Zálohy

Společnost ABC s.r.o. zaplatila zálohu na nákup auta ve výši 520 000 Kč dne 28. 9. 2023. Dodavatel auto nedodal. Společnost ABC s.r.o. eviduje tuto zálohu na účtu 314-Poskytnuté zálohy. Společnost ABC s.r.o. tuto pohledávku dala k vymožení přes soud. Rozsudek soudu přikázal žalovanému aby tuto pohledávku zaplatil. Rozsudek je z data 22. 5. 2024. Na tuto zaplacenou zálohu je již exekuční příkaz, ale stále nic nebylo vymoženo a zřejmě ani nebude. Je možné za rok 2025 udělat odpis pohledávky daňový dle § 24 ZDP, nebo se musí stále evidovat tato pohledávky na účtu 314? Kdy bude možné vytvořit daňový odpis pohledávky?

Zaplatili jsme zálohu v USD za zboží, které dovážíme ze zahraničí. Po dvou měsících jsme zboží přijali na sklad a obdrželi fakturu v USD na stejnou částku, jako je zaplacená záloha. Protože jsme pořizovací cenu zboží kalkulovali s kurzem zaplacené zálohy, při vyúčtování úhrady zálohy proti dodavatelské faktuře znovu kurzový rozdíl v pořizovací ceně zásob nezohledňujeme. Účtujeme již na účty kurzových rozdílů 563 a 663. Při zaúčtování faktury (MD 131/D 321) účtujeme i o oceňovacím rozdílu ke zboží, který vznikl mezi příjemkou (ta je na vyšší částku – kurz úhrady zálohy) a fakturovanou částkou (účtovanou kurzem vystavení faktury dodavatelem). Tento oceňovací rozdíl rozpouštíme postupně (účet – prodané zboží) dle prodaných zásob tohoto zboží. Je správné, že v případě ocenění zásob kurzem zaplacené zálohy již podruhé nepromítáme kurzový rozdíl (mezi zaplacenou zálohou a fakturou) do pořizovací ceny, ale účtujeme výsledkově na účty kurzových rozdílů 563 a 663?

Společnost registrovaná k platbě DPH v ČR vyslala zaměstnance v 2. polovině roku 2025 na pracovní cestu do Německa. Na účtu z ubytovacího zařízení je uvedena cena v EUR za ubytování zvlášť (německé DPH 7 %) a za snídani (německé DPH 19 %) také zvlášť. Jednalo se o ojedinělý náklad zaměstnavatele s německou DPH, zaměstnavatel není registrován v Německu k DPH a ani si nebude vyžádávat DPH u německého finančního úřadu jako odpočet. Bylo správné zaúčtovat na účet 512.100, který zaměstnavatel používá pro cestovní výdaje základy za ubytování a za snídaně bez DPH zvlášť a DPH za ubytování a za snídaně zvlášť, celkem tedy 4 položky nebo se mělo na tomto účtu účtovat o jedné celkové sumě z faktury včetně DPH jednou položkou (celková placená částka)? Mělo se vůbec účtovat o německé DPH na účtu 512.100 pro cestovní výdaje nebo o tomto DPH měl zaměstnavatel účtovat na jiném účtu a kterém?Na cestu zaměstnavatel zaměstnanci neposkytl žádnou hotovostní zálohu. Účet v hotelu zaměstnanec platil firemní platební kartou, kterou má permanentně přidělěnu, v rámci vyúčtování zahraniční pracovní cesty mu tedy nebylo potřeba za úhradu ubytování se snídaní v Německu nic fyzicky vyplácet. Přesto § 183 odst. 2 zákoníku práce říká, že „Při zahraniční pracovní cestě může zaměstnavatel po dohodě se zaměstnancem poskytnout zálohu v cizí měně nebo její část též cestovním šekem nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele.“ I když má zaměstnanec kartu permanentně 365 dní v roce, je potřeba posuzovat to tak, že tedy zaměstnavatel poskytl zaměstnanci zálohu zapůjčením platební karty zaměstnavatele? Kurz, kterého dne měl zaměstnavatel použít pro přepočet hodnoty daného ubytování se snídaní v EUR na Kč? Je to kurz ze dne, kdy byla cesta započata nebo svůj kurz dle zákona o účetnictví ( zaměstnavatel používá denní kurz ČNB) a pro který den ( kurz ze dne zaúčtování v bance - ubytování se snídaní bylo uhrazeno z eurového účtu zaměstnavatele , kurz ke dni vystavení faktury nebo ke dni ukončení ubytování) ? Do kontrolního hlášení části A.2. se tato faktura s německým ubytováním vůbec uvádět nebude, protože místo plnění bylo v Německu? Nebude se ani jakkoli zohledňovat ani v přiznání k DPH, které zaměstnavatel podává českému finančnímu úřadu? Na fakturu se bude v účetnictví zaměstnavatele hledět z hlediska vztahů s finančním úřadem v ČR stejně jako kdyby byla v českého neplátce DPH, nebude se tedy jakkoli z ní odvádět českému finančnímu úřadu DPH?

Při vyúčtování služeb, kde byla přijatá platba předem (vystaven tedy i daňový doklad k platbě), musí být v té konečné vyúčtovací faktuře uvedeno vyloženě i minusově již to odvedené DPH ze zálohy, nebo stačí uvádět základ DPH, odečíst pak základ DPH ze zálohy a v rozpisu bude uveden rozdíl jako základ DPH a vyčíslené DPH z rozdílu? 

V roce 2023 jsme přijali od zákazníka zálohu ve výši 100 000 Kč + 15 % DPH, kterou jsme v roce 2023 odvedli. Záloha nebyla určena na konkrétní dílčí plnění v roce 2023 a žádná část stavebních či montážních prací nebyla v roce 2023 provedena. Veškeré práce (výroba, montáž kuchyňské linky a vestavěných skříní) byly provedeny až v roce 2024, kdy již platila snížená sazba 12 %. Jakým způsobem se správně provede vyúčtování této zálohy ve chvíli, kdy celé plnění bylo uskutečněno až v roce 2024? Náš předběžný výklad: Domníváme se, že podle § 37a zákona o DPH se v takovém případě celé plnění zdaňuje sazbou platnou v okamžiku uskutečnění plnění, tedy 12 %, a přijatá záloha z roku 2023 se pouze započte jako přijatá platba, aniž by zůstala „vázána“ na původní 15% sazbu. Prosíme o potvrzení, zda je tento názor správný. Jak by se postupovalo v případě, kdy by záloha přijatá v roce 2023 byla určena zčásti na práce provedené ještě v roce 2023 a zčásti na práce provedené až v roce 2024? Předpokládáme, že by v takovém případě bylo nutné rozdělit základ daně a část plnění zdanit sazbou 15 % a zbývající část sazbou 12 %. Je tento postup správný? 

Developerská společnost zkolaudovala byt v lednu 2024 a při jeho pořízení si uplatnila plný nárok na odpočet DPH. Dosud na prodej bytu od budoucího kupujícího obdržela zálohu ve výši 75 % kupní ceny, ze které odvedla 12% DPH. K doplacení bytu a jeho předání dojde v roce 2026 a doplatek bude plněním osvobozeným od DPH na výstupu. Společnost bude provádět úpravu odpočtu. V jaké výši, když ¾ plnění byly zdaněny?

Na začátku smluvního vztahu s dodavatelem (CCS) jsme v předchozích letech složili vratnou zálohu (depozit) ve výši 66 000 Kč. Tato částka byla zaúčtována jako poskytnutá záloha na účet 314. Nyní smluvní vztah končí a dodavatel nám bude uvedenou zálohu vracet. Příjem bude zaúčtován na účet 221 se souvztažností na účet 314 jako zúčtování pohledávky. Potřebuji si ujasnit, zda se tato vratka poskytnuté zálohy posuzuje obdobně jako např. přeplatek minulých let, tedy zda si je jako OSS nesmíme ponechat, nezvýší nám rozpočet, nelze je použít jako zdroj výdajů a musíme je odvést jako příjem státního rozpočtu anebo zda jde o vlastní prostředky organizační složky státu, které byly dodavateli dočasně poskytnuty a po jejich vrácení zůstávají organizační složce. Podle principů vyplývajících z vyhlášky č. 410/2009 Sb. je zúčtování pohledávky pouze změnou struktury aktiv a nepředstavuje výdaj ani přeplatek minulých let. Domnívám se tedy, že vratka zálohy nepodléhá odvodu do státního rozpočtu. Nepodařilo se mi však dohledat metodické stanovisko či interpretaci MF ČR, která by tento závěr výslovně potvrzovala. Pokud existuje metodický výklad, stanovisko Ministerstva financí, případně jiný dokument, který tuto problematiku upravuje nebo potvrzuje, prosím o jeho uvedení. 

Zaměstnanec nespadá do kategorie zaměstnanců definovaných v § 143 zákoníku práce, kterým by bylo možno vyplácet mzdu v cizí měně. Mzda s ním je sjednána v Kč. Je ale možné po dohodě se zaměstnancem vyplatit zálohu na mzdu v cizí měně, konkrétně v EUR? Pokud ano, jakým kurzem by se pak taková záloha na mzdu přepočetla na Kč?

OSVČ v paušálním režimu: počítají se do limitu v daňové evidenci vystavené faktury nebo až uhrazené? 

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Může podnikatel vystavit rovnou daňový doklad na účtovanou zálohu, aniž by musel vystavovat proformu a pak teprve daňový doklad k přijaté platbě?

Jak postupovat v případě, kdy byla zaplacená záloha na pořízení osobního automobilu ve výši 4 000 000 Kč + 840 000 Kč DPH? DPH byla uplatněna ve výši 420 000 Kč. Nyní došlo k odstoupení od smlouvy, záloha bude vrácena, bude vystaven opravný doklad. Musíme vracet plnou DPH ve výši 840 000 Kč, nebo jen ve výši 420 000 Kč? V případě, že 420 000 Kč, budeme v kontrolním hlášení vykazovat stejně jako při nároku, pouze se zápornou hodnotou?

Firma, plátce DPH, si pronajímá kanceláře. Na faktuře je uvedeno nájemné spolu se zálohami na energie a vodu včetně DPH. Pronajímatel tvrdí, že je to tak daňově v pořádku, protože je to v rámci jednoho měsíce. Opravdu není nutné na zálohy na energie vystavovat splátkový kalendář, popř. zálohovou fakturu a následně vystavit daňový doklad s datem platby? Mohou být zálohy součástí faktury spolu s nájmem, která bude mít jiný datum vystavení, než je datum platby? 

Zaměstanec, který pracuje z osobních důvodů pouze na 0,3 úvazku, dostal nápad na online přivýdělek jako OSVČ vedlejší. Ale jestli to chápu správně, pokud ze zaměstnání nemá příjem alespoň ve výši minimální mzdy, není pro zdravotní pojištění OSVČ brán jako provozující vedlejší činnost a musí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění. A při podání přehledu, se také nebude brát ohled na to, že činnost je pouze vedlejší a zálohy se stanou zdravotním pojištěním? Vzhledem k tomu, že přivýdělek předpokládá spíš velmi nízký, max. 50 000 ročně, tak by se mu to vůbec nevyplatilo. Nebo to s tím zdravotním pojištěním chápu špatně? 

OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2024, vztahuje se na ni snížená záloha na OSSZ. Má možnost při nízkém příjmu i v roce 2026 platit tuto nižší zálohu, nebo je to možné jen v roce 2024 a 2025? 

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Prodejce, společnost s ručením omezeným neplátce DPH, se domluvil v roce 2024 na prodeji bytu (byt nesplňoval podmínky pro osvobození od DPH) občanovi neplátci. Kupní cena bytu byla stanovena na 2,5 mil.Kč. Prodejce v září 2024 obdržel zálohu ve výši 1,5 mil.Kč (zaúčtováno na účet 324). V roce 2024 to byl jeho jediný prodej/příjem, žádnou jinou činnost v roce 2024 nevykonal. V květnu 2025 obdržel doplatek 1mil.Kč. Stane se prodejce v roce 2025 plátcem DPH, pokud budeme uvažovat, že už dále v roce 2025 nebude mít jiný příjem? Má povinnost zahrnout do obratu pro rok 2025 i obdrženou zálohu z roku 2024?

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Česká společnost – plátce DPH – prodává nový nový dopravní prostředek - auto (najeto méně než 6 000 km / zatím neregistrováno ) slovenské fyzické osobě (občanovi), která není plátcem DPH. Motocykl bude až za cca 3 měsíce od uhrazení zálohy fyzicky reálně prodán a přepraven do Slovenska, kde bude registrován občanem SK. Občan uhradil zálohu. Vzniká povinnost přiznat a odvést DPH z přijaté zálohy, když bude pravděpodobně uplatněno osvobození podle § 19a ZDPH? Pokud nevzniká povinnost odvést DPH ze zálohy, které ustanovení zákona či směrnice dovoluje takovou zálohu nezdaňovat? V obdobném případě by se jednalo, že se nový dopravní prostředek prodává osobě registrované SK a uplatní se při prodeji osvobození dle par. 64, ale záloha by se také nezdaňovala.