO manžel, kdy použije výdaje procentem (30 %), manželka by měla byt a dům (v SJM), kdy by uplatňovala skutečné výdaje (odpisy, opravy a nájem). Dosud dílnu a byt měl v DPFO pouze manžel, uplatňoval % z příjmů. Nebo musí být vše jen na jednoho z manželů a uplatnění nákladů stejným způsobem u všech nemovitostí (i když jiné vlastnictví)? Daň z nemovitostí jde za manželem. Výhodnější by bylo: v SJM vést evidenci a uplatnit skutečné výdaje (odpisy, náklady na opravy…). Co je v majetku – je možno uplatnit úroky z hypotéky v DPFO? Žádná další hypotéka není. I když tam zatím majitel nebydlí, opravuje nemovitost, v budoucnu pronajme a později bude bydlet člen rodiny (děti nebo sami majitelé)? A až jednou, za 5, 10 let by dům byl pro jejich bydlení či pro děti, skončil by pronájem nemovitosti. Jak je to z pohledu daní z příjmů, případně doplacení: Musí se opravovat DPFO nebo prostě skončí příjem/nájem a tím i náklady/odpisy?

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby, nerezidenta České republiky. Jaký je správný postup ve vztahu ke srážkové dani z těchto úroků? Musí být srážková daň vypočtena a odvedena až v okamžiku skutečné výplaty úroků fyzické osobě, nerezidentu České republiky, tj. například v lednu 2026, nebo již k okamžiku jejich zaúčtování/vzniku nároku na úroky k 31. 12. 2025? 

Společnost obdržela půjčku od fyzické osoby i od právnické osoby. Budou úroky, které budou za rok 2025 vypočteny, vstupovat přímo do daňově uznatelných nákladů roku 2025, nebo se jedná o daňově neuznatelné náklady až do okamžiku jejich skutečné úhrady? Úhrada úroků bude pravděpodobně provedena až v roce 2026, případně 2027, kdy společnost splatí celý dluh. 

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Ospravedlnitelným důvodem prodlení z hlediska naplnění podmínek pro prominutí příslušenství daně dle § 259b odst. 2 daňového řádu není délka odvolacího řízení.

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u společnosti po 1. 1. 2021 a výsledkem byl dodatečný platební výměr. Společnost však letos uspěla u NSS a ten zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství týkající se dodatečného platebního výměru. Společnost s ručením omezeným obdržela od správce daně v roce 2025 na základě závěrů NSS Vyrozumění o úroku z nesprávně stanovené daně (DPH) dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu. Tento úrok v roce 2025 i obdržela. K uvedené problematice přijatých úroků od správce daně je KOOV 498/22.03.17. Ten je z roku 2017 a daňový řád byl od 2021 novelizován v částech, které se týkají úroků od správce daně. Je možné v roce 2025 úrok od správce daně dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu považovat za osvobozený příjem dle § 19ost. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů?

Téma tzv. anatocismu, neboli úroku z úroku, je v daňovém právu oblíbeným tématem poslední doby. Problematika byla předmětem mnoha rozsudků vrcholných soudů, které se mnohdy neshodovaly, a nakonec si vyžádala i zásah Ústavního soudu. Přestože se zdálo, že toto téma je již definitivně vyřešené, v nedávné době vydal Nejvyšší správní soud další rozsudek. V tomto rozhodnutí se přitom zcela poprvé zabýval otázkou, zdali vzniká úrok z úroku od 1. ledna 2021. Nejvyšší správní soud přitom dospívá k překvapivým závěrům, které představují do jisté míry odklon od dřívější judikatury. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. října 2025, čj. 1 Afs 227/2024–26 )

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

Jsme spol. s r. o., která podniká v pronajatých prostorech. Pronajímatel nám v nájemní smlouvě stanovil kauci ve výši 6 měsíčních nájmů + příslušná DPH. Může takto stanovit výši kauce? Podléhá kauce DPH? Je povinen nám tuto kauci úročit, i když to není uvedeno v nájemní smlouvě? Pokud ano, tak jakým úrokem? Je povinen vyplácet tento úrok každý rok, nebo až po ukončení nájmu?

Právnická osoba přijala zápůjčku od fyzické osoby nepodnikající. Při výplatě úroků zvažujeme dvě možnosti. 1) Úrok vyplatíme v plné výši, vystavíme potvrzení o vyplacených úrocích a fyzická osoba zdaní v rámci svého daňového přiznání. 2) Při výplatě srazíme a odvedeme 15% srážkovou daň. Fyzická osoba dostane částku po odečtení této daně. Můžeme využít variantu 1)? Jaké povinnosti vůči finančnímu úřadu by byly, pokud bychom museli použít variantu 2)?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení?