Vyměřovací základ

Společnost s r. o. zaměstnala svého prvního zaměstnance na dohodu o provedení práce. Vnitřní předpisem si stanovila, že zaměstnanec po uplynutí jednoho měsíce po uzavření dohody o provedení práce, tedy po jednom měsíci trvání dohody, získá náborový příspěvek ve výši 5 000 Kč, který se vyplatí spolu s odměnou za měsíc, na který na něj vznikl nárok (pokud by zaměstnanec v měsíci říjnu nepracoval, protože by mu zaměstnavatel nepřidělil práci, dostal by pouze náborový příspěvek). Doba jednoho měsíce trvání dohody uplynula v první polovině měsíce října, zároveň odměna z dohody o provedení práce za vykonávanou práci za měsíc říjen u tohoto zaměstnance nepřevyšuje 6 499 Kč. Pokud se sečte náborový příspěvek pro tohoto zaměstnance a odměna tohoto zaměstnance z dohody za měsíc říjen, tato suma nepřekročí 11 499 Kč. Zaměstnanec nepodepsal prohlášení, při výplatě tedy sečtu náborový příspěvek a odměnu a odvedu z nich 15% srážkovou daň. Z toho náborového příspěvku ve výši 5 000 Kč nemusím odvádět v této situaci zdravotní a sociální pojištění, že tedy pokud náborový příspěvek pro zaměstnance na dohodu o provedení práce vyplácený spolu s odměnou z dohody za daný měsíc nepřevýší 11 499 Kč, odvody na zdravotní a sociální pojištění z něj zaměstnavatel neplatí? Nebo musím z náborového příspěvku odvádět odvody na sociální a zdravotní pojištění vždy bez ohledu na to o jaký typ zaměstnance (pracovní poměr, dohoda) a výši se jedná? Spolu s odměnou za odpracované hodiny zaměstnanec dostane i paušál dle paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí za hodiny odpracované na home office (u tohoto zaměstnance: počet odpracovaných hodin na home office × 4,80 korun za hodinu práce z domova dle vyhlášky). Tuto drobnost – paušální náhradu za home office (dohromady pár desetikorun) nebudu zahrnovat do vyměřovacího základu zaměstnance – nebudu z nich odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění, ani platit v tomto případě 15% srážkovou daň. Je to tak správně? Je náborový příspěvek u zaměstnavatele vždy daňově uznatelným nákladem?

Zaměstnanec uzavře pracovní smlouvu dne 3. 11. 2025 a téhož dne nastoupí do práce. Od 1. 11. do 2. 11. 2025 nemá žádné zaměstnání. Je povinen zaměstnavatel nebo zaměstnanec platit zdravotní pojištění za 1. – 2. 11. 2025, když měsíční mzda přesáhne minimální vyměřovací základ?

Jaké je správné zaokrouhlení u pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele? 9% zdravotní pojištění a 24,8% sociální pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnance (případně 5% sleva u zkráceného úvazku na soc. pojištění u vybraných zamců). Potřebujeme vědět přesné zaokrouhlení z důvodu dotací na odvody zaměstnanců.

OSVČ si v přehledu podávaném za rok 2025 vyplní řádek Určený vyměřovací základ a navýší si tak vyměřovací základ nad rámec toho, co jí vychází z daňového základu. Jak budou v roce 2026 vyměřeny zálohy na sociální pojištění - z určeného vyměřovacího základu a nebo z vyměřovacího základu, který vychází z daňového základu?

Vláda zvýšila automatickou valorizací vyměřovací základ pro platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce pro rok 2026 - ze stávajících 15 749 Kč na 16 206 Kč měsíčně. V praxi to znamená, že platba za jednoho pojištěnce vzroste z aktuálních 2 127 Kč na 2 188 Kč měsíčně. Při předpokládaném počtu cca 6 milionů státních pojištěnců bude mít valorizace dopad na státní rozpočet cca 4,4 mld. Kč.

Ženě byl v roce 2023 přiznán starobní důchod. Po celý rok 1992 vykonávala samostatnou výdělečnou činnost a zároveň po část roku pečovala o dítě do 4 let jeho věku. Má ČSSZ povinnost aplikovat srovnávací výpočet podle ust. § 3a vyhlášky 284/1995 Sb.? Použije se ust. § 12 odst. 9 vyhlášky 149/1988 Sb. ve znění ke dni 31.12.1995, které "zakazuje" zápočet vyloučených dob pro OSVČ v tomto období? Kdyby ženě byl přiznán důchod v roce 2025, může účinně žádat o přednostní zápočet vyloučených dob za dobu péče v roce 1992?

Zaměstnavatel má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod I. stupně. Dále má jednoho dohodáře. Od 1/2025 je neinvalidní zaměstnanec dosud dlouhodobě nemocný. Lze v tomto případě snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Jestliže ano, tak od kterého měsíce?

S manželem jsme jednatelé v našem s. r. o. Máme smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Na jinou činnost, kterou vykonáváme, bychom teď chtěli uzavřít DPP. Je možné na DPP vyplácet stravenkový paušál, pokud denně je odpracováno 3 hod.? Stravenkový paušál vyplacený daný měsíc nezadávám do přehledu ČSSZ? Je možné poskytnout na DPP i příspěvek na dovolenou, pokud ho máme uvedený ve smlouvě? Je lepší vést mzdu v hodinové sazbě, nebo je možné stanovit si i měsíční mzdu 11 000 Kč (bez odvodu pojistného)?

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na plný úvazek (40 hodin týdně). Jeden z těchto dvou zaměstnanců pobírá invalidní důchod II. stupně. V jakém případě lze snížit vyměřovací základ invalidního zaměstnance ve výši 15 749 Kč? Invalidní zaměstnanec v tomto případě tvoří přesně 50 % z celkového počtu zaměstnanců.

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je odvést pojistné za zaměstnance v souladu s platnou právní úpravou. Ve zdravotním pojištění platí, že pokud příjem zaměstnance zakládá účast na zdravotním pojištění, pak: vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zaměstnavatel se v případě potřeby zabývá i otázkou dodržení minimálního vyměřovacího základu, eventuálně jeho poměrné části, z příjmu nižšího, než je zákonné minimum zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, při trvající dohodě a při poklesu příjmu v některém měsíci u dohody o provedení práce pod rozhodnou částku 11 500 Kč nebo u dohody o pracovní činnosti na částku nižší než 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (příp. měsíce) odhlášena.

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním; zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Minimální vyměřovací základ OSVČ je dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy, za kterou se považuje částka vypočtená jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu, které stanoví nařízení vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje (zaokrouhluje se na celé koruny nahoru). 

Vyměřovací základ pojistného na zdravotní pojištění u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát:

Vyměřovacím základem u osoby, která není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, není za ni plátcem pojistného stát nebo nemá po celý kalendářní měsíc příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je minimální mzda. Tato osoba musí hradit následující pojistné:

OSVČ si sama určuje roční vyměřovací základ pro pojistné. Nejnižší vyměřovací základ v současnosti činí 55 % daňového základu. Daňový základ je dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů. U osob nepodávajících daňové přiznání je vyměřovacím základem 55 % z příjmů po odečtu výdajů.

Od roku 2009 jsou (podle § 22 zákona č. 187/2006 Sb.) výše redukčních hranic odvozovány z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítávacího koeficientu (viz tabulka Vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na sociální zabezpečení), které jsou stanoveny podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví.

Redukce částek denního vyměřovacího základu pro nemocenské, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné.

Částky denního vyměřovacího základu vypočtené v jednotlivých pásmech se zaokrouhlují s přesností na dvě platná desetinná místa. Celková redukovaná částka denního vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o provedení práce a za rok 2024 má nárok na dovolenou. Dohodl se se zaměstnavatelem, že mu dovolená bude proplacena. Jelikož je jeho příjem 10 000 Kč měsíčně, tak v případě vyplacení dovolené, bude tato částka vyšší. Znamená to tedy, že z částky nad 10 000 Kč bude muset být odvedeno sociální + zdravotní pojištění?