Úroky z prodlení

Naše společnost přihlásila svoje pohledávky za odběratelem v zákonném termínu do insolvenčního řízení v celkové výši 1 016 400 Kč. A k tomuto vyčíslila zákonný úrok z prodlení ve výši 284 721,27 Kč, tzn. že pohledávky celkem činily 1 301 121,27 Kč. V současné době dostala naše společnost nabídku na odprodej celé pohledávky, vč. zákonného úroku za cenu 530 000 Kč. Uvažujeme, že vytvoříme k pohledávkám opravnou položku ve výši 100 % a při prodeji bychom ji daňově odepsali a částku z prodeje zdanili. Nevíme však, jak máme naložit s vyčísleným zákonným úrokem z prodlení, který bude součástí odkupu celé pohledávky. Sdělte nám prosím, zda je naše úvaha správná ohledně tvorby OP a zda bude celé účtování daňově účinné, případně jaký by byl postup, kdyby se OP nevytvořila? 

Máme zaměstnance, který od září 2024 uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru, nar. 5. 10. 2006, která studuje na gymnáziu pro zrakově postižené. Potvrzení v září 2024 i letos pro školní rok 2025/2026 přinesl. Dcera má přiznaný nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ZTP/P ode dne 10. 7. 2023 trvale. Nyní ale zaměstnanec oznámil, že si dcera požádala 6. 8. 2025 o invalidní důchod a z posudku o invaliditě vyplynulo (posudek vydal IPZS Vyškov), že je invalidní ve III. stupni, a to zpětně od 3. 9. 2024 (datum vzniku invalidity). Uplatnění daňového zvýhodnění jsem ukončila k 31. 8. 2025, ale nevím, jak postupovat dál. Musí zaměstnanec podat daňové přiznání, vyplacené daňové bonusy vrátit a doplatit zálohovou daň? Zaměstnavatel v takovém případě musí zaslat na FÚ Oznámení plátce daně o nevybrání dlužné částky na dani a neoprávněně vyplacené částce na daňovém bonusu? Nemáme počkat až na rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně? 

Bývalé paní účetní se podařilo zaplatit v červnu 2x srážky ze mzdy exekutorům a insolvenčním správcům. Všichni byli obeslání s prosbou o vrácení. Z velké části se peníze vrátily, ale asi 3 zůstali nedořešení a nereagují. Můžeme v následujících platbách o tyto částky zaplacené navíc ponížit platby srážek stržených zaměstnancům a započíst? Nebo to musíme udělat jako nedaňový náklad firmy a smířit se s tím, že peníze jsou nevymožitelné zpět. 

Skládka s.r.o. dostala od Celního úřadu úrok z prodlení. Úrok byl vyměřen kvůli poplatkům, které podléhají Zákonu o odpadech. Úrok z prodlení byl zaplacen a následně ve stejné výši přefakturován na Obec, která zavinila chybný odvod poplatku. Jak máme správně zaúčtovat (548, 648)? Bude se jednat o zdanitelný náklad a poté o zdanitelný výnos? Podle jakého § Zákona o dani z příjmů postupujeme?

Jednoznačně souhlasím s procesy digitalizace postupů a odpovědnosti poplatníka, ale došlo k následující situaci: k 15. 3. 2025 je splatná záloha DPPO, záloha je ve významné výši. Účetní opomene platbu odeslat. FÚ vystaví splatný příkaz na úroky z prodlení, který ovšem uloží jen do osobní schránky poplatníka s poznámkou „nedoručuje se“. K 24. 4. 2025 po zjištění chyby je úrok z prodlení, který bude zřejmě dopočten, významně vyšší než byl k 31. 3. 2025. Ano, poplatník má své povinnosti, ale kdyby byl vystavený doměrek řádně odeslán do datové schránky, nebyla by škoda v tak významné výši. Takto poplatníka napadá, že jde o finanční hru ... víme o tom, že dlužíš, dáme ti na vědomí na váš osobní účet, který není povinnost mít, ale budeme "potichu" a úroky krásně narůstají. Poplatník se snaží být aktivní, dodržovat co dodržovat má, ale je trestán za to, že nechodí každý týden na osobní účet? Snažil jsem se v daňovém řádu najít, zda když je vystaven úrok z prodlení k určitému datu, je jen uložen na portál Moje daně, nebo zda by měl FÚ poslat výměr i do datové schránky klienta (zástupce). Vyčíslené úroky k 31. 3. byly 18 000 Kč, ke dni zjištění budou 88 000 Kč. 

Z výše citovaného rozsudku vyplývá, že smyslem úroků z prodlení je jak motivace dlužníka k řádnému plnění, tak i pomoc finanční situaci věřitele při vzniku prodlení. Úroky z prodlení lze přitom uplatňovat i tehdy, jestliže je existence dluhu sporná. V nyní posuzovaném případě se stěžovatelka pravidelně dostávala do situace, kdy nemohla uhradit pohledávky svým věřitelům, neboť vyčkávala na uhrazení svých pohledávek ze strany jejího dlužníka i po jejich splatnosti. Právě v takové situaci by přitom, dle Nejvyššího správní soudu, bylo logické, aby stěžovatelka vymáhala úroky z prodlení od svého dlužníka. Jednak by tím na něj mohla působit preventivně, aby se příště takového prodlení vyvaroval, a zároveň by se tím mohla uspokojit pro situace, kdy by její dodavatelé vyžadovali po ní úroky z důvodu jejího prodlení. Lze tedy souhlasit s městským soudem, že obecná argumentace stěžovatelky, že uplatňováním úroků z prodlení se poškozují vztahy mezi obchodními partnery, není za dané situace adekvátním vysvětlením. … Nejvyšší správní soud tak souhlasí s městským soudem, že nevymáhání úroků z prodlení je „nestandardní“ okolností, která může svědčit o zapojení daňového subjektu do podvodného řetězce.

Musí nepodnikající fyzická osoba zdanit přijaté úroky z prodlení za pronájem pozemků? Pokud ano, podle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů?

Pokud se zákonný úrok z prodlení počítá za delší období, tak se počítá se sazbou, která byla platná první den prodlení a dále již nezáleží na vývoji repo sazby? Např. splatnost závazku 31. 12. 2022, nebylo uhrazeno, první den prodlení je 1. 1. 2023, sazba 15 % p. a., pak je tato sazba platná pro výpočet až do dne zaplacení, např. do 1. 12. 2024? 

Firmě byla letos vyměřena daň dle pomůcek kvůli nepodání daňového přiznání za rok 2022, kde jí kvůli tomu vznikla daňová povinnost, i když reálně je prý ve ztrátě. Lze toto nějak řešit, tj. např. podat daňové přiznání za rok 2022, aby bylo „nahrazeno“ doměření daně? Pokud ano, jak je to s platbou doměřené daně dle pomůcek (platební výměr již dorazil)? Úhradou subjekt souhlasí s doměřením daně či je lepší daň uhradit a případně počkat na vratku? 

S.r.o. má povinnost hradit čtvrtletní zálohy na DPPO. V roce 2020 opomněla uhradit zálohu DPPO do 15.9.2020 a 15.12.2020. FU vyměřil úrok z prodlení ve výši 3980,-Kč. S.r.o. úrok z prodlení uhradila v lednu 2021. V listopadu 2023 FU vrátil částku úroku 3980,-Kč na daňový účet s.r.o. s odůvodněním "Úrední záznam - hromadné prominutí dane - COVID-19". Informaci o vzniku přeplatku na dani z DPPO ovšem FU neodeslal do datové schránky s.r.o. S.r.o. zjistila kontrolou v daňové informační schránce 2.12.2024, že došlo k výše uvedenému vrácení částky 3980,-Kč. Otázky: 1. Může s.r.o. zaúčtovat vratku úroků z prodlení takto: 3980,-Kč 341/595 datum 02.12.2024 ? 2. Může s.r.o. započíst částku 3980,-Kč na uhrazené zálohy DPPO (tj. ponížit úhradu zálohy DPPO k 15.12.2024 o 3980,-Kč, aby došlo k vyrovnání daňového účtu?) 3. K 31.12. bude s.r.o. na účtu 341 evidovat výši uhrazených záloh k DPPO 450000,-Kč (reálně ovšem z BU s.r.o. odeslalo platby: k 15.3.24 150000,-Kč, k 15.6.24 100000,-Kč, k 15.9.24 100000,-Kč k 15.12.24 96020,-Kč). 4. DPPO za rok 2024 vyjde např. ve výši 350000,-Kč. Od této daně odečte s.r.o. zálohy v celkové výši 450000,-Kč a požádá o vrácení přeplatku ve výši 150000,-Kč. Postupujeme takto správně?

Fyzická osoba nepodnikatel si nechala postavit dům, nicméně dodavatel se dostal se stavbou do prodlení, kdy spor se dostal až k soudu, ktrerý rozhodl ve prospěch fyzické osoby tak, že dodavatel je povinen zaplatit fyzické osobě jednak smluvní pokutu (podle smlouvy o dílo), ale jednak i úrok z prodlení. Představují tyto částky (jakmile budou obdrženy na účet fyzické osoby) její zdanitelný příjem - pokud ano v jakém dílčím základu daně a lze k nim uplatnit obecně nějaký výdaj (např. náklady na právníka)? Nebo je možno tento příjem osvobodit podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP? 

Česká společnost, plátce DPH, vystavila v roce 2023 fakturu za služby. O existenci této faktury jsem se dozvěděla až z výpisu roku 2024, kdy tato společnost obdržela úhradu této faktury. Jak mám správně zaúčtovat?

Proč je důležité sledovat judikaturu DPH? Máme přece zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH “), kde jsou popsány základní vztahy a principy – resp. pravidla, podle kterých se uplatňuje či neuplatňuje na určité transakce DPH. Nestačí proto pro potřeby jakékoli osoby povinné k dani znát pouze tento zákon? Někomu to stačit může, nicméně podle mého názoru je to stejné, jako když půjdete na fotbalový zápas se znalostmi typu: hraje proti sobě 11 hráčů, doba hry je 90 minut plus nastavení a zvítězí ten, kdo dá více gólů. Tyto informace vám postačí k tomu, abyste se během utkání orientovali v tom, co se na hřišti děje. Může ovšem nastat třeba situace, kdy se v pokutovém území bránící hráč dotkne rukou míče, což někdy znamená pokutový kop pro soupeře, a jindy zase ne. Jaké faktory musí brát rozhodčí v potaz v případě těchto situací? Rozhodčí posuzuje např. pozici ruky, zvětšení postavy hráče, vzdálenost mezi hráčem a míčem. To vše je třeba vyhodnotit jako celek při dané herní situaci. Tady pak rozhodčí čerpá ze zkušeností z historie a z výkladových stanovisek rozhodcovské komise. Stejně tak, jak je důležité pro fotbalové týmy se orientovat v těchto situacích, je důležité pro osoby povinné k dani mít přehled o výkladu určitých daňových pojmů. Zde se dá poukázat například na meze vyhledávací činnosti správce daně, osobu deklarovaného dodavatele a odběratele, úplatu v souvislosti s plněním, materiální doručení, povinnost správce daně vydat výzvu k podání dodatečného daňového přiznání atp.

Z povahy právní úpravy úroku z prodlení tak plyne, že není-li splatná daňová povinnost uhrazena včas, nabíhá za každý den prodlení ze zákona úrok z prodlení. Daňový subjekt proto může platební výměr na úrok z prodlení úspěšně napadat pouze prokáže-li že i) daň uhradil včas; ii) počet dnů prodlení byl odlišný; iii) při výpočtu úroku nebyly zohledněny jeho daňové přeplatky evidované na účtu správce daně; iv) konečná suma úroku numericky neodpovídá předepsané částce nebo v) vážné procesní vady s vlivem na zákonnost rozhodnutí. Ostatně NSS ze správního spisu ověřil, že stěžovatelka v odvolacím řízení namítala pouze nesprávný způsob doručení platebních výměrů na úrok z prodlení (viz odvolání založené na č. l. 6 správního spisu).

V roce 2021 na základě rozhodnutí soudu společnost zaúčtovala do výnosů smluvní úroky z prodlení. Úroky jí dlužník i v tom samém roce uhradil - došlo tedy i k jejich zdanění v DPPO za rok 2021. Následně se dlužník odvolal a v roce 2023 došlo k rozhodnutí odvolacího soudu, který částku úroků z prodlení snížil a tedy naše společnost byla nucela část těchto úroků z prodlení (přijatých a zaúčtovaných v roce 2021) vrátit. Jak v roce 2023 zaúčtovat vrácení úroků z prodlení a dále zda je možné o tyto vrácené úroky z prodlení snížit základ daně v roce 2023?

Z pohledu znění tohoto ustanovení je lhostejné, zda je platebním výměrem uložena povinnost k zaplacení úroku z prodlení, jehož výše je prostým výpočtem s užitím zákonné úrokové sazby a příslušného úrokového období, anebo zda je platebním výměrem uložena povinnost k zaplacení daně na základě jiných právních skutečností a skutkových závěrů správce daně, podřazených pod příslušné ustanovení daňového práva hmotného. Z hlediska ryze teoretického se totiž v obou případech jedná o rozhodnutí deklaratorní v tom smyslu, že se zde pouze autoritativně určuje existence určité povinnosti k zaplacení daně (resp. jejího příslušenství).

Na který účet má být zaúčtován úrok z prodlení za pozdní přiznání daně? Je rozdíl v účtování, pokud je správcem daně celní úřad nebo finanční úřad? Předpokládám, že se jedná o daňově neúčinný náklad...

Společnost s r. o. má výsledek hospodaření z roku 2022 cca 600 000 Kč. Společník je však zvyklý si každý rok vyplácet z hospodářského výsledku 1 275 000 Kč s tím, že zaplatí 15% srážkovou daň a zbytek se převádí na účet 428-Nerozdělený zisk minulých let. Na účtu 428 má společnost asi 15 000 000 Kč. Je možné v roce 2023 vyplatit podíl na zisku stejně jako v přechozích letech s tím, že část se vezme z účtu 431 a zbytek z účtu 428? Nebo je možné v roce 2023 vyplatit podíl na zisku jen z výše uvedených cca 600 000 Kč? A ještě jedna věc - srážková daň by měla být zaplacena do 31. 10. Jak velký problém je, když ji společnost nestihla zaplatit v říjnu, ale bude zaplacena až v listopadu?

Společnost s r. o. počátkem roku 2023 vystavila fakturu za úrok z prodlení ve výši 100. Posléze na základě smlouvy o postoupení pohledávky tuto pohledávku postoupila za 30. Jaké bude daňové řešení výnosů z vystavené faktury a výnosů a nákladů z následného postoupení?