Úroky

Naše firma poskytla půjčku jiné firmě. V tomto roce se nepočítá s jejím vrácením. Mají se úroky z této půjčky počítat a zahrnovat do výnosů naší firmy již k závěru tohoto roku, nebo se budou úroky účtovat až v okamžiku skutečného vrácení půjčky za několik let? 

Správce daně zahájil daňovou kontrolu u společnosti po 1. 1. 2021 a výsledkem byl dodatečný platební výměr. Společnost však letos uspěla u NSS a ten zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství týkající se dodatečného platebního výměru. Společnost s ručením omezeným obdržela od správce daně v roce 2025 na základě závěrů NSS Vyrozumění o úroku z nesprávně stanovené daně (DPH) dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu. Tento úrok v roce 2025 i obdržela. K uvedené problematice přijatých úroků od správce daně je KOOV 498/22.03.17. Ten je z roku 2017 a daňový řád byl od 2021 novelizován v částech, které se týkají úroků od správce daně. Je možné v roce 2025 úrok od správce daně dle § 251a odst. 3 ve spojení s § 251c a § 254 daňového řádu považovat za osvobozený příjem dle § 19ost. 1 písm. n) zákona o daních z příjmů?

Téma tzv. anatocismu, neboli úroku z úroku, je v daňovém právu oblíbeným tématem poslední doby. Problematika byla předmětem mnoha rozsudků vrcholných soudů, které se mnohdy neshodovaly, a nakonec si vyžádala i zásah Ústavního soudu. Přestože se zdálo, že toto téma je již definitivně vyřešené, v nedávné době vydal Nejvyšší správní soud další rozsudek. V tomto rozhodnutí se přitom zcela poprvé zabýval otázkou, zdali vzniká úrok z úroku od 1. ledna 2021. Nejvyšší správní soud přitom dospívá k překvapivým závěrům, které představují do jisté míry odklon od dřívější judikatury. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. října 2025, čj. 1 Afs 227/2024–26 )

Může si manželka uplatnit v DPFO úroky z úvěru poskytnutého pro stavební účely, i když je v úvěru uvedený jako dlužník pouze její manžel (manželka ve smlouvě o úvěru vůbec nefiguruje)? Manžel úroky nevyužije. Úvěr byl poskytnut na bydlení manželů, v katastru nemovitostí je nemovitost zapsána na oba manžele spoluvlastnickým podílem 1/2.

Jsme spol. s r. o., která podniká v pronajatých prostorech. Pronajímatel nám v nájemní smlouvě stanovil kauci ve výši 6 měsíčních nájmů + příslušná DPH. Může takto stanovit výši kauce? Podléhá kauce DPH? Je povinen nám tuto kauci úročit, i když to není uvedeno v nájemní smlouvě? Pokud ano, tak jakým úrokem? Je povinen vyplácet tento úrok každý rok, nebo až po ukončení nájmu?

Právnická osoba přijala zápůjčku od fyzické osoby nepodnikající. Při výplatě úroků zvažujeme dvě možnosti. 1) Úrok vyplatíme v plné výši, vystavíme potvrzení o vyplacených úrocích a fyzická osoba zdaní v rámci svého daňového přiznání. 2) Při výplatě srazíme a odvedeme 15% srážkovou daň. Fyzická osoba dostane částku po odečtení této daně. Můžeme využít variantu 1)? Jaké povinnosti vůči finančnímu úřadu by byly, pokud bychom museli použít variantu 2)?

Firma A s.r.o. je jediný společník firmy B s.r.o. Jediný společník firmy A s.r.o. je fyzická osoba, která je současně jediným jednatelem v obou firmách. Společnost B s.r.o. je už několik let bez činnosti (protože její tehdejší činnost přestala být rentabilní), se záměrem využít ji pro jinou budoucí činnost, ale tento záměr se zatím neuskutečnil. Účetnictví je vedeno a placeno z malé hotovosti v pokladně, jiný majetek firma B nemá. Můj dotaz je ohledně zápůjčky, kterou poskytla v roce 2018 firma A s.r.o. firmě B s.r.o. na pokrytí všech jejich závazků v době, kdy byla ukončována činnost firmy B s.r.o. Tato zápůjčka ve výši 1,5 mil. Kč byla poskytnuta bezúročně, se splatností "na požádání" (k čemuž dosud nedošlo, zápůjčku není z čeho uhradit a firma A zatím tyto peníze nepotřebuje). Můžeme takto nadále pokračovat s tím, že zápůjčka zatím řešena nebude? Nevyplývá z tohoto stavu pro jednatele nějaká povinnost?

Prosím o stanovení aktuálního úroku ze zápůjčky mezi jednatelem s.r.o. a jediným společníkem s.r.o. v jedné osobě. FO vlastní ze 100% s.r.o. "A". Dále pak stejná FO vlastní ze 100% i s.r.o. "B". S.r.o. "B" aktuálně chystá výstavbu administrativní budovy, kterou bude následně pronajímat právnickým osobám - investice cca 100 mil Kč. FO si vyplatí podíl na zisku z s.r.o. "A" ve výši cca 50 mil Kč před 15% zdaněním (=42,5 mil Kč). Tyto zdaněné finance hodlá zapůjčit do s.r.o. "B" na výstavbu administrativní budovy. Otázkou je, za jaký aktuální úrok může tyto finance svému vlastnímu s.r.o. ("B") zapůjčit, aby to nebyl neúměrně vysoký nebo naopak nízký úrok a FÚ jej právoplatně uznal? A ještě jeden doplňující dotaz. Chápu správně, že když nebude mít, hlavně v počátcích, s.r.o. "B" na splácení zápůjčky a úroků volné finanční prostředky, tak smluvní úrok mezi s.r.o. "B" a FO bude v s.r.o. nedaňovou dohadnou nákladovou položkou a daňovou se stane až ve chvíli zaplacení úroků? Předpokládám, že u FO výše úroků spadne do §8 až v roce jejich uhrazení? 

Fyzická osoba dostala vyplacený úrok z úschovy od notáře. Má tato fyzická osoba povinnost zdanit tento úrok ve svém daňovém přiznání? Nebo stačí, že byl již úrok zdaněn srážkovou daní u notáře? Dle jakého ustanovené zákona o dani z příjmu se případně tento úrok nezdaňuje?

Dne 11. 6. 2025 byl Senátem schválen senátní tisk č. 98, pro který se vžil název „celnický balíček“. Přinesl mj. obsáhlou novelizaci zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“ nebo „DŘ“). Svým rozsahem se jedná o srovnatelný zásah jako v roce 2021, kdy nabyla účinnosti poslední velká novela daňového řádu. Současná novela má rozdělenou účinnost na 1. 7. 2025 a 1. 1. 2026. Změny, které přináší, jsou zejména reflexí judikatury a potřeb správní praxe. V článku se zaměřím na významnější zásahy. Změny kosmetické nebo v oblasti vymáhání daňových nedoplatků uvádím výčtem.

Právnická osoba má v bance zřízené investiční portfolio - individuální strategie, kde banka v rámci asset management nakupuje na českém i zahraničním trhu, mj. i dluhopisy (emitenti z různých států EU i USA). V měsíčních výpisech z porfoliového účtu jsou uvedeny nákupy dluhopisu, případné jejich prodeje a připsané úroky. Z pohledu účetnictví a následného zdanění tvrdíme, že je nutné znát prospekt dluhopisu, předepisovat úroky do výnosů bez ohledu na jejich úhradu apod. Banka tvrdí, že tyto informace nejsou potřeba, že úroky se účtuji tak, jak jsou hrazeny. Prosím o informaci, jak k tomuto v rámci účetnictví přistupovat. Druhá otázka je zdanění. Je správný postup, že úroky z dluhopisů z ČR ani ze zahraničí (krom tzv. státních dluhopisů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny) nejsou zdaněny srážkovou daní a zdaňují se tak v obecném základu daně z příjmů PO. 

Majitel by potřeboval půjčit jedné ze svých firem 500 000 Kč pro podnikatelské účely. Je společníkem obou firem, v jedné je jednatelem. Jakou sazbou je nutné půjčku zdanit, resp. jaký úrok musí být na takovouto půjčku aplikován?

Účet advokátní úschovy - na bankovní účet s. r. o. (PO) zabývající se advokacií se za provedenou úschovu pro klienta (FO) připisuje bankou na jednom bankovním výpise zvlášť kreditní úrok (např. + 2 210,95 Kč) a z tohoto úroku je následně zvlášť na stejném bank. výpise odvedena srážková daň (např. - 331,64 Kč). Banka strhnutí srážkové daně vysvětluje tak, že veškeré finanční prostředky, vč. úroků na účtu úschovy náleží složiteli (FO - klientovi advokátní s. r. o.), to je z našeho pohledu v pořádku. Následně je advokátní s. r. o.se svým klientem smluvně dohodnuta, že si úroky z úschovy rovnou ponechá. Jak prosím celou situaci řešit účetně a daňově z pohledu advokátní s. r. o.? Dle našeho názoru by se kreditní úrok mohl zaúčtovat skrz agendu „banky“ následovně: (+ 2 210,95 Kč): MD 662/D 221 (daňový výnos) a srážková daň z úroku (- 331,64 Kč) takto: MD 538.999/D 221 (náklad by zde byl nedaňový). Prvně tedy zdaní banka úroky FO srážkovou daní, protože FO jakožto složiteli finanční prostředky z úschovy náleží. Následně si ponechá výnos z úroku advokátní s. r. o. a ta by jej měla zdanit jakožto svůj výnos v celé výši zvlášť (tzn. defacto se celá hrubá částka úroku, zde 2 210,95 Kč zdaní dvakrát - poprvé zdaní úrok FO prostřednictvím banky a následně zdaní úrok PO (ve svém základu daně/zdanitelných výnosech). U banky se připravuje údajně nový proklientský proces, kdy advokátní s. r. o. učiní v bance prohlášení, že úroky náleží výhradně jí a nebudou se tak následně muset zdaňovat srážkovou daní (za FO). V budoucnu bychom tak účtovali úroky pouze na účet 662 a zdaňovali je pouze prostřednictvím advokátní s. r. o. Je shora uvedený náhled správně? Popř. jaké je vhodné doporučení?

Na základě smluvního ujednání mezi tuzemským věřitelem A a tuzemskými dlužníky B-dlužník a C-nový dlužník došlo k převzetí dluhu, a to úročené zápůjčky kyperské společnosti. Musí se při převzetí dluhu nadále pokračovat v úročení zápůjčky nebo lze sjednat , že se upustí od dalšího úročení? Nový dlužník C je mateřskou společností věřitele A.

Společnost uzavřela derivátové smlouvy u komerční banky, opce, které se vypořádavájí měsíčně. Jedná se o doplňkovou činnost s uvedením na ř. 51 v daňovém přiznání DPH? Finanční služba bez odpočtu? Společnost přijala úroky, které má na účtu u banky. Uzavřela smlouvu o termínovaném vkladu. Jsou úroky doplňkovou činností s uvedením na ř. 51 v daňovém přiznání DPH? Je to finanční služba bez odpočtu? Domníváme se, že nevstupují do krátícího koeficientu.

V listopadu v roce 2024 jsem prodal nemovitost, v které jsem bydlel. Současně s prodejem nemovitosti byl doplacený i hypoteční úvěr. V předchozích letech jsem si uplatňoval úroky z hypotéky v daňovém přiznání jako odčitatelnou položku. Mohu si uplatnit úroky z hypotečního úvěru i za rok 2024? 

Společnost s r. o. se rozhodla využít obchodu peněžního trhu, kdy z běžného účtu poskytne bance na určitou dobu za určitou úrokovou sazbu peněžní prostředky. Je možné účtovat následovně? Peníze si banka stáhne večer - MD 261/D 221. Ráno vrací banka peníze zpět s úrokem - MD 221/D 261 (původní částka) + MD 221/D 662 (úrok).

Musí se úroky z cash poolingu vykazovat v přiznání k DPH, a pokud ano, vykazují se pouze v ř. 50 přiznání k DPH, nebo i v ř. 51? Cash pooling je aplikován jako reálný zero balance pooling mezi propojenými osobami.