Zálohy

OSVČ v paušálním režimu: počítají se do limitu v daňové evidenci vystavené faktury nebo až uhrazené? 

Společnost chce v průběhu roku vyplatit společníku (FO) zálohu na podíl na zisku, dejme tomu nyní v listopadu 2025. Víme o tom, že k 31. 10. 2025 musí být mezitimní účetní závěrka a valná hromada musí následně rozhodnout o této záloze, schválit jí. Když ale všechny tyto činnosti budou provedeny, záloha se v listopadu vyplatí (firma s. r. o. vyplácí zálohu fyzické osobě), tak musí z této vyplacené zálohy firma odvádět srážkovou daň 15 % do 31. 12. 2025? Anebo tato srážková daň se odvádí až z podílu na zisku, který vznikne z řádné účetní závěrky 2025 do konce dubna 2026? 

Může podnikatel vystavit rovnou daňový doklad na účtovanou zálohu, aniž by musel vystavovat proformu a pak teprve daňový doklad k přijaté platbě?

Jak postupovat v případě, kdy byla zaplacená záloha na pořízení osobního automobilu ve výši 4 000 000 Kč + 840 000 Kč DPH? DPH byla uplatněna ve výši 420 000 Kč. Nyní došlo k odstoupení od smlouvy, záloha bude vrácena, bude vystaven opravný doklad. Musíme vracet plnou DPH ve výši 840 000 Kč, nebo jen ve výši 420 000 Kč? V případě, že 420 000 Kč, budeme v kontrolním hlášení vykazovat stejně jako při nároku, pouze se zápornou hodnotou?

Firma, plátce DPH, si pronajímá kanceláře. Na faktuře je uvedeno nájemné spolu se zálohami na energie a vodu včetně DPH. Pronajímatel tvrdí, že je to tak daňově v pořádku, protože je to v rámci jednoho měsíce. Opravdu není nutné na zálohy na energie vystavovat splátkový kalendář, popř. zálohovou fakturu a následně vystavit daňový doklad s datem platby? Mohou být zálohy součástí faktury spolu s nájmem, která bude mít jiný datum vystavení, než je datum platby? 

Zaměstanec, který pracuje z osobních důvodů pouze na 0,3 úvazku, dostal nápad na online přivýdělek jako OSVČ vedlejší. Ale jestli to chápu správně, pokud ze zaměstnání nemá příjem alespoň ve výši minimální mzdy, není pro zdravotní pojištění OSVČ brán jako provozující vedlejší činnost a musí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění. A při podání přehledu, se také nebude brát ohled na to, že činnost je pouze vedlejší a zálohy se stanou zdravotním pojištěním? Vzhledem k tomu, že přivýdělek předpokládá spíš velmi nízký, max. 50 000 ročně, tak by se mu to vůbec nevyplatilo. Nebo to s tím zdravotním pojištěním chápu špatně? 

OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2024, vztahuje se na ni snížená záloha na OSSZ. Má možnost při nízkém příjmu i v roce 2026 platit tuto nižší zálohu, nebo je to možné jen v roce 2024 a 2025? 

Prochází uhrazená záloha na službu v přenesené daňové povinnosti daňovým přiznáním a kontrolním hlášením, nebo ne a zachytí se až v období, kdy přijde konečná faktura se zúčtováním záloh? 

Zaměstnanec na základě dohody o užívání vozu pro soukromé účely, dostal k používání vozidlo M1, kde v TP je napsáno EURO 6. Od ledna, kdy tento vůz používá, mu zaměstnavatel dodaňuje 1% z ceny pořízení, včetně DPH. Nyní zaměstnavatel přišel na to, že by se dalo dodaňovat jenom 0,5%. Je k této změně dostačující jenom údaj z TP EURO 6 a nebo se musí ještě něco zjišťovat? Dle definice nízkoemisního vozidla, se zdá, že musí zaměstnavatel ještě něco zjišťovat. A jak se případně vyrovnat daňově s tím, že od ledna se dodaňuje vyšší částka?

Prodejce, společnost s ručením omezeným neplátce DPH, se domluvil v roce 2024 na prodeji bytu (byt nesplňoval podmínky pro osvobození od DPH) občanovi neplátci. Kupní cena bytu byla stanovena na 2,5 mil.Kč. Prodejce v září 2024 obdržel zálohu ve výši 1,5 mil.Kč (zaúčtováno na účet 324). V roce 2024 to byl jeho jediný prodej/příjem, žádnou jinou činnost v roce 2024 nevykonal. V květnu 2025 obdržel doplatek 1mil.Kč. Stane se prodejce v roce 2025 plátcem DPH, pokud budeme uvažovat, že už dále v roce 2025 nebude mít jiný příjem? Má povinnost zahrnout do obratu pro rok 2025 i obdrženou zálohu z roku 2024?

Dauc.cz se vícekrát věnoval tématu přeceňování poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni , a to v návaznosti na judikát NSS 4 Afs 170/2021 – ten se sice týkal zálohy poskytnuté na pořízení dlouhodobého majetku, ale všude se setkávám s interpretacemi, že tento judikát lze vztáhnout i na poskytnuté zálohy na pořízení zásob či služeb. S. r. o. vedoucí účetnictví v Kč nyní zaznamenala změnu v účetním softwaru, který používá, jeví se to tak, že již nenabízí funkci přecenění poskytnutých a přijatých záloh v cizí měně k rozvahovému dni, interním dokladem to ale přecenit asi stále půjde. S. r. o. přijímá zálohy v cizí měně na výrobu zařízení v rámci smlouvy o dílo a poskytuje zálohy v cizí měně v rámci nákupů komponent pro tuto výrobu. S. r. o. přeceňovala vždy poskytnuté a přijaté zálohy v cizí měně k rozvahovému dni a chce v tom pokračovat i nadále. S. r. o. totiž na sebe nepřejímá riziko změny okolností podle § 1765 občanského zákoníku, v případě jakékoli podstatné změny okolností je možné otevřít otázku jednání o cenách a může dojít k vrácení přijatých záloh, totéž se dá řící i k přijatým zálohám, kde tento postup uplatní dodavatelé. Zajímá mne tedy vzhledem k výše uvedenému judikátu, který se týkal pouze zálohy na pořízení dlouhodobého majetku, zdali s. r. o. bez jakékoli sankce ze strany finančního úřadu může pokračovat v přeceňování přijatých záloh na výrobu a poskytnutých záloh na komponenty této výroby ( jiné zálohy např. na dlouhodobý majetek, kterého se výše uvedený judikát týkal, s.r.o. neposkytuje). Hrozí za takové jednání ze strany finančního úřadu nějaká sankce, je přeceňování přijatých (na výrobu) a poskytnutých záloh (na komponenty budoucích výrobků) výslovně nyní zakázané?

Česká společnost – plátce DPH – prodává nový nový dopravní prostředek - auto (najeto méně než 6 000 km / zatím neregistrováno ) slovenské fyzické osobě (občanovi), která není plátcem DPH. Motocykl bude až za cca 3 měsíce od uhrazení zálohy fyzicky reálně prodán a přepraven do Slovenska, kde bude registrován občanem SK. Občan uhradil zálohu. Vzniká povinnost přiznat a odvést DPH z přijaté zálohy, když bude pravděpodobně uplatněno osvobození podle § 19a ZDPH? Pokud nevzniká povinnost odvést DPH ze zálohy, které ustanovení zákona či směrnice dovoluje takovou zálohu nezdaňovat? V obdobném případě by se jednalo, že se nový dopravní prostředek prodává osobě registrované SK a uplatní se při prodeji osvobození dle par. 64, ale záloha by se také nezdaňovala.

Prosím o doplnění konkrétních souvztažných účtů k následujícím účetním případům v společenství vlastníků jednotek (variantně rozvahové i výsledkové účtování): faktura od dodavatele za dodávku vody 200 000,- kč předpis zálohových plateb vlastníků na odběr vody 180 000,- skutečná úhrada zálohových plateb vlastníků na odběr vody 120 000,- roční vyúčtování vody vlastníkům - doplatek k zaúčtování 20 000 nebo 80 000,.? kč

Školka nakoupí čipy. Tyto čipy slouží k otevírání dveří, které dává rodičům a vybírá od rodičů zálohy a účtuje: pokladna/378. Následně rodič ke konci školního roku vrátí čip a opět se zaúčtuje 378/pokladna. Ale jak to udělat s čipy, které nikdy rodiče nevrátí, ztratili je (již nic nedoplací, byly tam ta záloha, které se rodiči nevrátí)? Lze zaúčtovat interním dokladem např.: nevrácené čipy: 378/602 003 - ostatní výnosy za služby? Lze tento interní doklad zaúčtovat jednou za rok až k 31. 12. 2025, kdy paní hospodářka již během roku ví, že se jí nevrátilo např. 10 čipů se zálohou 100 Kč, tj. přeúčtujeme tu zálohu za čipy na výnos: 378/602? 

OSVČ přešla od 1. 1. 2025 z daňové evidence na vedení účetnictví. V roce 2024 (ještě v režimu daňové evidence) uhradila zálohu na zboží ve výši 200 000 Kč. Tato částka byla v roce 2024 uplatněna jako daňově uznatelný výdaj podle zásady zaplacení. V roce 2025, již při vedení účetnictví, byla obdržena konečná faktura na zboží ve výši 383 107 Kč v režimu přenesené daňové povinnosti (DPH ř. 10 a 43). Chtěli bychom se ujistit, jaký je správný postup: Je správné zaúčtovat celou částku 383 107 Kč jako náklad na účet 504 v roce 2025, když ke spotřebě došlo právě v tomto roce, a záloha z roku 2024 se do účetnictví nepřenáší? Jakým způsobem se má řešit skutečnost, že částka 200 000 Kč byla již uplatněna jako daňový výdaj v roce 2024 v daňové evidenci? Stačí upravit základ daně podle § 23 odst. 8 ZDP a zvýšit základ daně v přiznání k dani z příjmů FO o 200 000 Kč na řádku 101 Přílohy č. 1?

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacená v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? Má vliv na započtení této únorové zálohy, kdy je podáno daňové přiznání? 

OSVČ má zaplatit v prosinci 2024 zálohu na DPFO. Zaplatí ji však až v únoru 2025. Platba zaplacena v únoru 2025 se bude započítávat proti dani za rok 2024 nebo až pro rok 2025? 

Naše společnost s r. o. vyfakturovala na přání zákazníka práci na konci roku 2024. Veškeré náklady však máme v roce 2025 a celá realizace byla v roce 2025. Jak má být zaúčtována vydaná faktura v roce 2024, popř. jak máme toto účetně ošetřit?

Zálohy se používají jako částečná nebo úplná platba před dodáním zboží či poskytnutím služby. V případě částečných záloh zpravidla pokrývají část kupní ceny, na kterou musí dodavatel vynaložit vlastní náklady, např. Na pořízení materiálu. Zálohy zároveň slouží jako ochrana před nezaplacením. Pokud dojde k sjednané dodávce, je záloha zúčtována. Pokud k plnění nedojde, záloha nebo její část se vrací zpět odběrateli.

Naše společnost s r. o. si nechala vytvořit webové stránky od neplátce DPH. Ten nám v roce 2024 fakturoval částku 35 350 Kč (50 % z celkové ceny služby). Stránky dokončil až v r. 2025, kdy nám fakturoval zbylých 35 350 Kč. Celková cena stránek tedy činila 70 700 Kč. Jak zaúčtovat fakturu v roce 2024? A je možné účtovat přímo do daňově uznatelných nákladů, nebo zaúčtovat jako dlouhodobý nehmotný majetek?